Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Druhý trest začíná, když vyjdete ven,” shodují se bývalí vězni

 

rubikon big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

5
dubna
2018

V osmnácti začal krást auta a je dvanáctkrát soudně trestaný. „Byl to pro mě adrenalin. V 36 letech mi došlo, že jsem strávil celkem 8 a půl roku ve vězení. Tolik času jsem utratil v kriminále! Asi jsem dospěl a řekl jsem si, že je na čase se na to vykašlat,” popisuje Václav, jeden z klientů RUBIKON centra. RUBIKON podporuje lidi po výkonu trestu na jejich cestě zpátky do společnosti – v získání a udržení práce, v řešení dluhů a v odpovědnosti vůči sobě i okolí. Dnes je Václav už víc než dva roky zaměstnaný ve firmě Arriva a šéf si ho chválí. „Když vás propustí z vězení, práce vás podrží nad vodou. Kdo ví, jestli bych zas neseděl, kdybych neměl pořádné zaměstnání,” popisuje Václav. Na problematiku ztížených podmínek na pracovním trhu v důsledku záznamu v Rejstříku trestů upozorní i letos pražský Yellow Ribbon Run aneb Běh se žlutou stužkou. Díky akci se v minulém roce podařilo vytvořit 290 pracovních míst pro vězně a 93 pracovních míst pro bývalé vězně. Přečtěte si příběhy některých z nich a podpořte projekt i vy.

yellow run 1

Ročně je v Česku propuštěno z vězení přes 10 tisíc osob, které mají v důsledku záznamu v Rejstříku trestů ztížené podmínky na trhu práce. Podle organizátorů Běhu se žlutou stužkou je zhruba 30 procent z nich motivováno pracovat, šanci má však jen polovina. 70 procent propuštěných pak opět končí za mřížemi, přičemž náklady jsou zhruba 400 tisíc korun na rok za jednoho uvězněného. Nezaměstnaný člověk pobírající sociální dávky stojí stát také statisíce korun. „Situace se ale díky nízké nezaměstnanosti a postupné osvětě zlepšuje. Zaměstnavatelé stále ve větším počtu zjišťují, že i lidé s trestní minulostí mohou být dobrými zaměstnanci. Yellow Ribbon Run nejen že propojuje konkrétní lidi s trestní minulostí s konkrétními zaměstnavateli, poskytuje ale také klientům pracovní poradenství a pomáhá jim s celkovou orientací zpátky na svobodě,“ uvádí ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.

„Pokud se úspěšný návrat do společnosti podaří, ochráníme další potenciální oběti trestných činů, dáváme lidem opouštějícím vězení šanci na nový start, ukážeme dětem vyrůstajícím bez táty či mámy, kteří se vlastní chybou dostali až do vězení, že jejich rodiče mohou dostat práci a začít žít normální život. Pomůžeme odsouzeným omluvit se všem, kterým ublížili a najít důvěru v sebe a v nový začátek,” popisuje ředitelka věznice Světlá nad Sázavou Gabriela Slováková, proč se rozhodla Běh pořádat v Česku. Jeho původ je v Singapuru, kde se za dvanáct uplynulých ročníků podařilo pro bývalé vězně vytvořit přes 2 tisíce pracovních míst.

yellow run 2

Krok k lepší budoucnosti

„Na základní škole udělalo vedení takový zvláštní pokus. Rozdělili náš ročník na tři třídy podle prospěchu. V jedné byli ,šprti’, ve druhé průměrní a ve třetí my s nevalným prospěchem. Smutné na tom je, že náš třídní sraz býval nejčastěji na rozdělovně v jiřické věznici. Nevím, jestli to nějak souvisí s tím kastováním na základce, ale připadá mi to divné,” vypráví o svém dětství Václav. Dnes má ale nakročeno k lepší budoucnosti. Za to vděčí, dle svých slov, především práci v Arrivě a zkušenosti s Pohovory nanečisto, které RUBIKON pořádá. „Dřív jsem vždycky někam přišel, zaměstnavatel mi řekl ,my se vám ozveme,’ a bylo. Pak jsem čekal, až se mi teda ozvou, a nic dalšího nerozjížděl. Jenže firma vědět nedala. Ztratil jsem tím spoustu času,” vysvětluje Václav. Díky práci v Arrivě se mu již podařilo splatit čtvrt milionu korun. Nyní plánuje rozšířit si řidičský průkaz o skupinu D, aby mohl jezdit s autobusy.

yellow run 7

Firma Arriva v průběhu posledních let zaměstnala zhruba 20 lidí s trestní minulostí a má s nimi dobré zkušenosti. „Zaměstnávat lidi se záznamem v Rejstříku trestů je společensky odpovědné,” říká pro iHned předseda představenstva Petr Čihák a dodává, že roli hraje také současný nedostatek uchazečů na trhu práce.

„V některých případech je zaměstnavateli uloženo, aby požadoval doložení beztrestnosti. Mimo tyto případy je pochopitelné, když zaměstnavatel požaduje beztrestnost například u profesí obnášejících péči o děti či u jiných pomáhajících profesí, ale také v případě prací obnášejících nakládání s větším finančním obnosem nebo s majetkem. Naopak u nekvalifikovaných prací manuální povahy by bylo vyžadování beztrestnosti jen stěží odůvodnitelné," vysvětluje pro iHned Lucie Obrovská z kanceláře ombudsmana. „Není adekvátní, pokud má někdo záznam kvůli nedbalostnímu trestnému činu, kterého se dopustil například v důsledku nepovolené rychlosti, a kvůli tomu ho nikde nechtějí do práce," dodává.

Druhý trest začíná, když vyjdete ven a nikdo vám nedá práci

Firma Arriva je však jedna z mála, která práci lidem po výkonu trestu pravidelně dává. Na problém předsudků a obtížné zaměstnatelnosti těchto lidí poukazuje Běh se žlutou stužkou. „Druhý trest začíná, když vyjdete ven a nikdo vám nedá práci," vysvětluje Karel.

Název akce vychází z písně ‘Tie a Yellow Ribbon Round the Old Oak Tree’ Tonyho Orlanda, která vypráví o muži vracejícím se z vězení. Není si jistý, zda je doma vítán, proto v dopise prosí svou lásku, aby uvázala žlutou stuhu na strom před domem, pokud ho chce zpět ve svém životě. Při návratu najde žlutých stužek na stromě sto. V minulém roce se běhu zúčastnilo 400 běžců a 34 organizací a následně bylo vytvořeno 296 pracovních míst pro vězně a 96 pracovních míst pro bývalé vězně.

yellow run 8

Práci díky centru RUBIKON našla také paní Zdeňka. Ta v minulosti nešťastně řešila svízelnou finanční situaci. Vzala si půjčku na směnku a ručila movitým i nemovitým majetkem. Nemovitý majetek však neměla a věřitel podal trestní oznámení. Dostala tak tříletou podmínku za úvěrový podvod. „Se záznamem v rejstříku bylo hledání práce ještě mnohem těžší. Navíc mi tehdy bylo padesát a neuměla jsem jazyky,” popisuje Zdeňka. „S pracovní poradkyní jsme nejdříve daly dohromady pořádný životopis. Ten původní, který jsem si napsala sama, nebyl nic moc. Hodně mi pomohla účast na Pohovorech nanečisto. Vůbec jsem si totiž neuměla představit, že budu mluvit s cizím člověkem o tom, že jsem v podmínce. Tyhle pohovory na zkoušku mi dodaly sebevědomí a odvahu,” popisuje kladnou zkušenost s pracovníky centra. Dnes pracuje třetím rokem v call centru jako telefonní operátorka. „Zaměstnavatel nejdřív váhal, jestli mi dát šanci. Už na pohovoru jsem mu totiž řekla, jak se to má s mým trestním rejstříkem. Moc mi tehdy pomohla přímluva mojí pracovní poradkyně z RUBIKON Centra. Zavolala mu a vysvětlila, jak RUBIKON s klienty pracuje a doporučila mě,” popisuje Zdeňka. „Jsem spokojená. Dokonce jsem povýšila. To neříkám proto, abych se chlubila, ale myslím, že je skvělé, když vám někdo dá příležitost,” uzavírá.

Práce mi pomohla postavit se na vlastní nohy

Klientem RUBIKONu je také Honza, který Běh se žlutou stužkou absolvuje se svojí matkou. Ta jej podporovala vždy. I když začal brát drogy a kvůli trestné činnosti skončil na čtyři roky ve vězení. „Byla jsem zralá na návštěvu psychiatra. Jednou nad ránem mě ale napadlo, že to zkusím rozběhat. Tak jsem se převlékla do tepláků, obula tenisky a vyrazila do ulic. Utíkala jsem a utíkala. Pak jsem začala na internetu studovat informace o běhání a různé články na běžeckých fórech. Svůj první maraton jsem uběhla v sedmapadesáti letech. Trénuji zhruba pětkrát týdně, za každého počasí,” říká paní Víťa, která dlouhá léta pracovala ve výpočetním středisku a nyní pracuje v mateřské školce.

yellow run 3

„Měl jsem hroznou kliku,” uvádí její syn Honza, který ve vězení pochopil, že chce žít jinak. „Já byl s RUBIKON Centrem v kontaktu už v kriminále, řešil jsem dluhy. Pár pohovorů jinde jsem absolvoval, ale bez úspěchu. V RUBIKONU jsem nakonec zakotvil jako provozní asistent a musí říct, že mi to hodně pomohlo postavit se na vlastní nohy,” doplňuje.

yellow run 5

Dejme vězňům druhou šanci

„Dejme vězňům druhou šanci,” zní motto Běhu se žlutou stužkou, do kterého se můžete zapojit i vy. Překonejte sami sebe a podpořte dobrou věc - integraci bývalých vězňů do společnosti. Do prvního ze závodů se můžete zapojit již 7. dubna. „Závod chci běžet hlavně proto, abych ostatním ukázal, že vždy jde změnit způsob života a začít úplně od začátku,” říká bývalý vězeň Adam. „Byla tu slečna, která neměla rodinné zázemí a nesehnala práci. Do vězení se za krádeže znovu dostala po 28 dnech. I to pro mě byl impulz bojovat za šanci na nový start," popisuje důvod svého zapojení Lenka. „Pokud pomáháme lidem propuštěným z vězení získat práci a vrátit se zpět do běžného života, pomáháme tím i sami sobě. Tím, že se začlení zpět do společnosti, tak klesá riziko, že znovu spáchají nějaký trestný čin. Yellow Ribbon Run je jedním z projektů, kterým se snažíme na tuhle problematiku upozornit a zvýšit tak šanci na nový začátek těm, co o to stojí,“ vysvětluje ředitelka RUBIKON Centra Dagmar Doubravová. „Běžte s námi proti předsudkům, i když někdo zakopne, neznamená to, že nemůže běžet dál!” uzavírá zakladatelka běhu Gabriela Slováková.

yellow run 4

Foto: RUBIKON a Yellow Ribbon Run

Čtěte dále

„Neměla by míň papat? Neměla bys už mít dítě?” ptají se nadživotní kresby v ulicích Prahy

Až do poloviny června bude v pražském veřejném prostoru k vidění výstava kreseb slovenské autorky Ivany Šátekové. Ta na několikametrových panelech Galerie Artwall na zdi pod Letenskými sady tematizuje situace, v nichž se ženy setkávají v různých obdobích svého života s kritikou nebo nepochopením, které autorka vnímá jako genderově podmíněné. „Hodnocení týkající se vzhledu, mateřství, správného chování či vyjadřování provázejí ženy od dětství až do stáří. Tyto komentáře mají často formu zdánlivě nevinných a dobře míněných otázek. Výstava je zaměřená na stereotypy o ženách a odkrývá skrytý sexismus a ageismus – tedy předsudky a diskriminaci na základě pohlaví a věku,” uvádí jedna z kurátorek výstavy Lenka Kukurová. „Otázky vypovídají o vžitých společenských představách o tom, jak by se měla chovat ,správná žena'. Mnohé z nich ale vycházejí z předsudků, které se opakov ...

Děti migrantů se setkávají s českými při hrách a sportu. Učí se česky a navazují přátelství

Skupina jednadvaceti dětí se v posledních měsících nenudila. Během čtyř lekcí parkouru se učily základy bezpečnosti, skoky, parakotouly, udržení se na zdi a také týmovému duchu. Při bubnování během měsíce nacvičily společně s lektory rytmickou skladbu. Street dance lekce přinesly možnost naučit se základním pohybům. Děti zaujal zejména break dance a hip hop. Na výtvarných workshopech pak malovaly abstraktní obrazy pomocí barevných tuší a pěny na holení, pracovaly s linorytem a vytvořily také obrovské puzzle, do nichž každé dítě vytvořilo svůj vlastní dílek. Nabídnout dětem možnost si vyzkoušet různorodé aktivity je jedním z cílů mezinárodního projektu LAB 31. V České republice jej realizuje Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Dalším z cílů je podpora integrace. Proto projekt spojuje české děti s dětmi cizinců. Zapojeny jsou děti ve věku osmi až patnácti let z devíti zemí sv ...

„Mýty o válečném násilí vychovávají ženy, aby sexuální násilí čekaly a nebránily se,“ říká expertka

Maďarská Židovka Judith Magyar Isaacson se narodila v roce 1925. V červenci roku 1944, když jí bylo devatenáct let, byla deportována do koncentračního tábora Osvětim a následně nucena k pracím v Hessisch Lichtenau. Ve své autobiografii popsala neustálý strach ze sexuálního násilí a také své pocity, když jí jednoho dne velitel koncentračního tábora Lichtenau řekl, aby ho následovala. „Dědí ženy vzpomínky na znásilnění?” pomyslela si při tom Judith. Vzpomněla si na mýtus o únosu Sabinek Římany a na další příběhy násilí na ženách. „Můj úděl není výjimečný, řekla jsem si. Zasáhlo mě starověké právo sexu a války.” Mýty a příběhy o válečném násilí na ženách připravují ženy na tuto možnost a ženy jsou tak vychovávány k tomu, aby sexuální násilí očekávaly a aby se mu případně nebránily.


Nina Djukanovićová 21

HFFest: Brno ovládne festival extrémních pochutin. Nabídne hmyz nebo kuřecí pařáty

V sobotu 25. května se v Brně uskuteční již čtvrtý ročník Extrem food festivalu. Akce potrvá od 10:00 do 18:00 a nabídne exotickou kuchyni, neobvyklé nápoje a bohatý doprovodný program. Festival proběhne na známém fotbalovém stadionu Za Lužánkami a pořadatelé se na něm pokusí vytvořit nový český rekord v počtu lidí pojídajících smažený hmyz na jednom místě. Festival se letos hlásí k označení HateFree Fest, čímž dává najevo, že je otevřený všem návštěvníkům bez rozdílu. Kromě jiného si na něm tak budete moci vyzvednout naše placky nebo nálepky.


HateFree Culture 21. 5. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.