Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Nepálky žijí při menstruaci v izolovaných přístřešcích. Několik v nich každoročně zahyne

 

menstruace nepal big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

12

února
2019

Mladá žena z nepálské provincie Bajura byla začátkem ledna, podobně jako většina tamních žen, během menstruace izolovaná od svých příbuzných. Věří se totiž, že je žena v době periody nečistá a její přítomnost přináší smůlu. Uchýlila se proto se svými dvěma syny do malé chatky bez oken. Všichni zemřeli na udušení dýmem z ohně, který žena rozdělala, aby udržela sebe a své děti v teple. Jak varují odborníci i aktivisté, jejich případ není ojedinělý.

Pětatřicetiletá Amba Bohora a její dva synové, dvanáctiletý Suresh a devítiletý Ramit, začátkem ledna zemřeli kvůli udušení dýmem poté, co museli strávit noc v malé boudě z kamenů a hlíny a bez oken. Bohora rozdělala v boudě oheň, aby v ní se svými dětmi přes noc neumrzla. Zástupci úřadů uvedli pro BBC Nepali, že se domnívají, že všichni tři zemřeli ve spánku.
Ženu a děti nalezli jejich příbuzní, se kterými žila, zatímco její manžel odjel pracovně do Indie. „Bouda byla tak malá, že se tam Amba a její dva synové sotva vešli. Musíte se skrčit, abyste v chatce stáli,” uvedl pro Kathmandu Post Khadak Bohora.

Izolování menstruujících žen je tradiční praktika jménem chhaupadi, která je spojena s hinduismem. Podle této tradice menstruující ženy a ženy, které právě porodily, jsou vnímány svým okolím jako nečisté a jako nosičky neštěstí. Nesmějí se dotýkat mužů nebo dobytku, nesmějí jíst některé potraviny, jako jsou ovoce, zelenina a mléčné výrobky. Tradice také udává, že těhotné ženy by měly rodit bez asistence, což negativně přispívá k už tak vysoké úmrtnosti matek a novorozenců. Ženy v době periody nemají mnohdy dovolen vstup do domu a někdy jim je tak dokonce zakazován přístup k toaletám a koupelnám v domě. Také mohou být vystaveny extrémní zimě a mohou se stát oběťmi kriminálních útoků. Mladé dívky nesmějí během menstruace chodit do školy.

Malé příbytky, do kterých jsou ženy posílány, jsou často stavěny samotnými ženami a právě pro tyto účely. V roce 2015 nejvyšší nepálský soud tuto praktiku zakázal a v roce 2017 kriminalizoval. Podle zákona může kdokoliv, kdo přinutí ženu dodržovat chhaupadi, být odsouzen až ke třem měsícům vězení a pokutě ve výši 27 dolarů. Aktivisté ale zdůrazňují, že zákon není dostatečně vymáhán. Studie zveřejněná před několika týdny uvádí, že 77 % dospívajících dívek v západním Nepálu tuto tradici musí stále dodržovat.

Nejedná se o první úmrtí spojené s praktikováním chhaupadi. Každým rokem ženy a dívky kvůli chhaupadi umírají. Nejčastěji umírají na uštknutí jedovatými zvířaty, jako jedna dospívající dívka v roce 2017, nebo stejně jako Amba kvůli udušení kouřem z ohně, který ženy rozdělají, aby přežily chladné himálajské noci. Časté jsou také případy znásilnění a sexuálního napadení muži, kteří vyhledávají ženy ve chvíli, kdy jsou samy. Podle Rewati Raman Bhandari, bývalého zákonodárce a jednoho z autorů zákonu o kriminalizaci chhaupadi, je nesmírně těžké tuto praktiku vymýtit, protože to není v zájmu vesničanů, policie ani místních politiků. „Tradice je silnější než zákon,” říká pro The New York Times.

Ilustrační foto: Maxpixel

Čtěte dále

HOAX: Afričané se replikují jako vačice, napsal vyznamenaný botanik

V posledních měsících se šíří na českém internetu text zabývající se populační explozí v Africe a na Blízkém východě a stavící se proti programu Strany zelených a dalších ekologických stran, které dle autora „svůj boj za trvale udržitelný stav světa nemyslí vážně. Kdyby ano, museli by ho především cílit na ty, kteří se replikují jako vačice.” Text je připisován českému botanikovi a spisovateli Václavu Větvičkovi. Dnes 81letý Čech za celoživotní přínos v oblasti botaniky a popularizace vědy. V některých facebookových skupinách se text šíří i s jeho fotografií. Je ale známý český botanik opravdu autorem textu?


HateFree Culture 21. 2. 2019

Novinářka se infiltrovala mezi bojovníky proti islámu. „Chtějí nás zachránit, cítí se opomíjení,” říká

„Nové migrantofobní hnutí stojí na podpoře lidí, kteří se do té doby často o politiku nezajímali, nechodili ani moc k volbám. Tahle domněnka ohrožení je najednou zmobilizovala,” říká novinářka Petra Dvořáková, která se před rokem rozhodla pod falešnou identitou infiltrovat mezi antiislámské aktivisty a scénu zmapovat. Až na některé vůdčí osobnosti, které podle ní motivuje zejména osobní prospěch, svým postojům a konání věří. „Vzpomínám si na moment, kdy jsem byla na debatě Kláry Samkové. O slovo se přihlásila sympatická žena ve středním věku, která začala vyprávět o tom, jak její synovci a mladší příbuzní jsou sluníčkáři, kteří si o ní myslí, že je extremistka. A ona že přitom není žádná extremistka, že není skin. Ale až její dcera doroste a zeptá se jí, co udělala pro boj s islámem, chce mít čisté svědomí, chce moct říct, že něco udělala. A rozbrečela se u toho.” 

...

HFFest: Praha od čtvrtka pohostí přehlídku arabských filmů

V pražském kině Lucerna proběhne od 21. do 24. února přehlídka Arabské noci, která představí premiéry tří pozoruhodných filmů s blízkovýchodní tématikou: strhující, aktuálně na Oscara nominovaný libanonský Kafarnaum, egyptský Yomeddine a francouzské drama Bojovnice slunce. Hosty přehlídky budou tvůrci egyptského filmu Yomeddine – režisér A. B. Shawky a producentka Dina Emam. Všechny tři filmy Arabských nocí měly úspěšnou premiéru na festivalu v Cannes 2018, kde byly nominovány na Zlatou palmu a Kafarnaum si kromě vynikajících ohlasů odnesl i Cenu poroty. Kafarnaum byl také čerstvě nominován na Oscara v kategorii Zahraniční film. Festival se hlásí k označení HateFree Fest.


HateFree Culture 19. 2. 2019

„Deprese není výmysl nebo lenost, ale bolestná beznaděj. Nedá se z ní vyspat,” říká Kamil Fila

Úspěšný filmový kritik Kamil Fila ví, že život není jen peříčko, protože zažívá stavy deprese a mánie. Co přesně člověk prožívá, je ale podle něj velmi těžké sdělit okolí. „Nedá se to vysvětlit ničím. Dokud jsem to nezažil, vůbec jsem lidem s depresí nerozuměl, co by jim mělo být.“ Fila předpokládá, že větší porozumění mají lidé, kteří podobný stav sami zažili či mají někoho ve svém okolí. „Člověk, který to nezná, to bude nejspíš považovat za něco bizarního, co jde pochopit jen na povrchně rozumové úrovni, ale nedokáže se do toho empaticky ponořit. A ani bych to nikomu nepřál,“ přibližuje. Sám vyhledal pomoc díky dvěma faktorům – podpořila ho tehdejší partnerka a sám lidi s duševními obtížemi nestigmatizuje. Obtíže se u něj objevily pravděpodobně kombinací velkého pracovního vytížení a krachu vztahu. „Najednou se zasekla motivace jít dál. Přišlo mi, že už se to nik ...

  

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.