Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Nepálky žijí při menstruaci v izolovaných přístřešcích. Několik v nich každoročně zahyne

 

menstruace nepal big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

12

února
2019

Mladá žena z nepálské provincie Bajura byla začátkem ledna, podobně jako většina tamních žen, během menstruace izolovaná od svých příbuzných. Věří se totiž, že je žena v době periody nečistá a její přítomnost přináší smůlu. Uchýlila se proto se svými dvěma syny do malé chatky bez oken. Všichni zemřeli na udušení dýmem z ohně, který žena rozdělala, aby udržela sebe a své děti v teple. Jak varují odborníci i aktivisté, jejich případ není ojedinělý.

Pětatřicetiletá Amba Bohora a její dva synové, dvanáctiletý Suresh a devítiletý Ramit, začátkem ledna zemřeli kvůli udušení dýmem poté, co museli strávit noc v malé boudě z kamenů a hlíny a bez oken. Bohora rozdělala v boudě oheň, aby v ní se svými dětmi přes noc neumrzla. Zástupci úřadů uvedli pro BBC Nepali, že se domnívají, že všichni tři zemřeli ve spánku.
Ženu a děti nalezli jejich příbuzní, se kterými žila, zatímco její manžel odjel pracovně do Indie. „Bouda byla tak malá, že se tam Amba a její dva synové sotva vešli. Musíte se skrčit, abyste v chatce stáli,” uvedl pro Kathmandu Post Khadak Bohora.

Izolování menstruujících žen je tradiční praktika jménem chhaupadi, která je spojena s hinduismem. Podle této tradice menstruující ženy a ženy, které právě porodily, jsou vnímány svým okolím jako nečisté a jako nosičky neštěstí. Nesmějí se dotýkat mužů nebo dobytku, nesmějí jíst některé potraviny, jako jsou ovoce, zelenina a mléčné výrobky. Tradice také udává, že těhotné ženy by měly rodit bez asistence, což negativně přispívá k už tak vysoké úmrtnosti matek a novorozenců. Ženy v době periody nemají mnohdy dovolen vstup do domu a někdy jim je tak dokonce zakazován přístup k toaletám a koupelnám v domě. Také mohou být vystaveny extrémní zimě a mohou se stát oběťmi kriminálních útoků. Mladé dívky nesmějí během menstruace chodit do školy.

Malé příbytky, do kterých jsou ženy posílány, jsou často stavěny samotnými ženami a právě pro tyto účely. V roce 2015 nejvyšší nepálský soud tuto praktiku zakázal a v roce 2017 kriminalizoval. Podle zákona může kdokoliv, kdo přinutí ženu dodržovat chhaupadi, být odsouzen až ke třem měsícům vězení a pokutě ve výši 27 dolarů. Aktivisté ale zdůrazňují, že zákon není dostatečně vymáhán. Studie zveřejněná před několika týdny uvádí, že 77 % dospívajících dívek v západním Nepálu tuto tradici musí stále dodržovat.

Nejedná se o první úmrtí spojené s praktikováním chhaupadi. Každým rokem ženy a dívky kvůli chhaupadi umírají. Nejčastěji umírají na uštknutí jedovatými zvířaty, jako jedna dospívající dívka v roce 2017, nebo stejně jako Amba kvůli udušení kouřem z ohně, který ženy rozdělají, aby přežily chladné himálajské noci. Časté jsou také případy znásilnění a sexuálního napadení muži, kteří vyhledávají ženy ve chvíli, kdy jsou samy. Podle Rewati Raman Bhandari, bývalého zákonodárce a jednoho z autorů zákonu o kriminalizaci chhaupadi, je nesmírně těžké tuto praktiku vymýtit, protože to není v zájmu vesničanů, policie ani místních politiků. „Tradice je silnější než zákon,” říká pro The New York Times.

Ilustrační foto: Maxpixel

Čtěte dále

„Když cestuju, lidé mě považují za Čecha,” říká ghanský elektroinženýr. Vystudoval v Brně

Ernest Mensah pochází z dobře situované rodiny respektovaného vědce. Vše se ale změnilo ve chvíli, kdy matka v jeho raném dětství zemřela a po několika letech ji následoval i otec. Ernest už na střední škole značně vynikal. Když pak nastoupil roční národní službu, kterou musí absolventi pro zemi ve svých oborech odvést, dozvěděl se o možnosti pokračovat ve studiu v cizině. „Když přišel dopis o tom, že jsem stipendium dostal, bylo to upřímně poprvé v životě, kdy jsem o Československu slyšel,” směje se Ernest. Do Prahy odletěl na podzim 1989. Revoluci tak prožil v Jihlavě, kde nastoupil na téměř roční jazykový a vyrovnávací kurz. Už tam si velmi oblíbil Čechy.


Lukáš Houdek 25. 4. 2019

Po pracovním úrazu skončil na vozíku, myslel na sebevraždu. Snímky o jeho životě uspěly ve World Press Photo

Fotograf Michael Hanke v dubnu získal druhé místo v prestižní soutěži World Press Photo se souborem fotografií ze sportovního a rodinného života Zdeňka Šafránka. Zdeněk je od pracovní nehody před šestnácti lety upoután na vozík. „V práci na mě spadly skoro dvě tuny železa a díky tomu nemůžu chodit,“ popisuje zlomovou životní událost. „Úraz ale není jen konec s chozením, je toho mnohem více. Dekubity (pozn. defekty měkkých tkání) jsou noční můra každého vozíčkáře. Pár lidí na to už umřelo, dost lidí na to trpí doma nebo v nemocnici.“ Zdeněk si díky intenzivnímu sportování zažil s dekubity obrovské problémy, chronická intenzivní bolest ho dohnala k myšlenkám na sebevraždu. „Nedá se to nikdy nikomu popsat a vysvětlit. Každý máme jiný práh bolesti a citlivost. Díky tomu každého vše bolí jinak,“ popisuje paraboxer. „Musel jsem se s tím srovnat sám. Je to zoufalství a útěk do neznáma, jsem ...

„Víme, že v tom nejsme sami.” Romských studentů přibývá, podporují se navzájem

Dvacetiletá Andrea Grundzová pochází z romsko-české rodiny z Loun. Studuje češtinu a angličtinu na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. „Plním si svůj sen,” usmívá se. Učitelkou totiž chtěla být už od raného dětství. Dnes je ve druhém ročníku na angličtině a v prvním na češtině. Svůj sen si plní také díky finanční podpoře, kterou získala od Nadace OSF. Její stipendijní program je určený pro romské vysokoškoláky do 26 let. Ti mohou studovat prezenčně i dálkově na soukromých nebo státních vysokých školách.


Lukáš Houdek 23. 4. 2019

„Matka lvice” přemohla muže znásilňující dceru, jednoho zabila. Soud ji nyní osvobodil

Nokubongu Qampi z Jihoafrické republiky začali lidé přezdívat „matka lvice” poté, co zabila jednoho ze tří mužů, kteří znásilňovali její dceru, a ostatní zranila. Byla obviněná z vraždy, ale později byla všechna obvinění stažena. Její příběh přinesla televizní stanice BBC.


Nina Djukanovićová 19. 4. 2019

  

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.