Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Odmítla opustit bělošské místo v kině. Nyní bude první ženou tmavé pleti na kanadské bankovce

 

viola desmond big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

10

dubna
2018

Viola Desmond, o které se často mluví jako o kanadské Rose Parks, se stala první osobou černé pleti, jež bude zdobit kanadskou bankovku. Tato podnikatelka a kosmetička z Halifaxu se zapsala do historie roku 1946, kdy odmítla opustit místo určené bělošským divákům kina. Byla z něj odvlečena a odvezena do vězení. Později jí byla uložena pokuta. Přestože neuspěla ani s odvoláním u Nejvyššího soudu, stala se inspirací pro řadu dalších aktivistů. Banka Kanady odhalila podobu nové desetidolarové bankovky s Desmondiným portrétem začátkem března, u příležitosti Mezinárodního dne žen.

 

Kanadský ministr financí Bill Morneau a guvernér kanadské centrální banky Stephen S. Poloz společně odhalili podobu nové bankovky v hodnotě deseti kanadských dolarů 8. března, na Mezinárodní den žen. Morneau vybral Violu Desmond jako osobu zobrazenou na nové bankovce poté, co vyhlásil otevřené výběrové řízení, ve kterém mohl každý nominovat některou z ikonických Kanaďanek. „V tento den před dvěma lety - na Mezinárodní den žen - jsem já a premiér Trudeau vyhlásili, že nastal čas, aby byla kanadská žena reprezentována na kanadské bankovce. Od té doby, z velké části díky její sestře Wandě, se víc a víc Kanaďanů dozvědělo o pozoruhodném osobním příběhu Violy Desmond, o odvaze a důstojnosti. Slouží jako inspirace všem Kanaďanům a působí jako silná připomínka toho, jak činy jedné osoby mohou pomoci spustit změnu napříč generacemi,” řekl ministr Morneau.

viola desmond 1

Viola Desmond se zapsala do historie v listopadu 1946, když téměř deset let před tím, než Rosa Parks zažehla hnutí za občanská práva ve Spojených státech, podobným aktem odporu rozbouřila Kanadu. Tehdy dvaatřicetiletá podnikatelka a kosmetička z Halifaxu v Novém Skotsku nechtěla nic jiného, než zabít čas sledováním filmu, zatímco se jí opravovalo auto. Aniž by si byla vědoma toho, že se v místním kině očekávalo od černochů, že budou sedět na balkoně, požádala pokladní o lístek do hlavního, spodního patra kina. Ta jí ale dala lístek na balkón, což Desmond zjistila, až když podávala lístek uvaděči. Jelikož si myslela, že došlo k chybě, vrátila se k pokladní a požádala, aby jí lístek vyměnila. Pokladní ale odmítla: „Není mi dovoleno prodávat lístek dolů vašim lidem.” Jakmile si Desmond uvědomila, že jí není umožněno posadit se, kam chce, na základě rasy, vrátila se do kina a sedla si dolů. Desmond se odmítla zvednout, když ji o to uvaděč požádal, a byla nakonec z kina vyvlečena a odvezena do vězení. Byla odsouzena za vyhýbání se poplatku - nezaplatila totiž plnou cenu za dražší lístek na hlavní patro, měla jen lístek na balkón. Rozdíl v ceně v porovnání s lístkem na balkon byl tehdy jeden cent.

viola desmond 2

Foto: Archiv Nova Scotia

Ačkoliv v Kanadě neplatily segregační zákony jako ve Spojených státech, které vyžadovaly, aby rasy byly oddělené, mnohé kanadské soukromé podniky jako kino, do kterého šla Desmond, si vynucovaly nepsaná pravidla o segregaci. Desmond se proti rozsudku odvolala až u nejvyššího soudu Nového Skotska, ale neuspěla. I tak ale inspirovala aktivisty z černošských komunit po celé Kanadě, což nakonec vedlo k desegregaci země. „Jak usilujeme o rovnost napříč naší ekonomií a ve všech stránkách naší země, doufáme, že tato neustálá připomínka Violina příběhu pomůže inspirovat nové generace žen, mužů, dívek a chlapců, aby bojovali za to, v co věří, zaujali svá místa a vytvořili lepší budoucnost pro sebe a pro všechny Kanaďany,” řekl o příběhu Desmond a jejím portrétu na nové bankovce ministr Morneau.

viola desmond 3

Foto: Canada Post

Viola Desmond zemřela ve svých padesáti letech v New Yorku roku 1965. Pocty, které se Desmond dostávají za její prostý, avšak odvážný čin, nekončí u bankovky. V roce 2012 byla zobrazena v rámci Měsíce černé historie na kanadské známce. V Halifaxu po ní pojmenovali trajekt i ulici. Její portrét visí v Domě vlády, oficiálního sídla guvernéra provincie Nové Skotsko. Ale ze všeho nejdůležitější - v roce 2013 byla Viole Desmond in memoriam udělena oficiální omluva za její zatčení a odsouzení a byla zproštěna viny.

 

„Bankovka není unikátní jen v tom, že jako první zobrazuje osobu černé pleti. Jedná se také o první vertikálně orientovanou bankovkou, což umožní, aby fotografie Violy Desmond byla výraznější,” uvedla ve formálním prohlášení Banka Kanady. Viola Desmond se také stane první samostatně zobrazenou ženou na bankovce, která není členkou Britské královské rodiny. Nová bankovka má být uvedena do oběhu na konci roku 2018.

Banka Kanady chce nadále oslavovat ikonické Kanaďany ve spolupráci se širokou veřejností a brzy vyhlásí nové výběrové řízení a konzultační proces ohledně toho, kdo bude zobrazen na bankovce kanadských pěti dolarů.

Úvodní foto: Beaton Institute, Cape Breton University/ Wanda Robson Collection

Čtěte dále

„Exekuce se dotýkají téměř čtvrtiny Čechů,“ říká vládní dluhová expertka

Být dlužníkem je ve společnosti přetrvávající stigma. Přesto je ale podle listopadových čísel v exekuci téměř 900 tisíc Čechů. Ti mají nezřídka rodiny a jiné blízké. Podle Barbary Halířové, dluhové expertky Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády, se tak může tato problematika dotýkat až 3 milionů lidí. Problémem je rostoucí počet lidí žijící na nebo pod hranicí chudoby. Čím dál více Čechů si tak nemůže dovolit neočekávaný výdaj. Právě ty je pak často ženou do dluhové pasti a nejvíce ohroženými skupinami lidí jsou ti, kteří zůstali sami - tedy lidé po rozvodu, matky samoživitelky nebo senioři. Proč počet exekucí stále narůstá? V čem by měla přinést změnu chystaná novela zákona a je vůbec nějaká cesta ven?


Lukáš Houdek 18. 4. 2018

Týrání u nás sužuje pětinu seniorů. Postaví se mu běžci v červených šatech

Paní Věra po smrti manžela věnovala dům synovi, který slíbil, že se o ni postará. Syn ale o 68letou matku nijak nepečuje. Snacha jí navíc zakazuje pohyb po společné zahradě a zahrnuje ji výčitkami a sprostými nadávkami. S příběhem paní Věry se setkali pracovníci krizové telefonní linky Senior telefon, kteří ročně řeší až 15 tisíc případů seniorů v nouzi. „Nejčastějším problémem, se kterým lidé na Senior telefon volají, je samota. Výjimečné nejsou ani případy týrání a zanedbávání péče. Jen v minulém roce jsme řešili přes 150 telefonátů osob se sebevražednými tendencemi a 334 hovorů s problematikou domácího násilí nebo týrání,“ říká Jan Lorman z organizace Život 90, která krizovou linku provozuje a již 27 let se v České republice stará o seniory. Na problematiku stále rostoucího počtu týraných seniorů letos upozorní třetí ročník charitativního Red Dress Run nebol ...

HOAX: Selfie Angely Merkelové s Usámou bin Ládinem

V posledních dnech se na sociální síti Facebook šíří fotografie, na které se spolu fotí německá kancléřka Angela Merkel a zakladatel teroristické organizace al-Káida Usáma bin Ládin. Snímek se šíří s komentářem: “TOHLE JE ZAKAZANA FOTKA, FACEBOOK UZ JI NEKOLIKRAT SMAZAL, NESMI SE TO DOSTAT MEZI LIDI, SDILEJTE AT VSICHNI VIDI PRAVDU!!!! RYCHLE NEZ TO ZASE SMAZOU!!!!”. Fotografie má v současnosti přes 4 tisíce sdílení.


HateFree Culture 16. 4. 2018

Podnikat začal ve 12, dnes vyvíjí aplikace pro globální boj se šikanou

Osmnáctiletý Honza Sláma začal podnikat ve dvanácti. Rozbil tehdy prasátko a koupil první akcie. O dva roky později už spolu se spolužáky vyvinuli jednu z nejúspěšnějších studentských aplikací u nás – Taháky do kapsy. Protože se sám setkal se šikanou, rozhodl se těm, kteří ji zažívají i dnes, pomoci. A s přáteli vyvinuli online službu Nenech to být, skrz kterou mohou žáci anonymně nahlásit, že některého z jejich spolužáků něco trápí. Během ročního provozu eviduje více než 1000 nahlášení šikany ve školách. V sedmnácti Honza založil regulérní firmu o dvanácti lidech, kteří spolu s ním pracují na vyvinutí revoluční aplikace FaceUp, která se snaží globálně řešit problémy se šikanou, sexuálním obtěžováním nebo rizikem sebevražd v USA. Jak se mu daří kloubit náročnou práci se školou? Co říkají rodiče na jeho čím dál častější pracovní cesty do zámoří? A proč by rád odjel stavět ...

  

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.