Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Mladíci v Pardubicích pro pobavení umučili bezdomovce. Nepochopitelné násilí zachycuje Rekonstrukce

 

rekonstrukce fim big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

10
ledna
2019

V létě roku 2015 řešila pardubická policie případ brutálního napadení. Dva mladíci na autobusovém nádraží umučili muže bez domova, který na následky třicetiminutového trýznění zemřel. Pachatelé jej kopali, bodali nůžkami, bili francouzskou holí, kterou mu poté strkali do análního otvoru, a nakonec muže zapálili. „Příčinou smrti byl krvácivý šok způsobený krvácením do dutiny břišní v důsledku tupých poranění. Zejména se jednalo o natržení sleziny a střevních kliček," uvedl před časem pro server Novinky.cz kriminalista Milan Šimek. Nepochopitelné násilí inspirovalo režiséry Ondřeje Nováka a Jiřího Havlíčka ke vzniku filmu Rekonstrukce. „Chtěl jsem ukázat mladého vraha bez toho, abych divákům nabízel jednoznačné motivace, které k činu vedly. Zajímal mě určitý odstup, fragmentarizované vyprávění, pozorování z vnějšku, nejasné náznaky. Chtěl jsem diváky vystavit podobné frustraci, jakou jsem zažíval, když jsem se snažil celý příběh nějak pochopit,” říká pro HFC Jiří Havlíček.

rekonstrukce film 5

Podle rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové si oba tehdy sedmnáctiletí chlapci odpykávají 7,5 roku ve vězení. Oba shodně prohlásili, že s bezdomovci nemají žádné negativní zkušenosti a chtěli se jen pobavit. Ani jeden z pachatelů neprojevil žádné emoce, byť podle znalkyň netrpí duševní poruchou. Poté, co na nádraží utýrali spícího 55letého muže, odešli do letního kina, kde diabolkou stříleli po dalších bezdomovcích - ženě a invalidním muži. Podle napadené se chlapci celé situaci smáli.

Rekonstrukce

Brutalita a především zbytečnost celého případu upoutala pozornost režisérů Ondřeje Nováka a Jiřího Havlíčka a producentky Dagmar Sedláčkové. Ti na základě skutečné události natočili hraný krátkometrážní snímek Rekonstrukce. „Před psaním scénáře jsme si nejdřív zpracovali rešerši z veřejně dostupných zdrojů. Z informací vyplynulo, že pachatelé byli obyčejní sedmnáctiletí kluci, do kterých by to jejich spolužáci nikdy neřekli. Jeli jsme se podívat do Pardubic na místo činu. Zarazilo nás, že autobusové nádraží, kde se během jedné letní noci mučení bezdomovce odehrálo, se nachází v docela rušné části města. Nedaleko je sídliště, hned vedle je hlavní ulice, za ní je vlakové nádraží. To byly naše první výchozí body při psaní scénáře – lhostejnost okolí a to, že z nenápadných kluků se stanou vrazi,” popisuje pro HFC Jiří Havlíček.

rekonstrukce film 1

V další fázi natáčení se autoři setkali s vyšetřovatelem případu kapitánem Veletou a seznámili se s detailním průběhem policejní rekonstrukce. Její téměř doslovný přepis použili ve filmu s cílem nezobrazovat násilí explicitně. Druhá část snímku se poté odehrává ve věznici pro mladistvé ve Všehrdech, objevují se v ní i skuteční lidé ve výkonu trestu. „Domluvili jsme si návštěvu ve věznici pro mladistvé, abychom viděli, jak to tam vypadá. Ve věznici Všehrdy jsme potkali velice otevřeného pana ředitele Vagnera, který nám po schůzce v podstatě sám nabídnul, abychom natáčeli přímo u nich,” uvádí Jiří Havlíček. „V tu chvíli se, myslím, hranice mezi realitou a fikcí začala pomalu ztrácet. Místo i spoluvězni jsou skuteční, ale to ostatní je fikce,” dodává.

Útoky na lidi bez domova

Podle Markéty Štěchové z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci se bezdomovci pravděpodobně stávají oběťmi trestné činnosti častěji než běžná populace, a to především ti, kteří přespávají na veřejných místech. V České republice ve statistikách nenajdeme, zda byl napadený bez domova, její poznatky se proto opírají o výzkum v azylových domech. „Prostřednictvím sondy bylo zjištěno, že bezdomovci žijící v době výzkumu v azylových domech jsou skutečně velmi častým terčem různých kriminálních útoků. Téměř pětina se stala v období svého bezdomovectví obětí trestného činu nebo přestupku jednou a další pětina opakovaně,” uvádí ve zprávě. A právě takové útoky se staly motivací pro autory snímku.

rekonstrukce film 3

„Při psaní scénáře jsme narazili na několik podobných případů, které se odehrály během několika let. Jeden z nich dokonce ve stejném městě, pouze o pět let dřív. Pokaždé byl obětí bezdomovec a násilí se dopouštěli nezletilí mladíci. V tu chvíli nám došlo, že pokud se jedná o tak rozšířený fenomén, bude možná zajímavější se zaměřit na to, co všechny případy spojuje,” vysvětluje režisér.

rekonstrukce-film 4

„Já osobně jsem chtěl asi dosáhnout toho, aby divák při sledování našeho filmu zažil pocit bezmoci tváří tvář nesmyslnému násilí. Abychom dokázali divákům zprostředkovat stejný šok, který jsem zažil, když jsem se o případu náhodou dozvěděl z médií. Můj šok byl tenkrát ještě zesílený určitým kontextem, ve kterém se celý případ odehrál, atmosférou, která tehdy panovala v části společnosti. V létě 2015, kdy se případ stal, začínala hysterie okolo uprchlické krize. Lidé na útěku byli v médiích označováni neosobní metaforou ,vlna’. Míra zpochybňování lidské empatie mě upřímně děsila. A v této situaci dva bílí nezletilí Češi brutálně umučili bezbranného muže bez domova, spícího v noci na lavičce. V tu chvíli mi došlo, že jediné, co bych teď chtěl ukázat lidem, je právě brutální příklad toho, kam vede nedostatek základní empatie. Jak to končí, když určitou skupinu lidí přestáváme vnímat jako živé bytosti,” uzavírá Jiří Havlíček.

rekonstrukce film 2

Kde film sledovat?

Snímek byl v srpnu ve světové premiéře uveden na prestižním Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu, kde se stal součástí oficiálního výběru třiceti nejzajímavějších krátkých snímků z celého světa. V Praze bude k vidění na konci ledna v rámci Festivalu krátkých filmů.

Foto: Rekonstrukce

Čtěte dále

Oliver se narodil s genetickým onemocněním. Rodiče v Česku iniciovali výzkum léčby vzácných onemocnění

Oliver se narodil před dvěma a půl lety těsně před Vánoci. Již v prvních měsících si rodiče všimli mírného zpoždění ve vývoji, které se časem stále prohlubovalo. Ve čtrnácti měsících se pak rodina dozvěděla diagnózu - Angelmanův syndrom, vzácné genetické onemocnění, které se v Česku a na Slovensku týká asi padesáti lidí. „Nikdy nezapomenu okamžik, kdy jsem si poprvé přečetla, co to je Angelmanův syndrom. Okamžik, kdy se vám zastaví srdce. Sevře hrdlo. Zaplaví vás tolik bolesti v jednom okamžiku. Moment, kdy máte pocit, že už se nikdy nenadechnete! Bylo vám sděleno, že vaše dítě je nevyléčitelně nemocné, do konce života zcela závislé na vás,” popisuje Oliverova maminka Lenka Matějková. Rodinu však zjištění nezlomilo a kromě Oliverka se rozhodla pomoci i dalším lidem s genetickými poruchami. Ve spolupráci s českými vědci a odborníky iniciovala ojedinělý výzkum léčby vz ...

Romové často neznají detaily o perzekuci svých předků. To teď mění mezinárodní tým badatelů

O romském holokaustu se začalo více mluvit až v posledních letech. V našem prostředí zejména v souvislosti s výkupem a bouráním prasečáku na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. I z toho důvodu dosud řada pozůstalých nezná historii své rodiny, která v koncentračních táborech nebo táborech smrti skončila. To se nyní snaží změnit Ústav pro soudobé dějiny ve spolupráci s washingtonským Muzeem holokaustu. Zejména Romům a Sintům z Česka nabízí zdarma jedinečnou možnost prohledání bohatých archivů amerického muzea i dalších databází a v případě úspěšného pátrání předání detailů o perzekvovaném příbuzenstvu. „Nemusí se vždy jednat o rodiny, které o svých předcích nevědí, může jít také o pátrání po konkrétních místech a událostech týkajících se příbuzných v dobových dokumentech a databázích, ke kterým mají pozůstalí obtížný přístup,” uvádí Renata Berkyov ...

„Při rasistických urážkách mají fotbalisté přestat hrát a odejít. Nastaví hranice,” říká odborník

Fotbal je nejrozšířenější sport na planetě. Rozděluje nás nebo spojuje? Martin Balcar, vedoucí kampaní Amnesty International a odborník na extremismus ve fotbale, si myslí, že neexistuje téma, které by lidi spojovalo více. „Na pólu, v posledním slumu, všude lze vzít míč a s kýmkoliv si zahrát nebo zabřednout do diskuze, zda Barcelona, nebo Real, zda Messi, či Ronaldo.“ Přesto má fotbalové fandění své stinné stránky, objevuje se v něm násilí i rasismus. „Existuje pro nás spousta omezení. Fotbal je jedno z mála prostředí, kde se můžete veřejně projevit doslova jako zvíře, bez zábran, a přitom je to chování sociálně tolerované. Lidi se jdou odreagovat, jdou se ,vyřádit'. To funguje u 95 % lidí. Těch zbylých 5 % ale posunuje rasismus či nenávist za hranu,“ vysvětluje Martin a dodává: „Celý fotbal je postavený na hecování, ironii, špičkování se, je to hra na válku.“

Pochází z Ghany, vystudoval v Československu. Působil jako prorektor na brněnské univerzitě

Na začátku 80. let přijel Samuel Darkwah z Ghany do Československa. Byl jedním z vybraných studentů, kteří tu v rámci mezivládních dohod mohli vystudovat a pak se vrátit do své domoviny a pokračovat ve své profesi. Nejhorší byly první Vánoce bez jídla, krkolomná komunikace, ale také propaganda, kdy Samuelovi ukazovali jen vzorová zemědělská družstva. Po revoluci pracoval na Mendelově univerzitě a od roku 2016 byl prorektorem na své alma mater.


Judita Matyášová 9. 6. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.