Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Druhý trest začíná, když vyjdete ven,” shodují se bývalí vězni

 

rubikon big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

5
dubna
2018

V osmnácti začal krást auta a je dvanáctkrát soudně trestaný. „Byl to pro mě adrenalin. V 36 letech mi došlo, že jsem strávil celkem 8 a půl roku ve vězení. Tolik času jsem utratil v kriminále! Asi jsem dospěl a řekl jsem si, že je na čase se na to vykašlat,” popisuje Václav, jeden z klientů RUBIKON centra. RUBIKON podporuje lidi po výkonu trestu na jejich cestě zpátky do společnosti – v získání a udržení práce, v řešení dluhů a v odpovědnosti vůči sobě i okolí. Dnes je Václav už víc než dva roky zaměstnaný ve firmě Arriva a šéf si ho chválí. „Když vás propustí z vězení, práce vás podrží nad vodou. Kdo ví, jestli bych zas neseděl, kdybych neměl pořádné zaměstnání,” popisuje Václav. Na problematiku ztížených podmínek na pracovním trhu v důsledku záznamu v Rejstříku trestů upozorní i letos pražský Yellow Ribbon Run aneb Běh se žlutou stužkou. Díky akci se v minulém roce podařilo vytvořit 290 pracovních míst pro vězně a 93 pracovních míst pro bývalé vězně. Přečtěte si příběhy některých z nich a podpořte projekt i vy.

yellow run 1

Ročně je v Česku propuštěno z vězení přes 10 tisíc osob, které mají v důsledku záznamu v Rejstříku trestů ztížené podmínky na trhu práce. Podle organizátorů Běhu se žlutou stužkou je zhruba 30 procent z nich motivováno pracovat, šanci má však jen polovina. 70 procent propuštěných pak opět končí za mřížemi, přičemž náklady jsou zhruba 400 tisíc korun na rok za jednoho uvězněného. Nezaměstnaný člověk pobírající sociální dávky stojí stát také statisíce korun. „Situace se ale díky nízké nezaměstnanosti a postupné osvětě zlepšuje. Zaměstnavatelé stále ve větším počtu zjišťují, že i lidé s trestní minulostí mohou být dobrými zaměstnanci. Yellow Ribbon Run nejen že propojuje konkrétní lidi s trestní minulostí s konkrétními zaměstnavateli, poskytuje ale také klientům pracovní poradenství a pomáhá jim s celkovou orientací zpátky na svobodě,“ uvádí ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.

„Pokud se úspěšný návrat do společnosti podaří, ochráníme další potenciální oběti trestných činů, dáváme lidem opouštějícím vězení šanci na nový start, ukážeme dětem vyrůstajícím bez táty či mámy, kteří se vlastní chybou dostali až do vězení, že jejich rodiče mohou dostat práci a začít žít normální život. Pomůžeme odsouzeným omluvit se všem, kterým ublížili a najít důvěru v sebe a v nový začátek,” popisuje ředitelka věznice Světlá nad Sázavou Gabriela Slováková, proč se rozhodla Běh pořádat v Česku. Jeho původ je v Singapuru, kde se za dvanáct uplynulých ročníků podařilo pro bývalé vězně vytvořit přes 2 tisíce pracovních míst.

yellow run 2

Krok k lepší budoucnosti

„Na základní škole udělalo vedení takový zvláštní pokus. Rozdělili náš ročník na tři třídy podle prospěchu. V jedné byli ,šprti’, ve druhé průměrní a ve třetí my s nevalným prospěchem. Smutné na tom je, že náš třídní sraz býval nejčastěji na rozdělovně v jiřické věznici. Nevím, jestli to nějak souvisí s tím kastováním na základce, ale připadá mi to divné,” vypráví o svém dětství Václav. Dnes má ale nakročeno k lepší budoucnosti. Za to vděčí, dle svých slov, především práci v Arrivě a zkušenosti s Pohovory nanečisto, které RUBIKON pořádá. „Dřív jsem vždycky někam přišel, zaměstnavatel mi řekl ,my se vám ozveme,’ a bylo. Pak jsem čekal, až se mi teda ozvou, a nic dalšího nerozjížděl. Jenže firma vědět nedala. Ztratil jsem tím spoustu času,” vysvětluje Václav. Díky práci v Arrivě se mu již podařilo splatit čtvrt milionu korun. Nyní plánuje rozšířit si řidičský průkaz o skupinu D, aby mohl jezdit s autobusy.

yellow run 7

Firma Arriva v průběhu posledních let zaměstnala zhruba 20 lidí s trestní minulostí a má s nimi dobré zkušenosti. „Zaměstnávat lidi se záznamem v Rejstříku trestů je společensky odpovědné,” říká pro iHned předseda představenstva Petr Čihák a dodává, že roli hraje také současný nedostatek uchazečů na trhu práce.

„V některých případech je zaměstnavateli uloženo, aby požadoval doložení beztrestnosti. Mimo tyto případy je pochopitelné, když zaměstnavatel požaduje beztrestnost například u profesí obnášejících péči o děti či u jiných pomáhajících profesí, ale také v případě prací obnášejících nakládání s větším finančním obnosem nebo s majetkem. Naopak u nekvalifikovaných prací manuální povahy by bylo vyžadování beztrestnosti jen stěží odůvodnitelné," vysvětluje pro iHned Lucie Obrovská z kanceláře ombudsmana. „Není adekvátní, pokud má někdo záznam kvůli nedbalostnímu trestnému činu, kterého se dopustil například v důsledku nepovolené rychlosti, a kvůli tomu ho nikde nechtějí do práce," dodává.

Druhý trest začíná, když vyjdete ven a nikdo vám nedá práci

Firma Arriva je však jedna z mála, která práci lidem po výkonu trestu pravidelně dává. Na problém předsudků a obtížné zaměstnatelnosti těchto lidí poukazuje Běh se žlutou stužkou. „Druhý trest začíná, když vyjdete ven a nikdo vám nedá práci," vysvětluje Karel.

Název akce vychází z písně ‘Tie a Yellow Ribbon Round the Old Oak Tree’ Tonyho Orlanda, která vypráví o muži vracejícím se z vězení. Není si jistý, zda je doma vítán, proto v dopise prosí svou lásku, aby uvázala žlutou stuhu na strom před domem, pokud ho chce zpět ve svém životě. Při návratu najde žlutých stužek na stromě sto. V minulém roce se běhu zúčastnilo 400 běžců a 34 organizací a následně bylo vytvořeno 296 pracovních míst pro vězně a 96 pracovních míst pro bývalé vězně.

yellow run 8

Práci díky centru RUBIKON našla také paní Zdeňka. Ta v minulosti nešťastně řešila svízelnou finanční situaci. Vzala si půjčku na směnku a ručila movitým i nemovitým majetkem. Nemovitý majetek však neměla a věřitel podal trestní oznámení. Dostala tak tříletou podmínku za úvěrový podvod. „Se záznamem v rejstříku bylo hledání práce ještě mnohem těžší. Navíc mi tehdy bylo padesát a neuměla jsem jazyky,” popisuje Zdeňka. „S pracovní poradkyní jsme nejdříve daly dohromady pořádný životopis. Ten původní, který jsem si napsala sama, nebyl nic moc. Hodně mi pomohla účast na Pohovorech nanečisto. Vůbec jsem si totiž neuměla představit, že budu mluvit s cizím člověkem o tom, že jsem v podmínce. Tyhle pohovory na zkoušku mi dodaly sebevědomí a odvahu,” popisuje kladnou zkušenost s pracovníky centra. Dnes pracuje třetím rokem v call centru jako telefonní operátorka. „Zaměstnavatel nejdřív váhal, jestli mi dát šanci. Už na pohovoru jsem mu totiž řekla, jak se to má s mým trestním rejstříkem. Moc mi tehdy pomohla přímluva mojí pracovní poradkyně z RUBIKON Centra. Zavolala mu a vysvětlila, jak RUBIKON s klienty pracuje a doporučila mě,” popisuje Zdeňka. „Jsem spokojená. Dokonce jsem povýšila. To neříkám proto, abych se chlubila, ale myslím, že je skvělé, když vám někdo dá příležitost,” uzavírá.

Práce mi pomohla postavit se na vlastní nohy

Klientem RUBIKONu je také Honza, který Běh se žlutou stužkou absolvuje se svojí matkou. Ta jej podporovala vždy. I když začal brát drogy a kvůli trestné činnosti skončil na čtyři roky ve vězení. „Byla jsem zralá na návštěvu psychiatra. Jednou nad ránem mě ale napadlo, že to zkusím rozběhat. Tak jsem se převlékla do tepláků, obula tenisky a vyrazila do ulic. Utíkala jsem a utíkala. Pak jsem začala na internetu studovat informace o běhání a různé články na běžeckých fórech. Svůj první maraton jsem uběhla v sedmapadesáti letech. Trénuji zhruba pětkrát týdně, za každého počasí,” říká paní Víťa, která dlouhá léta pracovala ve výpočetním středisku a nyní pracuje v mateřské školce.

yellow run 3

„Měl jsem hroznou kliku,” uvádí její syn Honza, který ve vězení pochopil, že chce žít jinak. „Já byl s RUBIKON Centrem v kontaktu už v kriminále, řešil jsem dluhy. Pár pohovorů jinde jsem absolvoval, ale bez úspěchu. V RUBIKONU jsem nakonec zakotvil jako provozní asistent a musí říct, že mi to hodně pomohlo postavit se na vlastní nohy,” doplňuje.

yellow run 5

Dejme vězňům druhou šanci

„Dejme vězňům druhou šanci,” zní motto Běhu se žlutou stužkou, do kterého se můžete zapojit i vy. Překonejte sami sebe a podpořte dobrou věc - integraci bývalých vězňů do společnosti. Do prvního ze závodů se můžete zapojit již 7. dubna. „Závod chci běžet hlavně proto, abych ostatním ukázal, že vždy jde změnit způsob života a začít úplně od začátku,” říká bývalý vězeň Adam. „Byla tu slečna, která neměla rodinné zázemí a nesehnala práci. Do vězení se za krádeže znovu dostala po 28 dnech. I to pro mě byl impulz bojovat za šanci na nový start," popisuje důvod svého zapojení Lenka. „Pokud pomáháme lidem propuštěným z vězení získat práci a vrátit se zpět do běžného života, pomáháme tím i sami sobě. Tím, že se začlení zpět do společnosti, tak klesá riziko, že znovu spáchají nějaký trestný čin. Yellow Ribbon Run je jedním z projektů, kterým se snažíme na tuhle problematiku upozornit a zvýšit tak šanci na nový začátek těm, co o to stojí,“ vysvětluje ředitelka RUBIKON Centra Dagmar Doubravová. „Běžte s námi proti předsudkům, i když někdo zakopne, neznamená to, že nemůže běžet dál!” uzavírá zakladatelka běhu Gabriela Slováková.

yellow run 4

Foto: RUBIKON a Yellow Ribbon Run

Čtěte dále

"Lidé tu na nás někdy reagují s averzí. Bojujeme s nálepkou levné práce," říká Běloruska žijící v Praze

„Historie České republiky a Běloruska je provázaná více, než si uvědomujeme. Málokdo třeba ví, že jeden z posledních dopisů prezident Havel poslal běloruskému politickému vězni,” říká Kryścina (32), která už 10 let v Čechách pracuje jako lektorka češtiny a tlumočnice. Přála by si, aby spolu lidé více mluvili a nestyděli se poznávat odlišné kultury. Snaží se tomu pomoci skrze facebookovou stránku BLRČR, kterou přesně za tímto účelem spolu s dalšími aktivistkami založila.


OPU 22. 3. 2019

„Nejprve panika a nejistota, dnes z ní máme radost,” říká otec dcery s Downovým syndromem

Tomáš Hečko je otcem tří dcer. U jedné z nich se spolu s manželkou týden po jejím narození dozvěděli, že má Downův syndrom (pozn. dále jen DS). „ Můj první dojem byl takový, že mi najednou skončil život, který znám. Že už to nikdy nebude jako dřív. Je to celkem slušná panika,” vzpomíná. Dodává, že se s tou skutečností ale velmi rychle srovnali právě díky empatické lékařce, která rodiče poučeně uklidnila. Anežce je nyní 7 let a chodí do první třídy klasické základní školy. Rok před tím nastoupila do školy na přípravku, aby si zvykla. „Všechno, co děláme, děláme proto, aby ona v dospělosti mohla žít co nejsamostatnější život. Což už dnes víme, že u ní půjde relativně velmi dobře. Běžný život ale znamenají také nějaké sociální vazby,” vysvětluje důvody, proč dceru nepřihlásili na speciální školu, ale běžnou základku, kde má u sobe asistentku pedagoga. Podle Tomáše je zásad ...

„Vegan se musí neustále morálně obhajovat,” říká popularizátorka vědy a veganka Selinger

V České republice žije odhadem asi sto tisíc veganů. Co vlastně dnes veganství znamená? Eliška Selinger, popularizátorka vědy a veganka, tvrdí: „Je to snaha vyhnout se zneužívání zvířat, jak nejvíce je to možné.“ To zahrnuje především nekonzumaci živočišných produktů, nekupování oblečení ze zvířat a kosmetiky testované na nich. Eliška se jako veganka nejčastěji setkává s nepochopením právě svých etických principů. „Lidé to velmi často vidí jen jako zdravotní volbu, navíc samozřejmě špatnou (smích) a z toho podle mě pramení velká řada dalších nedorozumění,” přibližuje budoucí lékařka a výzkumnice. Podle Elišky se vegani necítí morálně nadřazení, ač je jim to často vyčítáno. „Pokud někdo dává najevo, že je nadčlověk, tak to není veganstvím nebo jakoukoliv jeho jinou etickou volbou, ale tím, že je to prostě blbec. A blbce bohužel najdeme v každé lidské skupině, tomu lze jen velmi ...

Rakovina kůže sužuje albíny v Ghaně. Čeští vědci našli řešení. Vyvinuli pro ně levný ochranný krém

Lidé s albinismem se v Africe potýkají s předsudky, diskriminací i násilím a také s řadou zdravotních problémů. Nejvíce je ohrožená jejich světlá kůže. „Kůži chybí melanin, a to je ochrana před UV zářením. Pokud melanin nemáš a vystavíš se sluníčku, budeš mít popáleniny. A ty mohou vést k rakovině kůže. Slunci se u nás ale vyhneš jen těžko,” vysvětluje albínský sociální pracovník Kwame Andrews Daklo. „Opalovací krémy se v Ghaně dají sehnat, ale pouze ve velmi drahých nákupních centrech v hlavním městě. Mnozí si je nemohou dovolit,” upřesňuje. Spousta lidí tak na rakovinu předčasně zemře. S možným řešením nyní přicházejí Češi pod vedením Lukáše Houdka z HateFree Culture, který se situaci albínů věnuje. Brněnský chemik Vojta Kundrát mu nabídl svou pomoc při hledání udržitelného řešení a s kolegy z FCH VUT - Ústavu chemie potravin a biotechnologie tak z lokál ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.