Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Pochází ze Žižkova, v Anglii založil boxerský tým pro české děti

 

ladislav ziga big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

19
června
2019

Žižkovský rodák Ladislav Žiga se již odmalička věnoval boxu. V Praze jej trénoval legendární Stanislav Tišer, který se věnoval především dětem z ulice. Dnes třicetiletý Ladislav žije v Anglii ve městě Gloucester. Zde se rozhodl jít ve stopách svého trenéra a vybudovat boxerský tým pro děti. Dnes učí bojovému sportu pětadvacet dětí z české a slovenské komunity. Předává jim nejen zkušenosti ze sportu, ale i ze života. „Boxujeme a dohlížím i na jejich výsledky ve škole. Mou snahou je začlenit mládež do běžného života a tím pádem i potlačovat kriminalitu,” popisuje.

ladislav ziga 2

S Petrem Torákem

Ladislav Žiga vyrůstal v Praze na Žižkově. Již odmalička jej starší bratr Vladimír vedl k boxu. Následně pak s kamarády trénoval v týmu Stanislava Tišera, sedminásobného mistra republiky, který se boxu profesionálně věnoval pětadvacet let. Po ukončení kariéry se pak Tišer ve sportu rozhodl pokračovat a jako trenér se věnovat především dětem z ulice. Založil a vybudoval pro ně Box club Žižkov. „Bylo po revoluci, kdy se ta naše romská mládež začala ve velkém srocovat po parcích. Možná i proto, že se bála rozmáhajících se skinů. Jenom se poflakovali a čichali toluen, na dražší drogy ani neměli peníze. Tak jsem si řekl, že pro ně musím něco udělat,“ uvedl Tišer již dříve pro server Lidovky.

ladislav ziga 1

A jeho plán se díky tvrdé práci naplnil. „Nikdo si tu přede mnou nikdy nedovolil někomu ublížit, jsme tady všichni taková velká rodina. A rozmanitá, jsou tu Romové, bílí, Ukrajinci, Bělorus, Kazach, Ital, mladí i v hodně pokročilém věku. A to sem chodili i ti skinheadi, ale nenávist vždy zůstala venku. Někteří i díky tomu těch rasistických nesmyslů nechali. Stejně jako několik feťáků zůstalo čistých,“ okomentoval Tišer hrdě. Dle svých slov je Stanislavovi vděčný za hodně i Ladislav. „Nechtěl nás vidět flákat se po parcích a rvát se na ulici. Takže nás vedl tvrdě a to mi pomohlo. I když jsem několikrát sešel z cesty, v tělocvičně a v boxu jsem vždy našel útočiště,” vzpomíná Ladislav.

Ve stopách trenéra Tišera

Před pěti lety pak mladý boxer poznal dívku a odstěhoval se za ní do Anglie. „První měsíce jsem to tu neměl rád, ale bavilo mě sledovat, jak tu spolu žije několik národností, jak Romové chodí do práce a přátelí se se všemi,” vypráví a dodává, že přátelská atmosféra jej motivovala ke startu profesionální kariéry boxera. Té se však nakonec nedočkal. Do cesty mu vstoupila těžká autonehoda, s jejímiž následky se potýká dodnes. “Jsem po čtrnácti operacích nohou a zad a jsem rád, že žiju,” popisuje Ladislav. „V těch chvílích, kdy jsem byl na vozíku, mi vznikl v hlavě plán, jak zůstat u boxu. Půjdu ve stopách trenéra Tišera.”

ladislav ziga 4

A tak se po téměř dvou letech rekonvalescence pustil do budování vlastního týmu. Oslovil kluby v okolí a brzy dostal odpověď od Sama Schildera, trenéra bojového sportu Jiu Jitsu, který v Gloucesteru provozuje klub Pro Systems BJJ. Sam roky pracuje s dětmi a proto neváhal podpořit Ladislavův cíl.

Všichni za jednoho

Dnes v prostorách Samovy tělocvičny Ladislav trénuje tým All for one složený z pětadvaceti dětí ve věku od šesti do osmnácti let. „Zaměřil jsem se především na českou a slovenskou mládež. Samozřejmě dveře mají otevřené všichni, ale nechtěl jsem se koukat, jak tu všichni mají základny a Romové nic. Takže jsem to vzal do rukou a jsem pyšný, že mohu být tím, kdo je bude do budoucna motivovat,” vysvětluje Ladislav.

Ladislavův tým nyní funguje třetím měsícem a přináší první výsledky. „V dnešní době je pokrokem i to, že mají děti chuť sportovat,” myslí si Ladislav. „Tři z dětí mám možnost blíže sledovat ve škole i v komunitě. Dokázali se odtrhnout od špatné party a ve škole se snaží. A ty mladší je radost sledovat, jak se neučí jen boxovat, ale i být dochvilný, disciplinovaný, pomáhat slabším, neposmívat se. A hlavně jim vštěpuji, ať mají své cíle a jdou za nimi. Pokud budou chtít být třeba prezidentem, ať to zkusí,” doplňuje.

Motivace

Přestože jde o začínající projekt, již dnes motivuje další lidi. Zaujal například i Brita českého původu Petra Toráka, který za práci s menšinami a s přistěhovaleckými komunitami získal Řád britského impéria. „Moc si vážím toho, že jste přijeli až z Gloucesteru. Vaše vystoupení mělo velký úspěch, škoda, že nemáme podobný klub v Peterborough,” napsal Petr v reakci na představení Ladislavova týmu. Najít sponzory a pomoci založit podobný tým v Peterborough a dalších městech je tak jedním z Ladislavových cílů.

ladislav ziga 3

Dále se také do budoucna chystá zapojit do projektu rodiče dětí a další lidi z české a slovenské komunity. „Zajímám se především o lidi, kteří jsou kvalifikovaní a mohli by být přínosem. Chci jim dát možnosti doučit se angličtinu, práci na počítači, vyplňování potřebných formulářů. Snažím se tyto lidi začlenit,” vysvětluje. „Děti jsou naše budoucnost. A i když nezměním svět, tak alespoň tým pro děti tu po mně zůstane. A dokud jsem naživu, tak se budu snažit pomáhat a motivat další a další lidi. Rád bych pro svůj cíl získal i podporu sponzorů z Česka, přeci jen jde o naše lidi,” uzavírá Ladislav.

Foto: Archiv Ladislava Žigy

Čtěte dále

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

HFFest: Pražský Anděl na několik dní rozvibruje latinskoamerický festival Sabor Latino

Už v úterý 17. září začne již tradiční HateFree Fest latinskoamerické kultury Sabor Latino Praha. Potrvá do čtvrtka a letos provoní Pěší zónu Anděl. Festival zahrnuje hudební koncerty a taneční vystoupení s workshopy mnoha žánrů a zemí Latinské Ameriky. Kromě hudby a tance představí návštěvníkům tamější gastronomii a tradiční řemeslné výrobky včetně oblečení, šperků, talismanů nebo folkorních hudebních nástrojů. Vstup na něj je zdarma!


HateFree Culture 15. 9. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.