Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Nepálky žijí při menstruaci v izolovaných přístřešcích. Několik v nich každoročně zahyne

 

menstruace nepal big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

12

února
2019

Mladá žena z nepálské provincie Bajura byla začátkem ledna, podobně jako většina tamních žen, během menstruace izolovaná od svých příbuzných. Věří se totiž, že je žena v době periody nečistá a její přítomnost přináší smůlu. Uchýlila se proto se svými dvěma syny do malé chatky bez oken. Všichni zemřeli na udušení dýmem z ohně, který žena rozdělala, aby udržela sebe a své děti v teple. Jak varují odborníci i aktivisté, jejich případ není ojedinělý.

Pětatřicetiletá Amba Bohora a její dva synové, dvanáctiletý Suresh a devítiletý Ramit, začátkem ledna zemřeli kvůli udušení dýmem poté, co museli strávit noc v malé boudě z kamenů a hlíny a bez oken. Bohora rozdělala v boudě oheň, aby v ní se svými dětmi přes noc neumrzla. Zástupci úřadů uvedli pro BBC Nepali, že se domnívají, že všichni tři zemřeli ve spánku.
Ženu a děti nalezli jejich příbuzní, se kterými žila, zatímco její manžel odjel pracovně do Indie. „Bouda byla tak malá, že se tam Amba a její dva synové sotva vešli. Musíte se skrčit, abyste v chatce stáli,” uvedl pro Kathmandu Post Khadak Bohora.

Izolování menstruujících žen je tradiční praktika jménem chhaupadi, která je spojena s hinduismem. Podle této tradice menstruující ženy a ženy, které právě porodily, jsou vnímány svým okolím jako nečisté a jako nosičky neštěstí. Nesmějí se dotýkat mužů nebo dobytku, nesmějí jíst některé potraviny, jako jsou ovoce, zelenina a mléčné výrobky. Tradice také udává, že těhotné ženy by měly rodit bez asistence, což negativně přispívá k už tak vysoké úmrtnosti matek a novorozenců. Ženy v době periody nemají mnohdy dovolen vstup do domu a někdy jim je tak dokonce zakazován přístup k toaletám a koupelnám v domě. Také mohou být vystaveny extrémní zimě a mohou se stát oběťmi kriminálních útoků. Mladé dívky nesmějí během menstruace chodit do školy.

Malé příbytky, do kterých jsou ženy posílány, jsou často stavěny samotnými ženami a právě pro tyto účely. V roce 2015 nejvyšší nepálský soud tuto praktiku zakázal a v roce 2017 kriminalizoval. Podle zákona může kdokoliv, kdo přinutí ženu dodržovat chhaupadi, být odsouzen až ke třem měsícům vězení a pokutě ve výši 27 dolarů. Aktivisté ale zdůrazňují, že zákon není dostatečně vymáhán. Studie zveřejněná před několika týdny uvádí, že 77 % dospívajících dívek v západním Nepálu tuto tradici musí stále dodržovat.

Nejedná se o první úmrtí spojené s praktikováním chhaupadi. Každým rokem ženy a dívky kvůli chhaupadi umírají. Nejčastěji umírají na uštknutí jedovatými zvířaty, jako jedna dospívající dívka v roce 2017, nebo stejně jako Amba kvůli udušení kouřem z ohně, který ženy rozdělají, aby přežily chladné himálajské noci. Časté jsou také případy znásilnění a sexuálního napadení muži, kteří vyhledávají ženy ve chvíli, kdy jsou samy. Podle Rewati Raman Bhandari, bývalého zákonodárce a jednoho z autorů zákonu o kriminalizaci chhaupadi, je nesmírně těžké tuto praktiku vymýtit, protože to není v zájmu vesničanů, policie ani místních politiků. „Tradice je silnější než zákon,” říká pro The New York Times.

Ilustrační foto: Maxpixel

Čtěte dále

„Postoje k uprchlíkům v Evropě jsou stále lepší. Díky zkušenostem,” říká česká vědkyně

„Lidé migranty v porovnání s dobou před deseti lety vnímají více pozitivně a tento trend sledujeme po téměř celé západní Evropě,” říká Lenka Dražanová, vědecká pracovnice Centra pro migrační politiku na Evropském univerzitním institutu v Itálii, kde se zabývá výzkumy politického chování a postoji Evropanů k migraci. Dodává, že oproti době před deseti lety jsou nálady lepší o 5 až 10 %. Za zlepšením jsou podle ní zkušenosti s uprchlíky a migranty, které lidé v západoevropských zemích běžně potkávají. „Sociologické výzkumy z poslední doby ukazují, že když se společnost stává více rozmanitou, hodnotí to lidé na začátku spíše negativně. Ale třeba za deset nebo patnáct let už to vidí mnohem pozitivněji,” vysvětluje důvody změny.


 

Lukáš Houdek 14. 10. 2019

„Ve škole se mi posmívali. Cesta k sebepřijetí je dlouhá,” říká zdravotní sestra s TC syndromem

Jaký je v Česku život s postižením obličeje? O tom ví mnohé zdravotní sestra Petra Dunajová, která se narodila se vzácným Treacher Collinsovým syndromem. Ten může způsobit nevyvinutí lícních kostí, problémy se zrakem a sluchem, rozštěpy pater či postižení dýchacích cest. „Mnozí lidé si myslí, že je při TCS postižen intelekt, ale to je veliký omyl. Lidé s TCS jsou normálně inteligentní,“ popisuje Dunajová nejčastější mýtus pojící se s jejím hendikepem. Svou odlišnost si začala uvědomovat na základní škole. „Tam se mi posmívali nebo měli nemístné poznámky spolužáci. Na slovní útoky jsem nereagovala, dělala jsem, že je neslyším,“ popisuje první těžké okamžiky a dodává: „Protože v okamžiku, kdy jsem se začala obhajovat, tak útoky zesílily. Někdy mě to strašně mrzelo, snažila jsem se nevšímat si toho, přejít to.“ Dnes se s negativními reakcemi setkává minimálně. 

Mladí lidé z Česka i rodin uprchlíků vytvořili videoklip. Získali nové dovednosti i přátelství

Dvaadvacet nadšenců do audiovizuální tvorby, práce pod vedením zkušeného režiséra, měsíce poznatků, zábavy i nových přátelství. Tak by se daly shrnout workshopy projektu Image.In, které pod záštitou Organizace pro pomoc uprchlíkům proběhly letos na jaře. Jejich výsledkem je profesionální videoklip k tracku rappera Dounyho a především zapojení lidí z mnoha kulturních prostředí.

Marie Škardová 10. 10. 2019

Jako dítě čelil šikaně, později se stal terčem pokusu o vraždu. Dnes bojuje za práva albínů

Jako dítě se coby albín v západoafrické Ghaně potýkal se šikanou ze strany vrstevníků a spolužáků. Čelil také výzvám ve školní lavici, kde kvůli špatnému zraku následkem nedostatku melaninu neviděl na tabuli a ve škole tak, podobně jako jiné albínské děti v oblasti, zaostával. Vzepřel se a už jako dítě vybojoval lepší podmínky pro učení. Dnes pracuje na inspektorátu, je výrazným ghanským albínským aktivistou. Těží však také ze své zkušenosti, kdy se málem stal obětí rituální vraždy na ghanském venkově. Díky tehdejším kolegům, kteří ho chránili vlastními těly, přežil. Jak sám říká, jde o zkušenost, po níž kompletně přehodnotil způsob své práce.


 

Lukáš Houdek 8. 10. 2019

  

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.