Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

11letá dívka byla donucena k porodu poté, co byla znásilněna. Argentinské úřady jí nepovolily potrat

 

lucia argentina big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

26

března
2019

Argentinská nezletilá dívka byla znásilněna přítelem své babičky. Ačkoliv lékaře prosila, aby „vyndali, co do mě ten starý muž dal,” nebylo jí umožněno potrat podstoupit. Musela prodělat operaci podobnou císařskému řezu a ačkoliv se dítě narodilo živé, zemřelo po jedenácti dnech života.

Jedenáctiletá dívka z Argentiny, které se kvůli ochraně identity říká „Lucía”, se spolu se svou matkou a mnohými aktivisty za práva žen marně domáhala potratu. Lucía zjistila, že je těhotná 23. ledna letošního roku, když šla do tamního zdravotního centra z důvodu silné bolesti břicha. V té chvíli byla v devatenáctém týdnu těhotenství, ke kterému došlo, když ji znásilnil pětašedesátiletý partner její babičky. Nejmladší ze tří sester byla svěřena do péče své babičky v roce 2015, když byly její dvě starší sestry údajně zneužívány partnerem matky. Lucía trpěla vážnými psychickými problémy a dvakrát se pokusila o sebevraždu poté, co se o svém těhotenství dozvěděla. Byla hospitalizována a svěřena do péče státu. Tam také lékařům měla říci: „Chci, abyste vyndali, co do mě ten starý muž dal.”

Průtahy

Potrat je v Argentině dosud nelegální, ale podle zákona z roku 1921 může být proveden v případě znásilnění nebo ohrožení života těhotné osoby. Doktor prohlásil před soudem, že Lucía čelí „vysokému porodnímu riziku,” pokud bude její těhotenství pokračovat. 

Dívka se tak ocitla uprostřed politického tlaku a národního boje ohledně práv žen. Její případ se stal sledovaným po celém světě. Podle Lucíiných právníků ji v nemocnici podali léky určené k urychlení vývoje plodu. „Tohle všechno byly protahovací taktiky, aby uběhlo více času a dívka porodit musela,” řekla pro deník The New York Times Celia Debono, argentinská koordinátorka Latinskoamerické a karibské komise na ochranu práv žen (Latin American and Caribbean Committee for the Defense of Women’s Rights). „Řekli, že jí dávají vitamíny, ale ve skutečnosti jí podávali léky pro vývoj plodu.”

Gustavo Vigliocco, ministr zdravotnictví provincie Tucumán, ze které Lucía pochází, trval na tom, že si dívka potrat nepřeje. „Jsem blízký jak dítěti, tak její matce. Dítě chce pokračovat ve svém těhotenství. Zvažujeme rizika, ale má silnou konstituci, váží více než 50 kilo,” řekl Vigliocco v radiovém rozhovoru. Nemocnice navíc podle Fernandy Marchese, která dívku zastupuje, povolila, aby Lucíu navštívili aktivisté proti potratům v jejím nemocničním pokoji, kde na ni měli naléhat, aby dítě donosila, a varovat ji, že by v opačném případě už matkou nikdy být nemohla.

Další prodlevy

Nejasnosti ohledně poručnictví dívky způsobily další prodlevy v rozhodnutí úřadů. Matka Lucíe souhlasila s potratem, ale protože dívka byla svěřena do péče své babičky, nebyly na názor matky brány ohledy. Protože však babička dívky žila s mužem, který vnučku znásilnil, ani ona nemohla k potratu udělit svolení. Někteří doktoři navíc odmítli provést potrat z důvodu osobního přesvědčení.

Nakonec se úřadům podařilo oddálit rozhodnutí až do třiadvacátého týdne těhotenství dívky, po kterém musela podstoupit operaci podobnou císařskému řezu. Cecilia Ousset, lékařka, která operaci spolu se svým manželem Jorgem Gijenou provedla, řekla: „Zachránili jsme život jedenáctileté dívce, která byla měsíc mučena provinčním zdravotnickým systémem.” Obvinila tucumánského guvernéra Juana Manzuru ze zneužití těhotenství Lucíe pro vlastní politické cíle. „Kvůli volbám zabránily [úřady] legální interrupci a přinutily malou holčičku k porodu,” řekla. „Nohy se mi třásly, když jsem ji uviděla. Bylo to jako vidět mou mladší dceru. Ta malá dívka plně nechápala, co se bude dít,” popsala doktorka Ousset situaci. „Nebyla vyspělá, hrála si s hračkami a se svojí maminkou.” Na operačním sále pustila doktorka Ousset hudbu, aby Lucíu trochu uklidnila, i přesto tlak dívky podle jejích slov dosáhl nebezpečných hodnot.

Oba životy

V oficiální zprávě vláda Tucumánu trvala na tom, že musí být „zachráněny oba životy” a nařídila ředitelce nemocnice Elizabeth Avile, aby „pokračovali s nutnými postupy za účelem pokusit se zachránit oba životy.” Lékaři ale uvedli, že neprovedli operaci z důvodu nařízení, ale protože by byl potrat v tomto pokročilém stadiu těhotenství příliš rizikový. Dítě se narodilo živé, ale doktoři nepředpokládali, že bude žít dlouho. Zemřelo před dvěma týdny, po jedenácti dnech života.

Hrozba čtyř let žaláře

Pokus o legalizaci potratu vloni v srpnu těsně neprošel, když argentinský senát hlasoval proti zákonu, který by legalizoval potrat během prvních čtrnácti týdnů těhotenství. Stále je tak platný starý zákon, podle kterého mohou ženy, které podstoupí potrat, být odsouzeny až ke čtyřem letům odnětí svobody. Počty potratů v Argentině oproti jiným zemím světa nižší nejsou. Dochází však k většímu ohrožení životů především chudších žen, které si nemohou dovolit uplatit dobré doktory nebo za tím účelem vycestovat ze země.

The Washington Post citoval vládní studii, podle které je až 60 % těhotenství v Argentině neplánovaných. Podle odhadů je pak v Argentině každých 90 vteřin proveden v průměru jeden potrat a až 450 000 životu nebezpečných nelegálních potratů každý rok.

Lucíin případ přitom není ojedinělý. Podle zprávy UNICEF z roku 2017 porodí dívky mezi jedenácti a čtrnácti lety v Argentině každé tři hodiny. „V severní Argentině je hodně Lucíí i současně odborníků, kteří se k nim otáčejí zády,” dodala pro The New York Times doktorka Ousset.

Ilustrační foto: Pexels

Čtěte dále

Češka náhodou narazila na FB na chlapce bez domova z Ghany. Změnila mu život

Před rokem na Češku Janu Farrington-Douglas na Facebooku vyskočil příspěvek skupiny Nas Daily Global, což je přidružená komunita k celosvětově známému kanálu Nas Daily. Lidé z celého světa v ní sdílejí své vlastní myšlenky a příběhy. „Byl od kluka, co se jmenoval Theo a na fotce seděl v prachu a něco na ulici dělal. Psal, že je v podstatě sirotek, nemá nic ani jídlo, ani střechu nad hlavou,” vybavuje si Jana. „Hodně lidí mu to lajkovalo, komentovalo. Morální podpora je sice důležitá, mně to ale přišlo málo. Tak jsem tam napsala, že bychom mu nějak mohli pomoct. To mi zase olajkovaly mraky lidí, ale nikdo nic samozřejmě neudělal.” Po asi deseti dnech pak Janě přistála na Messengeru zpráva. Byla od mladíka z fotky a děkoval jí za její vlídná slova. „A tak jsme si začali psát.” Vzniklo tak silné pouto a Jana mu změnila život.


 

Lukáš Ho ...

Londýnský obchod Nike představil figuríny nadměrných velikostí. Budí vášně

Začátkem června hlavní z londýnských prodejen známé značky sportovního vybavení Nike zrekonstruovala své prostory na známé nákupní ulici Oxford Street. Vedle redesignu také představila nové figuríny, na kterých nabízené zboží vystavuje. A některé z nich jsou od těch obvyklých odlišné. Mají totiž nadměrné velikosti. Značka se tak podle svých slov snaží podpořit také zákaznice větších rozměrů a ukázat, že sportovat mohou i lidé s nadváhou nebo obezitou. A tento krok nejen v Británii vzbudil kontroverze. Zatímco někteří takovou politiku společnosti kvitují s povděkem, jiní v ní vidí normalizaci obezity a nezdravého životního stylu.


 

Lukáš Houdek 25. 6. 2019

Neonacisté ve Švédsku v 90. letech zavraždili chlapce českého původu. Čin odstartoval boj proti extremismu

V roce 1995 byl ve švédském městě Kungälv partou neonacistů brutálně umučen John Hron, 14letý chlapec s českým původem. Hrůzný čin šokoval obyvatele města i celou zemi. „Vzpomínám si na to ráno, kdy se vražda objevila v celostátních zprávách. Všichni tím byli zasaženi,“ říká Christer Mattsson, který byl v té době učitelem, a dodává: „Jako společnost jsme již byli vystaveni neonacistickému násilí, ale tohle bylo úplně jiné. Byl to dospívající chlapec. Pachatelé byli chlapci.“ K události podle něj vedlo především to, že v Kungälv měla nacistická scéna dlouhou historii začínající ve 30. letech. Podle Christera pak bylo pro obyvatele města zásadní si přiznat, že to je lokální problém a začít jej tak i řešit. „Někteří odsoudili skutek, odsoudili neonacisty. Ale také zde byla myšlenka bránit město jako takové. Říkat, že se jednalo o náhodnou, nešťastnou událost, že to nemá nic společn ...

„Učíme se anatomii, jednání s pacientem ne.” Medik po smrti otce burcuje proti rakovině slinivky

Do života mladého slovenského medika zasáhla těžká nemoc jeho milovaného otce. Ze dne na den přerušil studium a rozhodl se s ním strávit poslední chvíle života. Po jeho smrti pak začal spolu s ostatními burcovat proti rakovině slinivky břišní. Přestože se ve své lékařské praxi věnovat právě onkologii s ohledem na rodinnou historii nechce, rád by změnil přístup lékařů k pacientům. Z vlastní zkušenosti totiž ví, že se ne vždy chovají empaticky. A to ve chvílích, kdy člověk empatii, podobně jako kdysi jeho otec, potřebuje.


 

Lukáš Houdek 19. 6. 2019

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.