Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Syřané se vracejí do svých domovů. Nacházejí však trosky, své životy budují od začátku

 

rodina syrie souran big

richterovaKateřina Gamal Richterová
Autorka

Absolventka Blízkovýchodních studií a praktikující muslimka. Členka týmu HateFree Culture.

14

března
2019

Trosky budov v syrských městech jsou připomínkou toho, co vyhnalo z domovů miliony Syřanů. Někteří se sice do svých domovů po 8 letech trvání konfliktu navracejí. Často je to pro ně ale velmi drsný návrat, který před ně staví řadu nových problémů.

Zahida, 35letá matka pěti dětí, utekla z města Sauran v roce 2016, kdy se ho zmocnila ozbrojená armáda. „Popadla jsem děti a utekli jsme,“ vypráví pro UNHCR, který přinesl její příběh. Zahida v rozhovoru s Vysokým komisařem Filippem Grandim uvedla, že se vrátila domů do Sauranu nejen proto, že v Libanonu byl nedostatek práce a vysoký nájem, ale především proto, že život v exilu si vybíral těžkou daň na jejích dětech. Její 14letý syn odešel ze školy, aby mohl finančně pomáhat rodině prací v holičství. Ani tak ale jím vydělané peníze nestačily na pokrytí nákladů na studium jeho sester, které kvůli tomu s výukou zaostávaly. Po návratu do vlasti se její děti opět vracejí do škol, nicméně další spousta dětí promeškala měsíce až roky školní docházky. Přeplněné třídy nyní slouží žákům, kteří mají mezi sebou i dva nebo tři roky věku rozdíl. To je případ například 9leté Maram a 10letého Ahmada, kteří se vrátili z Libanonu zpět do vlasti a zameškali několik let školní docházky. Nyní tak chodí s mladšími dětmi do první třídy. Když se Zahida s dětmi vrátila do Sauranu, našla svůj dvoupodlažní dům v troskách. „Když jsem to viděla, byl to ten nejsmutnější okamžik v mém životě.“ Domů si je k sobě vzali příbuzní. I u nich však domu chyběla okna i dveře.  „Neměli jsme ani vodu, ani elektřinu,“ popsala. „Cítili jsme se jako v době kamenné. Ale kousek po kousku jsme naši situaci zlepšovali,“ dodala Zahida. 

rodina syrie souran 1

Město Sauran bylo před válkou domovem 47 tisíc obyvatel, mnoho z nich se živilo farmařením, obchodováním a dělnickými profesemi. Když ozbrojená armáda město v srpnu 2016 obsadila, Sauran se během několika dnů vylidnil. Někteří jeho obyvatelé hledali bezpečí v Turecku nebo Libanonu, jiní uprchli do nedalekého Hamá a dalších částí Sýrie. „Rozhodnutí vrátit se zpět je velmi těžké, musíme vzít v úvahu to, že ne všichni uprchlíci a ne všichni vnitřně vysídlení lidé učiní toto rozhodnutí rychle,“ vysvětlil Vysoký komisař OSN pro uprchlíky, Filippo Grandi, který v rámci svého úřadu navštívil začátkem března Sýrii a mapoval zde objem potřebné humanitární pomoci. Zároveň uvedl, že je potřeba těm, kteří se rozhodli vrátit domů, pomoci – „alespoň jim poskytnout základní pomoc a usnadnit jim počáteční znovuzačlenění do komunity,“ dodal.

rodina syrie souran 2

Ve městě Souran, které leží necelých 20 kilometrů severně od západosyrského Hamá, strávil Vysoký komisař Grandi čas s několika rodinami, které se dobrovolně vrátily poté, co byly vysídleny, často i několikrát, a to na několik měsíců až let. Setkal se také s nově utvořenou ženskou skupinou, navštívil základní školu, která byla znovu otevřena v říjnu, a také pekárnu, jejíž provoz byl zahájen v lednu. Jedním z těch, kteří odešli do Hamá, byl také Abdelkarim. Jak řekl Filippu Grandimu, častý prudký nárůst nájmu přinutil jeho rodinu stěhovat se z místa na místo víc než rok. Po návratu do Sauranu našel svůj dům plný trosek a zbavený všeho, co mělo nějakou cenu. „Nebyly tam ani dveře, ani vodovodní potrubí, chyběly i hřebíky,“ popsal pro UNHCR své bydlení Abdelkarim, který se svou rodinou ani nemohl v noci spát kvůli krysám a hmyzu. Rozhodl se proto svůj dům opravit. Znovu vztyčil vnitřní zdi a s podporou UNHCR instaloval dveře a okna.  

rodina syrie souran 3

Členky ženské skupiny, s nimiž se Filippo Grandi také setkal, vyprávěly, že toužily po návratu domů, kde chtějí znovu vybudovat svou důstojnost. Začínají však od nuly. „Doufáme, že budeme mít dostatek sil znovu vybudovat své životy, budeme ale potřebovat pomoc od druhých,“ uvedla pro UNHCR jedna z žen.

UNHCR se snaží pomoci vysídleným lidem jak v Sýrii, tak v zahraničí a pomoci zajistit těm, kteří se dobrovolně vracejí domů a znovu se usazují ve svých komunitách, humanitární pomoc, kterou zoufale potřebují. Do města Sauran se vrátilo přibližně 33 tisíc lidí, především ti, kteří uprchli do nedalekých oblastí Sýrie. Velká část původních obyvatel však stále žije někde jinde. Lidé, kteří se navracejí do Sýrie, jsou v celkovém počtu syrských uprchlíků menšinou. Po osmi letech násilí a zkázy zůstávají miliony lidí vnitřně vysídlených a dalších 5,6 milionu uprchlíků stále žije v sousedních zemích a více než milion Syřanů se rozptýlil do světa. 

Foto: UNHCR/Andrew McConnell

Čtěte dále

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

HFFest: Pražský Anděl na několik dní rozvibruje latinskoamerický festival Sabor Latino

Už v úterý 17. září začne již tradiční HateFree Fest latinskoamerické kultury Sabor Latino Praha. Potrvá do čtvrtka a letos provoní Pěší zónu Anděl. Festival zahrnuje hudební koncerty a taneční vystoupení s workshopy mnoha žánrů a zemí Latinské Ameriky. Kromě hudby a tance představí návštěvníkům tamější gastronomii a tradiční řemeslné výrobky včetně oblečení, šperků, talismanů nebo folkorních hudebních nástrojů. Vstup na něj je zdarma!


HateFree Culture 15. 9. 2019

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.