Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Súdánská dívka zachránila tisíce uprchlíků. Nyní dostala šanci studovat v USA

 

betty asha big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

18

června
2019

Pětadvacetiletá Betty Asha pomohla téměř 2300 lidem z Jižního Súdánu uprchnout před násilím do sousední Ugandy. Musela kvůli tomu opustit vlastní domov a zanechat studia. Nyní začne studovat na Maryville College v Tennessee ve Spojených státech.

V létě 2016, když bylo Ashe pouhých třiadvacet let, se znovu rozpoutala občanská válka v Jižním Súdánu. Stalo se tak poté, co se mezi sebou opět střetly dvě frakce vládnoucího Súdánského lidového osvobozeneckého hnutí (Sudan People’s Liberation Movement, SPLM) - ti loajální vůči prezidentovi Salvu Kiirovi z kmene Dinka proti těm, kteří podporují víceprezidenta Rieka Machara z kmene Nuer. Jižní Súdán se odtrhl od Súdánu v roce 2011 po několika desetiletích krvavých bojů, které nakonec vedly k nestabilní nezávislosti. Krátce po vyhlášení nezávislosti se však znovu rozpoutaly boje v Jižním Súdánu. Občanská válka začala v prosinci 2013, a ačkoliv bylo mezitím podepsáno již několik mírových dohod, boje přerušovaně pokračují až do dnešního dne.

betty asha 3

Podle zprávy ze září 2018 zemřelo během jihosúdánské občanské války téměř 400 000 lidí a více než 4 miliony lidí byly násilně vysídleny - 1,8 milionu jsou vnitřně vysídlenými osobami a 2,5 milionu lidí uprchlo do sousedních zemí, hlavně do Súdánu a Ugandy. Na konci roku 2016 se odhadovalo, že kolem šesti milionů lidí čelí hladomoru.

Spontánně k hranicím

Když se boje rozšířily z hlavního města Juba do dalších oblastí včetně Bettyna rodného města Yei, které se nachází poblíž hranic s Ugandou a Demokratickou republikou Kongo, rozhodla se jednat. Volali jí rozrušení přátelé a rodinní členové z její vesnice a ona tak zanechala svých studií v Kampale, hlavním městě Ugandy, a vypravila se pomoct na sever směrem k hranicím s Jižním Súdánem. Následující měsíce Betty pracovala na tom, aby bezpečně evakuovala 2300 uprchlíků přes hranice do Ugandy. S pomocí amerického sponzora Chrise Hurleyho se jí podařilo zajistit čtyři nákladní automobily a 10 motocyklů, aby opakovaně převezly lidi do bezpečí. Během prvního týdne u hranice se jí podařilo úspěšně přesunout 800 lidí z vesnice Pukuka do Ugandy. V průběhu následujících tří týdnů pomohla dalším 1496 obyvatelům Yei, aby se dostali do uprchlických táborů.

„Když přijeli do Oraba, byla jsem tam, abych zaplatila řidičům. Také byla moje zodpovědnost dát všem najíst, být s nimi a ujistit se, že všichni byli v bezpečí,” uvedla před třemi lety Betty pro The Guardian. „Vzala jsem je přímo do přijímacího centra OSN.” Většina jihosúdánských uprchlíků, kterým pomohla, se usadila v táboře Rhino poblíž města Arua v severozápadní Ugandě. Tam je také její matka a pět sourozenců. Ugandské právo o uprchlících dovoluje nově příchozím, aby žili, kdekoliv v této zemi chtějí - ať už je to v uprchlickém táboře nebo ve městě. OSN mimochodem tento model označila za „vzor pro Afriku.”

5,66 dolaru

Chris Hurley, který potkal Ashu na misionářské cestě před několika lety, ji finančně podporuje ve studiích a byl to také on, kdo zaplatil evakuaci 2296 jihosúdánských uprchlíků. „Stojí to jen 5,66 dolarů na osobu [převést je k hranicím]. Utratím víc než tolik každý den za oběd,” řekl pro The Guardian Hurley. „Pořád jsem šokován množstvím lidí, které Betty dokázala zachránit. Ona je důkazem, že lidé mohou dosáhnout velkých věcí, když je jim dána příležitost a potřebná podpora,” dodává.

betty asha 2

Chris Hurley

Mezi těmi, kteří byli bezpečně evakuováni do Ugandy, byl také sedmačtyřicetiletý Alemi Charles z Yei. Nyní žije v Kampale se svou ženou a dvěma dětmi. „Dostal jsem telefonní číslo na Betty a zavolal jsem jí, abych jí řekl, že jsem v nesnázích,” vybavil si Charles. „Betty mi řekla, abych nasedl na jakékoliv vozidlo, které jede z Yei do Oraby, na hranicích, a že ona zaplatí za dopravu. Opravdu mi zachránila život.”

Námluvy ve třinácti

Ani samotná Asha to neměla v životě snadné. V roce 2007, když jí bylo pouhých třináct let, se ji opakovaně snažili přinutit k manželství. „Pořád opakovala, že se nechtěla vdávat, chtěla chodit do školy,” říká Hurley. Z Ashy se stala první osoba z vesnice Pukuka, která chodila na střední školu a odmaturovala.

Betty Asha se po skončení největší migrační krize vrátila do Kampaly, aby pokračovala v druhém ročníku univerzity. Zároveň podporovala Violu, dvanáctiletou uprchlici z Jižního Súdánu, kterou sama pomohla evakuovat z Pukuky. Obě dívky žily spolu v Kampale v jednopokojovém bytě. „Chci změnit životy lidí z Pukuky,” řekla v rozhovoru pro Guardian Betty. „Pořád mi někdo volá z Pokuky a Yei. Chci se vrátit a pomoci více [lidem] dostat se bezpečně z Jižního Súdánu. Yei bývalo mírumilovné město. Teď už není,” uvedla.

betty asha 1

Hurley se rozhodl pomoct Betty pokračovat ve studiích na Maryville College ve Spojených státech. Dostat ji do USA ale nebylo jednoduché, proces získání víza byl velmi zdlouhavý a vláda třikrát zamítla její žádost o vízum. Jak se ale více a více lidí dozvědělo o jejím příběhu, mnozí napsali svým politickým představitelům, aby se za ni přimluvili. A Betty tak bude již brzy moci začít studovat mezinárodní business management a politické vědy.

Foto: Archiv Chrise Hurleyho a Betty Asha

Čtěte dále

Jsme Česko

„Jsme Česko,” říká více než padesátka obyvatel České republiky rozličného původu, náboženského vyznání, orientace i sociálních skupin. A to ve společné kampani vládního projektu HateFree Culture a Multikulturního centra Praha. Činí tak u příležitosti 30. výročí demokracie v Česku a odkazují se ke státním symbolům, zejména pak k barvám české vlajky, tedy trikoloře. Stužka s trikolorou byla i jedním ze symbolů Sametové revoluce.


HateFree Culture 11. 11. 2019

Otevřená snídaně už v neděli 24. listopadu v Praze!

V neděli 24. listopadu od 9:30 proběhne v pražském Studiu Alta další Otevřená snídaně. Přijďte se seznámit, potkat staré přátele a začít den příjemným posezením nad čajem a kávou s lidmi nejrůznějšího původu i náboženského vyznání. Připravte své oblíbené jídlo a ochutnejte delikatesy ostatních.


HateFree Culture 11. 11. 2019

„Před lety jsem vás vozila autem, dnes vozíte vy mne.” Desítky seniorů napsaly dopis vnoučeti

Téměř šedesátka seniorů starších šedesáti let napříč Českem napsala svým vnoučatům. Cílem bylo zjistit, jaký vzkaz by senioři rádi předali nové generaci. Aktivita probíhala pod patronací seniorské organizace SenSen zastřešující 40 tisíc členů v seniorských klubech napříč ČR. Nejmladšímu ze seniorů bylo šedesát let, nejstaršímu šestadevadesát. Většinu z nich tvořily ženy a jen pět účastníků a účastnic nemělo vlastní rodinu a dopisy tak psali obecně mladé generaci. „Pracujeme se starými lidmi. A důvodem, proč jsme s dopisy začali, je z psychologického hlediska jejich potřeba udělat na konci života nějaké resumé. Esence jeho existence se pak objevuje v tom dopise,” uvedla iniciátorka projektu Urszula Tokarska z Polska.


 

Lukáš Houdek 6. 11. 2019

Vyměnila novinařinu za řešení problémů na Luníku IX. „Romská chudoba je stejná jako každá jiná.“

Jarmila Vaňová, novinářka, která vyměnila žurnalistiku a tvorbu televizního národnostního pořadu za terénní sociální práci na nechvalně známém slovenském sídlišti Luník IX, svého rozhodnutí zpětně nelituje. Sama říká, že nešlo nedělat sociální žurnalistiku, když se každodenně setkávala s lidmi, kteří se nacházeli v zoufalé situaci a sami nevěřili, že se dá v jejich životě cokoliv změnit.


Rena Horváthová 4. 11. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.