Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Na Slovensku ho měli za výrostka, v Anglii nyní nastoupil k policii. Rozhodl se sloužit zdarma

 

laco demeter big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

18

února
2019

Ladislav Demeter, kterému jeho okolí říká Laco, pochází z romské rodiny z východního Slovenska. V jeho útlém věku rodina odešla za lepším životem i rovným zacházením do Velké Británie. Zatímco se ve škole na Slovensku setkával se šikanou a byl podle svých slov považován proto, že se bránil, za „grázla”, v Anglii našel vášeň k učení. Od malička touží po práci policisty a za svým cílem jde stůj co stůj. Prošel vyšším vzděláním a nyní se chystá na jednu z pěti univerzit, které ho přijaly ke studiu kriminologie. Sen si ale už částečně splnil. Ještě během studia se pustil do intenzivní roční policejní přípravy a před pár týdny se stal policistou. Ke sboru nastoupil jako zvláštní konstábl, který se vyzna-čuje tím, že má téměř identické pravomoci jako ostatní kolegové, pracuje ale zdarma a na menší úva-zek. Přestože se totiž Laco chce věnovat práci u policie naplno, je pro něj na prvním místě vzdělání. Aby se mohl posunout ještě dál. „Nechci promarnit svůj život, chci být aktivní a dělat celou škálu věcí,” zdůrazňuje.

laco demeter 1

Osmnáctiletý Ladislav Demeter se narodil do romské rodiny na Slovensku, pochází z pětitisícového města Strážske u Michalovců. Když mu byly čtyři roky, rozhodla se rodina z domova odejít za lepším životem do Anglie. „Těch důvodů bylo víc. Je tu lepší život. Člověk si tu například za stejnou práci vydělá znatelně více peněz,” vysvětluje. Po svém příchodu se často stěhovali, prošel tak několika místy napříč zemí. Usadili se ve městě Walsall u Birminghamu, kde žijí dodnes.

Podle něj u nás a na Slovensku o odchodech lidí do Anglie panuje řada mýtů. „Lidé si často myslí, že tu lidé dostávají peníze jen tak a mají se dobře. Ale my jsme si to tu museli všechno poctivě odmakat. Tvrdě na to, kde jsme dnes, rodiče dřeli.” Právě protiromské nálady a postavení Romů ve společnosti byly druhým důvodem, proč rodina ze Slovenska odešla.

laco demeter 2

Rodina zpočátku mezi Anglií a Slovenskem dost pendlovala. Hlavně kvůli příbuzným, po nichž se jí stýskalo. Laco chodil první léta do školy jak na Slovensku, tak v Anglii. Delší část roku trávil v učení ve Velké Británii, kratší pak na Slovensku ve své rodné vesnici. Na slovenskou školu ale nevzpomíná příliš rád. „Nebyla to dobrá škola. Čelil jsem tam různým formám diskriminace,” vybavuje si. „Lidé mě navíc měli celou dobu za grázla. Dělal jsem totiž problémy. Ale ty měly často původ v tom, jak se ke mně chovali ostatní. Starší spolužáci mě šikanovali, byli vůči mně rasističtí. A já si to nechtěl nechat líbit,” vykresluje. „Ve škole mi dávali najevo, že jsem příšerný člověk. Ale já se jen snažil bránit. Kdybych je nechal, aby mi ubližovali, tak bych se nikam nedostal. Byl bych nikdo,” myslí si.

laco demeter 3

Negativní zkušenosti ho od vzdělávání se neodradily. Letos dokončí vyšší vzdělání (college) v oblasti veřej-ných služeb, které by ho mělo připravit na profese, jako jsou policisté, hasiči nebo záchranáři. Během studia absolvoval také vojenský trénink. A chystá se na univerzitu. Z pěti prestižních vysokých škol v zemi, na něž se přihlásil, se dostal na všechny. Plánuje studovat kriminologii. Odjakživa totiž touží po tom, že bude policistou.

Pomáhat lidem

„K policii jsem se chtěl přidat už od dětství. Abych mohl pomáhat různým komunitám a lidem obecně, aby se cítili bezpečně,” vysvětluje svou motivaci. „Když jsem byl malý a chodil jsem s našimi do města nakupovat, vždycky jsem sledoval policisty, jak lidem pomáhají a snaží se udržovat pořádek. A strašně jsem si přál být jedním z nich,” vzpomíná. „Chtěl bych tak společnosti vrátit to, co mi od dětství dávala.”

laco demeter 4

Na vojenském výcviku

Vzorem pro něj jsou někteří členové rodiny, kteří už u policie působili nebo působí. A v poslední době je jeho idolem i známý český romský policista Petr Torák, který působí v Anglii a je za své služby držitelem Řádu britského impéria. Před rokem ho Lacův otec kontaktoval a požádal o rady. „Celý ten proces přidání se k policii trvá až dvanáct měsíců a Petr mi v tom hodně pomohl,” říká Laco. Petr Torák ho také pozval do Peterborough, kde vede komunitní centrum COMPAS pro mladé Romy, aby tam Laco vystoupil coby pozitivní vzor pro ostatní děti. „Ta práce, co tam s dětmi dělá, je skvělá. A ti mladí lidé mají velké plány. Někteří chtějí být po jeho vzoru policisté, jiní kadeřníci nebo působit v armádě. Mají různé sny, které si chtějí splnit.”

laco demeter 6

S pomocí Petra Toráka se tak přihlásil na intenzivní roční policejní přípravu. Laco jí prošel během studia, což vyžadovalo velké úsilí a odhodlání. Musel pak složit několik zkoušek, mimo jiné z angličtiny, matematiky, fyzické zdatnosti a musel podstoupit hodinový hloubkový pohovor.

Zváštní konstábl

Na konci ledna se Lacovi jeho dlouholetý sen splnil. „Moje srdce je dnes znovu naplněno obrovskou radostí - další inspirativní mladý Rom, který je důkazem, že prezident Zeman, a jemu názorově podobní, se mýlí,” napsal emotivně na konci ledna na svůj Facebook právě Petr Torák k fotografiím nově přijatých policistů. Gratuluji Ladislavovi Demeterovi, kterému jsem byl mentorem, a dnes se z něj stal Special Constable (Policista dobrovolník). Ladislav bude věnovat (při studiu) všechen svůj volný čas veřejné službě a bude to dělat zdarma! Respekt!” dodal.

laco demeter 7

Jak už Petr Torák poznamenal, Laco k policii nastoupil jako zvláštní konstábl, který pro policii pracuje na částečný úvazek a bez nároku na plat. „Mohl bych pracovat na plný úvazek, ale chci vedle toho studovat. Proto je tato funkce ideální. Sice nedostávám zaplaceno, ale to nevadí. Mám stejné pravomoci jako moji kolegové a mohu vedle toho chodit do školy,” vykresluje.

laco demeter 8

V práci pokrývá jak vyšetřování různých deliktů, tak pomoc občanům. Minimální doba, kterou musí zvláštní konstábl měsíčně odsloužit, je šestnáct hodin. Laco však plánuje pracovat více. „Během studia teď mám více času, tak se mohu své policejní službě opravdu věnovat.” Vedle studia univerzity pak plánuje přibrat i druhou, tentokrát placenou, práci, aby byl schopen své rodině trochu finančně ulevit.

Získat respekt

Laco se na Slovensko vrátit zatím neplánuje. On i jeho rodina se v rozhovoru shodují, že přístup obyvatel Velké Británie k sobě navzájem je jiný než ve slovenské společnosti. „Tady se na to, odkud jsi, nikdo moc nekouká. Lidé se k tobě chovají stejně jako k ostatním. Jsou empatičtí,” říká Laco. „Lidi tu jsou takoví, že si pomáhají jeden druhému. Jestli je to Slovák, Bulhar nebo Rom, nehraje roli. Zejména cizinci si tu vycházejí vstříc, protože jsou na tom podobně. S prací, prostě se vším,” přidává Lacův strýc. „Nikdo se tu na nás nedívá, jako že jsme něco jiného.”

laco demeter 5

„Když jsem se stal policistou, viděl jsem, že jsem si u lidí získal respekt. Už pro lidi v Česku nebo na Slo-vensku nejsem jen nějaký Cigán,” říká Laco. „Nechci promarnit svůj život, chci být aktivní a dělat celou škálu věcí,” zdůrazňuje.

Foto: Archiv Ladislava Demetera

Čtěte dále

11letá dívka byla donucena k porodu poté, co byla znásilněna. Argentinské úřady jí nepovolily potrat

Argentinská nezletilá dívka byla znásilněna přítelem své babičky. Ačkoliv lékaře prosila, aby „vyndali, co do mě ten starý muž dal,” nebylo jí umožněno potrat podstoupit. Musela prodělat operaci podobnou císařskému řezu a ačkoliv se dítě narodilo živé, zemřelo po jedenácti dnech života.


Nina Djukanovićová 26. 3. 2019

Kvůli šikaně nedokončila základku. Dnes učí na univerzitě a je úspěšnou spisovatelkou

Život dnes úspěšné spisovatelky a univerzitní profesorky Oksany Marafioti by vydal na tragikomický cestopisný detektivní román, který ona sama nakonec doopravdy napsala a ve Spojených státech jí přinesl věhlas i úspěch. Narodila se v Sovětském svazu a dětství strávila na cestách s úspěšným romským hudebním souborem svých prarodičů. Těsně před revolucí s rodiči emigrovala do USA, kde rodiče toužili dosáhnout úspěchu a slávy v Hollywoodu. To se však nekonalo a oni se naopak propadli do chudoby a bydleli v jednopokojovém bytě se šváby. Rodina se brzy rozpadla a otec se pak vedle hraní po barech začal věnovat okultismu, stal se dokonce vyhledávaným exorcistou. Přestože Oksana v Rusku nedokončila základní školu kvůli šikaně, nastoupila v USA na prestižní střední hudební školu v Hollywoodu. Později pracovala u filmu a nakonec skončila u psaní a vyučování na univerzitě v Las Vegas. Její úspěšná kniha American ...

"Lidé tu na nás někdy reagují s averzí. Bojujeme s nálepkou levné práce," říká Běloruska žijící v Praze

„Historie České republiky a Běloruska je provázaná více, než si uvědomujeme. Málokdo třeba ví, že jeden z posledních dopisů prezident Havel poslal běloruskému politickému vězni,” říká Kryścina (32), která už 10 let v Čechách pracuje jako lektorka češtiny a tlumočnice. Přála by si, aby spolu lidé více mluvili a nestyděli se poznávat odlišné kultury. Snaží se tomu pomoci skrze facebookovou stránku BLRČR, kterou přesně za tímto účelem spolu s dalšími aktivistkami založila.


OPU 22. 3. 2019

„Nejprve panika a nejistota, dnes z ní máme radost,” říká otec dcery s Downovým syndromem

Tomáš Hečko je otcem tří dcer. U jedné z nich se spolu s manželkou týden po jejím narození dozvěděli, že má Downův syndrom (pozn. dále jen DS). „ Můj první dojem byl takový, že mi najednou skončil život, který znám. Že už to nikdy nebude jako dřív. Je to celkem slušná panika,” vzpomíná. Dodává, že se s tou skutečností ale velmi rychle srovnali právě díky empatické lékařce, která rodiče poučeně uklidnila. Anežce je nyní 7 let a chodí do první třídy klasické základní školy. Rok před tím nastoupila do školy na přípravku, aby si zvykla. „Všechno, co děláme, děláme proto, aby ona v dospělosti mohla žít co nejsamostatnější život. Což už dnes víme, že u ní půjde relativně velmi dobře. Běžný život ale znamenají také nějaké sociální vazby,” vysvětluje důvody, proč dceru nepřihlásili na speciální školu, ale běžnou základku, kde má u sobe asistentku pedagoga. Podle Tomáše je zásad ...

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.