Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Na Slovensku ho měli za výrostka, v Anglii nyní nastoupil k policii. Rozhodl se sloužit zdarma

 

laco demeter big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

18

února
2019

Ladislav Demeter, kterému jeho okolí říká Laco, pochází z romské rodiny z východního Slovenska. V jeho útlém věku rodina odešla za lepším životem i rovným zacházením do Velké Británie. Zatímco se ve škole na Slovensku setkával se šikanou a byl podle svých slov považován proto, že se bránil, za „grázla”, v Anglii našel vášeň k učení. Od malička touží po práci policisty a za svým cílem jde stůj co stůj. Prošel vyšším vzděláním a nyní se chystá na jednu z pěti univerzit, které ho přijaly ke studiu kriminologie. Sen si ale už částečně splnil. Ještě během studia se pustil do intenzivní roční policejní přípravy a před pár týdny se stal policistou. Ke sboru nastoupil jako zvláštní konstábl, který se vyzna-čuje tím, že má téměř identické pravomoci jako ostatní kolegové, pracuje ale zdarma a na menší úva-zek. Přestože se totiž Laco chce věnovat práci u policie naplno, je pro něj na prvním místě vzdělání. Aby se mohl posunout ještě dál. „Nechci promarnit svůj život, chci být aktivní a dělat celou škálu věcí,” zdůrazňuje.

laco demeter 1

Osmnáctiletý Ladislav Demeter se narodil do romské rodiny na Slovensku, pochází z pětitisícového města Strážske u Michalovců. Když mu byly čtyři roky, rozhodla se rodina z domova odejít za lepším životem do Anglie. „Těch důvodů bylo víc. Je tu lepší život. Člověk si tu například za stejnou práci vydělá znatelně více peněz,” vysvětluje. Po svém příchodu se často stěhovali, prošel tak několika místy napříč zemí. Usadili se ve městě Walsall u Birminghamu, kde žijí dodnes.

Podle něj u nás a na Slovensku o odchodech lidí do Anglie panuje řada mýtů. „Lidé si často myslí, že tu lidé dostávají peníze jen tak a mají se dobře. Ale my jsme si to tu museli všechno poctivě odmakat. Tvrdě na to, kde jsme dnes, rodiče dřeli.” Právě protiromské nálady a postavení Romů ve společnosti byly druhým důvodem, proč rodina ze Slovenska odešla.

laco demeter 2

Rodina zpočátku mezi Anglií a Slovenskem dost pendlovala. Hlavně kvůli příbuzným, po nichž se jí stýskalo. Laco chodil první léta do školy jak na Slovensku, tak v Anglii. Delší část roku trávil v učení ve Velké Británii, kratší pak na Slovensku ve své rodné vesnici. Na slovenskou školu ale nevzpomíná příliš rád. „Nebyla to dobrá škola. Čelil jsem tam různým formám diskriminace,” vybavuje si. „Lidé mě navíc měli celou dobu za grázla. Dělal jsem totiž problémy. Ale ty měly často původ v tom, jak se ke mně chovali ostatní. Starší spolužáci mě šikanovali, byli vůči mně rasističtí. A já si to nechtěl nechat líbit,” vykresluje. „Ve škole mi dávali najevo, že jsem příšerný člověk. Ale já se jen snažil bránit. Kdybych je nechal, aby mi ubližovali, tak bych se nikam nedostal. Byl bych nikdo,” myslí si.

laco demeter 3

Negativní zkušenosti ho od vzdělávání se neodradily. Letos dokončí vyšší vzdělání (college) v oblasti veřej-ných služeb, které by ho mělo připravit na profese, jako jsou policisté, hasiči nebo záchranáři. Během studia absolvoval také vojenský trénink. A chystá se na univerzitu. Z pěti prestižních vysokých škol v zemi, na něž se přihlásil, se dostal na všechny. Plánuje studovat kriminologii. Odjakživa totiž touží po tom, že bude policistou.

Pomáhat lidem

„K policii jsem se chtěl přidat už od dětství. Abych mohl pomáhat různým komunitám a lidem obecně, aby se cítili bezpečně,” vysvětluje svou motivaci. „Když jsem byl malý a chodil jsem s našimi do města nakupovat, vždycky jsem sledoval policisty, jak lidem pomáhají a snaží se udržovat pořádek. A strašně jsem si přál být jedním z nich,” vzpomíná. „Chtěl bych tak společnosti vrátit to, co mi od dětství dávala.”

laco demeter 4

Na vojenském výcviku

Vzorem pro něj jsou někteří členové rodiny, kteří už u policie působili nebo působí. A v poslední době je jeho idolem i známý český romský policista Petr Torák, který působí v Anglii a je za své služby držitelem Řádu britského impéria. Před rokem ho Lacův otec kontaktoval a požádal o rady. „Celý ten proces přidání se k policii trvá až dvanáct měsíců a Petr mi v tom hodně pomohl,” říká Laco. Petr Torák ho také pozval do Peterborough, kde vede komunitní centrum COMPAS pro mladé Romy, aby tam Laco vystoupil coby pozitivní vzor pro ostatní děti. „Ta práce, co tam s dětmi dělá, je skvělá. A ti mladí lidé mají velké plány. Někteří chtějí být po jeho vzoru policisté, jiní kadeřníci nebo působit v armádě. Mají různé sny, které si chtějí splnit.”

laco demeter 6

S pomocí Petra Toráka se tak přihlásil na intenzivní roční policejní přípravu. Laco jí prošel během studia, což vyžadovalo velké úsilí a odhodlání. Musel pak složit několik zkoušek, mimo jiné z angličtiny, matematiky, fyzické zdatnosti a musel podstoupit hodinový hloubkový pohovor.

Zváštní konstábl

Na konci ledna se Lacovi jeho dlouholetý sen splnil. „Moje srdce je dnes znovu naplněno obrovskou radostí - další inspirativní mladý Rom, který je důkazem, že prezident Zeman, a jemu názorově podobní, se mýlí,” napsal emotivně na konci ledna na svůj Facebook právě Petr Torák k fotografiím nově přijatých policistů. Gratuluji Ladislavovi Demeterovi, kterému jsem byl mentorem, a dnes se z něj stal Special Constable (Policista dobrovolník). Ladislav bude věnovat (při studiu) všechen svůj volný čas veřejné službě a bude to dělat zdarma! Respekt!” dodal.

laco demeter 7

Jak už Petr Torák poznamenal, Laco k policii nastoupil jako zvláštní konstábl, který pro policii pracuje na částečný úvazek a bez nároku na plat. „Mohl bych pracovat na plný úvazek, ale chci vedle toho studovat. Proto je tato funkce ideální. Sice nedostávám zaplaceno, ale to nevadí. Mám stejné pravomoci jako moji kolegové a mohu vedle toho chodit do školy,” vykresluje.

laco demeter 8

V práci pokrývá jak vyšetřování různých deliktů, tak pomoc občanům. Minimální doba, kterou musí zvláštní konstábl měsíčně odsloužit, je šestnáct hodin. Laco však plánuje pracovat více. „Během studia teď mám více času, tak se mohu své policejní službě opravdu věnovat.” Vedle studia univerzity pak plánuje přibrat i druhou, tentokrát placenou, práci, aby byl schopen své rodině trochu finančně ulevit.

Získat respekt

Laco se na Slovensko vrátit zatím neplánuje. On i jeho rodina se v rozhovoru shodují, že přístup obyvatel Velké Británie k sobě navzájem je jiný než ve slovenské společnosti. „Tady se na to, odkud jsi, nikdo moc nekouká. Lidé se k tobě chovají stejně jako k ostatním. Jsou empatičtí,” říká Laco. „Lidi tu jsou takoví, že si pomáhají jeden druhému. Jestli je to Slovák, Bulhar nebo Rom, nehraje roli. Zejména cizinci si tu vycházejí vstříc, protože jsou na tom podobně. S prací, prostě se vším,” přidává Lacův strýc. „Nikdo se tu na nás nedívá, jako že jsme něco jiného.”

laco demeter 5

„Když jsem se stal policistou, viděl jsem, že jsem si u lidí získal respekt. Už pro lidi v Česku nebo na Slo-vensku nejsem jen nějaký Cigán,” říká Laco. „Nechci promarnit svůj život, chci být aktivní a dělat celou škálu věcí,” zdůrazňuje.

Foto: Archiv Ladislava Demetera

Čtěte dále

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

HFFest: Pražský Anděl na několik dní rozvibruje latinskoamerický festival Sabor Latino

Už v úterý 17. září začne již tradiční HateFree Fest latinskoamerické kultury Sabor Latino Praha. Potrvá do čtvrtka a letos provoní Pěší zónu Anděl. Festival zahrnuje hudební koncerty a taneční vystoupení s workshopy mnoha žánrů a zemí Latinské Ameriky. Kromě hudby a tance představí návštěvníkům tamější gastronomii a tradiční řemeslné výrobky včetně oblečení, šperků, talismanů nebo folkorních hudebních nástrojů. Vstup na něj je zdarma!


HateFree Culture 15. 9. 2019

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.