Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Přišli o domov, žili v chudobě. Díky Čechům teď v Afghánistánu podnikají

 

herat CVT big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

20
ledna
2019

Lailuma pochází z Herátu v Afghánistánu. Dříve pracovala především v domácnosti, pečovala o děti, prala a uklízela. Pomocí organizace Člověk v tísni se zapojila do svépomocné skupiny a absolvovala kosmetický kurz. „Když jsem se naučila kosmetiku, využila jsem příležitosti a otevřela jsem si doma kosmetický salon. Od té doby jsem měla mnoho zákazníků - sousedů i příbuzných,” vypráví Lailuma, která nyní může pravidelně přispívat do rodinného rozpočtu. „Teď, když mám práci, jsem mnohem šťastnější než dřív,” podotýká.

Afghánistán se potýká s vysokou mírou negramotnosti a nárůstem chudoby. Lidé, kteří odešli z důvodu ozbrojených konfliktů či přírodních katastrof ze svých domovů do měst, trpí především nezaměstnaností způsobenou nedostatkem potřebného vzdělání. To se snaží změnit projekt Evropské unie, České rozvojové agentury a Člověka v tísni, který v průběhu posledních čtyř let podpořil přes devět tisíc rodin ve městech Herát a Džalálábád.

herat CVT 5

Mezi nimi byla i 10členná rodina 24leté Asefy, která se potýkala s velkými finančními problémy. Asefa se zapojila do části programu, ve kterém se Člověk v tísni zaměřil na ženy bez možnosti vlastního výdělku. „Všichni máme své sny. Já vždy věděla, že bych byla dobrou kosmetičkou, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych se jí jednou opravdu mohla stát. Jakožto žena musím překonat řadu překážek, ale i přesto jsem chtěla pomoci své rodině,“ říká Asefa. Úspěšně absolvovala školení i zkoušky a získala malý finanční grant na kosmetický salon, který založila v domě své rodiny. Peníze, které nyní vydělá, jsou pro rodinu velkým přínosem. „Před otevřením salonu mě nikdo neznal. A teď ke mně přicházejí sousedi a jsou u nás spokojení. Tím se mi vážně splnil sen,“ popisuje další přínosy Asefa.

Podpora gramotnosti, podnikání i zaměstnání

Míra gramotnosti dospělé populace v Afghánistánu není ani 40 %, míra gramotnosti žen se odhaduje na 18 %. V další části projektu se proto 5800 studentů, z nichž 70 % tvořily ženy, zapojilo do kurzů gramotnosti. Programový manažer Člověka v tísni Mirwais Aslamy uvádí, že dosažený průměrný výsledek gramotnosti byl 80 %.

herat CVT 1

Dalších více než 1700 lidí se zapojilo do stáží u místních společností. „85 % absolventů již pracuje v odvětvích, v nichž byli vyškoleni, a vytvořili pro své domácnosti nový zdroj příjmů," říká Mirwais Aslamy. „Musím říci, že to byl úžasný pocit, když jsem dostala svůj první příjem a dala ho rodině. Jsem šťastná a jsem hrdá na to, že mám práci, " popisuje Šabana, která se v rámci stáže naučila šít.

Svépomocné skupiny

V neposlední řadě nabízí program také možnost zapojení do svépomocných skupin. V nich si lidé předávají své zkušenosti a vědomosti, případně si vypomáhají i finančně.
„Tyto skupiny přinášejí změny do našich životů. Poznáváme různé lidi a sdílíme různé nápady. Povídáme si a získáváme nové představy o podnikání nebo o naší společnosti,” říká jedna z členek skupiny, která vznikla v Džalálábádu.

herat CVT 6

„Člověk v tísni poskytuje místním lidem odborné vzdělávání a školení na míru, zřizuje svépomocné a spořící spolky nebo zavádí nové zemědělské metody a technologie. To vše v rámci jednoho programu,” vysvětluje programová manažerka Člověka v tísni Michala Děvečková. „Co vlastně mají tyto aktivity společného? Přesídlené afghánské rodiny díky nim dokážou jen s velmi malou investicí změnit své životy k lepšímu. Zvýší se jejich příjem, dokážou rozšířit svůj jídelníček a vybudovat si nové sociální vazby ve společnosti. Z dlouhodobého hlediska pomáháme chudým lidem ve městě překonávat těžkou životní situaci, do které se dostali,“ uzavírá.

herat CVT 8

herat CVT 2

herat CVT 3

herat CVT 7

heratCVT 13

herat CVT 9

herat CVT 10

herat CVT 11

herat CVT 12

herat CVT 14

Foto: Člověk v tísni

Čtěte dále

„Neměla jsem sílu žít, nikdo nic netušil,” říká česká moderátorka. Čelila posttraumatu a depresím

Lucie Vopálenská patří mezi přední české moderátorky. Začínala ve slovenské redakci Českého rozhlasu, pokračovala v Rádiu Svobodná Evropa. V České televizi osm let připravovala populární diskusní pořad Na hraně, za nějž v roce 1998 získala Cenu Ferdinanda Peroutky. Dnes působí v Českém rozhlasu Plus. Od dětství se potýká s úzkostí, později se přidaly i deprese. Po traumatickém zážitku z nočního vloupání do bytu, kde spala, se při-dala také posttraumatická stresová porucha, která Lucii paralyzovala, omezovala ji jak v osobním životě, tak v práci. „Moderovala jsem pořad a měla jsem problém rozumět tomu, o čem ti lidé mluví. Moderátorka by se k něčemu takovému vůbec neměla přiznávat. Já jsem ale opravdu měla dojem, že vůbec nevím, co se děje. Byla jsem v hrozném stresu, abych to měla pod kontrolou, což jsem pak ale vůbec neměla,” vzpomíná. Vyhledala proto lékařskou pomoc a psychiatrům se ji poda ...

V 18 se rozhodla pro změnu pohlaví. Sáhla si na dno, rovnováhu našla v meditaci

Jmenuji se Romana Ezrová a je mi 29 let. V osmnácti letech jsem se rozhodla pro změnu pohlaví, abych mohla být ženou, tedy sama sebou. Řadu let jsem hledala sama sebe, sáhla jsem si až na dno. Svou cestu jsem nakonec našla díky meditační technice OMChanting. Dnes pomáhám LGBT lidem projít obtížnými situacemi.

Romana Ezrová 23. 1. 2020

„Jako malá jsem vídala matku v minisukni. Dnešní Afghánistán se velmi liší,” říká tamní aktivistka

Nebezpečné povolání? Horia Mosadiq je novinářka a bojovnice za lidská práva v Afghánistánu. „Připadám si jako ten malý komár, bzučím u ucha těm, kdo porušují lidská práva a snažím se jim znepříjemňovat život. Řešila jsem například případ, kde byla žena se svými třemi dcerami gangem místního velitele a jeho muži znásilněna. Ten velitel byl spojen s velice mocnými lidmi, ministry afghánského kabinetu,“ vysvětluje. Po celé zemi mapuje zločiny Tálibánu a dalších ozbrojených skupin, mapuje ale také zločiny spojenců. „Afghánistán, který vidíme dneska, se velmi liší od toho, ve kterém jsem vyrostla. Každý den například dochází k sebevražedným útokům, při kterých jsou zabíjeny a zraňovány desítky lidí,“ popisuje realitu běžného života a dodává: „Vyrostla jsem v liberálním a moderním státě. Víte, v té době byla v Afghánistánu docela otevřená a tolerantní společnost. Chodili jsme do ki ...

„Lidi často strčí Romy do jednoho pytle a tečka,“ říká režisér Marhoul

Z vůbec nejdiskutovanějšího filmu české kinematografie diváci hromadně neodcházejí, jak hlásaly první senzacechtivé titulky. Naopak – jen do kin jich už přišlo bezmála sto tisíc. A to scénárista a režisér vůbec nečekal. „Narovinu říkám, nezlobte se, promiňte, já to nějak špatně odhadl,“ vzkazuje zdejším divákům Václav Marhoul.


Rena Horváthová 23. 1. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.