Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

K napsání hejtu je třeba 1,6 watthodin. Český podnikatel mění negativní energii na pomoc Africe

 

hate unplugged big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

24
října
2019

K napsání nenávistných hejtů, stejně jako ke každé lidské činnosti, potřebujeme energii. V tomto případě jde ale o energii, která nemá žádný pozitivní přínos. Nad tím se zamysleli zakladatelé projektu Hate Unplugged a rozhodli se negativní energii proměnit v pozitivní. „Člověk k napsání jednoho nenávistného příspěvku na sociální sítě spotřebuje přibližně 1,6 watthodin energie. Ta se skládá z fyzické energie člověka a ze spotřeby zařízení, na kterém svůj příspěvek píše,” přibližuje pro HFC podnikatel Kamil Vacek, zakladatel Nadace Varietas, která podporuje integraci cizinců do české společnosti. „Spolu s odborníky na monitoring sociálních sítí jsme vyvinuli algoritmus, který jsme naučili identifikovat nenávistné příspěvky, a nechali jej pracovat. Denně tak vyfiltruje průměrně 425 hejtů. Od začátku projektu se tak ukazuje, že se na českém internetu ročně spálí v nenávisti minimálně 259 kWh energie,” dodává Vacek.

hate unplugged 2

Jak využít nenávist

„Pakáž zasraná černá vymýtit tuhle špínu ze světa a islám a jemu podobný náboženství postavit mimo zákon.” „Každý chciply negr mi udela velikou radost a když jich je sto, tak krasne usinam!” Tyto a další nenávistné příspěvky zachytil speciální algoritmus vyvinutý pro Hate Unplugged. Projekt je založený na jednoduché myšlence: Lze energii spotřebovanou pro napsání těchto nenávistných příspěvků využít pro něco pozitivního? „V průběhu migrační vlny jsme byli svědky rozdmýchávání nenávisti z mnoha stran. Každý den jsme mohli vidět, s jakou vervou lidé plýtvají svou energií, místo aby své úsilí směřovali na péči o okolí nebo cílenou pomoc, kde je jí potřeba. O to radši jsme proto s Nadací Varietas podpořili projekt Hate Unplugged. Ten virtuálně zpracovává nenávist, stejně jako se třeba virtuálně obchoduje s elektřinou,” říká Vacek.

hate unplugged 1

Vzdělání pro Afriku

Nadace Varietas nyní spolupracuje s organizací Hello World, která podporuje vzdělávání lidí v Ugandě. Hello World instaluje do uprchlických táborů a odlehlých vesnic v Ugandě tzv. Hello Huby. Jde o kiosky, které zajišťují nepřetržitý přístup k internetu a vzdělávacímu softwaru v izolovaných a vyloučených lokalitách. Každý kiosek se skládá z několika dotykových přístrojů a poskytuje také free wifi. Celé zařízení je napájené solární energií a v případě nedostatku slunečního světla lze použít pro dobíjení baterií i lidské síly s využitím šlapacího kola. Organizace Hello World také zajišťuje udržitelnost projektu. Členům komunity zajistí potřebné znalosti a vědomosti, aby se o zařízení dokázali sami postarat, případně si postavit další. „Když se zapojíte do budování, výrazně se pro vás hodnota věcí zvýší,” uvádí organizace na svém webu. Podle dat z pilotní fáze vzdělávacího programu, který nyní poskytuje nepřetržitý přístup k internetu patnácti stům lidí, jsou kiosky využívány po dobu průměrně 19 hodin denně.

hate unplugged 3

Češi pomáhají

Od začátku projektu Hate Unplugged bylo zachyceno téměř 270 tisíc hejtů, což znamená přibližně 440 kWh energie. „Virtuálně vyplýtvanou energii jsme přepočetli na peníze a z prostředků naší nadace pomohli postavit dva Hello Huby, které společnost Hello World aktuálně instaluje v uprchlické osadě Nakivale Refugee Settlement v Ugandě,” říká Kamil Vacek. „Chceme také upozornit na množství internetové nenávisti, která se šíří i po českém internetu. Média věnují pozornost jen těm nejvýraznějším. To, že stovky Čechů denně šíří svou nenávist po internetu, nikdo neřeší. A to chceme změnit,” uzavírá.

hate unplugged 4

Hello Huby jsou prozatím financovány pouze z prostředků Nadace Varietas. Hlavním cílem nadace, kterou založil a financuje Kamil Vacek, je přibližovat přínos cizinců pro českou společnost a zachovat otevřenost České republiky vůči nim. Pokud i vy chcete podpořit přeměnu negativní energie z hejtů v pozitivní pomoc Africe, můžete podpořit přímo organizaci Hello World.

hate unplugged 5

Foto: Project Hello World

Čtěte dále

„Když je někdo na vozíku, neznamená to, že své tělo nepoužívá,“ říká tanečnice

„Svá těla nepoužíváme jen tehdy, když jsme mrtví. Tělo dýchá, srdce rozlévá do organismu krev, která pulzuje celým člověkem,“ říká šéfka taneční skupiny pro lidi s hendikepem Proty Boty Kateřina Hanzlíková a dodává: „Když je někdo na vozíku, neznamená to, že své tělo nepoužívá. Používá ho stále, jen třeba trošku jinak než my chodící.“ Taneční skupina funguje už téměř dvacet let, střídají se v ní různí tanečníci i tanečnice a svá představení zaměřuje na témata, jako je třeba svoboda vs. hendikep. Kdo jsou a jaké mají příběhy? „Dáša byla ve skupině pět let, od narození má nemoc, kterou překládáme jako lámavost kostí,“ vypráví Kateřina.

Jiří Pasz 3. 6. 2020

„Neděláme to schválně," říká dívka žijící s hraniční poruchou osobnosti

První roky dětství strávila dvacetiletá Ari v kojeneckém ústavu. Poté potkala svoji pěstounku, u které až do dospělosti vyrůstala. Život bez rodiny v raném dětství v ní však zanechal pocity nejistoty a osamělosti, se kterými se potýká dodnes. „Je to vidět v přístupu k životu. Nikomu nevěřím a nedokážu si vytvořit pocit rodiny a bezpečí. Je to osamělý život a svět ti může víc ublížit, protože nemáš důvěru k ničemu,” popisuje Ari. V dospívání jí byla diagnostikována hraniční porucha osobnosti, která dle jejích slov ovlivňuje celý život.

Marie Škardová 2. 6. 2020

Meda se narodila se vzácným syndromem. „Problém jsem měla já, ne ona. Je těžké si to přiznat,” říká její matka

Meda Slezáková se narodila se vzácným syndromem oculo dento digitální dysplázie (ODDD). „Podle statistiky postihuje jednoho člověka z deseti milionů a na světě je popsáno jen několik stovek případů. S naší diagnózou jsme si připadali ztracení. Většina lékařů ji také slyšela poprvé,“ říká maminka Medy Petra a dodává že mezi symptomy mohou patřit potíže se zrakem, srostlé prsty na rukou, zuby bez zubní skloviny a neurologické potíže. „Když jsem měla před sebou ten bezbranný flekatý uzlíček, bála jsem se, že se bude trápit. Na vzhled je pořád kladen velký důraz. Jenže je tu také osobnost a vím, že to říká každý rodič, ale Meda je prostě bourák, má charisma a veselou povahu,“ vypráví. Jak si Meda a její rodina vedou v jejích dvou a půl letech a po sedmi hospitalizacích? 

Jiří Pasz 28. 5. 2020

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat. Naštěstí jich nebylo mnoho. 

Adéla Gálová 27. 5. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.