Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Systém na odhalení šikany zachytil 2000 zpráv. Používá ho 1000 škol

 

sikana NNTB big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

18
září
2018

Přes dva tisíce nahlášení rizikového chování za poslední rok prošlo systémem Nenech to být. „Vím, že se chce zabít,” nebo „Mám o ni strach, hodně se pořezala,” jsou jen příklady ze stovek příběhů. Platforma vytvořená brněnskými teenagery funguje již na více než tisícovce škol po celé České republice. Ty se do ní mohou zdarma registrovat a aplikace jim pak pomáhá s odhalováním šikany či jejího rizika. Funguje jako online schránka důvěry na adrese www.nntb.cz. Nechává tak anonymně promluvit ohrožené děti, jejich spolužáky i rodiče. Po konci loňského školního roku se autoři platformy, která má záštitu MŠMT, rozhodli veškerá nahlášení analyzovat a ukázat, s jakými problémy se děti skrz službu Nenech to být svěřují.

Kyberšikana je fenomén poslední doby. Vyskytuje se v minimálně 15 % případů. „Kluci ji vydírají nahýma fotkama, je mi jí líto,“ zní jedno z nahlášení týkajících se uniklých nahých fotografií či intimních videí. Kromě posměšků pak často následuje vydírání prostřednictvím sociálních sítí, které může na oběti zanechat dlouhodobé psychické následky. „Časté jsou i facebookové skupiny či stránky zaměřené specificky na zesměšňování oběti,“ vysvětluje osmnáctiletý spoluzakladatel aplikace Jan Sláma, který se s šikanou setkával především jako součást mlčící většiny. V té době nevěděl, jak obětem pomoct.

NNTB 3

Tým nenech to být

Sebevražedné tendence, sexuální narážky i sebepoškozování

Nahlášení s textem „Někdy mi říká, že se chce zabít nebo že byla na mostě a už chtěla skočit, ale rozmyslela si to,“ je naštěstí pouze výjimkou. Podobné psychické problémy, které stojí za sebevražednými sklony, mají souvislost i se sebepoškozováním. To je zde bohužel velmi časté. S vysokou četností se vyskytují i problémy se sexuální orientací či sexuálními narážkami. V minimu případů se u středoškoláků objevují informace o znásilnění. „Má kamarádka je šikanovaná, fyzicky i psychicky... A dokonce už ji chtěli i znásilnit... Chce být silná, ale už to dlouho nevydrží,“ ale dokazuje, že i takové se mohou objevit.

NNTB 1

Fyzické útoky nevymizely, objevují se až ve 47 % případů

Ačkoliv se vůči dřívějším dobám šikana přesouvá více do online prostředí, nechybí ani krádeže či fyzické útoky. „Dnes mu třískli hlavou o zeď takovou silou, až se sesul k zemi a chvíli mu trvalo, než se posbíral.“ Taková zpráva je spíše extrémním případem, nicméně autoři aplikace se běžně setkávají i s oznámeními fyzického napadení. Specifickými kategoriemi případů jsou poté domácí násilí, počínající anorexie, ponižování ze strany učitelů, sexuální zneužívání či drogy. Jak ukazuje „Kluci ze třídy si z něj utahují a myslím, že se necítí moc dobře a že ho to trápí, také mu vnucují marihuanu a musí kouřit jointy, aby zapadl do kolektivu,“ jsou právě drogy s šikanou často spojeny.

Odborníci se shodují, že odhalit tyto problémy je složité

„Podstatnou vlastností šikany je skrytost a nepřístupnost. Často všichni přímí, ale i nepřímí účastníci šikany z rozličných důvodů brání jejímu odhalení. A to i oběti. Pro oběť je bolestivé a zraňující mluvit o svém týrání, hrozí jí, že ztratí poslední zbytky sebeúcty. Je to podobná situace a bolest jako u oběti znásilnění. Často se oběť podřizuje tlaku skupiny, která velí, aby mlčela," uvádí specialista na řešení školního násilí a šikanování Dr. Michal Kolář.

NNTB 2

Štěpán se nemohl ve škole ani ukázat

Výsměch, urážky, skupinová kyberšikana, ničení osobních věcí i psychický teror. Tím vším si musel projít Štěpán Uhlík, který později autory Nenech to být oslovil s tím, že by o svém případu rád promluvil veřejně. „Byl jsem z toho na dně. Nemohl jsem se tam ukázat,“ uvádí při vzpomínkách na bývalou školu a drsnou šikanu, kterou zde prožíval. Šikana měla silný dopad i na jeho psychiku a vztahy s blízkými. Jeho spolužáci si založili na Messengeru skupinu, do které se nemohl dostat ani ji nahlásit. Zde si posílali různé upravené Štěpánovy fotografie s cílem ho ponížit. Jeho příběh jsme detailně zpracovali ZDE

Dokud neteče krev, učitelka šikanu neřeší

Štěpánův případ byl dlouho zlehčovaný vedením školy, které ho adekvátně neřešilo. „Bohužel, s podobnými případy se setkáváme čím dál častěji,“ konstatuje jeden z autorů platformy Nenech to být Pavel Ihm. Kromě příběhů dětí, které autory oslovují e-mailem či na Facebooku, tak plyne i z konkrétních nahlášení. Příkladem může být další případ. „Ve třídě je chlapec, který ostatním dětem ubližuje. Třídní paní učitelka situaci neřeší, když za ní žáci přijdou, aby chlapci domluvila, říká jen, že DOKUD NETEČE KREV, ať si to vyřeší děti samy.“

NNTB 4

 

Je potřeba pomoci školám i dětem

Právě s řešením šikany se autoři aplikace rozhodli školám v novém školním roce pomoci. Odborníci, kteří spolupracují na Nenech to být, se tak budou každým vážným případem individuálně zabývat a udělají maximum pro to, aby škola i žák dostali adekvátní pomoc. To je možné díky financím od zřizovatelů a sponzorů se zájmem o zlepšení kvality vzdělávacího prostředí, kteří mohou na rozšířené služby jednotlivým školám poslat sponzorský dar.

Lidé stále netuší, co si za šikanou představit

„Čím dál častěji nás zaráží, jaké tabu pro některé lidi šikana je. Hodně lidí si za ní nedokáže nic konkrétního představit. Její oběti se pak mohou cítit osamocené a bojující proti celému světu,“ vysvětluje spoluautor aplikace David Špunar důvod, proč se tým rozhodl o šikaně více mluvit. Je podle něj důležité, aby o šikaně psala média, mluvily slavné osobnosti a velký dopad mohou mít i videa youtuberů. Právě s těmi organizace často spolupracuje.

Další případy šikany najdete ZDE.

Úvodní foto: Wikipedia

Ostatní foto: NNTB

Čtěte dále

Na Slovensku ho měli za výrostka, v Anglii nyní nastoupil k policii. Rozhodl se sloužit zdarma

Ladislav Demeter, kterému jeho okolí říká Laco, pochází z romské rodiny z východního Slovenska. V jeho útlém věku rodina odešla za lepším životem i rovným zacházením do Velké Británie. Zatímco se ve škole na Slovensku setkával se šikanou a byl podle svých slov považován proto, že se bránil, za „grázla”, v Anglii našel vášeň k učení. Od malička touží po práci policisty a za svým cílem jde stůj co stůj. Prošel vyšším vzděláním a nyní se chystá na jednu z pěti univerzit, které ho přijaly ke studiu kriminologie. Sen si ale už částečně splnil. Ještě během studia se pustil do intenzivní roční policejní přípravy a před pár týdny se stal policistou. Ke sboru nastoupil jako zvláštní konstábl, který se vyzna-čuje tím, že má téměř identické pravomoci jako ostatní kolegové, pracuje ale zdarma a na menší úva-zek. Přestože se totiž Laco chce věnovat práci u policie naplno, je pro něj na prvním ...

Jak se žije na východním Slovensku. Čtyři příběhy, které boří stereotypy

Slovenská republika je našemu srdci ze všech evropských států nejblíže, přeci jenom jsme byli jeden stát a jeden národ, máme společnou historii a nemáme jazykovou bariéru. Východní Slovensko je domovem velkého počtu Romů. Značná část odešla za lepším životem do zahraničí, ale i tak zde mnoho Romů zůstává, a to i přesto, že tzv. východ patří mezi nejchudší kraje Slovenska.


Stanislava Ondová 15. 2. 2019

Léčba rakoviny i zkoumání vesmíru. České vědkyně, které přispěly k rozvoji zdejší i světové vědy

Robosoutěž Českého vysokého učení technického měla v loňském roce nečekaného vítěze. Poprvé v historii zvítězil dívčí tým. Alena Gorčíková, Elisabet Truhlářová a Vu Hoang Anh vyhrály v konkurenci 97 týmů. „Ukazuje se, že neplatí stereotyp, že technika je jen pro kluky,“ uvedl pro server Novinky hlavní organizátor soutěže, Martin Hlinovský z ČVUT. Přesto však podle statistik UNESCO celosvětově pouze 28 % výzkumných a vědeckých pracovníků tvoří ženy. V České republice je pak žen ve vědě pouze 27 %. Zásadní úlohu žen ve vědeckém světě připomněl 11. února Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR v rámci něj prostřednictvím kampaně na sociálních sítích připomnělo vědkyně, které přispěly k rozvoji české i světové vědy. „V roce 2018 měly ženy na kontě množství důležitých a pro společno ...

Vystudoval v Česku, je světovým expertem na TBC. V Ghaně spoluzaložil český klub Czechslov

Sedmapadesátiletý Kennedy Kwasi Addo se narodil do rodiny kakaového farmáře. Ten velmi brzy zemřel a péče o početnější rodinu tak padla na bedra ovdovělé matky. Kennedy byl nejlepším studentem ze školy, prostředků na jeho další studium však matka příliš neměla. Lékaři působící v jeho rodné vesnici vystudovali v Rumunsku a právě oni ho přesvědčili, aby zažádal o stejné stipendium. Prošel a spolu s dalšími dvěma Ghaňany byl vyslán do Československa. Přestože vždy toužil studovat medicínu, byla mu po příjezdu do Prahy v roce 1984 přidělena veterina v Košicích. Vztahy se spolužáky byly sice podle něj skvělé a vzájemně si pomáhali, vztahy s lidmi mimo školu ale bývaly problematické, zejména na venkově. „Nebyli zvyklí vidět černochy,” líčí. „Křičeli: Bože moj! Preboha, čo je to?” reprodukuje ve slovenštině. Dodává, že to studenti z Afriky přijímali a rozuměli tomu.