Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Druhý trest začíná, když vyjdete ven,” shodují se bývalí vězni

 

rubikon big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

5
dubna
2018

V osmnácti začal krást auta a je dvanáctkrát soudně trestaný. „Byl to pro mě adrenalin. V 36 letech mi došlo, že jsem strávil celkem 8 a půl roku ve vězení. Tolik času jsem utratil v kriminále! Asi jsem dospěl a řekl jsem si, že je na čase se na to vykašlat,” popisuje Václav, jeden z klientů RUBIKON centra. RUBIKON podporuje lidi po výkonu trestu na jejich cestě zpátky do společnosti – v získání a udržení práce, v řešení dluhů a v odpovědnosti vůči sobě i okolí. Dnes je Václav už víc než dva roky zaměstnaný ve firmě Arriva a šéf si ho chválí. „Když vás propustí z vězení, práce vás podrží nad vodou. Kdo ví, jestli bych zas neseděl, kdybych neměl pořádné zaměstnání,” popisuje Václav. Na problematiku ztížených podmínek na pracovním trhu v důsledku záznamu v Rejstříku trestů upozorní i letos pražský Yellow Ribbon Run aneb Běh se žlutou stužkou. Díky akci se v minulém roce podařilo vytvořit 290 pracovních míst pro vězně a 93 pracovních míst pro bývalé vězně. Přečtěte si příběhy některých z nich a podpořte projekt i vy.

yellow run 1

Ročně je v Česku propuštěno z vězení přes 10 tisíc osob, které mají v důsledku záznamu v Rejstříku trestů ztížené podmínky na trhu práce. Podle organizátorů Běhu se žlutou stužkou je zhruba 30 procent z nich motivováno pracovat, šanci má však jen polovina. 70 procent propuštěných pak opět končí za mřížemi, přičemž náklady jsou zhruba 400 tisíc korun na rok za jednoho uvězněného. Nezaměstnaný člověk pobírající sociální dávky stojí stát také statisíce korun. „Situace se ale díky nízké nezaměstnanosti a postupné osvětě zlepšuje. Zaměstnavatelé stále ve větším počtu zjišťují, že i lidé s trestní minulostí mohou být dobrými zaměstnanci. Yellow Ribbon Run nejen že propojuje konkrétní lidi s trestní minulostí s konkrétními zaměstnavateli, poskytuje ale také klientům pracovní poradenství a pomáhá jim s celkovou orientací zpátky na svobodě,“ uvádí ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.

„Pokud se úspěšný návrat do společnosti podaří, ochráníme další potenciální oběti trestných činů, dáváme lidem opouštějícím vězení šanci na nový start, ukážeme dětem vyrůstajícím bez táty či mámy, kteří se vlastní chybou dostali až do vězení, že jejich rodiče mohou dostat práci a začít žít normální život. Pomůžeme odsouzeným omluvit se všem, kterým ublížili a najít důvěru v sebe a v nový začátek,” popisuje ředitelka věznice Světlá nad Sázavou Gabriela Slováková, proč se rozhodla Běh pořádat v Česku. Jeho původ je v Singapuru, kde se za dvanáct uplynulých ročníků podařilo pro bývalé vězně vytvořit přes 2 tisíce pracovních míst.

yellow run 2

Krok k lepší budoucnosti

„Na základní škole udělalo vedení takový zvláštní pokus. Rozdělili náš ročník na tři třídy podle prospěchu. V jedné byli ,šprti’, ve druhé průměrní a ve třetí my s nevalným prospěchem. Smutné na tom je, že náš třídní sraz býval nejčastěji na rozdělovně v jiřické věznici. Nevím, jestli to nějak souvisí s tím kastováním na základce, ale připadá mi to divné,” vypráví o svém dětství Václav. Dnes má ale nakročeno k lepší budoucnosti. Za to vděčí, dle svých slov, především práci v Arrivě a zkušenosti s Pohovory nanečisto, které RUBIKON pořádá. „Dřív jsem vždycky někam přišel, zaměstnavatel mi řekl ,my se vám ozveme,’ a bylo. Pak jsem čekal, až se mi teda ozvou, a nic dalšího nerozjížděl. Jenže firma vědět nedala. Ztratil jsem tím spoustu času,” vysvětluje Václav. Díky práci v Arrivě se mu již podařilo splatit čtvrt milionu korun. Nyní plánuje rozšířit si řidičský průkaz o skupinu D, aby mohl jezdit s autobusy.

yellow run 7

Firma Arriva v průběhu posledních let zaměstnala zhruba 20 lidí s trestní minulostí a má s nimi dobré zkušenosti. „Zaměstnávat lidi se záznamem v Rejstříku trestů je společensky odpovědné,” říká pro iHned předseda představenstva Petr Čihák a dodává, že roli hraje také současný nedostatek uchazečů na trhu práce.

„V některých případech je zaměstnavateli uloženo, aby požadoval doložení beztrestnosti. Mimo tyto případy je pochopitelné, když zaměstnavatel požaduje beztrestnost například u profesí obnášejících péči o děti či u jiných pomáhajících profesí, ale také v případě prací obnášejících nakládání s větším finančním obnosem nebo s majetkem. Naopak u nekvalifikovaných prací manuální povahy by bylo vyžadování beztrestnosti jen stěží odůvodnitelné," vysvětluje pro iHned Lucie Obrovská z kanceláře ombudsmana. „Není adekvátní, pokud má někdo záznam kvůli nedbalostnímu trestnému činu, kterého se dopustil například v důsledku nepovolené rychlosti, a kvůli tomu ho nikde nechtějí do práce," dodává.

Druhý trest začíná, když vyjdete ven a nikdo vám nedá práci

Firma Arriva je však jedna z mála, která práci lidem po výkonu trestu pravidelně dává. Na problém předsudků a obtížné zaměstnatelnosti těchto lidí poukazuje Běh se žlutou stužkou. „Druhý trest začíná, když vyjdete ven a nikdo vám nedá práci," vysvětluje Karel.

Název akce vychází z písně ‘Tie a Yellow Ribbon Round the Old Oak Tree’ Tonyho Orlanda, která vypráví o muži vracejícím se z vězení. Není si jistý, zda je doma vítán, proto v dopise prosí svou lásku, aby uvázala žlutou stuhu na strom před domem, pokud ho chce zpět ve svém životě. Při návratu najde žlutých stužek na stromě sto. V minulém roce se běhu zúčastnilo 400 běžců a 34 organizací a následně bylo vytvořeno 296 pracovních míst pro vězně a 96 pracovních míst pro bývalé vězně.

yellow run 8

Práci díky centru RUBIKON našla také paní Zdeňka. Ta v minulosti nešťastně řešila svízelnou finanční situaci. Vzala si půjčku na směnku a ručila movitým i nemovitým majetkem. Nemovitý majetek však neměla a věřitel podal trestní oznámení. Dostala tak tříletou podmínku za úvěrový podvod. „Se záznamem v rejstříku bylo hledání práce ještě mnohem těžší. Navíc mi tehdy bylo padesát a neuměla jsem jazyky,” popisuje Zdeňka. „S pracovní poradkyní jsme nejdříve daly dohromady pořádný životopis. Ten původní, který jsem si napsala sama, nebyl nic moc. Hodně mi pomohla účast na Pohovorech nanečisto. Vůbec jsem si totiž neuměla představit, že budu mluvit s cizím člověkem o tom, že jsem v podmínce. Tyhle pohovory na zkoušku mi dodaly sebevědomí a odvahu,” popisuje kladnou zkušenost s pracovníky centra. Dnes pracuje třetím rokem v call centru jako telefonní operátorka. „Zaměstnavatel nejdřív váhal, jestli mi dát šanci. Už na pohovoru jsem mu totiž řekla, jak se to má s mým trestním rejstříkem. Moc mi tehdy pomohla přímluva mojí pracovní poradkyně z RUBIKON Centra. Zavolala mu a vysvětlila, jak RUBIKON s klienty pracuje a doporučila mě,” popisuje Zdeňka. „Jsem spokojená. Dokonce jsem povýšila. To neříkám proto, abych se chlubila, ale myslím, že je skvělé, když vám někdo dá příležitost,” uzavírá.

Práce mi pomohla postavit se na vlastní nohy

Klientem RUBIKONu je také Honza, který Běh se žlutou stužkou absolvuje se svojí matkou. Ta jej podporovala vždy. I když začal brát drogy a kvůli trestné činnosti skončil na čtyři roky ve vězení. „Byla jsem zralá na návštěvu psychiatra. Jednou nad ránem mě ale napadlo, že to zkusím rozběhat. Tak jsem se převlékla do tepláků, obula tenisky a vyrazila do ulic. Utíkala jsem a utíkala. Pak jsem začala na internetu studovat informace o běhání a různé články na běžeckých fórech. Svůj první maraton jsem uběhla v sedmapadesáti letech. Trénuji zhruba pětkrát týdně, za každého počasí,” říká paní Víťa, která dlouhá léta pracovala ve výpočetním středisku a nyní pracuje v mateřské školce.

yellow run 3

„Měl jsem hroznou kliku,” uvádí její syn Honza, který ve vězení pochopil, že chce žít jinak. „Já byl s RUBIKON Centrem v kontaktu už v kriminále, řešil jsem dluhy. Pár pohovorů jinde jsem absolvoval, ale bez úspěchu. V RUBIKONU jsem nakonec zakotvil jako provozní asistent a musí říct, že mi to hodně pomohlo postavit se na vlastní nohy,” doplňuje.

yellow run 5

Dejme vězňům druhou šanci

„Dejme vězňům druhou šanci,” zní motto Běhu se žlutou stužkou, do kterého se můžete zapojit i vy. Překonejte sami sebe a podpořte dobrou věc - integraci bývalých vězňů do společnosti. Do prvního ze závodů se můžete zapojit již 7. dubna. „Závod chci běžet hlavně proto, abych ostatním ukázal, že vždy jde změnit způsob života a začít úplně od začátku,” říká bývalý vězeň Adam. „Byla tu slečna, která neměla rodinné zázemí a nesehnala práci. Do vězení se za krádeže znovu dostala po 28 dnech. I to pro mě byl impulz bojovat za šanci na nový start," popisuje důvod svého zapojení Lenka. „Pokud pomáháme lidem propuštěným z vězení získat práci a vrátit se zpět do běžného života, pomáháme tím i sami sobě. Tím, že se začlení zpět do společnosti, tak klesá riziko, že znovu spáchají nějaký trestný čin. Yellow Ribbon Run je jedním z projektů, kterým se snažíme na tuhle problematiku upozornit a zvýšit tak šanci na nový začátek těm, co o to stojí,“ vysvětluje ředitelka RUBIKON Centra Dagmar Doubravová. „Běžte s námi proti předsudkům, i když někdo zakopne, neznamená to, že nemůže běžet dál!” uzavírá zakladatelka běhu Gabriela Slováková.

yellow run 4

Foto: RUBIKON a Yellow Ribbon Run

Čtěte dále

Užívali drogy, demolovali město, dnes skáčí. Parkourista dává dětem ulice alternativu

Před 12 lety začal dnes 26letý Václav (Venca) Kumprecht s partou kamarádů trénovat parkour, sport, který využívá skoků, salt i předmětů k pohybu ve městě. Postupně se k nim přidávali další kluci i holky a tak začali parkour i učit. Během posledních let prošlo novoměstským týmem NERCO dvě stě dětí. Mnohé z nich Venca a jeho tým vytáhli přímo z ulice, kde je špatná parta strhávala k alkoholu, drogám a násilí. Společným úsilím pak ve městě vybudovali speciální hřiště, které je otevřené všem. Co jej motivuje k práci s dětmi, které se dostaly do problémů? Jaké jsou cíle NERCO týmu?


Marie Škardová 23. 1. 2019

Zavraždili mu otce, za války pomáhal ukrytým uprchlíkům. Dnes díky Čechům studuje

Pětadvacetiletý student Luther Yapelendi ze Středoafrické republiky má za sebou nelehkou cestu životem. Když byl dítě, zabili mu lupiči otce a stal se sirotkem. „Mně bylo devět let. Vůbec jsem nemohl uvěřit tomu, co se stalo,“ říká Luther a dodává: „Po smrti táty jsem musel na tři roky přestat chodit do školy, protože jsme zůstali bez peněz.“ Později mu do života zasáhl vleklý konflikt, během války se pomáhal starat o uprchlíky. „Velkou výzvou bylo také to, že na misii uprchlo i hodně těhotných žen, které tam pak rodily. Já sám jsem pak po porodech chodil omývat miminka. Z nemocí se objevovala hlavně malárie. Choleru jsme tam naštěstí neměli.“ Situace v zemi je i nadále velmi vážná a nový konflikt se může znovu rozhořet. Podle Luthera by ale lidé v zemi mohli rozpory překonat a smířit se. „Já jsem musel odpustit vrahům svého otce. Nechtěl jsem žít s pomstou. Pomsta je vždycky problém,“ říká L ...

Kvůli rakovině přišla o část tváře, u pojišťovny narazila. Na rekonstrukci obličeje se jí složili Češi

Mirka přišla v důsledku rakoviny v dětství o část tváře. Přes změnu vzhledu se dokázala přenést díky přátelům, zejména z LGBT komunity. Později vystudovala vysokou a dnes pracuje jako novinářka. Před pár lety se jí však obličej začal měnit, pod okem jí z tkáně stále více vystupuje titanová mřížka, která jí současně dále deformuje obličej. Mirka akutně potřebuje náročnou operaci v zahraničí, u pojišťovny však narazila. Požádala proto o pomoc veřejnost a nestačí se divit. Po několika týdnech se Češi na sérii potřebných operací v řádu asi pěti milionů složili. Přispěly jich tisíce.


Lukáš Houdek 21. 1. 2019

Přišli o domov, žili v chudobě. Díky Čechům teď v Afghánistánu podnikají

Lailuma pochází z Herátu v Afghánistánu. Dříve pracovala především v domácnosti, pečovala o děti, prala a uklízela. Pomocí organizace Člověk v tísni se zapojila do svépomocné skupiny a absolvovala kosmetický kurz. „Když jsem se naučila kosmetiku, využila jsem příležitosti a otevřela jsem si doma kosmetický salon. Od té doby jsem měla mnoho zákazníků - sousedů i příbuzných,” vypráví Lailuma, která nyní může pravidelně přispívat do rodinného rozpočtu. „Teď, když mám práci, jsem mnohem šťastnější než dřív,” podotýká.


Marie Škardová 20. 1. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.