Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Přišli o domov, žili v chudobě. Díky Čechům teď v Afghánistánu podnikají

 

herat CVT big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

20
ledna
2019

Lailuma pochází z Herátu v Afghánistánu. Dříve pracovala především v domácnosti, pečovala o děti, prala a uklízela. Pomocí organizace Člověk v tísni se zapojila do svépomocné skupiny a absolvovala kosmetický kurz. „Když jsem se naučila kosmetiku, využila jsem příležitosti a otevřela jsem si doma kosmetický salon. Od té doby jsem měla mnoho zákazníků - sousedů i příbuzných,” vypráví Lailuma, která nyní může pravidelně přispívat do rodinného rozpočtu. „Teď, když mám práci, jsem mnohem šťastnější než dřív,” podotýká.

Afghánistán se potýká s vysokou mírou negramotnosti a nárůstem chudoby. Lidé, kteří odešli z důvodu ozbrojených konfliktů či přírodních katastrof ze svých domovů do měst, trpí především nezaměstnaností způsobenou nedostatkem potřebného vzdělání. To se snaží změnit projekt Evropské unie, České rozvojové agentury a Člověka v tísni, který v průběhu posledních čtyř let podpořil přes devět tisíc rodin ve městech Herát a Džalálábád.

herat CVT 5

Mezi nimi byla i 10členná rodina 24leté Asefy, která se potýkala s velkými finančními problémy. Asefa se zapojila do části programu, ve kterém se Člověk v tísni zaměřil na ženy bez možnosti vlastního výdělku. „Všichni máme své sny. Já vždy věděla, že bych byla dobrou kosmetičkou, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych se jí jednou opravdu mohla stát. Jakožto žena musím překonat řadu překážek, ale i přesto jsem chtěla pomoci své rodině,“ říká Asefa. Úspěšně absolvovala školení i zkoušky a získala malý finanční grant na kosmetický salon, který založila v domě své rodiny. Peníze, které nyní vydělá, jsou pro rodinu velkým přínosem. „Před otevřením salonu mě nikdo neznal. A teď ke mně přicházejí sousedi a jsou u nás spokojení. Tím se mi vážně splnil sen,“ popisuje další přínosy Asefa.

Podpora gramotnosti, podnikání i zaměstnání

Míra gramotnosti dospělé populace v Afghánistánu není ani 40 %, míra gramotnosti žen se odhaduje na 18 %. V další části projektu se proto 5800 studentů, z nichž 70 % tvořily ženy, zapojilo do kurzů gramotnosti. Programový manažer Člověka v tísni Mirwais Aslamy uvádí, že dosažený průměrný výsledek gramotnosti byl 80 %.

herat CVT 1

Dalších více než 1700 lidí se zapojilo do stáží u místních společností. „85 % absolventů již pracuje v odvětvích, v nichž byli vyškoleni, a vytvořili pro své domácnosti nový zdroj příjmů," říká Mirwais Aslamy. „Musím říci, že to byl úžasný pocit, když jsem dostala svůj první příjem a dala ho rodině. Jsem šťastná a jsem hrdá na to, že mám práci, " popisuje Šabana, která se v rámci stáže naučila šít.

Svépomocné skupiny

V neposlední řadě nabízí program také možnost zapojení do svépomocných skupin. V nich si lidé předávají své zkušenosti a vědomosti, případně si vypomáhají i finančně.
„Tyto skupiny přinášejí změny do našich životů. Poznáváme různé lidi a sdílíme různé nápady. Povídáme si a získáváme nové představy o podnikání nebo o naší společnosti,” říká jedna z členek skupiny, která vznikla v Džalálábádu.

herat CVT 6

„Člověk v tísni poskytuje místním lidem odborné vzdělávání a školení na míru, zřizuje svépomocné a spořící spolky nebo zavádí nové zemědělské metody a technologie. To vše v rámci jednoho programu,” vysvětluje programová manažerka Člověka v tísni Michala Děvečková. „Co vlastně mají tyto aktivity společného? Přesídlené afghánské rodiny díky nim dokážou jen s velmi malou investicí změnit své životy k lepšímu. Zvýší se jejich příjem, dokážou rozšířit svůj jídelníček a vybudovat si nové sociální vazby ve společnosti. Z dlouhodobého hlediska pomáháme chudým lidem ve městě překonávat těžkou životní situaci, do které se dostali,“ uzavírá.

herat CVT 8

herat CVT 2

herat CVT 3

herat CVT 7

heratCVT 13

herat CVT 9

herat CVT 10

herat CVT 11

herat CVT 12

herat CVT 14

Foto: Člověk v tísni

Čtěte dále

„Když cestuju, lidé mě považují za Čecha,” říká ghanský elektroinženýr. Vystudoval v Brně

Ernest Mensah pochází z dobře situované rodiny respektovaného vědce. Vše se ale změnilo ve chvíli, kdy matka v jeho raném dětství zemřela a po několika letech ji následoval i otec. Ernest už na střední škole značně vynikal. Když pak nastoupil roční národní službu, kterou musí absolventi pro zemi ve svých oborech odvést, dozvěděl se o možnosti pokračovat ve studiu v cizině. „Když přišel dopis o tom, že jsem stipendium dostal, bylo to upřímně poprvé v životě, kdy jsem o Československu slyšel,” směje se Ernest. Do Prahy odletěl na podzim 1989. Revoluci tak prožil v Jihlavě, kde nastoupil na téměř roční jazykový a vyrovnávací kurz. Už tam si velmi oblíbil Čechy.


Lukáš Houdek 25. 4. 2019

Po pracovním úrazu skončil na vozíku, myslel na sebevraždu. Snímky o jeho životě uspěly ve World Press Photo

Fotograf Michael Hanke v dubnu získal druhé místo v prestižní soutěži World Press Photo se souborem fotografií ze sportovního a rodinného života Zdeňka Šafránka. Zdeněk je od pracovní nehody před šestnácti lety upoután na vozík. „V práci na mě spadly skoro dvě tuny železa a díky tomu nemůžu chodit,“ popisuje zlomovou životní událost. „Úraz ale není jen konec s chozením, je toho mnohem více. Dekubity (pozn. defekty měkkých tkání) jsou noční můra každého vozíčkáře. Pár lidí na to už umřelo, dost lidí na to trpí doma nebo v nemocnici.“ Zdeněk si díky intenzivnímu sportování zažil s dekubity obrovské problémy, chronická intenzivní bolest ho dohnala k myšlenkám na sebevraždu. „Nedá se to nikdy nikomu popsat a vysvětlit. Každý máme jiný práh bolesti a citlivost. Díky tomu každého vše bolí jinak,“ popisuje paraboxer. „Musel jsem se s tím srovnat sám. Je to zoufalství a útěk do neznáma, jsem ...

„Víme, že v tom nejsme sami.” Romských studentů přibývá, podporují se navzájem

Dvacetiletá Andrea Grundzová pochází z romsko-české rodiny z Loun. Studuje češtinu a angličtinu na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. „Plním si svůj sen,” usmívá se. Učitelkou totiž chtěla být už od raného dětství. Dnes je ve druhém ročníku na angličtině a v prvním na češtině. Svůj sen si plní také díky finanční podpoře, kterou získala od Nadace OSF. Její stipendijní program je určený pro romské vysokoškoláky do 26 let. Ti mohou studovat prezenčně i dálkově na soukromých nebo státních vysokých školách.


Lukáš Houdek 23. 4. 2019

„Matka lvice” přemohla muže znásilňující dceru, jednoho zabila. Soud ji nyní osvobodil

Nokubongu Qampi z Jihoafrické republiky začali lidé přezdívat „matka lvice” poté, co zabila jednoho ze tří mužů, kteří znásilňovali její dceru, a ostatní zranila. Byla obviněná z vraždy, ale později byla všechna obvinění stažena. Její příběh přinesla televizní stanice BBC.


Nina Djukanovićová 19. 4. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.