Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Týrání u nás pětinu seniorů. Postaví se mu běžci v červených šatech

 

RDR Z90 big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

17
dubna
2018

Paní Věra po smrti manžela věnovala dům synovi, který slíbil, že se o ni postará. Syn ale o 68letou matku nijak nepečuje. Snacha jí navíc zakazuje pohyb po společné zahradě a zahrnuje ji výčitkami a sprostými nadávkami. S příběhem paní Věry se setkali pracovníci krizové telefonní linky Senior telefon, kteří ročně řeší až 15 tisíc případů seniorů v nouzi. „Nejčastějším problémem, se kterým lidé na Senior telefon volají, je samota. Výjimečné nejsou ani případy týrání a zanedbávání péče. Jen v minulém roce jsme řešili přes 150 telefonátů osob se sebevražednými tendencemi a 334 hovorů s problematikou domácího násilí nebo týrání,“ říká Jan Lorman z organizace Život 90, která krizovou linku provozuje a již 27 let se v České republice stará o seniory. Na problematiku stále rostoucího počtu týraných seniorů letos upozorní třetí ročník charitativního Red Dress Run neboli Běhu v červených šatech.

RDR Z90 2

Hash House Harriers je největší síť běžeckých nadšenců na světě, k jejichž znamením patří také láska k pivu. Oficiálně se definují jako “A drinking club with a running problem“, tedy picí klub, který má běhací problém. V roce 1987 se pravidelného běžeckého setkání hasherů na jihu Kalifornie zúčastnila i dáma oděná do červených šatů a vysokých podpatků. Myslela si totiž, že jde na plážovou párty. Změna formátu akce ji ale nevykolejila a k překvapení všech běh úspěšně absolvovala. Další rok se na počest dámy v červených šatech, Donny Rhinehart, do šatů oblékli všichni hasheři. Tak vznikl Red Dress Run, díky kterému mají hasherské aktivity také charitativní rozměr.

Hash House Harriers a organizace Život 90, která patří mezi HateFree Zone, letos v Česku pořádají již třetí ročník celosvětového charitativního Běhu v červených šatech. Výtěžek podpoří neziskovou organizaci Život 90, která pro seniory poskytuje tísňovou linku, poradenství, pečovatelské a odlehčovací služby a v neposlední řadě také pořádá na jejich podporu různé akce a programy. Mezi ně patří například Přátelské návštěvy, v rámci kterých aktivní senioři navštěvují a pečují o ty, kterým vysoký věk a zdravotní stav pohyb neumožňují a nikoho nemají.

S týráním či zanedbáváním se setká až 20 procent seniorů

Život 90 upozorňuje na to, že špatné zacházení se seniory může mít mnoho podob. Pracovníci organizace se setkávají například s případy fyzického a sexuálního násilí, citového a psychického týrání, finančního a materiálního zneužívání, zanedbávání péče či nerespektování důstojnosti. Ty se odehrávají v domácím prostředí i v ústavech. Některým seniorům mohou být v ústavech například odpírány návštěvy, jídlo či pití, případně mohou být přivazováni k posteli. V neposlední řadě je trápí také stále se měnící praktiky tzv. šmejdů, podvodníků či prodavačů předraženého zboží. Podle ředitele organizace Jana Lormana se s týráním, zanedbáváním péče nebo omezováním osobní svobody setká až 20 procent lidí starších 60 let. Spousta z nich také nikdy nesebere odvahu problémy řešit. Cítí strach, stud nebo jednoduše nemají dostatek sil. „Staří lidé se většinou nechtějí stěhovat, nebo ani nemají tu možnost a do toho se jako červená linie celým případem táhne právě jejich stud. Říkají si ,jak jsem mohla vychovat něco takového?’. A ten stud jim nedovolí měnit zažité zvyky. Jakákoli změna je pro ně tak veliká, že si ji radši odepřou,“ vysvětluje právnička centra proFem Veronika Ježková a upozorňuje, že objasněnost těchto případů je ještě nižší než u domácího násilí mezi partnery.

RDR Z90 3

Oblékněte červené šaty

„Problémy, které trápí staré lidi, se často přehlížejí a RedDress Run je příležitost, jak na ně neotřelým způsobem upozornit. Minulý rok jsme vybrali 30 tisíc korun a věříme, že se nám letos podaří tuto částku významně překonat. Oblékněte červené šaty, přijďte se proběhnout s námi a podpořit dobrou věc,“ zve člen vedení českých hasherů Jan Havlík na akci, která proběhne v Praze 29. dubna. Vezměte na sebe své nejlepší dámské červené šaty a přijďte seniory v nouzi podpořit i vy!

RDR Z90 4

Pozvěte na FB událost také své přátele.

Foto: Archiv Života 90

Čtěte dále

„Češi se starají sami o sebe, zároveň nejsou ignoranti,” říká Ukrajinec žijící v Praze

Viktor Tverdochlibov pochází z Ukrajiny, v Česku žije pět let. Usadil se na pražském Žižkově. Patnáct let prožil na Slovensku, kde studoval žurnalistiku, dnes se věnuje hudbě. Na Ukrajinu, ze které odcházel, vzpomíná dramaticky. „Běžně se střílelo na ulicích. Problémy se totiž mnohdy řešily násilím. Policie v podstatě neexistovala, ona sama byla největší mafií,” říká. Dodává však, že mu při poslední návštěvě došlo, jak moc se změnila a že Charkov, ze kterého pochází, je moderní evropské město. A změnili se podle něj i lidé, zejména kvůli válce. Vnímá je jako semknutější. „Spojilo je to. Nyní jsou k sobě o dost tolerantnější - ať už z pohledu subkultur, tak různých sociálních prostředí. Všichni se snaží vycházet, snaží se být milí. Což byl pro mě nezvyk,” přiznává. Dnes za svůj domov považuje Prahu a zejména „špinavý Žižkov”, jak říká. „ Před pár měsíci jsem se v ...

Čelí výhrůžkám, byl pobodán nožem. Německý starosta nadále začleňuje uprchlíky. A má úspěchy

„Nemůžeme vyřešit všechny problémy milionů uprchlíků ve světě, ale můžeme udělat to nejlepší, co svedeme, pro to, aby se věci zlepšily. Myslím, že jsme to udělali a nesemlelo nás to,” říká Andreas Hollstein, 55letý starosta západoněmeckého městečka Altena, které je dáváno za příklad úspěšné integrace nově příchozích. Obec o 17 tisících obyvatelích totiž od roku 2013 dobrovolně přijala na 450 uprchlíků, které se snaží pomocí inovativních přístupů, a zejména respektu a principu aktivního sousedství, začlenit do společnosti. A má úspěch. Nyní se také obec spolu se starostou stali finalisty prestižní Nansenovy ceny, kterou každoročně uděluje UNHCR.


Lukáš Houdek 19. 9. 2018

„Dnes mi třískli hlavou o zeď.” Systém na odhalení šikany zachytil 2000 zpráv. Používá ho už 1000 škol

Přes dva tisíce nahlášení rizikového chování za poslední rok prošlo systémem Nenech to být. „Vím, že se chce zabít,” nebo „Mám o ni strach, hodně se pořezala,” jsou jen příklady ze stovek příběhů. Platforma vytvořená brněnskými teenagery funguje již na více než tisícovce škol po celé České republice. Ty se do ní mohou zdarma registrovat a aplikace jim pak pomáhá s odhalováním šikany či jejího rizika. Funguje jako online schránka důvěry na adrese www.nntb.cz. Nechává tak anonymně promluvit ohrožené děti, jejich spolužáky i rodiče. Po konci loňského školního roku se autoři platformy, která má záštitu MŠMT, rozhodli veškerá nahlášení analyzovat a ukázat, s jakými problémy se děti skrz službu Nenech to být svěřují.


HateFree Culture 18. 9. 2018

„Někteří násilí ze strachu z jinakosti ospravedlňují ochranou křesťanských hodnot. To si odporuje,” říká katolický kněz

Chebský farář Petr Hruška je spoluzakladatelem mobilního hospice, držitelem ocenění za péči o nemocné, běžcem, hráčem geocachingu a prototypem velmi otevřeného katolického kněze. Role církve v dnešní společnosti pro něj spočívá v předávání moudrosti, důrazu na pospolitost, nabízení možnosti někam patřit a ve službě chudým, trpícím a žijícím na okraji společnosti. Proč podle něj některá témata tak dramaticky rozdělují společnost, církve i samotné lidi v jedné církvi? „Jednou z hlubších příčin tohoto rozdělení je, dle mého, strach z jinakosti. Myslím, že tento strach často pramení z neznalosti vlastní identity či z nedostatečného zakořenění v ní,“ líčí farář Hruška. Podle něj je stálou výzvou náboženství vyrovnávat se s fundamentalismem a politickým zneužitím náboženských myšlenek.


Jiří Pasz 18. ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.