Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Mezi dětmi bují agrese i bitky. Pokud řešíme problémy násilím, děti to opakují, varují streetworkeři

 

deti agrese big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

27
listopadu
2018

Policie v Litvínově na Mostecku v posledních týdnech zaznamenala několik rvaček mezi dospívajícími. Násilných potyček se navíc dle informací strážníků účastnili také přihlížející, kteří přišli na základě internetové výzvy. Jedním z incidentů byla potyčka dvou dívek, která se odehrála nedaleko základní školy. „Jedna z nich u sebe dokonce měla boxer,“ popsal pro iDnes.cz velitel litvínovské městské policie Zdeněk Urban a dodal, že situaci přihlíželo asi deset dalších mladistvých. „Když se těch přihlížejících ptáme, proč tam jsou, odpovídají, že si na sociálních sítích přečetli výzvu, která je zaujala, a přišli se podívat. Víc ale, jako třeba co se mezi těmi, kteří se mají bít, stalo, prý nevědí. Je to hodně zarážející druh zábavy,“ podotkl Urban. „Streetworkeři řeší případy s nejrůznější mírou závažnosti - od pouličních bitek mezi jednotlivými skupinami dětí a mladých lidí, přes domácí násilí, po kyberšikanu i sebepoškozování,“ doplňuje Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork. Na současnou situaci má podle asociace vliv i celkový postoj společnosti. „Pokud žijeme v atmosféře netolerance a řešení problémů násilím, pak i děti řeší konflikty násilím, neboť si ověří, že to funguje,“ dodává.

„V klubech i terénech se setkáváme s projevy agrese v mnoha formách. Jedná se zejména o slovní agresi, nadávání, vyhrožování. Nezřídka však dochází i ke konfliktům part, které se za účelem konfrontace někdy i domlouvají na setkání. Zaznamenali jsme skupinové bitky, fyzické konflikty mezi dívkami či útok teleskopickým obuškem,” vyjmenovává pro HFC Tomáš Klumpar z pražského nízkoprahového Klubu Beztíže. „Během naší praxe jsme se setkali především s organizovanými rvačkami mezi dětmi a dospívajícími, rasismem a agresí s ním spojenou,” přidává pro HFC Jakub Seidl, kontaktní sociální pracovník klubu Jahoda.

„Děti se potřebují občas vytáhnout před těmi holkami, kluky, kteří jsou tam mladší. A potom mě napadá, že často vlastně od rodičů slyší, že věc se má vyřešit tak, že mají někoho zbít,” doplňuje pro HFC Zuzana Šťastná z klubu Ratolest Brno. „Stane se mezi našimi klienty, že rodič řekne dítěti, že je srab. Když má kluk 12-13 let, tak ho to raní a vrátí se k tomu chování, které v něm otec jako vzor podporuje. A alkohol je povzbuzuje,” dodává Šťastná.

deti agrese 1

Pravidla a konfrontace s důsledky

Podle Jana Vališe, pracovníka nízkoprahového klubu Vrtule v pražských Kobylisích, nejsou násilné bitky mezi skupinami dětí nijak neobvyklým jevem, naopak jsou součástí přechodového rituálu do dospělosti. Zakazovat takové jednání podle streetworkerů tedy většinou nebývá efektivní. „S dětmi je potřeba mluvit o tom, že ublížení na zdraví, omezování osobní svobody a podobně jsou trestné činy a že pokud se jich dopustí, ponesou následky,“ vysvětluje Martina Zikmundová. „Ptáme se, zda by nestálo za to, když už se potřebují porvat, nastavit pravidla a porvat se bezpečnějším způsobem. Aby se třeba nervalo najednou 30 lidí, ale aby dali boj jeden na jednoho, aby byl stanoven rozhodčí a vždycky přítomen někdo, kdo zasáhne, nebo přivolá pomoc, kdyby se něco stalo,“doplňuje Jan Vališ. Shodují se, že klíčové je i zapojení policie. „Konfrontace s důsledkem je pro naše klienty často tím zlomovým bodem, kdy začínají přemýšlet o svém jednání - pokud jsou v roli agresora - úplně jinak,“ komentuje Martina Zikmundová.

deti agrese 3

Mediace i prevence

„Pokud jsme konfliktu přítomni, vstupujeme do něj jako mediátoři s cílem učit děti pojmenovat důvod nespokojenosti a hledat smířlivější způsob vyřešení konfliktu. Pouze v případech, kdy by konflikt hrozil přerůst do fyzického napadání, informujeme zúčastněné o našich dalších krocích - u menších dětí máme větší šanci například rvačku sami zastavit, případně přivolat nějakého rodiče. Dalším stupněm zásahu je možnost přivolat hlídku městské policie,” popisuje pro HFC vedoucí terénního týmu klubu Jahoda Martin Pazlar, jak mohou do sporů zasáhnout streetworkeři. Ti se snaží s problematikou agresivity u dětí pracovat také preventivně.

„Problém řešíme preventivním působením jak během běžného klubu, tak i v rámci středečního programu DIP (dlouhodobý integrační program), kde se tématy rasismu, xenofobie a agrese zabýváme,“doplňuje kolegu Jakub Seidl. „DIP je nejpřínosnějším nástrojem pro řešení témat, na která mnohdy během běžného klubu nezbývá čas nebo není dostatečný klid. Jedná se o socioterapeutickou vrstevnickou skupinu, ve které pracujeme na rozvoji sociálních dovedností dětí. Prostřednictvím skupinových aktivit, her a dialogu podporujeme osobnostní rozvoj našich klientů. Cílem je vytvářet bezpečné prostředí, ve kterém se společně učíme komunikovat, naslouchat druhým, spolupracovat a vyjadřovat vlastní názor,” shrnuje.

deti agrese 2

Pomoc v krizové situaci

Nízkoprahový klub Beztíže na problém reaguje individuálním i skupinovým poradenstvím i širokou nabídkou volnočasových a rozvojových aktivit, kde se mohou mladí lidé ventilovat své frustrace „Pravidelné workshopy parkouru, bojových sportů za účelem kultivace osobnosti, rapové workshopy a podobně,” vypočítává Tomáš Klumpar. „Nabízíme také pomoc v krizové situaci - vyslechnutí, hledání způsobů řešení, posilování pozitivní identity, provázení,” doplňuje. „Naši klienti se nám svěřují s problémy a tématy, kterým se rodiče často vyhýbají. Představujeme pro ně dospělou osobu, kterou ve svém okolí běžně nemají. Mohou k nám přijít jen tak zevlovat, jak sami říkají, zahrát si fotbálek nebo stolní hry, zarepovat. To hlavní ale je, že si mohou popovídat o věcech, které je tíží, od problémů ve vztazích, rodinných potížích až po experimenty s návykovými látkami nebo sexualitou,” uvádí Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork. Nízkoprahových klubů je v České republice podle Asociace přes 230. Veškeré služby jsou klientům poskytovány zdarma. Financování je zajištěné z krajských a evropských dotačních programů, stabilní podpora těchto služeb nicméně podle Asociace stále chybí.

Úvodní foto: Pixabay

Ostatní foto: Ratolest Brno

Čtěte dále

HFFest: Pražské náměstí Republiky už počtvrté rozvibrují latinskoamerické rytmy

Ve čtvrtek 4. července začne již čtvrtý ročník oblíbeného latinskoamerického festivalu Sabor Latino Praha. Ten se od svého počátku hlásí k označení HateFree Fest a stejně jako předešlé roky přinese kousek Latinské Ameriky na náměstí Republiky v Praze. Potrvá do neděle.


HateFree Culture 29. 6. 2019

„Lidé vědí, že jim nic nehrozí,” říká komentátor Bosák. Agresi anonymů čelí často

„Lidi, neblbněte. Není to válka. Není to hladomor. Není to živelná katastrofa. Bavte se,“ říká o fotbale dlouholetý sportovní komentátor Jaromír Bosák. Emotivní odezvy na svou práci zažíval odjakživa, emoce podle něj k fotbalu a komentování patří. Nenávistné reakce se ale zhoršily s nástupem internetu a sociálních sítí. „Bylo to jiné v tom, že když píšete dopis, tak přece jen musíte vynaložit určitou námahu. Říkal jsem si, ten člověk si s tím dal alespoň nějakou práci, i když mi nadává, tak si to přečtu. Většinou jsem se tomu smál, tehdy to nebylo tak agresivní jako dneska. V dopisech se nehrozilo smrtí,“ popisuje Bosák a dodává: „Dnes můžete reagovat na kohokoli, kdykoli, jakkoli, stala se z toho najednou ta nejlehčí věc na světě. Mluví se o tom, že internet zdemokratizoval prostředí komunikace. Ale zároveň z toho udělal takové temné jezero.“ Podle něj je problémem to, že lidé nejsou och ...

HFFest: Svátek čaje stírá hranice mezi Čechy, Poláky i Slováky. Už o víkendu potěší Těšín

Už o víkendu 29. a 30. června se na zámeckém vrchu v Těšíně odehraje Svátek čaje, tradiční dvoudenní festival věnovaný tomuto nápoji a jeho různým podobám. „Je to jedinečný čajový festival s jedenáctiletou tradicí šířící čajovou kulturu, komunitní atmosféru, seberozvoj, dobrovolnictví. Stíráme hranice mezi Čechy, Poláky, Slováky a dalšími zeměmi a kulturami,” uvádí organizátoři. Festival se proto také letos hlásí k označení HateFree Fest.


HateFree Culture 26. 6. 2019

Lze s podporou ostatních překonat i nejtěžší překážky? Neviditelné vstupují do kin

Sociální pracovnice Manu, Audrey, Hélène a Angélique vedou denní centrum pro ženy bez domova na okraji francouzské metropole. Dělají vše pro to, aby se jejich klientky postavily na vlastní nohy. Mnohdy jim v tom však brání nepružný a nedostatečný systém podpory. Poté, co je jejich centrum uzavřeno, rozhodnou se porušit pravidla a pomáhat svěřenkyním na vlastní pěst. Jejich inovativní přístup tak pomůže odhalit skryté talenty a dovednosti a podpořit u žen sebevědomí a začlenění do společnosti. O tom vypráví film Neviditelné francouzského režiséra Louis-Julien Petit, který aktuálně vstoupil do českých kin.

Marie Škardová 26. 6. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.