Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Přišli o domov, žili v chudobě. Díky Čechům teď v Afghánistánu podnikají

 

herat CVT big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

20
ledna
2019

Lailuma pochází z Herátu v Afghánistánu. Dříve pracovala především v domácnosti, pečovala o děti, prala a uklízela. Pomocí organizace Člověk v tísni se zapojila do svépomocné skupiny a absolvovala kosmetický kurz. „Když jsem se naučila kosmetiku, využila jsem příležitosti a otevřela jsem si doma kosmetický salon. Od té doby jsem měla mnoho zákazníků - sousedů i příbuzných,” vypráví Lailuma, která nyní může pravidelně přispívat do rodinného rozpočtu. „Teď, když mám práci, jsem mnohem šťastnější než dřív,” podotýká.

Afghánistán se potýká s vysokou mírou negramotnosti a nárůstem chudoby. Lidé, kteří odešli z důvodu ozbrojených konfliktů či přírodních katastrof ze svých domovů do měst, trpí především nezaměstnaností způsobenou nedostatkem potřebného vzdělání. To se snaží změnit projekt Evropské unie, České rozvojové agentury a Člověka v tísni, který v průběhu posledních čtyř let podpořil přes devět tisíc rodin ve městech Herát a Džalálábád.

herat CVT 5

Mezi nimi byla i 10členná rodina 24leté Asefy, která se potýkala s velkými finančními problémy. Asefa se zapojila do části programu, ve kterém se Člověk v tísni zaměřil na ženy bez možnosti vlastního výdělku. „Všichni máme své sny. Já vždy věděla, že bych byla dobrou kosmetičkou, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych se jí jednou opravdu mohla stát. Jakožto žena musím překonat řadu překážek, ale i přesto jsem chtěla pomoci své rodině,“ říká Asefa. Úspěšně absolvovala školení i zkoušky a získala malý finanční grant na kosmetický salon, který založila v domě své rodiny. Peníze, které nyní vydělá, jsou pro rodinu velkým přínosem. „Před otevřením salonu mě nikdo neznal. A teď ke mně přicházejí sousedi a jsou u nás spokojení. Tím se mi vážně splnil sen,“ popisuje další přínosy Asefa.

Podpora gramotnosti, podnikání i zaměstnání

Míra gramotnosti dospělé populace v Afghánistánu není ani 40 %, míra gramotnosti žen se odhaduje na 18 %. V další části projektu se proto 5800 studentů, z nichž 70 % tvořily ženy, zapojilo do kurzů gramotnosti. Programový manažer Člověka v tísni Mirwais Aslamy uvádí, že dosažený průměrný výsledek gramotnosti byl 80 %.

herat CVT 1

Dalších více než 1700 lidí se zapojilo do stáží u místních společností. „85 % absolventů již pracuje v odvětvích, v nichž byli vyškoleni, a vytvořili pro své domácnosti nový zdroj příjmů," říká Mirwais Aslamy. „Musím říci, že to byl úžasný pocit, když jsem dostala svůj první příjem a dala ho rodině. Jsem šťastná a jsem hrdá na to, že mám práci, " popisuje Šabana, která se v rámci stáže naučila šít.

Svépomocné skupiny

V neposlední řadě nabízí program také možnost zapojení do svépomocných skupin. V nich si lidé předávají své zkušenosti a vědomosti, případně si vypomáhají i finančně.
„Tyto skupiny přinášejí změny do našich životů. Poznáváme různé lidi a sdílíme různé nápady. Povídáme si a získáváme nové představy o podnikání nebo o naší společnosti,” říká jedna z členek skupiny, která vznikla v Džalálábádu.

herat CVT 6

„Člověk v tísni poskytuje místním lidem odborné vzdělávání a školení na míru, zřizuje svépomocné a spořící spolky nebo zavádí nové zemědělské metody a technologie. To vše v rámci jednoho programu,” vysvětluje programová manažerka Člověka v tísni Michala Děvečková. „Co vlastně mají tyto aktivity společného? Přesídlené afghánské rodiny díky nim dokážou jen s velmi malou investicí změnit své životy k lepšímu. Zvýší se jejich příjem, dokážou rozšířit svůj jídelníček a vybudovat si nové sociální vazby ve společnosti. Z dlouhodobého hlediska pomáháme chudým lidem ve městě překonávat těžkou životní situaci, do které se dostali,“ uzavírá.

herat CVT 8

herat CVT 2

herat CVT 3

herat CVT 7

heratCVT 13

herat CVT 9

herat CVT 10

herat CVT 11

herat CVT 12

herat CVT 14

Foto: Člověk v tísni

Čtěte dále

„Postoje k uprchlíkům v Evropě jsou stále lepší. Díky zkušenostem,” říká česká vědkyně

„Lidé migranty v porovnání s dobou před deseti lety vnímají více pozitivně a tento trend sledujeme po téměř celé západní Evropě,” říká Lenka Dražanová, vědecká pracovnice Centra pro migrační politiku na Evropském univerzitním institutu v Itálii, kde se zabývá výzkumy politického chování a postoji Evropanů k migraci. Dodává, že oproti době před deseti lety jsou nálady lepší o 5 až 10 %. Za zlepšením jsou podle ní zkušenosti s uprchlíky a migranty, které lidé v západoevropských zemích běžně potkávají. „Sociologické výzkumy z poslední doby ukazují, že když se společnost stává více rozmanitou, hodnotí to lidé na začátku spíše negativně. Ale třeba za deset nebo patnáct let už to vidí mnohem pozitivněji,” vysvětluje důvody změny.


 

Lukáš Houdek 14. 10. 2019

„Ve škole se mi posmívali. Cesta k sebepřijetí je dlouhá,” říká zdravotní sestra s TC syndromem

Jaký je v Česku život s postižením obličeje? O tom ví mnohé zdravotní sestra Petra Dunajová, která se narodila se vzácným Treacher Collinsovým syndromem. Ten může způsobit nevyvinutí lícních kostí, problémy se zrakem a sluchem, rozštěpy pater či postižení dýchacích cest. „Mnozí lidé si myslí, že je při TCS postižen intelekt, ale to je veliký omyl. Lidé s TCS jsou normálně inteligentní,“ popisuje Dunajová nejčastější mýtus pojící se s jejím hendikepem. Svou odlišnost si začala uvědomovat na základní škole. „Tam se mi posmívali nebo měli nemístné poznámky spolužáci. Na slovní útoky jsem nereagovala, dělala jsem, že je neslyším,“ popisuje první těžké okamžiky a dodává: „Protože v okamžiku, kdy jsem se začala obhajovat, tak útoky zesílily. Někdy mě to strašně mrzelo, snažila jsem se nevšímat si toho, přejít to.“ Dnes se s negativními reakcemi setkává minimálně. 

Mladí lidé z Česka i rodin uprchlíků vytvořili videoklip. Získali nové dovednosti i přátelství

Dvaadvacet nadšenců do audiovizuální tvorby, práce pod vedením zkušeného režiséra, měsíce poznatků, zábavy i nových přátelství. Tak by se daly shrnout workshopy projektu Image.In, které pod záštitou Organizace pro pomoc uprchlíkům proběhly letos na jaře. Jejich výsledkem je profesionální videoklip k tracku rappera Dounyho a především zapojení lidí z mnoha kulturních prostředí.

Marie Škardová 10. 10. 2019

Jako dítě čelil šikaně, později se stal terčem pokusu o vraždu. Dnes bojuje za práva albínů

Jako dítě se coby albín v západoafrické Ghaně potýkal se šikanou ze strany vrstevníků a spolužáků. Čelil také výzvám ve školní lavici, kde kvůli špatnému zraku následkem nedostatku melaninu neviděl na tabuli a ve škole tak, podobně jako jiné albínské děti v oblasti, zaostával. Vzepřel se a už jako dítě vybojoval lepší podmínky pro učení. Dnes pracuje na inspektorátu, je výrazným ghanským albínským aktivistou. Těží však také ze své zkušenosti, kdy se málem stal obětí rituální vraždy na ghanském venkově. Díky tehdejším kolegům, kteří ho chránili vlastními těly, přežil. Jak sám říká, jde o zkušenost, po níž kompletně přehodnotil způsob své práce.


 

Lukáš Houdek 8. 10. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.