Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Přišli o domov, žili v chudobě. Díky Čechům teď v Afghánistánu podnikají

 

herat CVT big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

20
ledna
2019

Lailuma pochází z Herátu v Afghánistánu. Dříve pracovala především v domácnosti, pečovala o děti, prala a uklízela. Pomocí organizace Člověk v tísni se zapojila do svépomocné skupiny a absolvovala kosmetický kurz. „Když jsem se naučila kosmetiku, využila jsem příležitosti a otevřela jsem si doma kosmetický salon. Od té doby jsem měla mnoho zákazníků - sousedů i příbuzných,” vypráví Lailuma, která nyní může pravidelně přispívat do rodinného rozpočtu. „Teď, když mám práci, jsem mnohem šťastnější než dřív,” podotýká.

Afghánistán se potýká s vysokou mírou negramotnosti a nárůstem chudoby. Lidé, kteří odešli z důvodu ozbrojených konfliktů či přírodních katastrof ze svých domovů do měst, trpí především nezaměstnaností způsobenou nedostatkem potřebného vzdělání. To se snaží změnit projekt Evropské unie, České rozvojové agentury a Člověka v tísni, který v průběhu posledních čtyř let podpořil přes devět tisíc rodin ve městech Herát a Džalálábád.

herat CVT 5

Mezi nimi byla i 10členná rodina 24leté Asefy, která se potýkala s velkými finančními problémy. Asefa se zapojila do části programu, ve kterém se Člověk v tísni zaměřil na ženy bez možnosti vlastního výdělku. „Všichni máme své sny. Já vždy věděla, že bych byla dobrou kosmetičkou, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych se jí jednou opravdu mohla stát. Jakožto žena musím překonat řadu překážek, ale i přesto jsem chtěla pomoci své rodině,“ říká Asefa. Úspěšně absolvovala školení i zkoušky a získala malý finanční grant na kosmetický salon, který založila v domě své rodiny. Peníze, které nyní vydělá, jsou pro rodinu velkým přínosem. „Před otevřením salonu mě nikdo neznal. A teď ke mně přicházejí sousedi a jsou u nás spokojení. Tím se mi vážně splnil sen,“ popisuje další přínosy Asefa.

Podpora gramotnosti, podnikání i zaměstnání

Míra gramotnosti dospělé populace v Afghánistánu není ani 40 %, míra gramotnosti žen se odhaduje na 18 %. V další části projektu se proto 5800 studentů, z nichž 70 % tvořily ženy, zapojilo do kurzů gramotnosti. Programový manažer Člověka v tísni Mirwais Aslamy uvádí, že dosažený průměrný výsledek gramotnosti byl 80 %.

herat CVT 1

Dalších více než 1700 lidí se zapojilo do stáží u místních společností. „85 % absolventů již pracuje v odvětvích, v nichž byli vyškoleni, a vytvořili pro své domácnosti nový zdroj příjmů," říká Mirwais Aslamy. „Musím říci, že to byl úžasný pocit, když jsem dostala svůj první příjem a dala ho rodině. Jsem šťastná a jsem hrdá na to, že mám práci, " popisuje Šabana, která se v rámci stáže naučila šít.

Svépomocné skupiny

V neposlední řadě nabízí program také možnost zapojení do svépomocných skupin. V nich si lidé předávají své zkušenosti a vědomosti, případně si vypomáhají i finančně.
„Tyto skupiny přinášejí změny do našich životů. Poznáváme různé lidi a sdílíme různé nápady. Povídáme si a získáváme nové představy o podnikání nebo o naší společnosti,” říká jedna z členek skupiny, která vznikla v Džalálábádu.

herat CVT 6

„Člověk v tísni poskytuje místním lidem odborné vzdělávání a školení na míru, zřizuje svépomocné a spořící spolky nebo zavádí nové zemědělské metody a technologie. To vše v rámci jednoho programu,” vysvětluje programová manažerka Člověka v tísni Michala Děvečková. „Co vlastně mají tyto aktivity společného? Přesídlené afghánské rodiny díky nim dokážou jen s velmi malou investicí změnit své životy k lepšímu. Zvýší se jejich příjem, dokážou rozšířit svůj jídelníček a vybudovat si nové sociální vazby ve společnosti. Z dlouhodobého hlediska pomáháme chudým lidem ve městě překonávat těžkou životní situaci, do které se dostali,“ uzavírá.

herat CVT 8

herat CVT 2

herat CVT 3

herat CVT 7

heratCVT 13

herat CVT 9

herat CVT 10

herat CVT 11

herat CVT 12

herat CVT 14

Foto: Člověk v tísni

Čtěte dále

Oliver se narodil s genetickým onemocněním. Rodiče v Česku iniciovali výzkum léčby vzácných onemocnění

Oliver se narodil před dvěma a půl lety těsně před Vánoci. Již v prvních měsících si rodiče všimli mírného zpoždění ve vývoji, které se časem stále prohlubovalo. Ve čtrnácti měsících se pak rodina dozvěděla diagnózu - Angelmanův syndrom, vzácné genetické onemocnění, které se v Česku a na Slovensku týká asi padesáti lidí. „Nikdy nezapomenu okamžik, kdy jsem si poprvé přečetla, co to je Angelmanův syndrom. Okamžik, kdy se vám zastaví srdce. Sevře hrdlo. Zaplaví vás tolik bolesti v jednom okamžiku. Moment, kdy máte pocit, že už se nikdy nenadechnete! Bylo vám sděleno, že vaše dítě je nevyléčitelně nemocné, do konce života zcela závislé na vás,” popisuje Oliverova maminka Lenka Matějková. Rodinu však zjištění nezlomilo a kromě Oliverka se rozhodla pomoci i dalším lidem s genetickými poruchami. Ve spolupráci s českými vědci a odborníky iniciovala ojedinělý výzkum léčby vz ...

Romové často neznají detaily o perzekuci svých předků. To teď mění mezinárodní tým badatelů

O romském holokaustu se začalo více mluvit až v posledních letech. V našem prostředí zejména v souvislosti s výkupem a bouráním prasečáku na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. I z toho důvodu dosud řada pozůstalých nezná historii své rodiny, která v koncentračních táborech nebo táborech smrti skončila. To se nyní snaží změnit Ústav pro soudobé dějiny ve spolupráci s washingtonským Muzeem holokaustu. Zejména Romům a Sintům z Česka nabízí zdarma jedinečnou možnost prohledání bohatých archivů amerického muzea i dalších databází a v případě úspěšného pátrání předání detailů o perzekvovaném příbuzenstvu. „Nemusí se vždy jednat o rodiny, které o svých předcích nevědí, může jít také o pátrání po konkrétních místech a událostech týkajících se příbuzných v dobových dokumentech a databázích, ke kterým mají pozůstalí obtížný přístup,” uvádí Renata Berkyov ...

„Při rasistických urážkách mají fotbalisté přestat hrát a odejít. Nastaví hranice,” říká odborník

Fotbal je nejrozšířenější sport na planetě. Rozděluje nás nebo spojuje? Martin Balcar, vedoucí kampaní Amnesty International a odborník na extremismus ve fotbale, si myslí, že neexistuje téma, které by lidi spojovalo více. „Na pólu, v posledním slumu, všude lze vzít míč a s kýmkoliv si zahrát nebo zabřednout do diskuze, zda Barcelona, nebo Real, zda Messi, či Ronaldo.“ Přesto má fotbalové fandění své stinné stránky, objevuje se v něm násilí i rasismus. „Existuje pro nás spousta omezení. Fotbal je jedno z mála prostředí, kde se můžete veřejně projevit doslova jako zvíře, bez zábran, a přitom je to chování sociálně tolerované. Lidi se jdou odreagovat, jdou se ,vyřádit'. To funguje u 95 % lidí. Těch zbylých 5 % ale posunuje rasismus či nenávist za hranu,“ vysvětluje Martin a dodává: „Celý fotbal je postavený na hecování, ironii, špičkování se, je to hra na válku.“

Pochází z Ghany, vystudoval v Československu. Působil jako prorektor na brněnské univerzitě

Na začátku 80. let přijel Samuel Darkwah z Ghany do Československa. Byl jedním z vybraných studentů, kteří tu v rámci mezivládních dohod mohli vystudovat a pak se vrátit do své domoviny a pokračovat ve své profesi. Nejhorší byly první Vánoce bez jídla, krkolomná komunikace, ale také propaganda, kdy Samuelovi ukazovali jen vzorová zemědělská družstva. Po revoluci pracoval na Mendelově univerzitě a od roku 2016 byl prorektorem na své alma mater.


Judita Matyášová 9. 6. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.