Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Stigma a předsudky. Ženy v Salvadoru čelí perzekuci kvůli potratům

 

potraty elsalvador big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

14
ledna
2018

Salvador je nejmenší a nejhustěji obydlenou zemí střední Ameriky. V poslední době je však často označován za zemi s nejpřísnějším a nejkrutějším zákonem o potratu - žena v Salvadoru totiž nesmí podstoupit potrat ani v případě ohrožení jejího vlastního života.

Teodoře del Carmen Vásquez bylo dvacet sedm let, když v roce 2007 začala při práci pociťovat silné bolesti v břiše a krvácení. Přestože si před omdlením zavolala pomoc a podle ní se následně dítě narodilo mrtvé, byla odsouzena k třiceti letům za mřížemi za jeho vraždu. O 10 let později, v prosinci 2017, soud zamítl její odvolání. „Tragický příběh Teodory smutně ilustruje vše, co je špatně na právním systému v Salvadoru, kde se zdá, že jsou lidská práva cizím konceptem,” reagovala na zprávu o zamítnutí Teodořina odvolání Erika Guevara-Rosas, ředitelka oddělení Americas v Amnesty International.

Případ Teodory není zdaleka ojedinělý. Tehdy osmnáctiletá středoškolačka Evelyn Beatriz Hernández Cruz byla opakovaně znásilňována členem gangu, ale nikomu o tom neřekla ze strachu z následků. Byla stejně jako Teodora odsouzena k třiceti letům ve vězení za vraždu svého dítěte, jehož tělo bylo nalezeno v septické nádrži. Žalobci říkají, že tam dítě úmyslně pohodila a tím ho zavraždila, ale Evelyn tvrdí, že o svém těhotenství nevěděla a o tom, co se později ukázalo jako porod v koupelně jejich domu, si myslela, že jsou jen silné bolesti břicha. Experti nedokázali stanovit, zda dítě zemřelo v břiše matky, nebo po porodu. Morena Herrera, výkonná ředitelka Občanské skupiny pro dekriminalizaci potratu (Citizens’ Group for the Decriminalisation of Abortion) říká, že rozsudek je založený na předsudcích soudců: „Rozsudek odsuzující Evelyn na 30 let ve vězení ukazuje, jak je salvadorské právo aplikované bez přímého a dostačujícího důkazu, který by upřesnil, co žena spáchala.” Herrera více než deset let bojovala jako členka guerrilly proti vládě, nyní se proslavila svým bojem za práva žen v Salvadoru. Celý rozhovor s ní si můžete přečíst ZDE.

Do roku 1997 byl potrat v Salvadoru zákonem povolený pouze ve třech možných případech: v případě, že potrat byl jedinou či poslední možností, jak zachránit život matky, v případě znásilnění nebo pohlavního styku s osobou mladší, než je legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku, a v případě závažné poruchy plodu. V roce 1998 byl zákon pod tlakem církevních skupin v Salvadoru změněn na svou současnou podobu, která stanovuje, že potrat není legální za žádných okolností. Je rozporuplné, zda toto skutečně platí i pro případy ohrožení života matky, jelikož jiný zákon Salvadoru stanovuje, že v podobných případech, jako je záchrana něčího života, je povolené konat jinak nelegální činy beztrestně. Zákon také upravil ústavu tak, aby jasně stanovila, že každá lidská bytost je považována za lidskou bytost od chvíle svého početí.

Podle některých odhadů bylo mezi lety 1998 a 2013 obviněno z potratu a uvězněno na 600 žen, nezřídka až na čtyřicet let. Mnozí argumentují tím, že jsou přísnému zákonu nerovně vystavené především chudé a často negramotné ženy - pro bohaté totiž není problém letět kvůli potratu třeba do Miami. V přísně katolickém Salvadoru je navíc sexuální výchova považovaná za tabu, proto je vzdělání jak žen, tak mužů o reprodukci mnohdy minimální. Právníci tvrdí, že největší problém tkví v tom, že lidé nedokáží rozlišovat mezi samovolným a nesamovolným potratem. Díky náboženskému dogmatu a předsudkům jsou ženy považovány za plně zodpovědné za svůj plod, bez ohledu na příčinu potratu. Dennis Muñoz, který obhajuje dvě uvězněné ženy, říká, že i když u soudu dokáže, že se jednalo o samovolný potrat, soudce tomu často nepřikládá žádnou váhu. On sám je přesvědčen o tom, že Salvador má nejpřísnější zákon o potratu na světě, protože předpokládá vinu ženy.

Foto: Pixabay

Čtěte dále

„Exekuce se dotýkají téměř čtvrtiny Čechů,“ říká vládní dluhová expertka

Být dlužníkem je ve společnosti přetrvávající stigma. Přesto je ale podle listopadových čísel v exekuci téměř 900 tisíc Čechů. Ti mají nezřídka rodiny a jiné blízké. Podle Barbary Halířové, dluhové expertky Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády, se tak může tato problematika dotýkat až 3 milionů lidí. Problémem je rostoucí počet lidí žijící na nebo pod hranicí chudoby. Čím dál více Čechů si tak nemůže dovolit neočekávaný výdaj. Právě ty je pak často ženou do dluhové pasti a nejvíce ohroženými skupinami lidí jsou ti, kteří zůstali sami - tedy lidé po rozvodu, matky samoživitelky nebo senioři. Proč počet exekucí stále narůstá? V čem by měla přinést změnu chystaná novela zákona a je vůbec nějaká cesta ven?


Lukáš Houdek 18. 4. 2018

Týrání u nás sužuje pětinu seniorů. Postaví se mu běžci v červených šatech

Paní Věra po smrti manžela věnovala dům synovi, který slíbil, že se o ni postará. Syn ale o 68letou matku nijak nepečuje. Snacha jí navíc zakazuje pohyb po společné zahradě a zahrnuje ji výčitkami a sprostými nadávkami. S příběhem paní Věry se setkali pracovníci krizové telefonní linky Senior telefon, kteří ročně řeší až 15 tisíc případů seniorů v nouzi. „Nejčastějším problémem, se kterým lidé na Senior telefon volají, je samota. Výjimečné nejsou ani případy týrání a zanedbávání péče. Jen v minulém roce jsme řešili přes 150 telefonátů osob se sebevražednými tendencemi a 334 hovorů s problematikou domácího násilí nebo týrání,“ říká Jan Lorman z organizace Život 90, která krizovou linku provozuje a již 27 let se v České republice stará o seniory. Na problematiku stále rostoucího počtu týraných seniorů letos upozorní třetí ročník charitativního Red Dress Run nebol ...

HOAX: Selfie Angely Merkelové s Usámou bin Ládinem

V posledních dnech se na sociální síti Facebook šíří fotografie, na které se spolu fotí německá kancléřka Angela Merkel a zakladatel teroristické organizace al-Káida Usáma bin Ládin. Snímek se šíří s komentářem: “TOHLE JE ZAKAZANA FOTKA, FACEBOOK UZ JI NEKOLIKRAT SMAZAL, NESMI SE TO DOSTAT MEZI LIDI, SDILEJTE AT VSICHNI VIDI PRAVDU!!!! RYCHLE NEZ TO ZASE SMAZOU!!!!”. Fotografie má v současnosti přes 4 tisíce sdílení.


HateFree Culture 16. 4. 2018

Podnikat začal ve 12, dnes vyvíjí aplikace pro globální boj se šikanou

Osmnáctiletý Honza Sláma začal podnikat ve dvanácti. Rozbil tehdy prasátko a koupil první akcie. O dva roky později už spolu se spolužáky vyvinuli jednu z nejúspěšnějších studentských aplikací u nás – Taháky do kapsy. Protože se sám setkal se šikanou, rozhodl se těm, kteří ji zažívají i dnes, pomoci. A s přáteli vyvinuli online službu Nenech to být, skrz kterou mohou žáci anonymně nahlásit, že některého z jejich spolužáků něco trápí. Během ročního provozu eviduje více než 1000 nahlášení šikany ve školách. V sedmnácti Honza založil regulérní firmu o dvanácti lidech, kteří spolu s ním pracují na vyvinutí revoluční aplikace FaceUp, která se snaží globálně řešit problémy se šikanou, sexuálním obtěžováním nebo rizikem sebevražd v USA. Jak se mu daří kloubit náročnou práci se školou? Co říkají rodiče na jeho čím dál častější pracovní cesty do zámoří? A proč by rád odjel stavět ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.