Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Češi odkládají starší vybavení domácnosti do nábytkové banky

 

nabytkova banka big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

25

ledna
2019

V říjnu otevřela v Liberci nábytková banka Na-bank. Ta se zaměřuje zejména na pomoc matkám samoživitelkám, větším zadluženým rodinám, seniorům, lidem odcházejícím z ústavní péče nebo po dlouhodobé hospitalizaci. Jejím cílem je poskytnout jim zdarma potřebný nábytek, který pro tyto účely věnovali lidé, v jejichž domovech už nebyl potřeba.

Libereckou nábytkovou banku provozuje nezisková organizace Pomoc v nouzi Liberecko a vznikla ve spolupráci s městem a vládní Agenturou pro sociální začleňování. Samo město už od roku 2015 poskytuje lidem v bytové nouzi sociální bydlení. To jim často umožňuje dostat se z nevyhovujícího bydlení do finančně dostupných a zdravotně nezávadných bytů. I proto si však nemohou s sebou do tohoto ubytování přestěhovat také svůj starší nábytek, aby nedocházelo k přenosu parazitů. A právě z jejich potřeby banka vznikla.

nabytkova banka 3

Velký zájem dárců

„Nejdůležitější je komunikace s dárcem a klientem. Dárce nám musí věřit, že materiální pomoc předáme, stejně jako se musí při předávce cítit bezpečně, protože často dárcům vstupujeme tak říkajíc do bytu. Dárců je hodně a patří jim veliký dík, protože dokáží být solidární se sociálně slabými,“ uvádí pro ASZ Štěpánka Bátrlová, ředitelka Na-bank. Současně si tým dává pozor, aby do banky lidé neodkládali nepoužitelné vybavení, kterého se jen potřebují zdarma zbavit. „Při přijetí daru vyžadujeme fotky předem, což je naše první kontrola, že darované věci nejsou jen odpad, kterého se chce někdo zbavit. Nábytek a věci buď jedeme vyzvednout, nebo je dárce přiveze k nám. Při příjmu provádíme druhou, zevrubnější kontrolu. Z hygienických důvodů musíme být velmi pečliví, protože například zavlečení štěnic do nábytkové banky by projekt ohrozilo,” pokračuje. „Nábytek a materiální pomoc musí pocházet z čistého prostředí, nebudeme brát ani nábytek z ubytovacích zařízení, ani žádný čalouněný nábytek, z hygienického hlediska nejrizikovější,“ dodává.

nabytkova banka 6

Situaci klientů pak posoudí kvalifikovaní pracovníci, aby se ujistili, že požadovaný nábytek skutečně potřebují. Potřební současně musí být uživateli sociální služby organizace. „Je možné to chápat restriktivně, protože z pomoci jsou vyloučeni ti, kdo nepracují se sociální službou. Do budoucna je možné ošetřit to jinak, aby služba byla dostupnější i běžným chudým lidem, jejichž jediný problém je nedostatek financí,“ uvádí Martin Chochola z Agentury pro sociální začleňování.

nabytkova banka 2

Banka nyní funguje hlavně v Liberci a blízkém okolí, pokrývá ale celý Liberecký kraj a služby institucí z Českolipska, Frýdlantska, Turnova nebo Tanvaldska. Potýká se jen s problémy s financováním. „Jediným problémem jsou náklady na provoz auta, rozhodně si zatím nemůžeme dovolit zavážet klienty daleko od Liberce,” říká Radek Šandor, terénní sociální pracovník, který se na organizaci projektu podílí. „Taky trochu řešíme to, aby ti lidi se o tu věc malinko zasloužili. Budeme proto evidovat, co od nás jaký klient průběžně dostal, abychom předcházeli zneužívání pomoci například přeprodáváním,“ dodal Šandor. Aktuálně je banka financovaná Libereckým krajem a městem Liberec.

nabytkova banka 4

Inspirace z Brna

Nábytková banka už úspěšně funguje téměř tři roky také v Brně. Jejímu spuštění předcházela zevrubná příprava a simulace různých možností, které by mohly nastat, aby byli zaměstnanci předem připraveni. Na začátku stála snaha pomoci těm, kteří si často nový byt při přechodu z azylového domu nebo ubytovny do nájemního bydlení vybavit z finančních důvodů nemohou. Současně přirozeně druhá šance nábytku, který už dosloužil v jedné domácnosti a normálně by skončil na skládce.

Občané Brna tak již nepotřebné vybavení mohou přivézt do některého ze sběrných dvorů, kde projde důkladnou kontrolou, a dále putuje do centrálního skladu, kde čeká na nové majitele. Nábytkovou banku provozuje samo město ve spolupráci s městskou firmou SAKO, která se věnuje hospodaření s odpadem.

nabytkova banka 1

Foto: Nábytková banka Brno

Do databáze inventáře banky mají přístup také sociální pracovníci města. Ti jsou garanty, že darovaný nábytek doputuje tam, kde je skutečně potřeba. „Sociální pracovníci žadatele dobře znají ze spolupráce buď v různých programech, či ze sociální práce realizované přímo sociálními pracovníky města. Pokud některé informace pro posouzení vhodnosti pomoci touto formou chybí, zajistí sociální pracovníci řádné posouzení konkrétní situace,” vysvětluje Agentura pro sociální začleňování. „Výsledkem tak je adresná přesně mířená pomoc konkrétnímu člověku. Na tento proces navazuje potvrzení poptávky budoucího příjemce této pomoci a hned navazuje možnost nábytek přivézt na novou adresu,” pokračuje a dodává, že mezi nejčastěji poptávané zboží patří postel nebo stůl se židlemi.

Brněnské Nábytkové bance se už podařilo zavést a vytvořit si funkční systém. Aktuálně čelí převýšení poptávky po nábytku nad nabídkou. Více lidí tedy vybavení potřebuje, než kolik jich tam nepotřebný nábytek dává. Město proto nyní hledá způsoby, jak mezi svými občany povědomí o službě rozšířit a k zapojení do inovativního projektu motivovat.

Úvodní foto: Nábytková banka Brno

Ostatní foto: Agentura pro sociální začleňování

Čtěte dále

HOAX: Afričané se replikují jako vačice, napsal vyznamenaný botanik

V posledních měsících se šíří na českém internetu text zabývající se populační explozí v Africe a na Blízkém východě a stavící se proti programu Strany zelených a dalších ekologických stran, které dle autora „svůj boj za trvale udržitelný stav světa nemyslí vážně. Kdyby ano, museli by ho především cílit na ty, kteří se replikují jako vačice.” Text je připisován českému botanikovi a spisovateli Václavu Větvičkovi. Dnes 81letý Čech za celoživotní přínos v oblasti botaniky a popularizace vědy. V některých facebookových skupinách se text šíří i s jeho fotografií. Je ale známý český botanik opravdu autorem textu?


HateFree Culture 21. 2. 2019

Novinářka se infiltrovala mezi bojovníky proti islámu. „Chtějí nás zachránit, cítí se opomíjení,” říká

„Nové migrantofobní hnutí stojí na podpoře lidí, kteří se do té doby často o politiku nezajímali, nechodili ani moc k volbám. Tahle domněnka ohrožení je najednou zmobilizovala,” říká novinářka Petra Dvořáková, která se před rokem rozhodla pod falešnou identitou infiltrovat mezi antiislámské aktivisty a scénu zmapovat. Až na některé vůdčí osobnosti, které podle ní motivuje zejména osobní prospěch, svým postojům a konání věří. „Vzpomínám si na moment, kdy jsem byla na debatě Kláry Samkové. O slovo se přihlásila sympatická žena ve středním věku, která začala vyprávět o tom, jak její synovci a mladší příbuzní jsou sluníčkáři, kteří si o ní myslí, že je extremistka. A ona že přitom není žádná extremistka, že není skin. Ale až její dcera doroste a zeptá se jí, co udělala pro boj s islámem, chce mít čisté svědomí, chce moct říct, že něco udělala. A rozbrečela se u toho.” 

...

HFFest: Praha od čtvrtka pohostí přehlídku arabských filmů

V pražském kině Lucerna proběhne od 21. do 24. února přehlídka Arabské noci, která představí premiéry tří pozoruhodných filmů s blízkovýchodní tématikou: strhující, aktuálně na Oscara nominovaný libanonský Kafarnaum, egyptský Yomeddine a francouzské drama Bojovnice slunce. Hosty přehlídky budou tvůrci egyptského filmu Yomeddine – režisér A. B. Shawky a producentka Dina Emam. Všechny tři filmy Arabských nocí měly úspěšnou premiéru na festivalu v Cannes 2018, kde byly nominovány na Zlatou palmu a Kafarnaum si kromě vynikajících ohlasů odnesl i Cenu poroty. Kafarnaum byl také čerstvě nominován na Oscara v kategorii Zahraniční film. Festival se hlásí k označení HateFree Fest.


HateFree Culture 19. 2. 2019

„Deprese není výmysl nebo lenost, ale bolestná beznaděj. Nedá se z ní vyspat,” říká Kamil Fila

Úspěšný filmový kritik Kamil Fila ví, že život není jen peříčko, protože zažívá stavy deprese a mánie. Co přesně člověk prožívá, je ale podle něj velmi těžké sdělit okolí. „Nedá se to vysvětlit ničím. Dokud jsem to nezažil, vůbec jsem lidem s depresí nerozuměl, co by jim mělo být.“ Fila předpokládá, že větší porozumění mají lidé, kteří podobný stav sami zažili či mají někoho ve svém okolí. „Člověk, který to nezná, to bude nejspíš považovat za něco bizarního, co jde pochopit jen na povrchně rozumové úrovni, ale nedokáže se do toho empaticky ponořit. A ani bych to nikomu nepřál,“ přibližuje. Sám vyhledal pomoc díky dvěma faktorům – podpořila ho tehdejší partnerka a sám lidi s duševními obtížemi nestigmatizuje. Obtíže se u něj objevily pravděpodobně kombinací velkého pracovního vytížení a krachu vztahu. „Najednou se zasekla motivace jít dál. Přišlo mi, že už se to nik ...

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.