Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Stigma a předsudky. Ženy v Salvadoru čelí perzekuci kvůli potratům

 

potraty elsalvador big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

14
ledna
2018

Salvador je nejmenší a nejhustěji obydlenou zemí střední Ameriky. V poslední době je však často označován za zemi s nejpřísnějším a nejkrutějším zákonem o potratu - žena v Salvadoru totiž nesmí podstoupit potrat ani v případě ohrožení jejího vlastního života.

Teodoře del Carmen Vásquez bylo dvacet sedm let, když v roce 2007 začala při práci pociťovat silné bolesti v břiše a krvácení. Přestože si před omdlením zavolala pomoc a podle ní se následně dítě narodilo mrtvé, byla odsouzena k třiceti letům za mřížemi za jeho vraždu. O 10 let později, v prosinci 2017, soud zamítl její odvolání. „Tragický příběh Teodory smutně ilustruje vše, co je špatně na právním systému v Salvadoru, kde se zdá, že jsou lidská práva cizím konceptem,” reagovala na zprávu o zamítnutí Teodořina odvolání Erika Guevara-Rosas, ředitelka oddělení Americas v Amnesty International.

Případ Teodory není zdaleka ojedinělý. Tehdy osmnáctiletá středoškolačka Evelyn Beatriz Hernández Cruz byla opakovaně znásilňována členem gangu, ale nikomu o tom neřekla ze strachu z následků. Byla stejně jako Teodora odsouzena k třiceti letům ve vězení za vraždu svého dítěte, jehož tělo bylo nalezeno v septické nádrži. Žalobci říkají, že tam dítě úmyslně pohodila a tím ho zavraždila, ale Evelyn tvrdí, že o svém těhotenství nevěděla a o tom, co se později ukázalo jako porod v koupelně jejich domu, si myslela, že jsou jen silné bolesti břicha. Experti nedokázali stanovit, zda dítě zemřelo v břiše matky, nebo po porodu. Morena Herrera, výkonná ředitelka Občanské skupiny pro dekriminalizaci potratu (Citizens’ Group for the Decriminalisation of Abortion) říká, že rozsudek je založený na předsudcích soudců: „Rozsudek odsuzující Evelyn na 30 let ve vězení ukazuje, jak je salvadorské právo aplikované bez přímého a dostačujícího důkazu, který by upřesnil, co žena spáchala.” Herrera více než deset let bojovala jako členka guerrilly proti vládě, nyní se proslavila svým bojem za práva žen v Salvadoru. Celý rozhovor s ní si můžete přečíst ZDE.

Do roku 1997 byl potrat v Salvadoru zákonem povolený pouze ve třech možných případech: v případě, že potrat byl jedinou či poslední možností, jak zachránit život matky, v případě znásilnění nebo pohlavního styku s osobou mladší, než je legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku, a v případě závažné poruchy plodu. V roce 1998 byl zákon pod tlakem církevních skupin v Salvadoru změněn na svou současnou podobu, která stanovuje, že potrat není legální za žádných okolností. Je rozporuplné, zda toto skutečně platí i pro případy ohrožení života matky, jelikož jiný zákon Salvadoru stanovuje, že v podobných případech, jako je záchrana něčího života, je povolené konat jinak nelegální činy beztrestně. Zákon také upravil ústavu tak, aby jasně stanovila, že každá lidská bytost je považována za lidskou bytost od chvíle svého početí.

Podle některých odhadů bylo mezi lety 1998 a 2013 obviněno z potratu a uvězněno na 600 žen, nezřídka až na čtyřicet let. Mnozí argumentují tím, že jsou přísnému zákonu nerovně vystavené především chudé a často negramotné ženy - pro bohaté totiž není problém letět kvůli potratu třeba do Miami. V přísně katolickém Salvadoru je navíc sexuální výchova považovaná za tabu, proto je vzdělání jak žen, tak mužů o reprodukci mnohdy minimální. Právníci tvrdí, že největší problém tkví v tom, že lidé nedokáží rozlišovat mezi samovolným a nesamovolným potratem. Díky náboženskému dogmatu a předsudkům jsou ženy považovány za plně zodpovědné za svůj plod, bez ohledu na příčinu potratu. Dennis Muñoz, který obhajuje dvě uvězněné ženy, říká, že i když u soudu dokáže, že se jednalo o samovolný potrat, soudce tomu často nepřikládá žádnou váhu. On sám je přesvědčen o tom, že Salvador má nejpřísnější zákon o potratu na světě, protože předpokládá vinu ženy.

Foto: Pixabay

Čtěte dále

Manipulace: Nově mohou volit cizinci bez českého občanství. Umožnil to Hamáček

Tomio Okamura v neděli zveřejnil na svém facebookovém profilu nové video, ve kterém uvádí, že nově budou mít možnost v České republice volit a být voleni i cizinci bez českého občanství. Ve videu dále tvrdí, že poté, co se předseda ČSSD Jan Hamáček stal ministrem vnitra, umožnil, aby již v letošních říjnových komunálních volbách mohli v České republice takoví cizinci volit. Skandální na celé věci je dle něj především to, že „tyto návrhy k nám tlačí EU, jelikož nechce zachování národních států, ale vytvoření jednoho centrálního evropského superstátu pod diktátem Bruselu”.


HateFree Culture 17. 7. 2018

„Česká společnost je citlivější k nacismu než komunismu,” domnívá se vnitro

Na facebookové stránce HateFree Culture proběhla v nedávné době bouřlivá diskuze o tom, zda je propagace či podpora nacistických hnutí v praxi více řešena a potlačována než u hnutí komunistických a zda je i ve společnosti vyšší citlivost vůči nacismu než vůči komunismu. „Zákonná úprava nikterak nerozlišuje mezi zločiny spáchanými tou či onou formou totality. Výslovně je to uvedeno v § 405 trestního zákoníku, který postihuje schvalování, zpochybňování, popírání či ospravedlňování těchto zločinů. Je však třeba říci, že orgány činné v trestním řízení se v současnosti více zaměřují na problematiku kriminality pravicových extremistů, kterou považují za větší hrozbu pro bezpečnost a demokracii České republiky,“ uvádí v rozhovoru pro HFC Odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra. „Ve společnosti přetrvává vyšší citlivost vůči nacismu než vůči komunismu. Nac ...

V 60 udělala řidičák, v 65 odmaturovala. Je idolem mnohých Romů

Olga Fečová se narodila za války do silných romských rodů na východním Slovensku. Tam zažila tradiční život, ze kterého čerpá dodnes, přestože se rodina po válce přestěhovala do Prahy za prací. Pochází ze vzdělané muzikantské rodiny, hudba i škola byla tedy v jejím životě všudypřítomná. Ona sama ale v mládí dokončila jen základní vzdělání, chtěla především pečovat o blaho svých blízkých, zatímco oni sami studovali nebo se věnovali kariéře. „Já jsem se vždycky vlastně starala o ostatní a na sebe jsem furt neměla čas,” říká. Když odrostly i její děti, rozhodla se to změnit. „V šedesáti jsem si pak řekla: ,Holka, už bys sis mohla taky udělat čas na sebe.` A udělala jsem si řidičák,” směje se a s ironií dodává, že nyní funguje v systému pětiletek. V 65 letech složila maturitu, v 70 se naučila na housle a v 75 letech začala malovat. Vedle celoživotní práce v továrnách a úklidu se však s ...

Ukaž, že je Česko super. Vyfoť to!

V rámci oslav stého výročí vzniku Československa a 51. ročníku Mezinárodního filmového festivalu filmů s cestovatelskou tematikou Tourfilm probíhá soutěž o nejlepší fotografii. Účastnit soutěže se může každý, fotografie vyjadřující národní hrdost ale musí vzniknout v České republice, každý může přihlásit právě jeden snímek. Cílem soutěže je zvýšit povědomí o letošním jubileu založení Československa. HateFree Culture je jejím partnerem.


HateFree Culture 12. 7. 2018

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.