Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Mezi dětmi bují agrese i bitky. Pokud řešíme problémy násilím, děti to opakují, varují streetworkeři

 

deti agrese big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

27
listopadu
2018

Policie v Litvínově na Mostecku v posledních týdnech zaznamenala několik rvaček mezi dospívajícími. Násilných potyček se navíc dle informací strážníků účastnili také přihlížející, kteří přišli na základě internetové výzvy. Jedním z incidentů byla potyčka dvou dívek, která se odehrála nedaleko základní školy. „Jedna z nich u sebe dokonce měla boxer,“ popsal pro iDnes.cz velitel litvínovské městské policie Zdeněk Urban a dodal, že situaci přihlíželo asi deset dalších mladistvých. „Když se těch přihlížejících ptáme, proč tam jsou, odpovídají, že si na sociálních sítích přečetli výzvu, která je zaujala, a přišli se podívat. Víc ale, jako třeba co se mezi těmi, kteří se mají bít, stalo, prý nevědí. Je to hodně zarážející druh zábavy,“ podotkl Urban. „Streetworkeři řeší případy s nejrůznější mírou závažnosti - od pouličních bitek mezi jednotlivými skupinami dětí a mladých lidí, přes domácí násilí, po kyberšikanu i sebepoškozování,“ doplňuje Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork. Na současnou situaci má podle asociace vliv i celkový postoj společnosti. „Pokud žijeme v atmosféře netolerance a řešení problémů násilím, pak i děti řeší konflikty násilím, neboť si ověří, že to funguje,“ dodává.

„V klubech i terénech se setkáváme s projevy agrese v mnoha formách. Jedná se zejména o slovní agresi, nadávání, vyhrožování. Nezřídka však dochází i ke konfliktům part, které se za účelem konfrontace někdy i domlouvají na setkání. Zaznamenali jsme skupinové bitky, fyzické konflikty mezi dívkami či útok teleskopickým obuškem,” vyjmenovává pro HFC Tomáš Klumpar z pražského nízkoprahového Klubu Beztíže. „Během naší praxe jsme se setkali především s organizovanými rvačkami mezi dětmi a dospívajícími, rasismem a agresí s ním spojenou,” přidává pro HFC Jakub Seidl, kontaktní sociální pracovník klubu Jahoda.

„Děti se potřebují občas vytáhnout před těmi holkami, kluky, kteří jsou tam mladší. A potom mě napadá, že často vlastně od rodičů slyší, že věc se má vyřešit tak, že mají někoho zbít,” doplňuje pro HFC Zuzana Šťastná z klubu Ratolest Brno. „Stane se mezi našimi klienty, že rodič řekne dítěti, že je srab. Když má kluk 12-13 let, tak ho to raní a vrátí se k tomu chování, které v něm otec jako vzor podporuje. A alkohol je povzbuzuje,” dodává Šťastná.

deti agrese 1

Pravidla a konfrontace s důsledky

Podle Jana Vališe, pracovníka nízkoprahového klubu Vrtule v pražských Kobylisích, nejsou násilné bitky mezi skupinami dětí nijak neobvyklým jevem, naopak jsou součástí přechodového rituálu do dospělosti. Zakazovat takové jednání podle streetworkerů tedy většinou nebývá efektivní. „S dětmi je potřeba mluvit o tom, že ublížení na zdraví, omezování osobní svobody a podobně jsou trestné činy a že pokud se jich dopustí, ponesou následky,“ vysvětluje Martina Zikmundová. „Ptáme se, zda by nestálo za to, když už se potřebují porvat, nastavit pravidla a porvat se bezpečnějším způsobem. Aby se třeba nervalo najednou 30 lidí, ale aby dali boj jeden na jednoho, aby byl stanoven rozhodčí a vždycky přítomen někdo, kdo zasáhne, nebo přivolá pomoc, kdyby se něco stalo,“doplňuje Jan Vališ. Shodují se, že klíčové je i zapojení policie. „Konfrontace s důsledkem je pro naše klienty často tím zlomovým bodem, kdy začínají přemýšlet o svém jednání - pokud jsou v roli agresora - úplně jinak,“ komentuje Martina Zikmundová.

deti agrese 3

Mediace i prevence

„Pokud jsme konfliktu přítomni, vstupujeme do něj jako mediátoři s cílem učit děti pojmenovat důvod nespokojenosti a hledat smířlivější způsob vyřešení konfliktu. Pouze v případech, kdy by konflikt hrozil přerůst do fyzického napadání, informujeme zúčastněné o našich dalších krocích - u menších dětí máme větší šanci například rvačku sami zastavit, případně přivolat nějakého rodiče. Dalším stupněm zásahu je možnost přivolat hlídku městské policie,” popisuje pro HFC vedoucí terénního týmu klubu Jahoda Martin Pazlar, jak mohou do sporů zasáhnout streetworkeři. Ti se snaží s problematikou agresivity u dětí pracovat také preventivně.

„Problém řešíme preventivním působením jak během běžného klubu, tak i v rámci středečního programu DIP (dlouhodobý integrační program), kde se tématy rasismu, xenofobie a agrese zabýváme,“doplňuje kolegu Jakub Seidl. „DIP je nejpřínosnějším nástrojem pro řešení témat, na která mnohdy během běžného klubu nezbývá čas nebo není dostatečný klid. Jedná se o socioterapeutickou vrstevnickou skupinu, ve které pracujeme na rozvoji sociálních dovedností dětí. Prostřednictvím skupinových aktivit, her a dialogu podporujeme osobnostní rozvoj našich klientů. Cílem je vytvářet bezpečné prostředí, ve kterém se společně učíme komunikovat, naslouchat druhým, spolupracovat a vyjadřovat vlastní názor,” shrnuje.

deti agrese 2

Pomoc v krizové situaci

Nízkoprahový klub Beztíže na problém reaguje individuálním i skupinovým poradenstvím i širokou nabídkou volnočasových a rozvojových aktivit, kde se mohou mladí lidé ventilovat své frustrace „Pravidelné workshopy parkouru, bojových sportů za účelem kultivace osobnosti, rapové workshopy a podobně,” vypočítává Tomáš Klumpar. „Nabízíme také pomoc v krizové situaci - vyslechnutí, hledání způsobů řešení, posilování pozitivní identity, provázení,” doplňuje. „Naši klienti se nám svěřují s problémy a tématy, kterým se rodiče často vyhýbají. Představujeme pro ně dospělou osobu, kterou ve svém okolí běžně nemají. Mohou k nám přijít jen tak zevlovat, jak sami říkají, zahrát si fotbálek nebo stolní hry, zarepovat. To hlavní ale je, že si mohou popovídat o věcech, které je tíží, od problémů ve vztazích, rodinných potížích až po experimenty s návykovými látkami nebo sexualitou,” uvádí Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork. Nízkoprahových klubů je v České republice podle Asociace přes 230. Veškeré služby jsou klientům poskytovány zdarma. Financování je zajištěné z krajských a evropských dotačních programů, stabilní podpora těchto služeb nicméně podle Asociace stále chybí.

Úvodní foto: Pixabay

Ostatní foto: Ratolest Brno

Čtěte dále

„Neměla by míň papat? Neměla bys už mít dítě?” ptají se nadživotní kresby v ulicích Prahy

Až do poloviny června bude v pražském veřejném prostoru k vidění výstava kreseb slovenské autorky Ivany Šátekové. Ta na několikametrových panelech Galerie Artwall na zdi pod Letenskými sady tematizuje situace, v nichž se ženy setkávají v různých obdobích svého života s kritikou nebo nepochopením, které autorka vnímá jako genderově podmíněné. „Hodnocení týkající se vzhledu, mateřství, správného chování či vyjadřování provázejí ženy od dětství až do stáří. Tyto komentáře mají často formu zdánlivě nevinných a dobře míněných otázek. Výstava je zaměřená na stereotypy o ženách a odkrývá skrytý sexismus a ageismus – tedy předsudky a diskriminaci na základě pohlaví a věku,” uvádí jedna z kurátorek výstavy Lenka Kukurová. „Otázky vypovídají o vžitých společenských představách o tom, jak by se měla chovat ,správná žena'. Mnohé z nich ale vycházejí z předsudků, které se opakov ...

Děti migrantů se setkávají s českými při hrách a sportu. Učí se česky a navazují přátelství

Skupina jednadvaceti dětí se v posledních měsících nenudila. Během čtyř lekcí parkouru se učily základy bezpečnosti, skoky, parakotouly, udržení se na zdi a také týmovému duchu. Při bubnování během měsíce nacvičily společně s lektory rytmickou skladbu. Street dance lekce přinesly možnost naučit se základním pohybům. Děti zaujal zejména break dance a hip hop. Na výtvarných workshopech pak malovaly abstraktní obrazy pomocí barevných tuší a pěny na holení, pracovaly s linorytem a vytvořily také obrovské puzzle, do nichž každé dítě vytvořilo svůj vlastní dílek. Nabídnout dětem možnost si vyzkoušet různorodé aktivity je jedním z cílů mezinárodního projektu LAB 31. V České republice jej realizuje Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Dalším z cílů je podpora integrace. Proto projekt spojuje české děti s dětmi cizinců. Zapojeny jsou děti ve věku osmi až patnácti let z devíti zemí sv ...

„Mýty o válečném násilí vychovávají ženy, aby sexuální násilí čekaly a nebránily se,“ říká expertka

Maďarská Židovka Judith Magyar Isaacson se narodila v roce 1925. V červenci roku 1944, když jí bylo devatenáct let, byla deportována do koncentračního tábora Osvětim a následně nucena k pracím v Hessisch Lichtenau. Ve své autobiografii popsala neustálý strach ze sexuálního násilí a také své pocity, když jí jednoho dne velitel koncentračního tábora Lichtenau řekl, aby ho následovala. „Dědí ženy vzpomínky na znásilnění?” pomyslela si při tom Judith. Vzpomněla si na mýtus o únosu Sabinek Římany a na další příběhy násilí na ženách. „Můj úděl není výjimečný, řekla jsem si. Zasáhlo mě starověké právo sexu a války.” Mýty a příběhy o válečném násilí na ženách připravují ženy na tuto možnost a ženy jsou tak vychovávány k tomu, aby sexuální násilí očekávaly a aby se mu případně nebránily.


Nina Djukanovićová 21

HFFest: Brno ovládne festival extrémních pochutin. Nabídne hmyz nebo kuřecí pařáty

V sobotu 25. května se v Brně uskuteční již čtvrtý ročník Extrem food festivalu. Akce potrvá od 10:00 do 18:00 a nabídne exotickou kuchyni, neobvyklé nápoje a bohatý doprovodný program. Festival proběhne na známém fotbalovém stadionu Za Lužánkami a pořadatelé se na něm pokusí vytvořit nový český rekord v počtu lidí pojídajících smažený hmyz na jednom místě. Festival se letos hlásí k označení HateFree Fest, čímž dává najevo, že je otevřený všem návštěvníkům bez rozdílu. Kromě jiného si na něm tak budete moci vyzvednout naše placky nebo nálepky.


HateFree Culture 21. 5. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.