Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Pochází ze Žižkova, v Anglii založil boxerský tým pro české děti

 

ladislav ziga big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

19
června
2019

Žižkovský rodák Ladislav Žiga se již odmalička věnoval boxu. V Praze jej trénoval legendární Stanislav Tišer, který se věnoval především dětem z ulice. Dnes třicetiletý Ladislav žije v Anglii ve městě Gloucester. Zde se rozhodl jít ve stopách svého trenéra a vybudovat boxerský tým pro děti. Dnes učí bojovému sportu pětadvacet dětí z české a slovenské komunity. Předává jim nejen zkušenosti ze sportu, ale i ze života. „Boxujeme a dohlížím i na jejich výsledky ve škole. Mou snahou je začlenit mládež do běžného života a tím pádem i potlačovat kriminalitu,” popisuje.

ladislav ziga 2

S Petrem Torákem

Ladislav Žiga vyrůstal v Praze na Žižkově. Již odmalička jej starší bratr Vladimír vedl k boxu. Následně pak s kamarády trénoval v týmu Stanislava Tišera, sedminásobného mistra republiky, který se boxu profesionálně věnoval pětadvacet let. Po ukončení kariéry se pak Tišer ve sportu rozhodl pokračovat a jako trenér se věnovat především dětem z ulice. Založil a vybudoval pro ně Box club Žižkov. „Bylo po revoluci, kdy se ta naše romská mládež začala ve velkém srocovat po parcích. Možná i proto, že se bála rozmáhajících se skinů. Jenom se poflakovali a čichali toluen, na dražší drogy ani neměli peníze. Tak jsem si řekl, že pro ně musím něco udělat,“ uvedl Tišer již dříve pro server Lidovky.

ladislav ziga 1

A jeho plán se díky tvrdé práci naplnil. „Nikdo si tu přede mnou nikdy nedovolil někomu ublížit, jsme tady všichni taková velká rodina. A rozmanitá, jsou tu Romové, bílí, Ukrajinci, Bělorus, Kazach, Ital, mladí i v hodně pokročilém věku. A to sem chodili i ti skinheadi, ale nenávist vždy zůstala venku. Někteří i díky tomu těch rasistických nesmyslů nechali. Stejně jako několik feťáků zůstalo čistých,“ okomentoval Tišer hrdě. Dle svých slov je Stanislavovi vděčný za hodně i Ladislav. „Nechtěl nás vidět flákat se po parcích a rvát se na ulici. Takže nás vedl tvrdě a to mi pomohlo. I když jsem několikrát sešel z cesty, v tělocvičně a v boxu jsem vždy našel útočiště,” vzpomíná Ladislav.

Ve stopách trenéra Tišera

Před pěti lety pak mladý boxer poznal dívku a odstěhoval se za ní do Anglie. „První měsíce jsem to tu neměl rád, ale bavilo mě sledovat, jak tu spolu žije několik národností, jak Romové chodí do práce a přátelí se se všemi,” vypráví a dodává, že přátelská atmosféra jej motivovala ke startu profesionální kariéry boxera. Té se však nakonec nedočkal. Do cesty mu vstoupila těžká autonehoda, s jejímiž následky se potýká dodnes. “Jsem po čtrnácti operacích nohou a zad a jsem rád, že žiju,” popisuje Ladislav. „V těch chvílích, kdy jsem byl na vozíku, mi vznikl v hlavě plán, jak zůstat u boxu. Půjdu ve stopách trenéra Tišera.”

ladislav ziga 4

A tak se po téměř dvou letech rekonvalescence pustil do budování vlastního týmu. Oslovil kluby v okolí a brzy dostal odpověď od Sama Schildera, trenéra bojového sportu Jiu Jitsu, který v Gloucesteru provozuje klub Pro Systems BJJ. Sam roky pracuje s dětmi a proto neváhal podpořit Ladislavův cíl.

Všichni za jednoho

Dnes v prostorách Samovy tělocvičny Ladislav trénuje tým All for one složený z pětadvaceti dětí ve věku od šesti do osmnácti let. „Zaměřil jsem se především na českou a slovenskou mládež. Samozřejmě dveře mají otevřené všichni, ale nechtěl jsem se koukat, jak tu všichni mají základny a Romové nic. Takže jsem to vzal do rukou a jsem pyšný, že mohu být tím, kdo je bude do budoucna motivovat,” vysvětluje Ladislav.

Ladislavův tým nyní funguje třetím měsícem a přináší první výsledky. „V dnešní době je pokrokem i to, že mají děti chuť sportovat,” myslí si Ladislav. „Tři z dětí mám možnost blíže sledovat ve škole i v komunitě. Dokázali se odtrhnout od špatné party a ve škole se snaží. A ty mladší je radost sledovat, jak se neučí jen boxovat, ale i být dochvilný, disciplinovaný, pomáhat slabším, neposmívat se. A hlavně jim vštěpuji, ať mají své cíle a jdou za nimi. Pokud budou chtít být třeba prezidentem, ať to zkusí,” doplňuje.

Motivace

Přestože jde o začínající projekt, již dnes motivuje další lidi. Zaujal například i Brita českého původu Petra Toráka, který za práci s menšinami a s přistěhovaleckými komunitami získal Řád britského impéria. „Moc si vážím toho, že jste přijeli až z Gloucesteru. Vaše vystoupení mělo velký úspěch, škoda, že nemáme podobný klub v Peterborough,” napsal Petr v reakci na představení Ladislavova týmu. Najít sponzory a pomoci založit podobný tým v Peterborough a dalších městech je tak jedním z Ladislavových cílů.

ladislav ziga 3

Dále se také do budoucna chystá zapojit do projektu rodiče dětí a další lidi z české a slovenské komunity. „Zajímám se především o lidi, kteří jsou kvalifikovaní a mohli by být přínosem. Chci jim dát možnosti doučit se angličtinu, práci na počítači, vyplňování potřebných formulářů. Snažím se tyto lidi začlenit,” vysvětluje. „Děti jsou naše budoucnost. A i když nezměním svět, tak alespoň tým pro děti tu po mně zůstane. A dokud jsem naživu, tak se budu snažit pomáhat a motivat další a další lidi. Rád bych pro svůj cíl získal i podporu sponzorů z Česka, přeci jen jde o naše lidi,” uzavírá Ladislav.

Foto: Archiv Ladislava Žigy

Čtěte dále

„Vietnamský dril vztahům nepomáhá.” Navzdory rodičům skončil u filmu. Je nominován na Lva

Český herec vietnamského původu Lukáš Tran se narodil v Mostě. Většinu života pak prožil v Opavě, kam se rodiče odstěhovali za obchodem. Přestože je jeho oficiální jméno Duy Anh Tran, používá dnes včetně komunikace s rodinou českou přezdívku Lukáš, kterou mu matka s otcem po poradě s českou chůvou dali. Lukáš vystudoval bakalářský program marketingové komunikace na Fakultě multimediálních studií na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, pracovat začal jako produkční u filmu. Před časem zareagoval na inzerát herce a režiséra Jiřího Mádla, který do svého nového filmu Na střeše hledal Vietnamce. A přestože Lukáš nikdy před kamerou nestál, konkurz vyhrál. Nyní je za svůj výkon nominován na Českého lva a herectví je nyní jeho hlavní pracovní náplní i vášní.

Lukáš Houdek 19. 2. 2020

Tragédiemi opředená syrská samoživitelka finišuje studium práv. Brzy začne odznovu v Británii

Jako jednadvacetiletá uprchla ze Sýrie opředená řadou tragických zážitků a ztrát. Ty pokračovaly i po nalezení útočiště v sousedním Jordánsku. Po řadě kopanců a existenčních problémech se díky své cílevědomosti a talentu ocitla na univerzitě. A brzy spolu s rodinou začne nový život ve Velké Británii. Ta jí ve spolupráci s UNHCR, která její příběh přinesla, dala šanci.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

„Společnost se námi ráda dojímá, zároveň sama vytváří bariéry,“ říká aktivistka lobbující za práva lidí s postižením

„Princip inspiračního porna je takový, že je postižení považováno za cosi strašného, co má tedy fungovat jako motivace pro tzv. normální lidi. To by ale samo o sobě nemělo znamenat, že dojímat se je nemístné. Společnost je obecně hodně nastavená na to, že postižení je strašná věc, zároveň ale zůstává pasivní vůči odstraňování bariér. Chybí předpoklad, že postižení je obtížné právě kvůli překážkám, které by se ale daly odstranit,” říká Jitka Rudolfová. Od narození má dětskou mozkovou obrnu, je na vozíku. Vystudovala Karlovu univerzitu a pracuje pro festival Jeden svět. 

Adéla Gálová 20. 2. 2020

Jako student byl znásilněn. Dnes pomáhá dalším mužům s podobnou zkušeností

Alex Feis-Bryce je ředitelem britské organizace SurvivorsUK, která se zaměřuje na pomoc obětem znásilnění z řad mužů. Tou se stal ve studentském věku i on sám. „Věřím, že mi něco hodil do pití. Nevím to na sto procent, ale po tom, co jsem se napil, jsem najednou začal být malátný. Pak jsem usnul a on mě odnesl nahoru do ložnice. Nedlouho po tom mě znásilnil,” vzpomíná. Podle něj muži často takové zážitky před okolím tají. Bojí se posměchu, cítí současně vinu. O poradenství a skupinové terapie v rámci činnosti organizace je však enormní zájem. „Máme dlouhý waiting list,” říká. On sám se se svou zkušeností podle svých slov vyrovnal bez pomoci odborníků. Lékem mu bylo sdílení a v posledních letech zejména jeho práce.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.