Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Víme, že v tom nejsme sami.” Romských studentů přibývá, podporují se navzájem

 

osf stipendia big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

23

dubna
2019

Dvacetiletá Andrea Grundzová pochází z romsko-české rodiny z Loun. Studuje češtinu a angličtinu na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. „Plním si svůj sen,” usmívá se. Učitelkou totiž chtěla být už od raného dětství. Dnes je ve druhém ročníku na angličtině a v prvním na češtině. Svůj sen si plní také díky finanční podpoře, kterou získala od Nadace OSF. Její stipendijní program je určený pro romské vysokoškoláky do 26 let. Ti mohou studovat prezenčně i dálkově na soukromých nebo státních vysokých školách.

O možnosti požádat o stipendium se Andrea dozvěděla od svého otce, který tu informaci našel na internetu. V té době se její rodiče rozváděli a rodina tak byla ve složité situaci i finančních problémech. Společně tedy sepsali žádost a Andrea stipendium dostala. „Díky stipendiu můžu bez problémů studovat. Bez něj bych nemohla vysokou školu ani začít,” přiznává.

Stipendijní program pak není jen o tom, že jeho příjemci dostávají peníze, které mají pokrýt náklady na studium a živobytí během něj. „Je tam mnoho dalších aktivit, které jim mají pomoci k tomu, aby našli uplatnění,” říká Lucie Plešková z Nadace OSF. Mají například povinnou pracovní stáž, jazykový kurz nebo dobrovolnickou službu. „Tím se jim zase snažíme ukázat, že když nějak pomáháme jim, měli by pak nějak pomáhat dál i oni,” osvětluje.

osf stipendia 3

Letošní stipendisté Nadace OSF

Finanční i jiná podpora ve většině případů probíhá po celou dobu studia. Maximální výše stipendia činí šest tisíc korun měsíčně po dobu akademického roku, tedy po deset měsíců v roce. „Je to nicméně tak, že studenti vyčíslují své náklady a příjmy a podle toho je jim rozdíl dorovnáván. Různí lidé tedy mají různě vysoké stipendium podle své ekonomické situace.” Jedním z kritérií přiznání stipedia pak jsou právě sociální poměry uchazeče. „Často jsou z chudého prostředí, kdy jim jejich rodina nemůže příliš pomoci s placením nákladů spojených se studiem.”

Romská stipendia

Andrea to, že existují stipendia výhradně pro romské studenty, vnímá jako důležité. „Řada Romů pochází z vyloučených lokalit a myslím proto, že je to jen dobře. Ta stipendia jsou navíc vyplácena od nadace, neziskové organizace, a nepocházejí z veřejných peněz,” vysvětluje své postoje Andrea. To zdůrazňuje také Lucie Plešková. „Pro Romy je program určen z toho důvodu, že romská menšina je dlouhodobě ve vzdělávání hodně znevýhodněná a zastoupení Romů na vysokých školách je i proto daleko nižší než u běžné populace,” vysvětluje. „Ten program jim tedy pomáhá studovat a také najít pracovní uplatnění.” O stipendium mohou žádat studenti, kteří se za Romy považují. „My samozřejmě jejich původ nijak neprověřujeme, je to jejich deklarace.”

osf stipendia 5

Nadace si napětí, které může takové přidělování stipendií na etnickém principu způsobovat, uvědomuje, za svým rozhodnutím si však stojí. „Pro ostatní mladé lidi ze znevýhodněného prostředí existují další stipendia a my si skutečně uvědomujeme, že toto je specifická skupina, která má specifický druh znevýhodnění v přístupu ke vzdělávání. Proto se zaměřujeme konkrétně na ně.” Lucie Plešková pak dodává, že jsou stipendia hrazena výhradně z prostředků od soukromých dárců a firem.

Šest brigád

Róza Rakašová je z Teplic a studuje statistiku a ekonometrii na Vysoké škole ekonomické v Praze. „Je to něco jako aplikovaná matematika na ekonomická data,” snaží se vysvětlit princip své specializace a dává se do smíchu. „Prostě tabulky, grafy, čísla,” přidává.

osf stipendia 1

Róza Rakašová

O možnosti stipendia se dozvěděla od známého, který pracoval ve stejném obchodním centru jako ona. „Protože studuju v Praze, potřebovala jsem příspěvek, abych to finančně zvládla a ulehčila také své rodině. Taťka je nezaměstnaný a mamča to celé táhne sama,” vysvětluje. „Já mám sice různé brigády, ale je samozřejmě dobré, když se mohu více věnovat studiu. V jednu dobu jsem totiž měla i šest brigád,” osvětluje. Na programu Nadace OSF se jí líbí, že stipendistům navíc hradí jazykový kurz a mají povinnost dobrovolnické služby. „Já už jsem dříve pracovala pro Člověka v tísni, tak jsem si říkala, že to bude skvělá motivace v tom pokračovat.”

Ona sama existenci čistě romských stipendií vidí jako kontroverzní. „Přesto ale chápu, proč existují. Romové jsou přeci jen znevýhodněni a jsou tu určité sociální podmínky. Vím, že jsou mezi námi rodiny, které nemohou vzdělávat své děti, přestože mají obrovský potenciál.”

Nebýt zticha

Sama Andrea se nikdy se šikanou, o níž slyší od svých romských přátel nebo přítomných, nesetkala. „Na mně to, že jsem Romka, není na první pohled vidět. Je to ale zřejmé z mého příjmení, tak tam občas nějaké ty narážky a posměšky byly,” říká.

To blonďatá a modrooká Róza se s rasismem setkává relativně často. Ovšem v jiné roli než mnozí Romové. „Hodně lidí se mě ptá, jestli jsem opravdu Romka, protože mám světlou pleť, mám modré oči a světlé vlasy. Moji rodiče jsou ale tmavovlasí, mají hnědé oči,” vysvětluje. „Nevím, čím to je. Jsou to asi nějaké geny v rodu. Moje babička byla také modrooká blondýna.” Lidé jí proto často romský původ nevěří. S předsudky namířenými vůči sobě se tedy sama Róza nesetkává. Její rodiče však ano, zejména při hledání zaměstnání, kdy bývá po telefonu vše v pořádku, v momentě, kdy dojde na osobní setkání, je už místo obsazené, případně už firma nikoho nepotřebuje. „Mamču kvůli tomu několikrát odmítli. A nešlo o kvalifikaci, ale o barvu pleti.”

osf stipendia 2

Andrea Grundzová

Róza má časté zkušenosti s tím, že před ní lidé mluví nevybíravě o Romech a neuvědomí si, že tak hovoří i o ní. „Setkávám se i s hodně ošklivými věcmi. Například od spolužáků, kterým nedojde, že se mě to také týká.” Dodává, že přestože se na to snaží reagovat, nastávají situace, kdy má strach, že by takové doznání mohlo zkomplikovat její život. „V autoškole jsem například to, že jsem Romka, nemohla přiznat. Můj učitel v autě například říkal, že toho Roma, co támhle jde, teda nepouštíme. Že by se nic nestalo, kdybych ho přejela. Až takhle,” vybavuje si.

Urážky na adresu Romů se jí přitom velmi dotýkají. Dříve si nebyla jistá, zda má v takových konfliktních situacích vystupovat a odhalit, že jde také o ni. „Sama mamča mi říká, ať jsem radši zticha. A já si jsem vědomá toho, že bych se nedostala tam, kde jsem, kdyby to na mně bylo poznat,” připouští. Doplňuje, že se často zejména v pracovním prostředí pohybovala v předsudečných kolektivech. „V poslední době se ale snažím hodně pracovat sama se sebou a motivuje mě ukázat lidem, že se strašně pletou, že nemůžou házet lidi do jednoho pytle. A že nejsme takoví, jako nás ukazují média.”

Vzájemná podpora

Příjemci stipendií Nadace OSF se scházejí na pravidelných setkáních asi třikrát ročně. „Začali jsme stipendijní podporou, stážemi a mentory. Ukázalo se ale, že je pro studenty hodně důležité se potkávat. A to hlavně proto, že jsou často jediní Romové, kteří na své vysoké škole studují. Potkat další Romy vysokoškoláky je pro ně tudíž zásadní,” vysvětluje Lucie Plešková z nadace. Dodává, že se je organizace snaží rozvíjet ještě v dalších dovednostech, proto je na několikadenních setkáních pro ně připraven také intenzivní vzdělávací program.

„Já ta setkávání s dalšími romskými studenty vnímám jako motivaci. Vždy mě to znovu nakopne, i když jsem občas líná. Je to také způsob, jak poznat další romské vysokoškoláky a uvědomit si, že v tom nejsme sami,” komentuje aktivity vděčně Andrea. Také Róza tuto možnost velmi oceňuje. I pro ni je setkávání se s ostatními šancí vidět, že v tom jako Romka není sama. „Je pro mě možností bavit se s Romy, kteří mají stejné zájmy. Můžete spolu sdílet zkušenosti. Je to obrovská podpora.”

Architektka, biolog i psycholog

Letos běží program už čtvrtým rokem a dosud jím prošla téměř dvacítka vysokoškoláků. Tím, že podpora probíhá po celou dobu studia, doplňují se volná místa průběžně po tom, co některý z příjemců program po dokončení vzdělání opustí.

Oproti různým předsudkům, že romští studenti směřují zejména do sociální oblasti, jsou ti zapojení do programu povětšinou z diametrálně odlišných oborů. Skupina je navíc velmi různorodá. „Je skvělé nejen to, že jsou studenti z celé republiky, ale i jejich obory jsou velmi různé. Měli jsme studentku architektury, máme studenty psychologie, biologie. Studují ale také spoustu zajímavých oborů jako ekonometrie a statistika. Mám také velkou radost, že aktuálně máme i studentku pedagogiky, protože mám pocit, že těch romských učitelů je pořád ještě málo,” říká Plešková.

osf stipendia 4

Tou budoucí romskou pedagožkou, kterou pracovnice Nadace OSF vyzdvihuje, je právě Andrea. „Ráda bych v budoucnu působila na druhém stupni základních škol, protože tam vidím větší vývoj ve vzdělání než na prvním stupni. Chtěla bych dětem něco předat, ukázat jim, že vzdělání je důležité, že to má smysl a že v životě mohou dělat něco, co je baví. A že tu jsou lidé, kteří je podpoří,” popisuje svou motivaci a dodává, že by se ráda také angažovala v motivaci romských dětí a jejich rodičů ke vzdělání. A zdá se, že šance má Andrea více než dobré.

„Je hodně zajímavé vidět, jak se ti studenti posouvají. Výsledky vidíme už teď a rozhodně ne jen ty, že někdo úspěšně dokončil studium. Ti, kteří už dostudovali, si pak totiž velmi dobře našli pracovní uplatnění. A jsou tak motivací pro další Romy a Romky, kteří touží studovat,” uzavírá Plešková.

Foto: Nadace OSF  

Čtěte dále

„Postoje k uprchlíkům v Evropě jsou stále lepší. Díky zkušenostem,” říká česká vědkyně

„Lidé migranty v porovnání s dobou před deseti lety vnímají více pozitivně a tento trend sledujeme po téměř celé západní Evropě,” říká Lenka Dražanová, vědecká pracovnice Centra pro migrační politiku na Evropském univerzitním institutu v Itálii, kde se zabývá výzkumy politického chování a postoji Evropanů k migraci. Dodává, že oproti době před deseti lety jsou nálady lepší o 5 až 10 %. Za zlepšením jsou podle ní zkušenosti s uprchlíky a migranty, které lidé v západoevropských zemích běžně potkávají. „Sociologické výzkumy z poslední doby ukazují, že když se společnost stává více rozmanitou, hodnotí to lidé na začátku spíše negativně. Ale třeba za deset nebo patnáct let už to vidí mnohem pozitivněji,” vysvětluje důvody změny.


 

Lukáš Houdek 14. 10. 2019

„Ve škole se mi posmívali. Cesta k sebepřijetí je dlouhá,” říká zdravotní sestra s TC syndromem

Jaký je v Česku život s postižením obličeje? O tom ví mnohé zdravotní sestra Petra Dunajová, která se narodila se vzácným Treacher Collinsovým syndromem. Ten může způsobit nevyvinutí lícních kostí, problémy se zrakem a sluchem, rozštěpy pater či postižení dýchacích cest. „Mnozí lidé si myslí, že je při TCS postižen intelekt, ale to je veliký omyl. Lidé s TCS jsou normálně inteligentní,“ popisuje Dunajová nejčastější mýtus pojící se s jejím hendikepem. Svou odlišnost si začala uvědomovat na základní škole. „Tam se mi posmívali nebo měli nemístné poznámky spolužáci. Na slovní útoky jsem nereagovala, dělala jsem, že je neslyším,“ popisuje první těžké okamžiky a dodává: „Protože v okamžiku, kdy jsem se začala obhajovat, tak útoky zesílily. Někdy mě to strašně mrzelo, snažila jsem se nevšímat si toho, přejít to.“ Dnes se s negativními reakcemi setkává minimálně. 

Mladí lidé z Česka i rodin uprchlíků vytvořili videoklip. Získali nové dovednosti i přátelství

Dvaadvacet nadšenců do audiovizuální tvorby, práce pod vedením zkušeného režiséra, měsíce poznatků, zábavy i nových přátelství. Tak by se daly shrnout workshopy projektu Image.In, které pod záštitou Organizace pro pomoc uprchlíkům proběhly letos na jaře. Jejich výsledkem je profesionální videoklip k tracku rappera Dounyho a především zapojení lidí z mnoha kulturních prostředí.

Marie Škardová 10. 10. 2019

Jako dítě čelil šikaně, později se stal terčem pokusu o vraždu. Dnes bojuje za práva albínů

Jako dítě se coby albín v západoafrické Ghaně potýkal se šikanou ze strany vrstevníků a spolužáků. Čelil také výzvám ve školní lavici, kde kvůli špatnému zraku následkem nedostatku melaninu neviděl na tabuli a ve škole tak, podobně jako jiné albínské děti v oblasti, zaostával. Vzepřel se a už jako dítě vybojoval lepší podmínky pro učení. Dnes pracuje na inspektorátu, je výrazným ghanským albínským aktivistou. Těží však také ze své zkušenosti, kdy se málem stal obětí rituální vraždy na ghanském venkově. Díky tehdejším kolegům, kteří ho chránili vlastními těly, přežil. Jak sám říká, jde o zkušenost, po níž kompletně přehodnotil způsob své práce.


 

Lukáš Houdek 8. 10. 2019

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.