Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Systém na odhalení šikany zachytil 2000 zpráv. Používá ho 1000 škol

 

sikana NNTB big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

18
září
2018

Přes dva tisíce nahlášení rizikového chování za poslední rok prošlo systémem Nenech to být. „Vím, že se chce zabít,” nebo „Mám o ni strach, hodně se pořezala,” jsou jen příklady ze stovek příběhů. Platforma vytvořená brněnskými teenagery funguje již na více než tisícovce škol po celé České republice. Ty se do ní mohou zdarma registrovat a aplikace jim pak pomáhá s odhalováním šikany či jejího rizika. Funguje jako online schránka důvěry na adrese www.nntb.cz. Nechává tak anonymně promluvit ohrožené děti, jejich spolužáky i rodiče. Po konci loňského školního roku se autoři platformy, která má záštitu MŠMT, rozhodli veškerá nahlášení analyzovat a ukázat, s jakými problémy se děti skrz službu Nenech to být svěřují.

Kyberšikana je fenomén poslední doby. Vyskytuje se v minimálně 15 % případů. „Kluci ji vydírají nahýma fotkama, je mi jí líto,“ zní jedno z nahlášení týkajících se uniklých nahých fotografií či intimních videí. Kromě posměšků pak často následuje vydírání prostřednictvím sociálních sítí, které může na oběti zanechat dlouhodobé psychické následky. „Časté jsou i facebookové skupiny či stránky zaměřené specificky na zesměšňování oběti,“ vysvětluje osmnáctiletý spoluzakladatel aplikace Jan Sláma, který se s šikanou setkával především jako součást mlčící většiny. V té době nevěděl, jak obětem pomoct.

NNTB 3

Tým nenech to být

Sebevražedné tendence, sexuální narážky i sebepoškozování

Nahlášení s textem „Někdy mi říká, že se chce zabít nebo že byla na mostě a už chtěla skočit, ale rozmyslela si to,“ je naštěstí pouze výjimkou. Podobné psychické problémy, které stojí za sebevražednými sklony, mají souvislost i se sebepoškozováním. To je zde bohužel velmi časté. S vysokou četností se vyskytují i problémy se sexuální orientací či sexuálními narážkami. V minimu případů se u středoškoláků objevují informace o znásilnění. „Má kamarádka je šikanovaná, fyzicky i psychicky... A dokonce už ji chtěli i znásilnit... Chce být silná, ale už to dlouho nevydrží,“ ale dokazuje, že i takové se mohou objevit.

NNTB 1

Fyzické útoky nevymizely, objevují se až ve 47 % případů

Ačkoliv se vůči dřívějším dobám šikana přesouvá více do online prostředí, nechybí ani krádeže či fyzické útoky. „Dnes mu třískli hlavou o zeď takovou silou, až se sesul k zemi a chvíli mu trvalo, než se posbíral.“ Taková zpráva je spíše extrémním případem, nicméně autoři aplikace se běžně setkávají i s oznámeními fyzického napadení. Specifickými kategoriemi případů jsou poté domácí násilí, počínající anorexie, ponižování ze strany učitelů, sexuální zneužívání či drogy. Jak ukazuje „Kluci ze třídy si z něj utahují a myslím, že se necítí moc dobře a že ho to trápí, také mu vnucují marihuanu a musí kouřit jointy, aby zapadl do kolektivu,“ jsou právě drogy s šikanou často spojeny.

Odborníci se shodují, že odhalit tyto problémy je složité

„Podstatnou vlastností šikany je skrytost a nepřístupnost. Často všichni přímí, ale i nepřímí účastníci šikany z rozličných důvodů brání jejímu odhalení. A to i oběti. Pro oběť je bolestivé a zraňující mluvit o svém týrání, hrozí jí, že ztratí poslední zbytky sebeúcty. Je to podobná situace a bolest jako u oběti znásilnění. Často se oběť podřizuje tlaku skupiny, která velí, aby mlčela," uvádí specialista na řešení školního násilí a šikanování Dr. Michal Kolář.

NNTB 2

Štěpán se nemohl ve škole ani ukázat

Výsměch, urážky, skupinová kyberšikana, ničení osobních věcí i psychický teror. Tím vším si musel projít Štěpán Uhlík, který později autory Nenech to být oslovil s tím, že by o svém případu rád promluvil veřejně. „Byl jsem z toho na dně. Nemohl jsem se tam ukázat,“ uvádí při vzpomínkách na bývalou školu a drsnou šikanu, kterou zde prožíval. Šikana měla silný dopad i na jeho psychiku a vztahy s blízkými. Jeho spolužáci si založili na Messengeru skupinu, do které se nemohl dostat ani ji nahlásit. Zde si posílali různé upravené Štěpánovy fotografie s cílem ho ponížit. Jeho příběh jsme detailně zpracovali ZDE

Dokud neteče krev, učitelka šikanu neřeší

Štěpánův případ byl dlouho zlehčovaný vedením školy, které ho adekvátně neřešilo. „Bohužel, s podobnými případy se setkáváme čím dál častěji,“ konstatuje jeden z autorů platformy Nenech to být Pavel Ihm. Kromě příběhů dětí, které autory oslovují e-mailem či na Facebooku, tak plyne i z konkrétních nahlášení. Příkladem může být další případ. „Ve třídě je chlapec, který ostatním dětem ubližuje. Třídní paní učitelka situaci neřeší, když za ní žáci přijdou, aby chlapci domluvila, říká jen, že DOKUD NETEČE KREV, ať si to vyřeší děti samy.“

NNTB 4

 

Je potřeba pomoci školám i dětem

Právě s řešením šikany se autoři aplikace rozhodli školám v novém školním roce pomoci. Odborníci, kteří spolupracují na Nenech to být, se tak budou každým vážným případem individuálně zabývat a udělají maximum pro to, aby škola i žák dostali adekvátní pomoc. To je možné díky financím od zřizovatelů a sponzorů se zájmem o zlepšení kvality vzdělávacího prostředí, kteří mohou na rozšířené služby jednotlivým školám poslat sponzorský dar.

Lidé stále netuší, co si za šikanou představit

„Čím dál častěji nás zaráží, jaké tabu pro některé lidi šikana je. Hodně lidí si za ní nedokáže nic konkrétního představit. Její oběti se pak mohou cítit osamocené a bojující proti celému světu,“ vysvětluje spoluautor aplikace David Špunar důvod, proč se tým rozhodl o šikaně více mluvit. Je podle něj důležité, aby o šikaně psala média, mluvily slavné osobnosti a velký dopad mohou mít i videa youtuberů. Právě s těmi organizace často spolupracuje.

Další případy šikany najdete ZDE.

Úvodní foto: Wikipedia

Ostatní foto: NNTB

Čtěte dále

Neonacisté ve Švédsku v 90. letech zavraždili chlapce českého původu. Čin odstartoval boj proti extremismu

V roce 1995 byl ve švédském městě Kungälv partou neonacistů brutálně umučen John Hron, 14letý chlapec s českým původem. Hrůzný čin šokoval obyvatele města i celou zemi. „Vzpomínám si na to ráno, kdy se vražda objevila v celostátních zprávách. Všichni tím byli zasaženi,“ říká Christer Mattsson, který byl v té době učitelem, a dodává: „Jako společnost jsme již byli vystaveni neonacistickému násilí, ale tohle bylo úplně jiné. Byl to dospívající chlapec. Pachatelé byli chlapci.“ K události podle něj vedlo především to, že v Kungälv měla nacistická scéna dlouhou historii začínající ve 30. letech. Podle Christera pak bylo pro obyvatele města zásadní si přiznat, že to je lokální problém a začít jej tak i řešit. „Někteří odsoudili skutek, odsoudili neonacisty. Ale také zde byla myšlenka bránit město jako takové. Říkat, že se jednalo o náhodnou, nešťastnou událost, že to nemá nic společn ...

„Učíme se anatomii, jednání s pacientem ne.” Medik po smrti otce burcuje proti rakovině slinivky

Do života mladého slovenského medika zasáhla těžká nemoc jeho milovaného otce. Ze dne na den přerušil studium a rozhodl se s ním strávit poslední chvíle života. Po jeho smrti pak začal spolu s ostatními burcovat proti rakovině slinivky břišní. Přestože se ve své lékařské praxi věnovat právě onkologii s ohledem na rodinnou historii nechce, rád by změnil přístup lékařů k pacientům. Z vlastní zkušenosti totiž ví, že se ne vždy chovají empaticky. A to ve chvílích, kdy člověk empatii, podobně jako kdysi jeho otec, potřebuje.


 

Lukáš Houdek 19. 6. 2019

Pochází ze Žižkova, v Anglii založil boxerský tým pro české děti

Žižkovský rodák Ladislav Žiga se již odmalička věnoval boxu. V Praze jej trénoval legendární Stanislav Tišer, který se věnoval především dětem z ulice. Dnes třicetiletý Ladislav žije v Anglii ve městě Gloucester. Zde se rozhodl jít ve stopách svého trenéra a vybudovat boxerský tým pro děti. Dnes učí bojovému sportu pětadvacet dětí z české a slovenské komunity. Předává jim nejen zkušenosti ze sportu, ale i ze života. „Boxujeme a dohlížím i na jejich výsledky ve škole. Mou snahou je začlenit mládež do běžného života a tím pádem i potlačovat kriminalitu,” popisuje.

Marie Škardová 19. 6. 2019

Súdánská dívka zachránila tisíce uprchlíků. Nyní dostala šanci studovat v USA

Pětadvacetiletá Betty Asha pomohla téměř 2300 lidem z Jižního Súdánu uprchnout před násilím do sousední Ugandy. Musela kvůli tomu opustit vlastní domov a zanechat studia. Nyní začne studovat na Maryville College v Tennessee ve Spojených státech.


Nina Djukanovićová 18. 6. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.