Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Mladíci v Pardubicích pro pobavení umučili bezdomovce. Nepochopitelné násilí zachycuje Rekonstrukce

 

rekonstrukce fim big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

10
ledna
2019

V létě roku 2015 řešila pardubická policie případ brutálního napadení. Dva mladíci na autobusovém nádraží umučili muže bez domova, který na následky třicetiminutového trýznění zemřel. Pachatelé jej kopali, bodali nůžkami, bili francouzskou holí, kterou mu poté strkali do análního otvoru, a nakonec muže zapálili. „Příčinou smrti byl krvácivý šok způsobený krvácením do dutiny břišní v důsledku tupých poranění. Zejména se jednalo o natržení sleziny a střevních kliček," uvedl před časem pro server Novinky.cz kriminalista Milan Šimek. Nepochopitelné násilí inspirovalo režiséry Ondřeje Nováka a Jiřího Havlíčka ke vzniku filmu Rekonstrukce. „Chtěl jsem ukázat mladého vraha bez toho, abych divákům nabízel jednoznačné motivace, které k činu vedly. Zajímal mě určitý odstup, fragmentarizované vyprávění, pozorování z vnějšku, nejasné náznaky. Chtěl jsem diváky vystavit podobné frustraci, jakou jsem zažíval, když jsem se snažil celý příběh nějak pochopit,” říká pro HFC Jiří Havlíček.

rekonstrukce film 5

Podle rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové si oba tehdy sedmnáctiletí chlapci odpykávají 7,5 roku ve vězení. Oba shodně prohlásili, že s bezdomovci nemají žádné negativní zkušenosti a chtěli se jen pobavit. Ani jeden z pachatelů neprojevil žádné emoce, byť podle znalkyň netrpí duševní poruchou. Poté, co na nádraží utýrali spícího 55letého muže, odešli do letního kina, kde diabolkou stříleli po dalších bezdomovcích - ženě a invalidním muži. Podle napadené se chlapci celé situaci smáli.

Rekonstrukce

Brutalita a především zbytečnost celého případu upoutala pozornost režisérů Ondřeje Nováka a Jiřího Havlíčka a producentky Dagmar Sedláčkové. Ti na základě skutečné události natočili hraný krátkometrážní snímek Rekonstrukce. „Před psaním scénáře jsme si nejdřív zpracovali rešerši z veřejně dostupných zdrojů. Z informací vyplynulo, že pachatelé byli obyčejní sedmnáctiletí kluci, do kterých by to jejich spolužáci nikdy neřekli. Jeli jsme se podívat do Pardubic na místo činu. Zarazilo nás, že autobusové nádraží, kde se během jedné letní noci mučení bezdomovce odehrálo, se nachází v docela rušné části města. Nedaleko je sídliště, hned vedle je hlavní ulice, za ní je vlakové nádraží. To byly naše první výchozí body při psaní scénáře – lhostejnost okolí a to, že z nenápadných kluků se stanou vrazi,” popisuje pro HFC Jiří Havlíček.

rekonstrukce film 1

V další fázi natáčení se autoři setkali s vyšetřovatelem případu kapitánem Veletou a seznámili se s detailním průběhem policejní rekonstrukce. Její téměř doslovný přepis použili ve filmu s cílem nezobrazovat násilí explicitně. Druhá část snímku se poté odehrává ve věznici pro mladistvé ve Všehrdech, objevují se v ní i skuteční lidé ve výkonu trestu. „Domluvili jsme si návštěvu ve věznici pro mladistvé, abychom viděli, jak to tam vypadá. Ve věznici Všehrdy jsme potkali velice otevřeného pana ředitele Vagnera, který nám po schůzce v podstatě sám nabídnul, abychom natáčeli přímo u nich,” uvádí Jiří Havlíček. „V tu chvíli se, myslím, hranice mezi realitou a fikcí začala pomalu ztrácet. Místo i spoluvězni jsou skuteční, ale to ostatní je fikce,” dodává.

Útoky na lidi bez domova

Podle Markéty Štěchové z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci se bezdomovci pravděpodobně stávají oběťmi trestné činnosti častěji než běžná populace, a to především ti, kteří přespávají na veřejných místech. V České republice ve statistikách nenajdeme, zda byl napadený bez domova, její poznatky se proto opírají o výzkum v azylových domech. „Prostřednictvím sondy bylo zjištěno, že bezdomovci žijící v době výzkumu v azylových domech jsou skutečně velmi častým terčem různých kriminálních útoků. Téměř pětina se stala v období svého bezdomovectví obětí trestného činu nebo přestupku jednou a další pětina opakovaně,” uvádí ve zprávě. A právě takové útoky se staly motivací pro autory snímku.

rekonstrukce film 3

„Při psaní scénáře jsme narazili na několik podobných případů, které se odehrály během několika let. Jeden z nich dokonce ve stejném městě, pouze o pět let dřív. Pokaždé byl obětí bezdomovec a násilí se dopouštěli nezletilí mladíci. V tu chvíli nám došlo, že pokud se jedná o tak rozšířený fenomén, bude možná zajímavější se zaměřit na to, co všechny případy spojuje,” vysvětluje režisér.

rekonstrukce-film 4

„Já osobně jsem chtěl asi dosáhnout toho, aby divák při sledování našeho filmu zažil pocit bezmoci tváří tvář nesmyslnému násilí. Abychom dokázali divákům zprostředkovat stejný šok, který jsem zažil, když jsem se o případu náhodou dozvěděl z médií. Můj šok byl tenkrát ještě zesílený určitým kontextem, ve kterém se celý případ odehrál, atmosférou, která tehdy panovala v části společnosti. V létě 2015, kdy se případ stal, začínala hysterie okolo uprchlické krize. Lidé na útěku byli v médiích označováni neosobní metaforou ,vlna’. Míra zpochybňování lidské empatie mě upřímně děsila. A v této situaci dva bílí nezletilí Češi brutálně umučili bezbranného muže bez domova, spícího v noci na lavičce. V tu chvíli mi došlo, že jediné, co bych teď chtěl ukázat lidem, je právě brutální příklad toho, kam vede nedostatek základní empatie. Jak to končí, když určitou skupinu lidí přestáváme vnímat jako živé bytosti,” uzavírá Jiří Havlíček.

rekonstrukce film 2

Kde film sledovat?

Snímek byl v srpnu ve světové premiéře uveden na prestižním Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu, kde se stal součástí oficiálního výběru třiceti nejzajímavějších krátkých snímků z celého světa. V Praze bude k vidění na konci ledna v rámci Festivalu krátkých filmů.

Foto: Rekonstrukce

Čtěte dále

"Lidé tu na nás někdy reagují s averzí. Bojujeme s nálepkou levné práce," říká Běloruska žijící v Praze

„Historie České republiky a Běloruska je provázaná více, než si uvědomujeme. Málokdo třeba ví, že jeden z posledních dopisů prezident Havel poslal běloruskému politickému vězni,” říká Kryścina (32), která už 10 let v Čechách pracuje jako lektorka češtiny a tlumočnice. Přála by si, aby spolu lidé více mluvili a nestyděli se poznávat odlišné kultury. Snaží se tomu pomoci skrze facebookovou stránku BLRČR, kterou přesně za tímto účelem spolu s dalšími aktivistkami založila.


OPU 22. 3. 2019

„Nejprve panika a nejistota, dnes z ní máme radost,” říká otec dcery s Downovým syndromem

Tomáš Hečko je otcem tří dcer. U jedné z nich se spolu s manželkou týden po jejím narození dozvěděli, že má Downův syndrom (pozn. dále jen DS). „ Můj první dojem byl takový, že mi najednou skončil život, který znám. Že už to nikdy nebude jako dřív. Je to celkem slušná panika,” vzpomíná. Dodává, že se s tou skutečností ale velmi rychle srovnali právě díky empatické lékařce, která rodiče poučeně uklidnila. Anežce je nyní 7 let a chodí do první třídy klasické základní školy. Rok před tím nastoupila do školy na přípravku, aby si zvykla. „Všechno, co děláme, děláme proto, aby ona v dospělosti mohla žít co nejsamostatnější život. Což už dnes víme, že u ní půjde relativně velmi dobře. Běžný život ale znamenají také nějaké sociální vazby,” vysvětluje důvody, proč dceru nepřihlásili na speciální školu, ale běžnou základku, kde má u sobe asistentku pedagoga. Podle Tomáše je zásad ...

„Vegan se musí neustále morálně obhajovat,” říká popularizátorka vědy a veganka Selinger

V České republice žije odhadem asi sto tisíc veganů. Co vlastně dnes veganství znamená? Eliška Selinger, popularizátorka vědy a veganka, tvrdí: „Je to snaha vyhnout se zneužívání zvířat, jak nejvíce je to možné.“ To zahrnuje především nekonzumaci živočišných produktů, nekupování oblečení ze zvířat a kosmetiky testované na nich. Eliška se jako veganka nejčastěji setkává s nepochopením právě svých etických principů. „Lidé to velmi často vidí jen jako zdravotní volbu, navíc samozřejmě špatnou (smích) a z toho podle mě pramení velká řada dalších nedorozumění,” přibližuje budoucí lékařka a výzkumnice. Podle Elišky se vegani necítí morálně nadřazení, ač je jim to často vyčítáno. „Pokud někdo dává najevo, že je nadčlověk, tak to není veganstvím nebo jakoukoliv jeho jinou etickou volbou, ale tím, že je to prostě blbec. A blbce bohužel najdeme v každé lidské skupině, tomu lze jen velmi ...

Rakovina kůže sužuje albíny v Ghaně. Čeští vědci našli řešení. Vyvinuli pro ně levný ochranný krém

Lidé s albinismem se v Africe potýkají s předsudky, diskriminací i násilím a také s řadou zdravotních problémů. Nejvíce je ohrožená jejich světlá kůže. „Kůži chybí melanin, a to je ochrana před UV zářením. Pokud melanin nemáš a vystavíš se sluníčku, budeš mít popáleniny. A ty mohou vést k rakovině kůže. Slunci se u nás ale vyhneš jen těžko,” vysvětluje albínský sociální pracovník Kwame Andrews Daklo. „Opalovací krémy se v Ghaně dají sehnat, ale pouze ve velmi drahých nákupních centrech v hlavním městě. Mnozí si je nemohou dovolit,” upřesňuje. Spousta lidí tak na rakovinu předčasně zemře. S možným řešením nyní přicházejí Češi pod vedením Lukáše Houdka z HateFree Culture, který se situaci albínů věnuje. Brněnský chemik Vojta Kundrát mu nabídl svou pomoc při hledání udržitelného řešení a s kolegy z FCH VUT - Ústavu chemie potravin a biotechnologie tak z lokál ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.