Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

"Všechno je marné. Už nechci žít." Desítky seniorů volají o Vánocích na speciální linku

 

linka senior big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

20

prosince
2017

Osamělý muž volá kolem čtvrté hodiny. Cítí se zklamaný, celý život se snažil, a vždy to vyšlo vniveč – rodina, práce, všechno. Nemá to smysl a i teď je sám. Samota je zlá. Postupně se s pracovníkem linky pro seniory dostává i k tomu, co vše zvládl, co dokázal, co se povedlo. Nečekaně se muž loučí vtipem, kterému se smějí oba – pracovník i volající. To je jeden z příběhů Linky seniorů v období Vánoc. Ty jsou sice krásný, ale i emočně velmi náročný čas. A ne každý má to štěstí, že je může trávit s rodinou. Takovou skupinou jsou i osaměle žijící senioři. Především pro ně slouží pracovníci Linky seniorů vánoční služby. „Jsou jiné než ty všední. Přibývá hovorů bilančních, hovorů o nejbytostnějších přáních a hodnotách. Také přibývá smutku a objevují se i úvahy o smyslu života. Na druhé straně občas zavolají lidé, kterým Linka seniorů pomohla během uplynulého roku, podělí se o svůj osobní úspěch, popřejí pracovníkům hezké svátky,” říká vedoucí Linky Kateřina Bohatá z organizace Elpida, která ji provozuje. Za dobu své patnáctileté existence pracovníci Linky hovořili s více než 310 tisíci volajícími. U více než 170 lidí se jim podařilo rozptýlit plány na sebevraždu.

linka senior 1

Foto: Pixabay

„Proměna mezigeneračních vztahů za posledních třicet let způsobila, že ačkoliv staří lidé mají vnoučata či příbuzné, mohou se cítit osamělí. Z posledního sčítání domů, lidí a bytů jasně plyne, že více než 650 000 lidí starších šedesáti let žije v samostatných domácnostech. Pocit osamělosti má negativní dopad nejen na psychiku jedince, ale i na jeho fyzické zdraví,“ uvádí Elpida. Právě z toho důvodu je v době vánočních svátků dostupná Linka seniorů na čísle 800 200 007 - linka důvěry, která může od tíživé samoty ulevit. Funguje denně od 8 do 20 hodin, je zdarma a je určena jak seniorům, tak lidem, kteří se o ně starají, případně jejich blízkým.

linka senior 4

Foto: Elpida

Vánoce jako stres a marnost

„Odchodem do důchodu se změní sociální statut jedince, člověk přijde o mnoho ze svých dosavadních sociálních kontaktů, které považoval za samozřejmé. Senioři o své blízké vztahy obvykle dále přicházejí kvůli vysoké míře úmrtnosti osob nad 68 let či stále častější migraci mladé generace,“ popisuje Elpida. Téměř polovina domácností seniorů jsou domácnosti jednotlivců. Pocit osamělosti ale nemá dopad jen na psychiku, projevuje se i v jeho fyzickém zdraví. U osob starších 65 let podle Elpidy zvyšuje osamělost riziko předčasné smrti až dvojnásobně oproti těm, kteří mají dostatek sociálních kontaktů.

linka senior 2

Foto: Pexels

Ze statistik Linky seniorů vyplývá, že v období listopadu a prosince rapidně narůstá počet volajících, kteří se svěřují s tématem samoty či pocitu osamělosti. „Ti, kteří svou samotu vnímají jako prohru či selhání, pak Vánoce prožívají spíše jako stres či marnost,“ říká Kateřina Bohatá. Prožít Vánoce jako naplněný čas je pro každého osamělého člověka výzvou. Nejvíce pomáhá důvěrný hovor s někým, kdo je ochotný naslouchat a sdílet obyčejné a zároveň hluboké lidské city a úvahy. Ať už je tím člověkem přítel, člen rodiny či odborník z krizové linky.

linka senior 3

Foto: Pixabay

Téměř 200 zachráněných životů

Za svou patnáctiletou existenci pomohla Linka seniorů organizace Elpida více než 310 000 volajícím z celého Česka. Jen v roce 2017 zaznamenala na 33 000 volání. Nejčastějšími tématy hovorů jsou složité rodinné vztahy, osamělost, zvládání náročné nemoci či zdravotního omezení. Tato témata se objevovala ve více než polovině hovorů. U více než 170 volajících se s pomocí Linky podařilo rozptýlit jejich úvahy o sebevraždě či pocit naprosté ztráty smyslu života. Ve 262 případech pomáhala Linka seniorům řešit problém domácího násilí. Za každým ze zmíněných čísel je člověk a jeho jedinečný příběh.

Úvodní foto: Elpida

Čtěte dále

„Vietnamský dril vztahům nepomáhá.” Navzdory rodičům skončil u filmu. Je nominován na Lva

Český herec vietnamského původu Lukáš Tran se narodil v Mostě. Většinu života pak prožil v Opavě, kam se rodiče odstěhovali za obchodem. Přestože je jeho oficiální jméno Duy Anh Tran, používá dnes včetně komunikace s rodinou českou přezdívku Lukáš, kterou mu matka s otcem po poradě s českou chůvou dali. Lukáš vystudoval bakalářský program marketingové komunikace na Fakultě multimediálních studií na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, pracovat začal jako produkční u filmu. Před časem zareagoval na inzerát herce a režiséra Jiřího Mádla, který do svého nového filmu Na střeše hledal Vietnamce. A přestože Lukáš nikdy před kamerou nestál, konkurz vyhrál. Nyní je za svůj výkon nominován na Českého lva a herectví je nyní jeho hlavní pracovní náplní i vášní.

Lukáš Houdek 19. 2. 2020

Tragédiemi opředená syrská samoživitelka finišuje studium práv. Brzy začne odznovu v Británii

Jako jednadvacetiletá uprchla ze Sýrie opředená řadou tragických zážitků a ztrát. Ty pokračovaly i po nalezení útočiště v sousedním Jordánsku. Po řadě kopanců a existenčních problémech se díky své cílevědomosti a talentu ocitla na univerzitě. A brzy spolu s rodinou začne nový život ve Velké Británii. Ta jí ve spolupráci s UNHCR, která její příběh přinesla, dala šanci.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

„Společnost se námi ráda dojímá, zároveň sama vytváří bariéry,“ říká aktivistka lobbující za práva lidí s postižením

„Princip inspiračního porna je takový, že je postižení považováno za cosi strašného, co má tedy fungovat jako motivace pro tzv. normální lidi. To by ale samo o sobě nemělo znamenat, že dojímat se je nemístné. Společnost je obecně hodně nastavená na to, že postižení je strašná věc, zároveň ale zůstává pasivní vůči odstraňování bariér. Chybí předpoklad, že postižení je obtížné právě kvůli překážkám, které by se ale daly odstranit,” říká Jitka Rudolfová. Od narození má dětskou mozkovou obrnu, je na vozíku. Vystudovala Karlovu univerzitu a pracuje pro festival Jeden svět. 

Adéla Gálová 20. 2. 2020

Jako student byl znásilněn. Dnes pomáhá dalším mužům s podobnou zkušeností

Alex Feis-Bryce je ředitelem britské organizace SurvivorsUK, která se zaměřuje na pomoc obětem znásilnění z řad mužů. Tou se stal ve studentském věku i on sám. „Věřím, že mi něco hodil do pití. Nevím to na sto procent, ale po tom, co jsem se napil, jsem najednou začal být malátný. Pak jsem usnul a on mě odnesl nahoru do ložnice. Nedlouho po tom mě znásilnil,” vzpomíná. Podle něj muži často takové zážitky před okolím tají. Bojí se posměchu, cítí současně vinu. O poradenství a skupinové terapie v rámci činnosti organizace je však enormní zájem. „Máme dlouhý waiting list,” říká. On sám se se svou zkušeností podle svých slov vyrovnal bez pomoci odborníků. Lékem mu bylo sdílení a v posledních letech zejména jeho práce.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.