Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Odmítla opustit bělošské místo v kině. Nyní bude první ženou tmavé pleti na kanadské bankovce

 

viola desmond big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

10

dubna
2018

Viola Desmond, o které se často mluví jako o kanadské Rose Parks, se stala první osobou černé pleti, jež bude zdobit kanadskou bankovku. Tato podnikatelka a kosmetička z Halifaxu se zapsala do historie roku 1946, kdy odmítla opustit místo určené bělošským divákům kina. Byla z něj odvlečena a odvezena do vězení. Později jí byla uložena pokuta. Přestože neuspěla ani s odvoláním u Nejvyššího soudu, stala se inspirací pro řadu dalších aktivistů. Banka Kanady odhalila podobu nové desetidolarové bankovky s Desmondiným portrétem začátkem března, u příležitosti Mezinárodního dne žen.

 

Kanadský ministr financí Bill Morneau a guvernér kanadské centrální banky Stephen S. Poloz společně odhalili podobu nové bankovky v hodnotě deseti kanadských dolarů 8. března, na Mezinárodní den žen. Morneau vybral Violu Desmond jako osobu zobrazenou na nové bankovce poté, co vyhlásil otevřené výběrové řízení, ve kterém mohl každý nominovat některou z ikonických Kanaďanek. „V tento den před dvěma lety - na Mezinárodní den žen - jsem já a premiér Trudeau vyhlásili, že nastal čas, aby byla kanadská žena reprezentována na kanadské bankovce. Od té doby, z velké části díky její sestře Wandě, se víc a víc Kanaďanů dozvědělo o pozoruhodném osobním příběhu Violy Desmond, o odvaze a důstojnosti. Slouží jako inspirace všem Kanaďanům a působí jako silná připomínka toho, jak činy jedné osoby mohou pomoci spustit změnu napříč generacemi,” řekl ministr Morneau.

viola desmond 1

Viola Desmond se zapsala do historie v listopadu 1946, když téměř deset let před tím, než Rosa Parks zažehla hnutí za občanská práva ve Spojených státech, podobným aktem odporu rozbouřila Kanadu. Tehdy dvaatřicetiletá podnikatelka a kosmetička z Halifaxu v Novém Skotsku nechtěla nic jiného, než zabít čas sledováním filmu, zatímco se jí opravovalo auto. Aniž by si byla vědoma toho, že se v místním kině očekávalo od černochů, že budou sedět na balkoně, požádala pokladní o lístek do hlavního, spodního patra kina. Ta jí ale dala lístek na balkón, což Desmond zjistila, až když podávala lístek uvaděči. Jelikož si myslela, že došlo k chybě, vrátila se k pokladní a požádala, aby jí lístek vyměnila. Pokladní ale odmítla: „Není mi dovoleno prodávat lístek dolů vašim lidem.” Jakmile si Desmond uvědomila, že jí není umožněno posadit se, kam chce, na základě rasy, vrátila se do kina a sedla si dolů. Desmond se odmítla zvednout, když ji o to uvaděč požádal, a byla nakonec z kina vyvlečena a odvezena do vězení. Byla odsouzena za vyhýbání se poplatku - nezaplatila totiž plnou cenu za dražší lístek na hlavní patro, měla jen lístek na balkón. Rozdíl v ceně v porovnání s lístkem na balkon byl tehdy jeden cent.

viola desmond 2

Foto: Archiv Nova Scotia

Ačkoliv v Kanadě neplatily segregační zákony jako ve Spojených státech, které vyžadovaly, aby rasy byly oddělené, mnohé kanadské soukromé podniky jako kino, do kterého šla Desmond, si vynucovaly nepsaná pravidla o segregaci. Desmond se proti rozsudku odvolala až u nejvyššího soudu Nového Skotska, ale neuspěla. I tak ale inspirovala aktivisty z černošských komunit po celé Kanadě, což nakonec vedlo k desegregaci země. „Jak usilujeme o rovnost napříč naší ekonomií a ve všech stránkách naší země, doufáme, že tato neustálá připomínka Violina příběhu pomůže inspirovat nové generace žen, mužů, dívek a chlapců, aby bojovali za to, v co věří, zaujali svá místa a vytvořili lepší budoucnost pro sebe a pro všechny Kanaďany,” řekl o příběhu Desmond a jejím portrétu na nové bankovce ministr Morneau.

viola desmond 3

Foto: Canada Post

Viola Desmond zemřela ve svých padesáti letech v New Yorku roku 1965. Pocty, které se Desmond dostávají za její prostý, avšak odvážný čin, nekončí u bankovky. V roce 2012 byla zobrazena v rámci Měsíce černé historie na kanadské známce. V Halifaxu po ní pojmenovali trajekt i ulici. Její portrét visí v Domě vlády, oficiálního sídla guvernéra provincie Nové Skotsko. Ale ze všeho nejdůležitější - v roce 2013 byla Viole Desmond in memoriam udělena oficiální omluva za její zatčení a odsouzení a byla zproštěna viny.

 

„Bankovka není unikátní jen v tom, že jako první zobrazuje osobu černé pleti. Jedná se také o první vertikálně orientovanou bankovkou, což umožní, aby fotografie Violy Desmond byla výraznější,” uvedla ve formálním prohlášení Banka Kanady. Viola Desmond se také stane první samostatně zobrazenou ženou na bankovce, která není členkou Britské královské rodiny. Nová bankovka má být uvedena do oběhu na konci roku 2018.

Banka Kanady chce nadále oslavovat ikonické Kanaďany ve spolupráci se širokou veřejností a brzy vyhlásí nové výběrové řízení a konzultační proces ohledně toho, kdo bude zobrazen na bankovce kanadských pěti dolarů.

Úvodní foto: Beaton Institute, Cape Breton University/ Wanda Robson Collection

Čtěte dále

Jako první neslyšící startoval na zimní olympiádě. Jeho vášní jsou boby

Jakub Nosek se zapsal do historie jako první neslyšící sportovec, který se zúčastnil zimních olympijských her. Na ty v korejském Pchjongčchangu se dostal se sportem, kterému se věnuje necelé čtyři roky - s bobem. O sluch přišel kvůli onemocnění meningitidou ve dvou a půl letech. Přes různé sporty se dostal k atletice, která mu přirostla natrvalo k srdci. Jakuba lákalo stále něco nového, a tak objevil boby. To byl sport, kde mohl naplno využít dovednost z atletiky - rychlost.


Bára Voráčová 14. 12. 2018

Sáhnutí na zadek, pusa nebo objetí ve fotbale. Češi upozornili na diskriminaci LGBT v Rusku, získali zlato

Sáhnutí na zadek, pusa spoluhráči nebo objetí. I takové projevy emocí bývají součástí fotbalových zápasů. Podle ruského zákona proti gay propagandě mohou hráči dostat za sáhnutí na zadek až 15 dní za mřížemi, pokutu za projevení náklonnosti nebo být deportováni za pusu spoluhráči. Česká reklamní agentura Havas Prague ve spolupráci s Amnesty International proto využila mistrovství světa ve fotbale konané v Rusku, aby na absurditu zákona upozornila. A jejich kampaň nyní získala prestižní ocenění za reklamní kreativitu Epica Awards.


Marie Škardová 13. 12. 2018

V 5 letech uprchla z Ghany, otce už nikdy neviděla. Stala se první lídryní politické strany v zemi

Osmapadesátiletá Samia Nkrumah je dcerou prvního ghanského prezidenta, myslitele a bojovníka za nezávislost afrických zemí Kwameho Nkrumaha, který byl posluchači BCC roku 2000 zvolen Afričanem milénia. I proto o něm ona sama nehovoří jako o svém otci, vždy ho jmenuje celým jménem. Samia je také první ženou v zemi, která kdy stála v čele politické strany. Říká, že to mají ženy v tamní politice těžké, přestože podle ní často mají hroší kůži. „Je to pro nás těžší, protože je nás pořád méně. A samozřejmě že jdou do osobní roviny, snaží se vám tím ublížit a umlčet vás. Je v tom sexismu. Řeší se, jak vypadáte, za koho jste vdaná, kolik a jaké máte děti a s kým. Uráží vás,” popisuje v rozhovoru pro HFC. Sama prožila život plný zvratů. Když jí ještě nebylo šest let, došlo v Ghaně k vojenskému převratu a ona musela s matkou a sourozenci uprchnout do Egypta, odkud matka pocházela. „ Neublíži ...

„Rasismus tě degraduje na prvoka,” říká česko-romský hudebník Holubec

Jindra Holubec, frontman kapely Amigoos, se narodil do romsko-české rodiny, spojuje tak oba světy tělem i duší. „To, že jsem půlka, jsem si začal uvědomovat až kolem osmnáctého roku života, jinak mi to nějak nedocházelo. Jasně, na fotbale mi říkali cigi, ale protože jsem vyrůstal na vesnici, kde žádní Romové nežili, tak jsem se tak necítil,“ odpovídá na otázku, jak se jeho kořeny projevují v reálném životě. „Nikdy jsem se nestyděl za to, že mám romské kořeny,“ pokračuje Jindra „Spíše jsem na to hrdý a postupem času jsem to cítil jako plus. A díky tomuhle uvědomění jsem se taky snažil chovat ke každému stejně. Nikdy mě u toho nenapadaly myšlenky na to, že jsem snad jiný nebo tak něco.“ Jindra vyrůstal na Jesenicku a pracoval taky jako sociální pracovník. I proto o některých svých písních mluví jako o sociálních baladách a vyjadřuje se k tématům, jako jsou drogy, sociální dávky nebo nenávist. P ...

  

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.