Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

15letá Švédka s autismem chodí za školu, aby bojovala proti oteplování. Je z ní tvář hnutí

 

greta thunberg big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

12

listopadu
2018

Greta Thunberg v pouhých patnácti letech protestuje před parlamentem rodného Švédska. Žije s autismem i ADHD, což jí nijak nebrání v tom, aby upozorňovala na problematiku globálního oteplování. Nyní se stala tváří celosvětového boje proti klimatickým změnám.

Greta strávila celé tři týdny „za školou,” když protestovala před švédským parlamentem, aby upozornila na problémy spojené se změnou klimatu před tamními parlamentními volbami. Její protest následoval po nejteplejším létě, které kdy Švédsko zaznamenalo. Ačkoliv Greta nechodila do školy, stále pracovala na všech domácích úkolech a zadaných cvičeních i během svého protestu před parlamentem. „Mám tady své knihy. Ale také si říkám: Co zameškám? Co se naučím ve škole? Fakta už nejsou důležitá, politici neposlouchají vědce, tak proč bych se já měla učit?” uvedla Greta v září pro The Guardian. Nyní protestuje každý pátek místo vyučování a do školy chodí zbylé čtyři dny. Její odhodlání ale nepolevuje. 

„Protestuju proti klimatické krizi, protože je to tak důležitý problém, a nikdo s tím nic nedělá, nic se neděje. Takže já musím udělat, co zmůžu. Všichni říkají, že Švédsko jde všem příkladem, ale my příkladní nejsme,” uvedla pro BBC ke své motivaci. Požaduje, aby švédská vláda začala bojovat proti klimatické krizi. Podle jejího profilu v The New Yorker za ní přišlo několik jejích členů, aby ji podpořili, ale všichni také zdůraznili, že by měla být ve škole. Totéž si myslí její rodiče: „Moji rodiče si samozřejme myslí, že bych měla chodit do školy, ale rozumí, proč tohle dělám, a nemůžou mě zastavit. Čeho doufám, že docílím tímto protestem, je pozornost médií. Aby média psala o klimatické krizi. Aby lidé nějakým způsobem otevřeli oči, krizi viděli, jako ke krizi k ní přistupovali a něco s tím udělali,” říká pro BBC Greta.

Gretin otec je herec Svante Thunberg a matka Malena Ernman je známá operní zpěvačka, která napsala knihu o potížích, se kterými se rodina potýkala. Greta i její mladší dcera Beata totiž žijí s autismem a ADHD. „Vidím svět trochu jinak, z jiné perspektivy,” vysvětluje. „Mám speciální zájem. Je velmi časté, že lidé na autistickém spektru ho mají.” O globálním oteplování se poprvé dozvěděla, když jí bylo devět let. Od té doby se tématu věnovala téměř na vědecké úrovni. Greta má přehled o tom, kolik emisí Švédsko ročně vyprodukuje a dokonce napsala článek s názvem „Švédsko není příkladem,” ve kterém zdůrazňuje, že žádný plán boje proti klimatickým změnám nepopisuje svět po roce 2050, ačkoliv je Švédsko jedna z nejangažovanějších zemí v boji proti globálnímu oteplování.

Greta se tak stala černým koněm boje proti klimatické krizi. Nenápadná dívka s neurologickými rozdíly dokázala svým jednočlenným protestem zaujmout takřka celý svět. „Lidé na sociálních sítích mi říkají, abych nepřestávala s tím, co dělám, a abych nepřestávala bojovat. Samozřejmě tam jsou také nějaké negativní komentáře, ale ne tolik,” svěřila se BBC. Mnoho lidí se k jejímu protestu také přidalo. Jedním z nich je také její učitel Benjamin Wagner, který očekává, že kvůli protestu přijde o tři týdny platu i zaměstnání. „Naše neschopnost zastavit klimatické změny je jako snaha zastavit první světovou válku - všichni jsme roky věděli, co přichází, uspořádali nejrůznější konference, ale stejně tomu nezabránili,” myslí si Wagner. „Greta je potížistka, neposlouchá dospělé. Ale my se řítíme v plné rychlosti do katastrofy a v takové situaci je jediná rozumná věc být nerozumný,” říká Wagner o své žačce. Greta však dokazuje, že ji to, zda se díky protestům nedostane do potíží, netrápí. „Mám problémy s policií, protože nejdřív jsme seděli před parlamentem v Riksgatan, kde není povoleno demonstrovat nebo prezentovat svůj názor. Takže jsme se přesunuli sem, kde dovoleno sedět máme. Teď si ale někdo stěžoval, takže budu nejspíš předvolána k výslechu. Netrápí mě to, budu tady sedět dál,” řekla pro BBC.

V sobotu 20. října Greta promluvila svou perfektní angličtinou k 10 000 lidí v Helsinkách. „Dnes spotřebujeme 100 milionů barelů ropy každý den,” řekla před davem. „Neexistuje žádná politika, která by to změnila. Neexistují žádná pravidla, aby ropa zůstala v zemi, takže nemůžeme zachránit svět tím, že budeme hrát podle pravidel, protože pravidla se musí změnit. Všechno se musí změnit a musí to začít dnes.”

A Gretiny obavy přiživuje několik alarmujících čísel z posledních let. Pouhých 100 světových společností totiž od roku 1988 vyprodukovalo 71 % světových emisí. Lidstvo pak od roku 1970 vyhubilo na 60 % zvířecí populace.

Foto: FB Gerty Thunberg

Čtěte dále

Neonacisté ve Švédsku v 90. letech zavraždili chlapce českého původu. Čin odstartoval boj proti extremismu

V roce 1995 byl ve švédském městě Kungälv partou neonacistů brutálně umučen John Hron, 14letý chlapec s českým původem. Hrůzný čin šokoval obyvatele města i celou zemi. „Vzpomínám si na to ráno, kdy se vražda objevila v celostátních zprávách. Všichni tím byli zasaženi,“ říká Christer Mattsson, který byl v té době učitelem, a dodává: „Jako společnost jsme již byli vystaveni neonacistickému násilí, ale tohle bylo úplně jiné. Byl to dospívající chlapec. Pachatelé byli chlapci.“ K události podle něj vedlo především to, že v Kungälv měla nacistická scéna dlouhou historii začínající ve 30. letech. Podle Christera pak bylo pro obyvatele města zásadní si přiznat, že to je lokální problém a začít jej tak i řešit. „Někteří odsoudili skutek, odsoudili neonacisty. Ale také zde byla myšlenka bránit město jako takové. Říkat, že se jednalo o náhodnou, nešťastnou událost, že to nemá nic společn ...

„Učíme se anatomii, jednání s pacientem ne.” Medik po smrti otce burcuje proti rakovině slinivky

Do života mladého slovenského medika zasáhla těžká nemoc jeho milovaného otce. Ze dne na den přerušil studium a rozhodl se s ním strávit poslední chvíle života. Po jeho smrti pak začal spolu s ostatními burcovat proti rakovině slinivky břišní. Přestože se ve své lékařské praxi věnovat právě onkologii s ohledem na rodinnou historii nechce, rád by změnil přístup lékařů k pacientům. Z vlastní zkušenosti totiž ví, že se ne vždy chovají empaticky. A to ve chvílích, kdy člověk empatii, podobně jako kdysi jeho otec, potřebuje.


 

Lukáš Houdek 19. 6. 2019

Pochází ze Žižkova, v Anglii založil boxerský tým pro české děti

Žižkovský rodák Ladislav Žiga se již odmalička věnoval boxu. V Praze jej trénoval legendární Stanislav Tišer, který se věnoval především dětem z ulice. Dnes třicetiletý Ladislav žije v Anglii ve městě Gloucester. Zde se rozhodl jít ve stopách svého trenéra a vybudovat boxerský tým pro děti. Dnes učí bojovému sportu pětadvacet dětí z české a slovenské komunity. Předává jim nejen zkušenosti ze sportu, ale i ze života. „Boxujeme a dohlížím i na jejich výsledky ve škole. Mou snahou je začlenit mládež do běžného života a tím pádem i potlačovat kriminalitu,” popisuje.

Marie Škardová 19. 6. 2019

Súdánská dívka zachránila tisíce uprchlíků. Nyní dostala šanci studovat v USA

Pětadvacetiletá Betty Asha pomohla téměř 2300 lidem z Jižního Súdánu uprchnout před násilím do sousední Ugandy. Musela kvůli tomu opustit vlastní domov a zanechat studia. Nyní začne studovat na Maryville College v Tennessee ve Spojených státech.


Nina Djukanovićová 18. 6. 2019

  

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.