Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Víme, že v tom nejsme sami.” Romských studentů přibývá, podporují se navzájem

 

osf stipendia big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

23

dubna
2019

Dvacetiletá Andrea Grundzová pochází z romsko-české rodiny z Loun. Studuje češtinu a angličtinu na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. „Plním si svůj sen,” usmívá se. Učitelkou totiž chtěla být už od raného dětství. Dnes je ve druhém ročníku na angličtině a v prvním na češtině. Svůj sen si plní také díky finanční podpoře, kterou získala od Nadace OSF. Její stipendijní program je určený pro romské vysokoškoláky do 26 let. Ti mohou studovat prezenčně i dálkově na soukromých nebo státních vysokých školách.

O možnosti požádat o stipendium se Andrea dozvěděla od svého otce, který tu informaci našel na internetu. V té době se její rodiče rozváděli a rodina tak byla ve složité situaci i finančních problémech. Společně tedy sepsali žádost a Andrea stipendium dostala. „Díky stipendiu můžu bez problémů studovat. Bez něj bych nemohla vysokou školu ani začít,” přiznává.

Stipendijní program pak není jen o tom, že jeho příjemci dostávají peníze, které mají pokrýt náklady na studium a živobytí během něj. „Je tam mnoho dalších aktivit, které jim mají pomoci k tomu, aby našli uplatnění,” říká Lucie Plešková z Nadace OSF. Mají například povinnou pracovní stáž, jazykový kurz nebo dobrovolnickou službu. „Tím se jim zase snažíme ukázat, že když nějak pomáháme jim, měli by pak nějak pomáhat dál i oni,” osvětluje.

osf stipendia 3

Letošní stipendisté Nadace OSF

Finanční i jiná podpora ve většině případů probíhá po celou dobu studia. Maximální výše stipendia činí šest tisíc korun měsíčně po dobu akademického roku, tedy po deset měsíců v roce. „Je to nicméně tak, že studenti vyčíslují své náklady a příjmy a podle toho je jim rozdíl dorovnáván. Různí lidé tedy mají různě vysoké stipendium podle své ekonomické situace.” Jedním z kritérií přiznání stipedia pak jsou právě sociální poměry uchazeče. „Často jsou z chudého prostředí, kdy jim jejich rodina nemůže příliš pomoci s placením nákladů spojených se studiem.”

Romská stipendia

Andrea to, že existují stipendia výhradně pro romské studenty, vnímá jako důležité. „Řada Romů pochází z vyloučených lokalit a myslím proto, že je to jen dobře. Ta stipendia jsou navíc vyplácena od nadace, neziskové organizace, a nepocházejí z veřejných peněz,” vysvětluje své postoje Andrea. To zdůrazňuje také Lucie Plešková. „Pro Romy je program určen z toho důvodu, že romská menšina je dlouhodobě ve vzdělávání hodně znevýhodněná a zastoupení Romů na vysokých školách je i proto daleko nižší než u běžné populace,” vysvětluje. „Ten program jim tedy pomáhá studovat a také najít pracovní uplatnění.” O stipendium mohou žádat studenti, kteří se za Romy považují. „My samozřejmě jejich původ nijak neprověřujeme, je to jejich deklarace.”

osf stipendia 5

Nadace si napětí, které může takové přidělování stipendií na etnickém principu způsobovat, uvědomuje, za svým rozhodnutím si však stojí. „Pro ostatní mladé lidi ze znevýhodněného prostředí existují další stipendia a my si skutečně uvědomujeme, že toto je specifická skupina, která má specifický druh znevýhodnění v přístupu ke vzdělávání. Proto se zaměřujeme konkrétně na ně.” Lucie Plešková pak dodává, že jsou stipendia hrazena výhradně z prostředků od soukromých dárců a firem.

Šest brigád

Róza Rakašová je z Teplic a studuje statistiku a ekonometrii na Vysoké škole ekonomické v Praze. „Je to něco jako aplikovaná matematika na ekonomická data,” snaží se vysvětlit princip své specializace a dává se do smíchu. „Prostě tabulky, grafy, čísla,” přidává.

osf stipendia 1

Róza Rakašová

O možnosti stipendia se dozvěděla od známého, který pracoval ve stejném obchodním centru jako ona. „Protože studuju v Praze, potřebovala jsem příspěvek, abych to finančně zvládla a ulehčila také své rodině. Taťka je nezaměstnaný a mamča to celé táhne sama,” vysvětluje. „Já mám sice různé brigády, ale je samozřejmě dobré, když se mohu více věnovat studiu. V jednu dobu jsem totiž měla i šest brigád,” osvětluje. Na programu Nadace OSF se jí líbí, že stipendistům navíc hradí jazykový kurz a mají povinnost dobrovolnické služby. „Já už jsem dříve pracovala pro Člověka v tísni, tak jsem si říkala, že to bude skvělá motivace v tom pokračovat.”

Ona sama existenci čistě romských stipendií vidí jako kontroverzní. „Přesto ale chápu, proč existují. Romové jsou přeci jen znevýhodněni a jsou tu určité sociální podmínky. Vím, že jsou mezi námi rodiny, které nemohou vzdělávat své děti, přestože mají obrovský potenciál.”

Nebýt zticha

Sama Andrea se nikdy se šikanou, o níž slyší od svých romských přátel nebo přítomných, nesetkala. „Na mně to, že jsem Romka, není na první pohled vidět. Je to ale zřejmé z mého příjmení, tak tam občas nějaké ty narážky a posměšky byly,” říká.

To blonďatá a modrooká Róza se s rasismem setkává relativně často. Ovšem v jiné roli než mnozí Romové. „Hodně lidí se mě ptá, jestli jsem opravdu Romka, protože mám světlou pleť, mám modré oči a světlé vlasy. Moji rodiče jsou ale tmavovlasí, mají hnědé oči,” vysvětluje. „Nevím, čím to je. Jsou to asi nějaké geny v rodu. Moje babička byla také modrooká blondýna.” Lidé jí proto často romský původ nevěří. S předsudky namířenými vůči sobě se tedy sama Róza nesetkává. Její rodiče však ano, zejména při hledání zaměstnání, kdy bývá po telefonu vše v pořádku, v momentě, kdy dojde na osobní setkání, je už místo obsazené, případně už firma nikoho nepotřebuje. „Mamču kvůli tomu několikrát odmítli. A nešlo o kvalifikaci, ale o barvu pleti.”

osf stipendia 2

Andrea Grundzová

Róza má časté zkušenosti s tím, že před ní lidé mluví nevybíravě o Romech a neuvědomí si, že tak hovoří i o ní. „Setkávám se i s hodně ošklivými věcmi. Například od spolužáků, kterým nedojde, že se mě to také týká.” Dodává, že přestože se na to snaží reagovat, nastávají situace, kdy má strach, že by takové doznání mohlo zkomplikovat její život. „V autoškole jsem například to, že jsem Romka, nemohla přiznat. Můj učitel v autě například říkal, že toho Roma, co támhle jde, teda nepouštíme. Že by se nic nestalo, kdybych ho přejela. Až takhle,” vybavuje si.

Urážky na adresu Romů se jí přitom velmi dotýkají. Dříve si nebyla jistá, zda má v takových konfliktních situacích vystupovat a odhalit, že jde také o ni. „Sama mamča mi říká, ať jsem radši zticha. A já si jsem vědomá toho, že bych se nedostala tam, kde jsem, kdyby to na mně bylo poznat,” připouští. Doplňuje, že se často zejména v pracovním prostředí pohybovala v předsudečných kolektivech. „V poslední době se ale snažím hodně pracovat sama se sebou a motivuje mě ukázat lidem, že se strašně pletou, že nemůžou házet lidi do jednoho pytle. A že nejsme takoví, jako nás ukazují média.”

Vzájemná podpora

Příjemci stipendií Nadace OSF se scházejí na pravidelných setkáních asi třikrát ročně. „Začali jsme stipendijní podporou, stážemi a mentory. Ukázalo se ale, že je pro studenty hodně důležité se potkávat. A to hlavně proto, že jsou často jediní Romové, kteří na své vysoké škole studují. Potkat další Romy vysokoškoláky je pro ně tudíž zásadní,” vysvětluje Lucie Plešková z nadace. Dodává, že se je organizace snaží rozvíjet ještě v dalších dovednostech, proto je na několikadenních setkáních pro ně připraven také intenzivní vzdělávací program.

„Já ta setkávání s dalšími romskými studenty vnímám jako motivaci. Vždy mě to znovu nakopne, i když jsem občas líná. Je to také způsob, jak poznat další romské vysokoškoláky a uvědomit si, že v tom nejsme sami,” komentuje aktivity vděčně Andrea. Také Róza tuto možnost velmi oceňuje. I pro ni je setkávání se s ostatními šancí vidět, že v tom jako Romka není sama. „Je pro mě možností bavit se s Romy, kteří mají stejné zájmy. Můžete spolu sdílet zkušenosti. Je to obrovská podpora.”

Architektka, biolog i psycholog

Letos běží program už čtvrtým rokem a dosud jím prošla téměř dvacítka vysokoškoláků. Tím, že podpora probíhá po celou dobu studia, doplňují se volná místa průběžně po tom, co některý z příjemců program po dokončení vzdělání opustí.

Oproti různým předsudkům, že romští studenti směřují zejména do sociální oblasti, jsou ti zapojení do programu povětšinou z diametrálně odlišných oborů. Skupina je navíc velmi různorodá. „Je skvělé nejen to, že jsou studenti z celé republiky, ale i jejich obory jsou velmi různé. Měli jsme studentku architektury, máme studenty psychologie, biologie. Studují ale také spoustu zajímavých oborů jako ekonometrie a statistika. Mám také velkou radost, že aktuálně máme i studentku pedagogiky, protože mám pocit, že těch romských učitelů je pořád ještě málo,” říká Plešková.

osf stipendia 4

Tou budoucí romskou pedagožkou, kterou pracovnice Nadace OSF vyzdvihuje, je právě Andrea. „Ráda bych v budoucnu působila na druhém stupni základních škol, protože tam vidím větší vývoj ve vzdělání než na prvním stupni. Chtěla bych dětem něco předat, ukázat jim, že vzdělání je důležité, že to má smysl a že v životě mohou dělat něco, co je baví. A že tu jsou lidé, kteří je podpoří,” popisuje svou motivaci a dodává, že by se ráda také angažovala v motivaci romských dětí a jejich rodičů ke vzdělání. A zdá se, že šance má Andrea více než dobré.

„Je hodně zajímavé vidět, jak se ti studenti posouvají. Výsledky vidíme už teď a rozhodně ne jen ty, že někdo úspěšně dokončil studium. Ti, kteří už dostudovali, si pak totiž velmi dobře našli pracovní uplatnění. A jsou tak motivací pro další Romy a Romky, kteří touží studovat,” uzavírá Plešková.

Foto: Nadace OSF  

Čtěte dále

HFFest: Pražské náměstí Republiky už počtvrté rozvibrují latinskoamerické rytmy

Ve čtvrtek 4. července začne již čtvrtý ročník oblíbeného latinskoamerického festivalu Sabor Latino Praha. Ten se od svého počátku hlásí k označení HateFree Fest a stejně jako předešlé roky přinese kousek Latinské Ameriky na náměstí Republiky v Praze. Potrvá do neděle.


HateFree Culture 29. 6. 2019

„Lidé vědí, že jim nic nehrozí,” říká komentátor Bosák. Agresi anonymů čelí často

„Lidi, neblbněte. Není to válka. Není to hladomor. Není to živelná katastrofa. Bavte se,“ říká o fotbale dlouholetý sportovní komentátor Jaromír Bosák. Emotivní odezvy na svou práci zažíval odjakživa, emoce podle něj k fotbalu a komentování patří. Nenávistné reakce se ale zhoršily s nástupem internetu a sociálních sítí. „Bylo to jiné v tom, že když píšete dopis, tak přece jen musíte vynaložit určitou námahu. Říkal jsem si, ten člověk si s tím dal alespoň nějakou práci, i když mi nadává, tak si to přečtu. Většinou jsem se tomu smál, tehdy to nebylo tak agresivní jako dneska. V dopisech se nehrozilo smrtí,“ popisuje Bosák a dodává: „Dnes můžete reagovat na kohokoli, kdykoli, jakkoli, stala se z toho najednou ta nejlehčí věc na světě. Mluví se o tom, že internet zdemokratizoval prostředí komunikace. Ale zároveň z toho udělal takové temné jezero.“ Podle něj je problémem to, že lidé nejsou och ...

HFFest: Svátek čaje stírá hranice mezi Čechy, Poláky i Slováky. Už o víkendu potěší Těšín

Už o víkendu 29. a 30. června se na zámeckém vrchu v Těšíně odehraje Svátek čaje, tradiční dvoudenní festival věnovaný tomuto nápoji a jeho různým podobám. „Je to jedinečný čajový festival s jedenáctiletou tradicí šířící čajovou kulturu, komunitní atmosféru, seberozvoj, dobrovolnictví. Stíráme hranice mezi Čechy, Poláky, Slováky a dalšími zeměmi a kulturami,” uvádí organizátoři. Festival se proto také letos hlásí k označení HateFree Fest.


HateFree Culture 26. 6. 2019

Lze s podporou ostatních překonat i nejtěžší překážky? Neviditelné vstupují do kin

Sociální pracovnice Manu, Audrey, Hélène a Angélique vedou denní centrum pro ženy bez domova na okraji francouzské metropole. Dělají vše pro to, aby se jejich klientky postavily na vlastní nohy. Mnohdy jim v tom však brání nepružný a nedostatečný systém podpory. Poté, co je jejich centrum uzavřeno, rozhodnou se porušit pravidla a pomáhat svěřenkyním na vlastní pěst. Jejich inovativní přístup tak pomůže odhalit skryté talenty a dovednosti a podpořit u žen sebevědomí a začlenění do společnosti. O tom vypráví film Neviditelné francouzského režiséra Louis-Julien Petit, který aktuálně vstoupil do českých kin.

Marie Škardová 26. 6. 2019

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.