Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Víme, že v tom nejsme sami.” Romských studentů přibývá, podporují se navzájem

 

osf stipendia big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

23

dubna
2019

Dvacetiletá Andrea Grundzová pochází z romsko-české rodiny z Loun. Studuje češtinu a angličtinu na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. „Plním si svůj sen,” usmívá se. Učitelkou totiž chtěla být už od raného dětství. Dnes je ve druhém ročníku na angličtině a v prvním na češtině. Svůj sen si plní také díky finanční podpoře, kterou získala od Nadace OSF. Její stipendijní program je určený pro romské vysokoškoláky do 26 let. Ti mohou studovat prezenčně i dálkově na soukromých nebo státních vysokých školách.

O možnosti požádat o stipendium se Andrea dozvěděla od svého otce, který tu informaci našel na internetu. V té době se její rodiče rozváděli a rodina tak byla ve složité situaci i finančních problémech. Společně tedy sepsali žádost a Andrea stipendium dostala. „Díky stipendiu můžu bez problémů studovat. Bez něj bych nemohla vysokou školu ani začít,” přiznává.

Stipendijní program pak není jen o tom, že jeho příjemci dostávají peníze, které mají pokrýt náklady na studium a živobytí během něj. „Je tam mnoho dalších aktivit, které jim mají pomoci k tomu, aby našli uplatnění,” říká Lucie Plešková z Nadace OSF. Mají například povinnou pracovní stáž, jazykový kurz nebo dobrovolnickou službu. „Tím se jim zase snažíme ukázat, že když nějak pomáháme jim, měli by pak nějak pomáhat dál i oni,” osvětluje.

osf stipendia 3

Letošní stipendisté Nadace OSF

Finanční i jiná podpora ve většině případů probíhá po celou dobu studia. Maximální výše stipendia činí šest tisíc korun měsíčně po dobu akademického roku, tedy po deset měsíců v roce. „Je to nicméně tak, že studenti vyčíslují své náklady a příjmy a podle toho je jim rozdíl dorovnáván. Různí lidé tedy mají různě vysoké stipendium podle své ekonomické situace.” Jedním z kritérií přiznání stipedia pak jsou právě sociální poměry uchazeče. „Často jsou z chudého prostředí, kdy jim jejich rodina nemůže příliš pomoci s placením nákladů spojených se studiem.”

Romská stipendia

Andrea to, že existují stipendia výhradně pro romské studenty, vnímá jako důležité. „Řada Romů pochází z vyloučených lokalit a myslím proto, že je to jen dobře. Ta stipendia jsou navíc vyplácena od nadace, neziskové organizace, a nepocházejí z veřejných peněz,” vysvětluje své postoje Andrea. To zdůrazňuje také Lucie Plešková. „Pro Romy je program určen z toho důvodu, že romská menšina je dlouhodobě ve vzdělávání hodně znevýhodněná a zastoupení Romů na vysokých školách je i proto daleko nižší než u běžné populace,” vysvětluje. „Ten program jim tedy pomáhá studovat a také najít pracovní uplatnění.” O stipendium mohou žádat studenti, kteří se za Romy považují. „My samozřejmě jejich původ nijak neprověřujeme, je to jejich deklarace.”

osf stipendia 5

Nadace si napětí, které může takové přidělování stipendií na etnickém principu způsobovat, uvědomuje, za svým rozhodnutím si však stojí. „Pro ostatní mladé lidi ze znevýhodněného prostředí existují další stipendia a my si skutečně uvědomujeme, že toto je specifická skupina, která má specifický druh znevýhodnění v přístupu ke vzdělávání. Proto se zaměřujeme konkrétně na ně.” Lucie Plešková pak dodává, že jsou stipendia hrazena výhradně z prostředků od soukromých dárců a firem.

Šest brigád

Róza Rakašová je z Teplic a studuje statistiku a ekonometrii na Vysoké škole ekonomické v Praze. „Je to něco jako aplikovaná matematika na ekonomická data,” snaží se vysvětlit princip své specializace a dává se do smíchu. „Prostě tabulky, grafy, čísla,” přidává.

osf stipendia 1

Róza Rakašová

O možnosti stipendia se dozvěděla od známého, který pracoval ve stejném obchodním centru jako ona. „Protože studuju v Praze, potřebovala jsem příspěvek, abych to finančně zvládla a ulehčila také své rodině. Taťka je nezaměstnaný a mamča to celé táhne sama,” vysvětluje. „Já mám sice různé brigády, ale je samozřejmě dobré, když se mohu více věnovat studiu. V jednu dobu jsem totiž měla i šest brigád,” osvětluje. Na programu Nadace OSF se jí líbí, že stipendistům navíc hradí jazykový kurz a mají povinnost dobrovolnické služby. „Já už jsem dříve pracovala pro Člověka v tísni, tak jsem si říkala, že to bude skvělá motivace v tom pokračovat.”

Ona sama existenci čistě romských stipendií vidí jako kontroverzní. „Přesto ale chápu, proč existují. Romové jsou přeci jen znevýhodněni a jsou tu určité sociální podmínky. Vím, že jsou mezi námi rodiny, které nemohou vzdělávat své děti, přestože mají obrovský potenciál.”

Nebýt zticha

Sama Andrea se nikdy se šikanou, o níž slyší od svých romských přátel nebo přítomných, nesetkala. „Na mně to, že jsem Romka, není na první pohled vidět. Je to ale zřejmé z mého příjmení, tak tam občas nějaké ty narážky a posměšky byly,” říká.

To blonďatá a modrooká Róza se s rasismem setkává relativně často. Ovšem v jiné roli než mnozí Romové. „Hodně lidí se mě ptá, jestli jsem opravdu Romka, protože mám světlou pleť, mám modré oči a světlé vlasy. Moji rodiče jsou ale tmavovlasí, mají hnědé oči,” vysvětluje. „Nevím, čím to je. Jsou to asi nějaké geny v rodu. Moje babička byla také modrooká blondýna.” Lidé jí proto často romský původ nevěří. S předsudky namířenými vůči sobě se tedy sama Róza nesetkává. Její rodiče však ano, zejména při hledání zaměstnání, kdy bývá po telefonu vše v pořádku, v momentě, kdy dojde na osobní setkání, je už místo obsazené, případně už firma nikoho nepotřebuje. „Mamču kvůli tomu několikrát odmítli. A nešlo o kvalifikaci, ale o barvu pleti.”

osf stipendia 2

Andrea Grundzová

Róza má časté zkušenosti s tím, že před ní lidé mluví nevybíravě o Romech a neuvědomí si, že tak hovoří i o ní. „Setkávám se i s hodně ošklivými věcmi. Například od spolužáků, kterým nedojde, že se mě to také týká.” Dodává, že přestože se na to snaží reagovat, nastávají situace, kdy má strach, že by takové doznání mohlo zkomplikovat její život. „V autoškole jsem například to, že jsem Romka, nemohla přiznat. Můj učitel v autě například říkal, že toho Roma, co támhle jde, teda nepouštíme. Že by se nic nestalo, kdybych ho přejela. Až takhle,” vybavuje si.

Urážky na adresu Romů se jí přitom velmi dotýkají. Dříve si nebyla jistá, zda má v takových konfliktních situacích vystupovat a odhalit, že jde také o ni. „Sama mamča mi říká, ať jsem radši zticha. A já si jsem vědomá toho, že bych se nedostala tam, kde jsem, kdyby to na mně bylo poznat,” připouští. Doplňuje, že se často zejména v pracovním prostředí pohybovala v předsudečných kolektivech. „V poslední době se ale snažím hodně pracovat sama se sebou a motivuje mě ukázat lidem, že se strašně pletou, že nemůžou házet lidi do jednoho pytle. A že nejsme takoví, jako nás ukazují média.”

Vzájemná podpora

Příjemci stipendií Nadace OSF se scházejí na pravidelných setkáních asi třikrát ročně. „Začali jsme stipendijní podporou, stážemi a mentory. Ukázalo se ale, že je pro studenty hodně důležité se potkávat. A to hlavně proto, že jsou často jediní Romové, kteří na své vysoké škole studují. Potkat další Romy vysokoškoláky je pro ně tudíž zásadní,” vysvětluje Lucie Plešková z nadace. Dodává, že se je organizace snaží rozvíjet ještě v dalších dovednostech, proto je na několikadenních setkáních pro ně připraven také intenzivní vzdělávací program.

„Já ta setkávání s dalšími romskými studenty vnímám jako motivaci. Vždy mě to znovu nakopne, i když jsem občas líná. Je to také způsob, jak poznat další romské vysokoškoláky a uvědomit si, že v tom nejsme sami,” komentuje aktivity vděčně Andrea. Také Róza tuto možnost velmi oceňuje. I pro ni je setkávání se s ostatními šancí vidět, že v tom jako Romka není sama. „Je pro mě možností bavit se s Romy, kteří mají stejné zájmy. Můžete spolu sdílet zkušenosti. Je to obrovská podpora.”

Architektka, biolog i psycholog

Letos běží program už čtvrtým rokem a dosud jím prošla téměř dvacítka vysokoškoláků. Tím, že podpora probíhá po celou dobu studia, doplňují se volná místa průběžně po tom, co některý z příjemců program po dokončení vzdělání opustí.

Oproti různým předsudkům, že romští studenti směřují zejména do sociální oblasti, jsou ti zapojení do programu povětšinou z diametrálně odlišných oborů. Skupina je navíc velmi různorodá. „Je skvělé nejen to, že jsou studenti z celé republiky, ale i jejich obory jsou velmi různé. Měli jsme studentku architektury, máme studenty psychologie, biologie. Studují ale také spoustu zajímavých oborů jako ekonometrie a statistika. Mám také velkou radost, že aktuálně máme i studentku pedagogiky, protože mám pocit, že těch romských učitelů je pořád ještě málo,” říká Plešková.

osf stipendia 4

Tou budoucí romskou pedagožkou, kterou pracovnice Nadace OSF vyzdvihuje, je právě Andrea. „Ráda bych v budoucnu působila na druhém stupni základních škol, protože tam vidím větší vývoj ve vzdělání než na prvním stupni. Chtěla bych dětem něco předat, ukázat jim, že vzdělání je důležité, že to má smysl a že v životě mohou dělat něco, co je baví. A že tu jsou lidé, kteří je podpoří,” popisuje svou motivaci a dodává, že by se ráda také angažovala v motivaci romských dětí a jejich rodičů ke vzdělání. A zdá se, že šance má Andrea více než dobré.

„Je hodně zajímavé vidět, jak se ti studenti posouvají. Výsledky vidíme už teď a rozhodně ne jen ty, že někdo úspěšně dokončil studium. Ti, kteří už dostudovali, si pak totiž velmi dobře našli pracovní uplatnění. A jsou tak motivací pro další Romy a Romky, kteří touží studovat,” uzavírá Plešková.

Foto: Nadace OSF  

Čtěte dále

„Neměla by míň papat? Neměla bys už mít dítě?” ptají se nadživotní kresby v ulicích Prahy

Až do poloviny června bude v pražském veřejném prostoru k vidění výstava kreseb slovenské autorky Ivany Šátekové. Ta na několikametrových panelech Galerie Artwall na zdi pod Letenskými sady tematizuje situace, v nichž se ženy setkávají v různých obdobích svého života s kritikou nebo nepochopením, které autorka vnímá jako genderově podmíněné. „Hodnocení týkající se vzhledu, mateřství, správného chování či vyjadřování provázejí ženy od dětství až do stáří. Tyto komentáře mají často formu zdánlivě nevinných a dobře míněných otázek. Výstava je zaměřená na stereotypy o ženách a odkrývá skrytý sexismus a ageismus – tedy předsudky a diskriminaci na základě pohlaví a věku,” uvádí jedna z kurátorek výstavy Lenka Kukurová. „Otázky vypovídají o vžitých společenských představách o tom, jak by se měla chovat ,správná žena'. Mnohé z nich ale vycházejí z předsudků, které se opakov ...

Děti migrantů se setkávají s českými při hrách a sportu. Učí se česky a navazují přátelství

Skupina jednadvaceti dětí se v posledních měsících nenudila. Během čtyř lekcí parkouru se učily základy bezpečnosti, skoky, parakotouly, udržení se na zdi a také týmovému duchu. Při bubnování během měsíce nacvičily společně s lektory rytmickou skladbu. Street dance lekce přinesly možnost naučit se základním pohybům. Děti zaujal zejména break dance a hip hop. Na výtvarných workshopech pak malovaly abstraktní obrazy pomocí barevných tuší a pěny na holení, pracovaly s linorytem a vytvořily také obrovské puzzle, do nichž každé dítě vytvořilo svůj vlastní dílek. Nabídnout dětem možnost si vyzkoušet různorodé aktivity je jedním z cílů mezinárodního projektu LAB 31. V České republice jej realizuje Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Dalším z cílů je podpora integrace. Proto projekt spojuje české děti s dětmi cizinců. Zapojeny jsou děti ve věku osmi až patnácti let z devíti zemí sv ...

„Mýty o válečném násilí vychovávají ženy, aby sexuální násilí čekaly a nebránily se,“ říká expertka

Maďarská Židovka Judith Magyar Isaacson se narodila v roce 1925. V červenci roku 1944, když jí bylo devatenáct let, byla deportována do koncentračního tábora Osvětim a následně nucena k pracím v Hessisch Lichtenau. Ve své autobiografii popsala neustálý strach ze sexuálního násilí a také své pocity, když jí jednoho dne velitel koncentračního tábora Lichtenau řekl, aby ho následovala. „Dědí ženy vzpomínky na znásilnění?” pomyslela si při tom Judith. Vzpomněla si na mýtus o únosu Sabinek Římany a na další příběhy násilí na ženách. „Můj úděl není výjimečný, řekla jsem si. Zasáhlo mě starověké právo sexu a války.” Mýty a příběhy o válečném násilí na ženách připravují ženy na tuto možnost a ženy jsou tak vychovávány k tomu, aby sexuální násilí očekávaly a aby se mu případně nebránily.


Nina Djukanovićová 21

HFFest: Brno ovládne festival extrémních pochutin. Nabídne hmyz nebo kuřecí pařáty

V sobotu 25. května se v Brně uskuteční již čtvrtý ročník Extrem food festivalu. Akce potrvá od 10:00 do 18:00 a nabídne exotickou kuchyni, neobvyklé nápoje a bohatý doprovodný program. Festival proběhne na známém fotbalovém stadionu Za Lužánkami a pořadatelé se na něm pokusí vytvořit nový český rekord v počtu lidí pojídajících smažený hmyz na jednom místě. Festival se letos hlásí k označení HateFree Fest, čímž dává najevo, že je otevřený všem návštěvníkům bez rozdílu. Kromě jiného si na něm tak budete moci vyzvednout naše placky nebo nálepky.


HateFree Culture 21. 5. 2019

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.