Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Mladíci v Pardubicích pro pobavení umučili bezdomovce. Nepochopitelné násilí zachycuje Rekonstrukce

 

rekonstrukce fim big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

10
ledna
2019

V létě roku 2015 řešila pardubická policie případ brutálního napadení. Dva mladíci na autobusovém nádraží umučili muže bez domova, který na následky třicetiminutového trýznění zemřel. Pachatelé jej kopali, bodali nůžkami, bili francouzskou holí, kterou mu poté strkali do análního otvoru, a nakonec muže zapálili. „Příčinou smrti byl krvácivý šok způsobený krvácením do dutiny břišní v důsledku tupých poranění. Zejména se jednalo o natržení sleziny a střevních kliček," uvedl před časem pro server Novinky.cz kriminalista Milan Šimek. Nepochopitelné násilí inspirovalo režiséry Ondřeje Nováka a Jiřího Havlíčka ke vzniku filmu Rekonstrukce. „Chtěl jsem ukázat mladého vraha bez toho, abych divákům nabízel jednoznačné motivace, které k činu vedly. Zajímal mě určitý odstup, fragmentarizované vyprávění, pozorování z vnějšku, nejasné náznaky. Chtěl jsem diváky vystavit podobné frustraci, jakou jsem zažíval, když jsem se snažil celý příběh nějak pochopit,” říká pro HFC Jiří Havlíček.

rekonstrukce film 5

Podle rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové si oba tehdy sedmnáctiletí chlapci odpykávají 7,5 roku ve vězení. Oba shodně prohlásili, že s bezdomovci nemají žádné negativní zkušenosti a chtěli se jen pobavit. Ani jeden z pachatelů neprojevil žádné emoce, byť podle znalkyň netrpí duševní poruchou. Poté, co na nádraží utýrali spícího 55letého muže, odešli do letního kina, kde diabolkou stříleli po dalších bezdomovcích - ženě a invalidním muži. Podle napadené se chlapci celé situaci smáli.

Rekonstrukce

Brutalita a především zbytečnost celého případu upoutala pozornost režisérů Ondřeje Nováka a Jiřího Havlíčka a producentky Dagmar Sedláčkové. Ti na základě skutečné události natočili hraný krátkometrážní snímek Rekonstrukce. „Před psaním scénáře jsme si nejdřív zpracovali rešerši z veřejně dostupných zdrojů. Z informací vyplynulo, že pachatelé byli obyčejní sedmnáctiletí kluci, do kterých by to jejich spolužáci nikdy neřekli. Jeli jsme se podívat do Pardubic na místo činu. Zarazilo nás, že autobusové nádraží, kde se během jedné letní noci mučení bezdomovce odehrálo, se nachází v docela rušné části města. Nedaleko je sídliště, hned vedle je hlavní ulice, za ní je vlakové nádraží. To byly naše první výchozí body při psaní scénáře – lhostejnost okolí a to, že z nenápadných kluků se stanou vrazi,” popisuje pro HFC Jiří Havlíček.

rekonstrukce film 1

V další fázi natáčení se autoři setkali s vyšetřovatelem případu kapitánem Veletou a seznámili se s detailním průběhem policejní rekonstrukce. Její téměř doslovný přepis použili ve filmu s cílem nezobrazovat násilí explicitně. Druhá část snímku se poté odehrává ve věznici pro mladistvé ve Všehrdech, objevují se v ní i skuteční lidé ve výkonu trestu. „Domluvili jsme si návštěvu ve věznici pro mladistvé, abychom viděli, jak to tam vypadá. Ve věznici Všehrdy jsme potkali velice otevřeného pana ředitele Vagnera, který nám po schůzce v podstatě sám nabídnul, abychom natáčeli přímo u nich,” uvádí Jiří Havlíček. „V tu chvíli se, myslím, hranice mezi realitou a fikcí začala pomalu ztrácet. Místo i spoluvězni jsou skuteční, ale to ostatní je fikce,” dodává.

Útoky na lidi bez domova

Podle Markéty Štěchové z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci se bezdomovci pravděpodobně stávají oběťmi trestné činnosti častěji než běžná populace, a to především ti, kteří přespávají na veřejných místech. V České republice ve statistikách nenajdeme, zda byl napadený bez domova, její poznatky se proto opírají o výzkum v azylových domech. „Prostřednictvím sondy bylo zjištěno, že bezdomovci žijící v době výzkumu v azylových domech jsou skutečně velmi častým terčem různých kriminálních útoků. Téměř pětina se stala v období svého bezdomovectví obětí trestného činu nebo přestupku jednou a další pětina opakovaně,” uvádí ve zprávě. A právě takové útoky se staly motivací pro autory snímku.

rekonstrukce film 3

„Při psaní scénáře jsme narazili na několik podobných případů, které se odehrály během několika let. Jeden z nich dokonce ve stejném městě, pouze o pět let dřív. Pokaždé byl obětí bezdomovec a násilí se dopouštěli nezletilí mladíci. V tu chvíli nám došlo, že pokud se jedná o tak rozšířený fenomén, bude možná zajímavější se zaměřit na to, co všechny případy spojuje,” vysvětluje režisér.

rekonstrukce-film 4

„Já osobně jsem chtěl asi dosáhnout toho, aby divák při sledování našeho filmu zažil pocit bezmoci tváří tvář nesmyslnému násilí. Abychom dokázali divákům zprostředkovat stejný šok, který jsem zažil, když jsem se o případu náhodou dozvěděl z médií. Můj šok byl tenkrát ještě zesílený určitým kontextem, ve kterém se celý případ odehrál, atmosférou, která tehdy panovala v části společnosti. V létě 2015, kdy se případ stal, začínala hysterie okolo uprchlické krize. Lidé na útěku byli v médiích označováni neosobní metaforou ,vlna’. Míra zpochybňování lidské empatie mě upřímně děsila. A v této situaci dva bílí nezletilí Češi brutálně umučili bezbranného muže bez domova, spícího v noci na lavičce. V tu chvíli mi došlo, že jediné, co bych teď chtěl ukázat lidem, je právě brutální příklad toho, kam vede nedostatek základní empatie. Jak to končí, když určitou skupinu lidí přestáváme vnímat jako živé bytosti,” uzavírá Jiří Havlíček.

rekonstrukce film 2

Kde film sledovat?

Snímek byl v srpnu ve světové premiéře uveden na prestižním Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu, kde se stal součástí oficiálního výběru třiceti nejzajímavějších krátkých snímků z celého světa. V Praze bude k vidění na konci ledna v rámci Festivalu krátkých filmů.

Foto: Rekonstrukce

Čtěte dále

Užívali drogy, demolovali město, dnes skáčí. Parkourista dává dětem ulice alternativu

Před 12 lety začal dnes 26letý Václav (Venca) Kumprecht s partou kamarádů trénovat parkour, sport, který využívá skoků, salt i předmětů k pohybu ve městě. Postupně se k nim přidávali další kluci i holky a tak začali parkour i učit. Během posledních let prošlo novoměstským týmem NERCO dvě stě dětí. Mnohé z nich Venca a jeho tým vytáhli přímo z ulice, kde je špatná parta strhávala k alkoholu, drogám a násilí. Společným úsilím pak ve městě vybudovali speciální hřiště, které je otevřené všem. Co jej motivuje k práci s dětmi, které se dostaly do problémů? Jaké jsou cíle NERCO týmu?


Marie Škardová 23. 1. 2019

Zavraždili mu otce, za války pomáhal ukrytým uprchlíkům. Dnes díky Čechům studuje

Pětadvacetiletý student Luther Yapelendi ze Středoafrické republiky má za sebou nelehkou cestu životem. Když byl dítě, zabili mu lupiči otce a stal se sirotkem. „Mně bylo devět let. Vůbec jsem nemohl uvěřit tomu, co se stalo,“ říká Luther a dodává: „Po smrti táty jsem musel na tři roky přestat chodit do školy, protože jsme zůstali bez peněz.“ Později mu do života zasáhl vleklý konflikt, během války se pomáhal starat o uprchlíky. „Velkou výzvou bylo také to, že na misii uprchlo i hodně těhotných žen, které tam pak rodily. Já sám jsem pak po porodech chodil omývat miminka. Z nemocí se objevovala hlavně malárie. Choleru jsme tam naštěstí neměli.“ Situace v zemi je i nadále velmi vážná a nový konflikt se může znovu rozhořet. Podle Luthera by ale lidé v zemi mohli rozpory překonat a smířit se. „Já jsem musel odpustit vrahům svého otce. Nechtěl jsem žít s pomstou. Pomsta je vždycky problém,“ říká L ...

Kvůli rakovině přišla o část tváře, u pojišťovny narazila. Na rekonstrukci obličeje se jí složili Češi

Mirka přišla v důsledku rakoviny v dětství o část tváře. Přes změnu vzhledu se dokázala přenést díky přátelům, zejména z LGBT komunity. Později vystudovala vysokou a dnes pracuje jako novinářka. Před pár lety se jí však obličej začal měnit, pod okem jí z tkáně stále více vystupuje titanová mřížka, která jí současně dále deformuje obličej. Mirka akutně potřebuje náročnou operaci v zahraničí, u pojišťovny však narazila. Požádala proto o pomoc veřejnost a nestačí se divit. Po několika týdnech se Češi na sérii potřebných operací v řádu asi pěti milionů složili. Přispěly jich tisíce.


Lukáš Houdek 21. 1. 2019

Přišli o domov, žili v chudobě. Díky Čechům teď v Afghánistánu podnikají

Lailuma pochází z Herátu v Afghánistánu. Dříve pracovala především v domácnosti, pečovala o děti, prala a uklízela. Pomocí organizace Člověk v tísni se zapojila do svépomocné skupiny a absolvovala kosmetický kurz. „Když jsem se naučila kosmetiku, využila jsem příležitosti a otevřela jsem si doma kosmetický salon. Od té doby jsem měla mnoho zákazníků - sousedů i příbuzných,” vypráví Lailuma, která nyní může pravidelně přispívat do rodinného rozpočtu. „Teď, když mám práci, jsem mnohem šťastnější než dřív,” podotýká.


Marie Škardová 20. 1. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.