Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

15letá Švédka s autismem chodí za školu, aby bojovala proti oteplování. Je z ní tvář hnutí

 

greta thunberg big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

12

listopadu
2018

Greta Thunberg v pouhých patnácti letech protestuje před parlamentem rodného Švédska. Žije s autismem i ADHD, což jí nijak nebrání v tom, aby upozorňovala na problematiku globálního oteplování. Nyní se stala tváří celosvětového boje proti klimatickým změnám.

Greta strávila celé tři týdny „za školou,” když protestovala před švédským parlamentem, aby upozornila na problémy spojené se změnou klimatu před tamními parlamentními volbami. Její protest následoval po nejteplejším létě, které kdy Švédsko zaznamenalo. Ačkoliv Greta nechodila do školy, stále pracovala na všech domácích úkolech a zadaných cvičeních i během svého protestu před parlamentem. „Mám tady své knihy. Ale také si říkám: Co zameškám? Co se naučím ve škole? Fakta už nejsou důležitá, politici neposlouchají vědce, tak proč bych se já měla učit?” uvedla Greta v září pro The Guardian. Nyní protestuje každý pátek místo vyučování a do školy chodí zbylé čtyři dny. Její odhodlání ale nepolevuje. 

„Protestuju proti klimatické krizi, protože je to tak důležitý problém, a nikdo s tím nic nedělá, nic se neděje. Takže já musím udělat, co zmůžu. Všichni říkají, že Švédsko jde všem příkladem, ale my příkladní nejsme,” uvedla pro BBC ke své motivaci. Požaduje, aby švédská vláda začala bojovat proti klimatické krizi. Podle jejího profilu v The New Yorker za ní přišlo několik jejích členů, aby ji podpořili, ale všichni také zdůraznili, že by měla být ve škole. Totéž si myslí její rodiče: „Moji rodiče si samozřejme myslí, že bych měla chodit do školy, ale rozumí, proč tohle dělám, a nemůžou mě zastavit. Čeho doufám, že docílím tímto protestem, je pozornost médií. Aby média psala o klimatické krizi. Aby lidé nějakým způsobem otevřeli oči, krizi viděli, jako ke krizi k ní přistupovali a něco s tím udělali,” říká pro BBC Greta.

Gretin otec je herec Svante Thunberg a matka Malena Ernman je známá operní zpěvačka, která napsala knihu o potížích, se kterými se rodina potýkala. Greta i její mladší dcera Beata totiž žijí s autismem a ADHD. „Vidím svět trochu jinak, z jiné perspektivy,” vysvětluje. „Mám speciální zájem. Je velmi časté, že lidé na autistickém spektru ho mají.” O globálním oteplování se poprvé dozvěděla, když jí bylo devět let. Od té doby se tématu věnovala téměř na vědecké úrovni. Greta má přehled o tom, kolik emisí Švédsko ročně vyprodukuje a dokonce napsala článek s názvem „Švédsko není příkladem,” ve kterém zdůrazňuje, že žádný plán boje proti klimatickým změnám nepopisuje svět po roce 2050, ačkoliv je Švédsko jedna z nejangažovanějších zemí v boji proti globálnímu oteplování.

Greta se tak stala černým koněm boje proti klimatické krizi. Nenápadná dívka s neurologickými rozdíly dokázala svým jednočlenným protestem zaujmout takřka celý svět. „Lidé na sociálních sítích mi říkají, abych nepřestávala s tím, co dělám, a abych nepřestávala bojovat. Samozřejmě tam jsou také nějaké negativní komentáře, ale ne tolik,” svěřila se BBC. Mnoho lidí se k jejímu protestu také přidalo. Jedním z nich je také její učitel Benjamin Wagner, který očekává, že kvůli protestu přijde o tři týdny platu i zaměstnání. „Naše neschopnost zastavit klimatické změny je jako snaha zastavit první světovou válku - všichni jsme roky věděli, co přichází, uspořádali nejrůznější konference, ale stejně tomu nezabránili,” myslí si Wagner. „Greta je potížistka, neposlouchá dospělé. Ale my se řítíme v plné rychlosti do katastrofy a v takové situaci je jediná rozumná věc být nerozumný,” říká Wagner o své žačce. Greta však dokazuje, že ji to, zda se díky protestům nedostane do potíží, netrápí. „Mám problémy s policií, protože nejdřív jsme seděli před parlamentem v Riksgatan, kde není povoleno demonstrovat nebo prezentovat svůj názor. Takže jsme se přesunuli sem, kde dovoleno sedět máme. Teď si ale někdo stěžoval, takže budu nejspíš předvolána k výslechu. Netrápí mě to, budu tady sedět dál,” řekla pro BBC.

V sobotu 20. října Greta promluvila svou perfektní angličtinou k 10 000 lidí v Helsinkách. „Dnes spotřebujeme 100 milionů barelů ropy každý den,” řekla před davem. „Neexistuje žádná politika, která by to změnila. Neexistují žádná pravidla, aby ropa zůstala v zemi, takže nemůžeme zachránit svět tím, že budeme hrát podle pravidel, protože pravidla se musí změnit. Všechno se musí změnit a musí to začít dnes.”

A Gretiny obavy přiživuje několik alarmujících čísel z posledních let. Pouhých 100 světových společností totiž od roku 1988 vyprodukovalo 71 % světových emisí. Lidstvo pak od roku 1970 vyhubilo na 60 % zvířecí populace.

Foto: FB Gerty Thunberg

Čtěte dále

„Neměla jsem sílu žít, nikdo nic netušil,” říká česká moderátorka. Čelila posttraumatu a depresím

Lucie Vopálenská patří mezi přední české moderátorky. Začínala ve slovenské redakci Českého rozhlasu, pokračovala v Rádiu Svobodná Evropa. V České televizi osm let připravovala populární diskusní pořad Na hraně, za nějž v roce 1998 získala Cenu Ferdinanda Peroutky. Dnes působí v Českém rozhlasu Plus. Od dětství se potýká s úzkostí, později se přidaly i deprese. Po traumatickém zážitku z nočního vloupání do bytu, kde spala, se při-dala také posttraumatická stresová porucha, která Lucii paralyzovala, omezovala ji jak v osobním životě, tak v práci. „Moderovala jsem pořad a měla jsem problém rozumět tomu, o čem ti lidé mluví. Moderátorka by se k něčemu takovému vůbec neměla přiznávat. Já jsem ale opravdu měla dojem, že vůbec nevím, co se děje. Byla jsem v hrozném stresu, abych to měla pod kontrolou, což jsem pak ale vůbec neměla,” vzpomíná. Vyhledala proto lékařskou pomoc a psychiatrům se ji poda ...

V 18 se rozhodla pro změnu pohlaví. Sáhla si na dno, rovnováhu našla v meditaci

Jmenuji se Romana Ezrová a je mi 29 let. V osmnácti letech jsem se rozhodla pro změnu pohlaví, abych mohla být ženou, tedy sama sebou. Řadu let jsem hledala sama sebe, sáhla jsem si až na dno. Svou cestu jsem nakonec našla díky meditační technice OMChanting. Dnes pomáhám LGBT lidem projít obtížnými situacemi.

Romana Ezrová 23. 1. 2020

„Jako malá jsem vídala matku v minisukni. Dnešní Afghánistán se velmi liší,” říká tamní aktivistka

Nebezpečné povolání? Horia Mosadiq je novinářka a bojovnice za lidská práva v Afghánistánu. „Připadám si jako ten malý komár, bzučím u ucha těm, kdo porušují lidská práva a snažím se jim znepříjemňovat život. Řešila jsem například případ, kde byla žena se svými třemi dcerami gangem místního velitele a jeho muži znásilněna. Ten velitel byl spojen s velice mocnými lidmi, ministry afghánského kabinetu,“ vysvětluje. Po celé zemi mapuje zločiny Tálibánu a dalších ozbrojených skupin, mapuje ale také zločiny spojenců. „Afghánistán, který vidíme dneska, se velmi liší od toho, ve kterém jsem vyrostla. Každý den například dochází k sebevražedným útokům, při kterých jsou zabíjeny a zraňovány desítky lidí,“ popisuje realitu běžného života a dodává: „Vyrostla jsem v liberálním a moderním státě. Víte, v té době byla v Afghánistánu docela otevřená a tolerantní společnost. Chodili jsme do ki ...

„Lidi často strčí Romy do jednoho pytle a tečka,“ říká režisér Marhoul

Z vůbec nejdiskutovanějšího filmu české kinematografie diváci hromadně neodcházejí, jak hlásaly první senzacechtivé titulky. Naopak – jen do kin jich už přišlo bezmála sto tisíc. A to scénárista a režisér vůbec nečekal. „Narovinu říkám, nezlobte se, promiňte, já to nějak špatně odhadl,“ vzkazuje zdejším divákům Václav Marhoul.


Rena Horváthová 23. 1. 2020

  

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.