Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

11letá dívka byla donucena k porodu poté, co byla znásilněna. Argentinské úřady jí nepovolily potrat

 

lucia argentina big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

26

března
2019

Argentinská nezletilá dívka byla znásilněna přítelem své babičky. Ačkoliv lékaře prosila, aby „vyndali, co do mě ten starý muž dal,” nebylo jí umožněno potrat podstoupit. Musela prodělat operaci podobnou císařskému řezu a ačkoliv se dítě narodilo živé, zemřelo po jedenácti dnech života.

Jedenáctiletá dívka z Argentiny, které se kvůli ochraně identity říká „Lucía”, se spolu se svou matkou a mnohými aktivisty za práva žen marně domáhala potratu. Lucía zjistila, že je těhotná 23. ledna letošního roku, když šla do tamního zdravotního centra z důvodu silné bolesti břicha. V té chvíli byla v devatenáctém týdnu těhotenství, ke kterému došlo, když ji znásilnil pětašedesátiletý partner její babičky. Nejmladší ze tří sester byla svěřena do péče své babičky v roce 2015, když byly její dvě starší sestry údajně zneužívány partnerem matky. Lucía trpěla vážnými psychickými problémy a dvakrát se pokusila o sebevraždu poté, co se o svém těhotenství dozvěděla. Byla hospitalizována a svěřena do péče státu. Tam také lékařům měla říci: „Chci, abyste vyndali, co do mě ten starý muž dal.”

Průtahy

Potrat je v Argentině dosud nelegální, ale podle zákona z roku 1921 může být proveden v případě znásilnění nebo ohrožení života těhotné osoby. Doktor prohlásil před soudem, že Lucía čelí „vysokému porodnímu riziku,” pokud bude její těhotenství pokračovat. 

Dívka se tak ocitla uprostřed politického tlaku a národního boje ohledně práv žen. Její případ se stal sledovaným po celém světě. Podle Lucíiných právníků ji v nemocnici podali léky určené k urychlení vývoje plodu. „Tohle všechno byly protahovací taktiky, aby uběhlo více času a dívka porodit musela,” řekla pro deník The New York Times Celia Debono, argentinská koordinátorka Latinskoamerické a karibské komise na ochranu práv žen (Latin American and Caribbean Committee for the Defense of Women’s Rights). „Řekli, že jí dávají vitamíny, ale ve skutečnosti jí podávali léky pro vývoj plodu.”

Gustavo Vigliocco, ministr zdravotnictví provincie Tucumán, ze které Lucía pochází, trval na tom, že si dívka potrat nepřeje. „Jsem blízký jak dítěti, tak její matce. Dítě chce pokračovat ve svém těhotenství. Zvažujeme rizika, ale má silnou konstituci, váží více než 50 kilo,” řekl Vigliocco v radiovém rozhovoru. Nemocnice navíc podle Fernandy Marchese, která dívku zastupuje, povolila, aby Lucíu navštívili aktivisté proti potratům v jejím nemocničním pokoji, kde na ni měli naléhat, aby dítě donosila, a varovat ji, že by v opačném případě už matkou nikdy být nemohla.

Další prodlevy

Nejasnosti ohledně poručnictví dívky způsobily další prodlevy v rozhodnutí úřadů. Matka Lucíe souhlasila s potratem, ale protože dívka byla svěřena do péče své babičky, nebyly na názor matky brány ohledy. Protože však babička dívky žila s mužem, který vnučku znásilnil, ani ona nemohla k potratu udělit svolení. Někteří doktoři navíc odmítli provést potrat z důvodu osobního přesvědčení.

Nakonec se úřadům podařilo oddálit rozhodnutí až do třiadvacátého týdne těhotenství dívky, po kterém musela podstoupit operaci podobnou císařskému řezu. Cecilia Ousset, lékařka, která operaci spolu se svým manželem Jorgem Gijenou provedla, řekla: „Zachránili jsme život jedenáctileté dívce, která byla měsíc mučena provinčním zdravotnickým systémem.” Obvinila tucumánského guvernéra Juana Manzuru ze zneužití těhotenství Lucíe pro vlastní politické cíle. „Kvůli volbám zabránily [úřady] legální interrupci a přinutily malou holčičku k porodu,” řekla. „Nohy se mi třásly, když jsem ji uviděla. Bylo to jako vidět mou mladší dceru. Ta malá dívka plně nechápala, co se bude dít,” popsala doktorka Ousset situaci. „Nebyla vyspělá, hrála si s hračkami a se svojí maminkou.” Na operačním sále pustila doktorka Ousset hudbu, aby Lucíu trochu uklidnila, i přesto tlak dívky podle jejích slov dosáhl nebezpečných hodnot.

Oba životy

V oficiální zprávě vláda Tucumánu trvala na tom, že musí být „zachráněny oba životy” a nařídila ředitelce nemocnice Elizabeth Avile, aby „pokračovali s nutnými postupy za účelem pokusit se zachránit oba životy.” Lékaři ale uvedli, že neprovedli operaci z důvodu nařízení, ale protože by byl potrat v tomto pokročilém stadiu těhotenství příliš rizikový. Dítě se narodilo živé, ale doktoři nepředpokládali, že bude žít dlouho. Zemřelo před dvěma týdny, po jedenácti dnech života.

Hrozba čtyř let žaláře

Pokus o legalizaci potratu vloni v srpnu těsně neprošel, když argentinský senát hlasoval proti zákonu, který by legalizoval potrat během prvních čtrnácti týdnů těhotenství. Stále je tak platný starý zákon, podle kterého mohou ženy, které podstoupí potrat, být odsouzeny až ke čtyřem letům odnětí svobody. Počty potratů v Argentině oproti jiným zemím světa nižší nejsou. Dochází však k většímu ohrožení životů především chudších žen, které si nemohou dovolit uplatit dobré doktory nebo za tím účelem vycestovat ze země.

The Washington Post citoval vládní studii, podle které je až 60 % těhotenství v Argentině neplánovaných. Podle odhadů je pak v Argentině každých 90 vteřin proveden v průměru jeden potrat a až 450 000 životu nebezpečných nelegálních potratů každý rok.

Lucíin případ přitom není ojedinělý. Podle zprávy UNICEF z roku 2017 porodí dívky mezi jedenácti a čtrnácti lety v Argentině každé tři hodiny. „V severní Argentině je hodně Lucíí i současně odborníků, kteří se k nim otáčejí zády,” dodala pro The New York Times doktorka Ousset.

Ilustrační foto: Pexels

Čtěte dále

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

HFFest: Pražský Anděl na několik dní rozvibruje latinskoamerický festival Sabor Latino

Už v úterý 17. září začne již tradiční HateFree Fest latinskoamerické kultury Sabor Latino Praha. Potrvá do čtvrtka a letos provoní Pěší zónu Anděl. Festival zahrnuje hudební koncerty a taneční vystoupení s workshopy mnoha žánrů a zemí Latinské Ameriky. Kromě hudby a tance představí návštěvníkům tamější gastronomii a tradiční řemeslné výrobky včetně oblečení, šperků, talismanů nebo folkorních hudebních nástrojů. Vstup na něj je zdarma!


HateFree Culture 15. 9. 2019

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.