Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Chce pomoci dětem po ústavní péči. Nabídne jim vzdělání i práci

 

spravny start big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

12

března
2018

Michal Ďorď prožil celé dětství v ústavní péči. Jako jeden z nejkritičtějších momentů svého života vnímá chvíli opouštění dětského domova. Bez přímé pomoci několika lidí by podle svých slov byl dnes úplně jinde. Mladí lidé v této situaci totiž často končí v dluhových pastech nebo na ulici. Systém, který by s dětmi opouštějícími ústavní péči pracoval, chybí. Právě na to reaguje nová platforma Správný start. Chystá program systematické podpory těchto mladých lidí. Letos plánuje otevřít vlastní sociální podniky v odvětví gastronomie a holičství. Dětem zapojeným do programu současně poskytne bydlení a další vzdělání. Propojí se například s pražskou Czech Barber Academy. „Ve spolupráci budeme školit nové barbery po tom, co vyjdou z dětských domovů. Na základě toho bychom jim pak otevřeli náš vlastní barber shop, kde najdou uplatnění,“ popisuje záměr iniciátor projektu Jonáš Motyčka. Projekt je sympatický i mnohým firmám, které se Správnému startu ozývají. Ten díky tomu lidem odcházejícím z dětského domova také zprostředkuje první pracovní místa.

„Správný start je platforma, která má připravit děti po odchodu z dětského domova na další život. Má jim pomoct v tom nejtěžším období, tedy v prvním roce, kdy opustí jeho brány. Dáme jim práci, poskytneme jim bydlení a při tom je budeme ještě dál vzdělávat, aby se uplatnily na trhu práce,“ říká Jonáš Motyčka, který s dětmi z tohoto prostředí dobrovolně pracuje už více než čtyři roky. Zaměřuje se zejména na skupinu mladých lidí od 15 let, kdy se připravují na svůj vlastní start. „Během té doby jsem si uvědomil, že pokud má ta pomoc být opravdu efektivní, pak musí probíhat hlavně po opuštění domova,“ říká a dodává, že vnímá velký nepoměr počtu neziskových organizací, které se zabývají pomocí dětem v ústavní péči a organizacemi, které pomáhají dětem po jejím opuštění.

Správný start je těsně před spuštěním svých programů, a ty se budou ubírat dvěma směry. Jedním z nich je vytvoření vlastních sociálních podniků, kde budou lidé po odchodu z ústavní péče nacházet pracovní uplatnění. Druhým je pak zaměření se na zprostředkovávání práce. „Obě tyto části budou mít pro děti tu přidanou hodnotu, že ať už jim zprostředkujeme, nebo dáme práci přímo, budou mít od nás bydlení a zajištěné další vzdělání,“ říká Motyčka. Ten také plánuje vznik gastronomických zařízení jako je restaurace nebo jídelna, vznikne ale také barber shop. Zaměřením podniků reaguje kromě poptávky na trhu také na nejčastější výběry učebních oborů dětí v ústavní péči. „Šli jsme na to čistě pragmaticky. Děti z dětských domovů ve velké míře studují učební obory. A často se objevují právě obory kuchař-číšník nebo kadeřník,“ vysvětluje.

spravny start 1

Jonáš Motyčka

Pomoci chce i řada firem

Už dnes je Jonáš Motyčka v kontaktu z řadou firem, které mají zájem pomoci a bývalé klienty dětských domovů zaměstnávat, protože nápadu projektu fandí. „Ta pracovní místa pak budou určitým způsobem chráněná tak, aby to první místo bylo pro ně zajímavé a naučili se tam, jak se na pracovním trhu pohybovat,“ vysvětluje. Během dubna by měla být zprostředkována první pracovní místa. Jonáš Motyčka také spolupracuje s několika odborníky, kteří mu pomáhají s výběrem mladých lidí i následným vzděláváním, které Motyčka vnímá jako klíčovou součást programu.

Bez směřování bych nebyl, kde teď jsem

Michal Ďorď se dostal do ústavní péče už v osmi měsících, kdy ho úřady odebraly jeho matce žijící v holobytě (celý jeho příběh si přečtěte ZDE). „Od tří do dvaceti let jsem vyrůstal v jednom ústavním zařízení na severu Čech,“ říká. Jako problematické vnímá to, že se v průběhu jeho života v dětském domově vystřídalo v péči o něj asi šest vychovatelek. Což do značné míry podle něj pak ovlivňuje také vývoj dítěte. „Ještě než mi bylo osmnáct, jsem se hrozně bál toho, že budu muset odejít. Důvod byl prostý. Věděl jsem, že mi moji rodiče nebudou schopni poskytnout přístřeší, podmínky pro studium, bylo by hrozně těžké vystudovat vysokou školu, na kterou jsem se později dostal,“ vysvětluje.

spravny start 6

Nakonec se mu nový start podařil a Michal je dnes ve svém životě úspěšný. „Bylo to proto, že v mě důležitých momentech podpořilo dost lidí a navedli mě správným směrem,“ říká. Jedním z momentů bylo například doporučení příslušné poradny pro jeho umístění do zvláštní školy. „To se nikomu nelíbilo a já jsem proto šel na klasickou základní školu,“ říká. Zásadním člověkem v jeho životě pak byl také ředitel dětského domova, díky jehož pomoci a nasazení se Michalovi podařilo odejít do Prahy studovat vysokou. Pomohl mu vyřídit stipendium na zaplacení školného a Michal také získal podporu od jedné z nadací. „Od nadace jsem také dostal mentora, který se se mnou stýkal, radil mi a také jsem mu telefonoval a konzultoval s ním své problémy. A on mi byl schopen říct, jak bych měl nějakou situaci řešit,“ vypráví Michal. „To bylo pro mě hodně důležité, protože jsem našim vychovatelkám z domova nedůvěřoval a navíc byly hrozně daleko,“ dodává. Domnívá se, že kdyby nebylo podpory ředitele, nadací i pedagogů na vysoké, byl by dnes úplně jinde.

Neexistující podpůrná síť a připravenost

Podle statistik odcházejí české děti od svých rodičů v průměru v 26 letech, zatímco většina dětí opouští brány dětského domova krátce po dosažení dospělosti. Na absenci podpory dětem, které ústavní péči po dosažení dospělosti opouštějí, právě Správný start reaguje. Klienti dětských domovů mají podle Motyčky často vysokou materiální životní úroveň. „Já sám jsem byl svědkem toho, že jedna slečna, o kterou se nyní staráme, měla tři chytré telefony. Ten standard je ale pak těžké si udržet,“ říká. Naráží tím na fakt, že do mnoha dětských domovů zejména v období Vánoc dochází velké množství materiálních dárků. „Ty děti jsou zvyklé ty věci dostávat, ale v normálním životě to tak většinou nechodí,“ upozorňuje. Děti při opuštění domova dostanou nějaký finanční obnos, často ve výši 20 tisíc, další podpora ze strany státu nebo domova pak už podle Jonáše Motyčky chybí. „To dítě je prostě hozeno do vody a musí se starat samo,“ dodává.

spravny start 3

Často si podle Motyčky po odchodu některé z dětí hledají snazší cesty k věcem, na které byly zvyklé. Což následně může vést k tomu, že pokud několikrát narazí a neuspějí, a není kolem nikdo, kdo by je nasměroval, mohou se podle Jonáše Motyčky uchylovat k prostituci, prodeji drog nebo majetkové trestné činnosti. „Díky tomu, že si často nedokáží udržet životní standard, jsou pak náchylní k půjčování peněz, dostávají se do dluhových pastí a může to skončit i bezdomovectvím nebo vězením,“ dodává. Také Michal Ďorď tuto situaci přičítá zejména absenci systému, který by situaci těchto lidí řešil. „Pomoci by mohlo například sociální bydlení nebo speciální sociální dávky, na které by měli nárok do 26 let, ze kterých by mohli vedle nájmu a stravy platit například další vzdělávání,“ navrhuje.

Barber Akademie

Právě další vzdělávání je jedním z pilířů Správného startu. Jedním z podporovatelů projektu je totiž také Mirek Hradil, který v Praze provozuje Czech Barber Academy, kde se noví holiči učí řemeslu. „Zalíbila se mu myšlenka propojení se Správným startem,“ popisuje Jonáš. „Ve spolupráci budeme školit nové barbery po tom, co vyjdou z dětských domovů, a na základě toho bychom jim pak otevřeli náš vlastní barber shop. Podle jeho úspěšnosti pak může vzniknout i více poboček,“ dodává. Kurzy budou trvat několik měsíců a studenti budou následně připraveni na práci v provozu.

spravny start 8

Správný start bude také mladým lidem zapojeným do programu poskytovat asistenci při vyřizování záležitostí na úřadech a vzdělávání ve finanční gramotnosti, aby tak byli odolnější vůči různým nástrahám. Zmiňuje ale také další problém, na který narazil i Michal Ďorď. „Nemají se prakticky na koho obrátit. Když se za nimi zavřou brány domova, nemají se kam vrátit. Častokrát mění místo svého bydliště a je pro ně vše nové. Je těžké se v takovém období zorientovat, a to i u dětí, které rodiče mají. Natož pak u těch, které vyrůstaly v ústavní péči,“ poznamenává. Proto bude platforma dětem, které budou zapojené do jejího programu, poskytovat spolubydlení za příznivé ceny. Aktuálně se Jonáš snaží získat byty od pražského magistrátu, pokud se to nepodaří, půjde cestou klasického komerčního nájemného. Aby lidé na bydlení dosáhli, budou muset být zapojeni do programu, a to jak pracovat na některé z pozic, tak chodit na předepsané kurzy.

spravny start 5

O nás bez nás

Michal Ďorď spolu s několika dalšími lidmi, kteří vyrostli v ústavní péči, založil organizaci Vteřina poté, která se tomuto tématu věnuje a snaží se přinášet pohled zevnitř. Dlouhodobě se snaží například omezovat umisťování dětí do věku 7 let do ústavů, prosazuje vznik systému následné péče – tedy péče pro lidi, kteří z domovů odcházejí. Snaží se také o změnu podoby ústavní péče. „Aby ty děti nebyly tak izolované od okolí, ale aby například žily v bytech mezi dalšími lidmi a mohly se tak přirozeně začlenit,“ říká Ďorď. „Chtěli bychom, aby se více s dětmi v ústavní péči, i s námi, kteří už jejich brány opustili, mluvilo o tom, co se nás týká. Aby politici a úřady řešili věci spojené s ústavy spolu s těmi dětmi. Aby se jich ptali na jejich reflexi,“ dodává.

Desítky pracovních míst do konce roku

„Jonášův projekt je dobrý hlavně proto, že je potřebný. Žádná komplexní státem garantovaná podpora dětí, které opustí ústavní zařízení, není. Není tu sociální bydlení, nejsou tu programy podpory pro děti. Tenhle projekt dětem nabízí možnost uplatnění, získání praxe,“ říká Michal. Podle Michala děti, které ústavní péči opouštějí, si často odnášejí jen výuční list. On a jeho kolegové z organizace Vteřina poté se domnívají, že mají mnohdy navíc. Jen jim nikdo nedá možnost svůj potenciál plně rozvinout.

spravny start 4

V této chvíli Správný start připravuje otevření restaurace, pro kterou aktuálně hledá vhodné prostory k rozumnému pronájmu. Věří, že se podaří otevřít první provozovnu na podzim letošního roku. Barber Jonáš Motyčka shop pak plánuje otevřít už v létě. A protože se už nyní hlásí poměrně mnoho firem ochotných bývalé klienty dětských domovů zaměstnávat, je Jonáš optimistický a mluví o desítkách pracovních míst ještě do konce letošního roku.

spravny start 7

Foto: Archiv Jonáše Motyčky a Barber akademie

Čtěte dále

„Rasismus tě degraduje na prvoka,” říká česko-romský hudebník Holubec

Jindra Holubec, frontman kapely Amigoos, se narodil do romsko-české rodiny, spojuje tak oba světy tělem i duší. „To, že jsem půlka, jsem si začal uvědomovat až kolem osmnáctého roku života, jinak mi to nějak nedocházelo. Jasně, na fotbale mi říkali cigi, ale protože jsem vyrůstal na vesnici, kde žádní Romové nežili, tak jsem se tak necítil,“ odpovídá na otázku, jak se jeho kořeny projevují v reálném životě. „Nikdy jsem se nestyděl za to, že mám romské kořeny,“ pokračuje Jindra „Spíše jsem na to hrdý a postupem času jsem to cítil jako plus. A díky tomuhle uvědomění jsem se taky snažil chovat ke každému stejně. Nikdy mě u toho nenapadaly myšlenky na to, že jsem snad jiný nebo tak něco.“ Jindra vyrůstal na Jesenicku a pracoval taky jako sociální pracovník. I proto o některých svých písních mluví jako o sociálních baladách a vyjadřuje se k tématům, jako jsou drogy, sociální dávky nebo nenávist. P ...

„Muslimové by se měli vůči urážkám politiků ozvat. Chybí dialog,“ říká 19letý Čech se syrskými kořeny

Mít exotické jméno nemusí být na škodu. „Je to dobrý způsob, jak začít rozhovor,“ říká devatenáctiletý Sufian Massalema. Problémy kvůli svému původu nikdy neměl, podle něj je česká společnost obecně tolerantní a nálady vyvolávají jen konkrétní jedinci, které je nejvíc slyšet. Co mu vadí, je chybějící dialog mezi Čechy a muslimy. „Každý se baví jen sám se sebou v uzavřené bublině, a to není dobře, přitom naše kultury toho mají tolik společného,“ vysvětluje student, který zdědil jméno a arabské kořeny po dědečkovi ze Sýrie.


OPU 7. 12. 2018

6 z 10 lidí žije v zemích, kde nemohou svobodně vyznávat víru

65letá židovská lékařka Sarah Halimi byla v dubnu 2017 napadena a vyhozena z okna svého bytu, který se nacházel ve třetím patře domu v Paříži. Její muslimští sousedé uvedli, že slyšeli pachatele během útoku křičet náboženská hesla a části Koránu v arabštině. Soud po dlouhou dobu nekvalifikoval případ jako zločin z nenávisti, což vyvolalo řadu demonstrací. Po deseti měsících byl útočník původem z Mali odsouzen za vraždu motivovanou antisemitismem, což bylo vyhodnoceno jako přitěžující faktor. Francie je domovem největší židovské populace v západní Evropě a mnoho z nich se v posledních letech stalo obětí vzrůstajícího počtu zločinů z nenávisti. Došlo také k prudkému nárůstu emigrace Židů, kteří odcházejí především do Izraele. Podle Zprávy o náboženské svobodě ve světě organizace Církev v nouzi 6 z 10 lidí žije v současnosti v zemích, kde náboženská svobod ...

Domovem české živnostnice prošly desítky lidí na útěku. Nyní přijme do rodiny 15letého Afghánce

Magdalena Pospíchalová je živnostnice na volné noze z Čelákovic. Už déle než tři roky aktivně pomáhá lidem na útěku. Vše začalo na podzim roku 2015, ve dnech, kdy bylo uprchlíkům zablokovaným u nádraží Keleti v Budapešti umožněno vydat se vlaky do Německa. Na Hlavním nádraží v Praze se tehdy sešla malá skupinka lidí s jídlem, aby jim cestu zpříjemnili. Krátce nato se spontánně zformovala skupina dobrovolníků, kteří po více než rok v pravidelných směnách obcházeli vlaky a uprchlíky aktivně vyhledávali, aby jim poskytli základní potřeby, poradenství a pomoc. Tehdy se také utvořila skupina lidí, kteří ubytovávali ve svých domovech uprchlíky přes noc, aby si odpočinuli před další cestou. „Domů si je brávali studenti, rodiny i matky samoživitelky. Museli to být ale také lidé, kteří mají tak trochu odvahu. Nebát se například reakcí sousedů. 


L ...