Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Feťačka, nebo víla? Barevné vlasy jako zdroj urážek i obdivu

 

barevne vlasy big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

10
června
2018

Přestože netradiční barvičky, sestřihy a další úpravy vlasů patří již roky mezi trendy, stále se lidé, kteří se pro originální účes rozhodnou, setkávají s předsudky okolí. Své o tom ví například Alena, která se s nepříjemnou reakcí setkala u kosmetičky, ke které zašla kvůli úpravě obočí. „Udělala mi přednášku na mé vlasy, že to s tím roštím snad nemyslím vážně, ať to dám co nejdříve pryč. A že výrazné barvy si na hlavu patlají jen lidi, co jsou se svým životem nespokojeni a mají problémy,” popsala na sociální síti Alena, která aktuálně nosí hnědočerné dredy. „Už jako malá jsem dredy moc chtěla, ale dlouhá léta jsem se nechala ovlivňovat okolím, které mi neustále říkalo, že si s nimi zničím život, nenajdu práci, budu přitahovat divné lidi. Až před čtyřmi lety jsem se konečně rozhodla a další den jsem pyšně chodila po ulici s pocitem ,Tohle jsem konečně já!’” dodává Alena pro HFC. S jakými reakcemi se lidé s netradičními a výraznými účesy potkávají? A proč se pro svůj styl vlasů rozhodli? Zeptali jsme se některých z nich.

barevne vlasy 2

„Hlášky typu ,musí na sebe upozorňovat,´, ,papoušek kakadu`, ,s tímhle mi přijít žena domů, tak ji poženu’ a podobně jsem slýchala celý život. Bylo to od cizích lidí na ulici i od lidí, které znám,” popisuje pro HFC Klára, která podle svých slov střídá účesy a barvy podle nálady. „Tohle slyším nebo čtu skoro denně, že mám vlasy, jak kdyby se mi na hlavu vys*al papoušek. Že mám problém s tím, že na sebe neumím jinak upozornit. Určitě mě v dětství šikanovali nebo mě někdo zneužíval,” vypráví Petra. „Hlavně bývalý přítel pořád říkal, jak mě kvůli barevným vlasům vyhodí z práce. Teď mám dlouhé vlasy a skoro každých 14 dní mám jinou barvu. Začala jsem po rozchodu s přítelem. Jak se říká, pokud ženská změnila účes, skončila s ním,” dodává. „Taky jsem se potkala s lidmi, co tvrdí, že barevné vlasy nosí jen feťáci. Nenaděláte nic. Vždy se někdo takový najde,” doplňuje Thea s tyrkysovými vlasy.

barevne vlasy 3

Kvůli barvě vlasů mě nevzali do práce

S komentáři či poznámkami se setkává mnoho lidí. Občas však můžou předsudky kvůli vzhledu mít i vážnější dopady. „Mě kvůli růžové barvě vlasů nevzali do práce,” říká Žaneta. „Byla jsem na pohovoru v jedné spořitelně. Na konci pohovoru mi paní řekla, že se jí líbím, že by mě hned vzala, ale jen jestli si obarvím vlasy,” přibližuje situaci. „Řekla jsem, že ne, potřásla jí rukou, rozloučila se a odešla,” doplňuje a dodává, že ve městě se také setkala se situací, kdy na ni neznámé ženy koukaly s otevřenou pusou a jedna poznamenala: „No ty vole, viděla jsi to?”

barevne vlasy 1

Také Barbora musela řešit velmi nepříjemnou situaci, když si na ni podle ní kvůli růžovému melíru ve vlasech zasedla učitelka na střední škole. „Rozhlásila po celé škole, že jsem feťák a vařím u rodičů ve sklepě pervitin. Veškeré problémy ve škole jsem měla díky ní. Stres mi dal natolik zabrat, že jsem mnohdy týden nemohla usnout a zaspávala ve škole, což mi k odlepení nálepky feťáka moc nepomáhalo,” popisuje a dodává, že s nepříjemnými reakcemi na své neonově žluté vlasy se bohužel setkává i v rodině. „Sestra a táta to odmítají pochopit a vysmívají se mi. Druhá sestra a mamka to už pochopily, ale pořád si ťukají na čelo. Ohrazuji se tím, že je to můj život a ať mi do toho nekecají. Čas od času se naštvu, prásknu do stolu a řeknu, že jakou si mě vychovali, takovou mě mají, tak ať se s tím smíří,” vysvětluje Barbora.

barevne vlasy 4

Je jedno, co mám na hlavě, důležité je, co mám v ní

„Většinou se usměji. Je jedno, co mám na hlavě, důležité je, co mám v ní. Nehádám se s lidmi, kteří jsou plní předsudků pro to, jak člověk vypadá. Názor nezmění a mně to jen bere energii, kterou raději věnuji něčemu užitečnějšímu,” reaguje na otázku, jak se s negativními reakcemi vypořádává Lusy, která miluje svoji modrou barvu vlasů připomínající oceán. Dodává, že skoro měsíc strávila na Floridě, kde se s negativními komentáři nesetkala. „‘I love your hair’ byla nejčastější věta, kterou jsem slyšela každý den i několikrát,” vypráví.

Podobně se k nepříjemným reakcím staví Mária. „Možná, že mají v něčem takoví lidé pravdu, ale myslím si, že v dnešní době musí být člověk trochu blázen, aby zvládl dnešní chaos. Barvu jsem si nedala kvůli samotě a ani nepotřebuji být středem pozornosti. Je to spíš tím, že je ta možnost mít barevné vlasy a tak nějak oživit tu zastaralou fádnost. Svět jde vpřed, tak proč by nemohla jít i barva nebo účes,” myslí si. Theu takové reakce mrzí, ale nedává to najevo. „Snažím se to neřešit a nedávat najevo, že se mě to nějak dotklo, protože jim nechci dělat radost,” vysvětluje.

barevne vlasy 5

Hele mami, to je víla

Barevné vlasy a netradiční účesy ale nepřinášejí jen negativní reakce. Podobně četné jsou podle jejich nositelů i reakce pozitivní. „Ty negativní pak smaže, když na ulici slyšíte, jak si holky šeptají mezi sebou, jak mám krásnou barvu a že vždycky taky chtěly takovou,” vysvětluje Kateřina, která aktuálně nosí růžové, modré a vínové prameny. „Když jsem dělala na recepci, měla jsem jedovatě červenou barvu. Ředitel přišel do práce a od dveří křičel, že je to nádhera a že nám ta recepce celá svítí. Když jsem dělala v telekomunikacích na prodejně, tak mi vlasy klienti také chválili. Nejkrásnější zážitek pro mne ale byl s jednou důchodkyní, kterou jsem znala od vidění z města. To jsem šla s delší patkou a vystříhanou stranou nad uchem a vyholeným ornamentem a ona mi to chválila, že je to úplně skvělé, že kdyby byla mladší, tak by si to taky užila,” vypráví Klára.

barevne vlasy 6

„Pokud jde o pozitivní reakce, je jich nespočet a v okolí dokonce dávám jiným ženám i odvahu do toho jít. I kamarádky chodí, abych je obarvila,” přidává se Mária. Většina oslovených žen se také shoduje, že nejkrásnější reakce přicházejí od dětí. „Některé vůbec nevědí, jak reagovat. Některé čumí s vykulenýma očima, jiné na mě ukazují a křičí ,Hele mami, to je víla!’“ shrnuje Barbora.

Foto: Uživatelky FB skupiny Barevné vlasy - extrémní barvičky, účesy...

Čtěte dále

Sní o novém životě, v táboře je drží nad vodou sport a aktivity. Pomáhají i Češi

Shan pochází z Kábulu. Hlavní město Afghánistánu je bombardováno, dochází zde k vraždám, únosům a dalším násilnostem. Shanova rodina proto na takovém místě již nevidí svoji budoucnost. Nejprve odešel starší bratr a později i Shan začal hledat své místo ve světě. Nyní žije v uzavřených prostorách rozlehlého utečeneckého tábora v Srbsku. Mluví plynně anglicky a učí se srbsky. Jeho snem je vystudovat ekonomii, v Afghánistánu však školy bombardovali a studenty unášeli z přednášek. Poté by si chtěl otevřít kancelář a pomáhat mladým migrantům, jako je on. O svých snech mluví s úsměvem a věří, že se mu splní.


Marie Škardová 22. 6. 2018

HFFest: Family Fest v Malých Karpatech na Slovensku. Nocování v chatkách i kvalitní hudba

Family fest je eko-geek open air festival při Smolencích v lesním prostředí Malých Karpat v rekreačním středisku Záruby – Jahodník. 22. a 23. června se uskuteční už čtvrtý ročník a očekává účast 500-600 lidí. Rodinná atmosféra, kvalitní domácí i zahraniční hudba, přednášky a množství doprovodného programu - to vše k němu už neodmyslitelně patří. Letos se festival hlásí k označení HateFree Fest. 


HateFree Culture 20. 6. 2018

Mučení a tresty smrti. Aktivita tisíců lidí ročně osvobodí stovky nespravedlivě vězněných

Egyptský student Mahmoud Hussein byl v roce 2014 uvězněný za nošení trička s nápisem „Nation Without Torture" (Národ bez mučení). Bez soudu nakonec strávil za mřížemi více než dva roky. Byl propuštěn díky intervenci organizace Amnesty International, která se celosvětově staví za práva nespravedlivě odsouzených a mučených osob a utlačovaných skupin. V roce 2016 se organizaci za pomoci lidí z celého světa povedlo osvobodit více než 650 nespravedlivě a často i násilně vězněných lidí. „Zlepšit jejich situaci nebo dosáhnout úplného osvobození se nám dlouhodobě daří ve 30-40 % případů!” uvádějí na svých stránkách. „Jsem tak vděčný vám, příznivcům Amnesty, kteří jste zahájili kampaň na mou podporu. Naplnilo mě to velkou nadějí a cítil jsem skutečnou podporu, protože i když jsem byl zavřen bez jakéhokoli kontaktu, na hřbitově života, byl jsem stále živý v myšlenkách j ...

„Cítil jsem jen prázdnotu, která bolela,“ říká filmař Janíček

Jeroným Janíček bojuje s úzkostmi. První úzkost v osmnácti letech pro něj byla nečekaným zážitkem. „Myslím, že jsem seděl večer doma v obýváku a povídal si s mámou. Žádné velké emoce v tom nebyly. Najednou jsem ucítil chlad v nohách a rukách, rozbušilo se mi srdce, přidal se tlak na hrudi, motání hlavy a pocení, máma tehdy zavolala záchranku,“ líčí první manifestaci svých obtíží. Než mu ale byla diagnostikována panická porucha, trvalo to ještě řadu let. Dnes umí s nemocí lépe pracovat. „Už se nebojím, že zešílím, nesnažím se nikam utéct, protože není kam, a když přijde strach ze smrti, vím, že je iracionální. Ale hrůza a nepopsatelný děs z udušení, ztráty vědomí a smrti zůstaly.“ Jeroným Janíček si během léčby své nemoci zažil od lékařů trpělivost, profesionalitu, rovný přístup a lidskost, ale výjimečně i antipatie.


Jiří Pa ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.