Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Z kluka z děcáku majitelem úspěšného barber shopu

 

laky barber big

leitnerovaJana Leitnerová
Autorka

Jana Leitnerová (*1987) vystudovala obory Český jazyk a literatura a Pedagogika na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se online komunikaci, sociálním sítím a krizové komunikaci.

6
prosince
2017

Lukáš Vlačuha alias Laky se hned po narození ocitl v kojeneckém ústavu, kam ho odložila matka. Pak se dostal do dětského domova v Opavě, kde vyrůstal a zůstal tam až do plnoletosti. Dnes je 26letý Laky, který má romské kořeny, majitelem jednoho z úspěšných barber shopů v Praze, má stálou klientelu a vlastní rodinu. „Se svou minulostí jsem srovnaný. Všechno mělo nějaký důvod,“ říká Laky v talkshow Desetiminutovka na Romea.cz.

laky barber 1

Říká o sobě, že je komediant a je rád středem pozornosti. Už během dětství hodně sportoval, tety v dětském domově ho v tom podporovaly. A stejně tak v tom, aby se vyučil kadeřníkem. „Chtěl jsem být kuchař, uměl jsem vařit a bavilo mě to. Jedna teta mi ale řekla, že bych měl být kadeřníkem,“ popisuje Laky svoje rozhodování, kam jít na školu, a pokračuje: „Už v děcáku jsem ostatním dětem stříhla vlasy a vyholoval obrazce na hlavě.“ Nakonec se tedy rozhodl pro studium na kadeřníka. „Motivací pro mě bylo i to, že tam bylo 25 holek,“ směje se, vzápětí ale dodává, že byl nakonec rád, že měl ve třídě i dva spolužáky.

laky barber 2

Školu dokončil, jenže po odchodu z dětské domova nevěděl, co dál. „Děcák mě naučil se nějak chovat, ale nepřipravil mě na reálný život,“ říká Laky a dodává, že všichni mladí odchází z děcáku naprosto nepřipravení na to, co přijde. I tak je ale tetám v domově vděčný. „Mám k nim silnější vztah než k vlastním rodičům. Moje rodina je děcák, jsem s tím srovnaný,“ svěřuje se Laky. Jeho rodiče se o něj příliš nezajímali, otec se sice občas ozval, ale pomoc mu nakonec nabídli přátele a pak sestra. „Skončil jsem na ulici, pak jsem spal u kámoše v autě,“ popisuje první měsíce po odchodu z domova. „Pak mě sestra nabídla, ať jdu do Prahy, tak jsem šel a ze začátku jsem jí hlídal a venčil psy,“ usmívá se svým pražským začátkům.

laky barber 3

Během času získal práci v restauraci, kde působil jako číšník. Díky svému přístupu k zákazníkům a povaze se poměrně rychle stal vrchním. Na kariéru v barber shopu si ale ještě musel počkat. Když ho poprvé odmítli v jednom salonu, nebral si to osobně. „Přišel jsem tam, prohlídli si mě od hlavy až k patě a řekli, že nemají místo,“ říká a doplňuje, že ani neotestovali, jak pracuje a co umí. V podniku, kde pracoval jako obsluha, si ale postupně získal i zákazníky na stříhání. To, že nedostal nic zadarmo a musel se snažit, bere jako nutnou součást svojí cesty k úspěchu. Ten přišel – kariéru barbera začal v Thomas's Barber Shop, později si otevřel vlastní salon – Laky Royal Cut. A přizpůsobil si ho podle sebe.

laky barber 4

„Zažil jsem ulici, takže i Royal Cut je ve street stylu,“ představuje svůj salon Laky. Jedním z jeho VIP klientů je rapper Rytmus. Chodí k němu ale prý různí lidé. „Chudí i bohatí, je to různý. Barber není ale jen kadeřník, je to i psycholog a určuje styl,“ popisuje svoje povolání Laky. Sám se neustále zdokonaluje a chce svým zákazníkům nabízet to nejlepší. Zároveň pomáhá třeba mladým sportovcům – těm, co se věnují bojovým sportům, které on sám má moc rád. „Podporuju je, aspoň jim věnuju oblečení, dostávají střihy zdarma,“ vyjmenovává. Šanci u něj v barber shopu dostal i bývalý zákazník. „Chodil k nám a pak se dostal do blbý situace, neměl ani na zaplacení. Tak jsem ho zaměstnal, naučil se stříhat a teď má vlastní klienty,“ vysvětluje.

 

Laky má dnes ženu a syna, a ačkoli říká, že je rád středem pozornosti a je bavič, jakmile prý opustí salon, je z něj kliďas od rodiny. „Žádné party nebo hospoda, hezky domů za rodinou,“ přiznává. Malou výjimkou jsou akce, které pořádá právě Rytmus. „My už jsme známá dvojka,“ vrací se k raperovi a přiznává, že dřív pro něj byl vzorem. „Myslím si, že pokud se chtějí děcka vyrůstající v děcáku někam dostat, měli by poslouchat Rytmuse. V mnoha jeho textech jsem se našel,“ říká. Na to, že má romské kořeny, je prý hrdý. „Jsem poloviční Cigán,“ říká o sobě a dodává se smíchem: „Jsem od každýho kus, i v tom jsem jiný.“

Foto: FB Laky Royal Cut

Čtěte dále

Syrský chovatel včel přišel o vše. Dnes zažívá restart v Anglii. Místní mu dali úly, on je učí včelaření

„Včely pro mě znamenají mír, znamenají pro mě bezpečí, život, jsou pro mě všechno,“ říká64letý profesor Damašské univerzity Ryad Alsous, proslulý syrský včelař. Včelám se věnuje už více než 40 let. Před čtyřmi lety však po explozi jeho auta ze strachu o život svůj i své rodiny s těžkým srdcem Sýrii opustil. Zanechal tam i svých 500 úlů, které pro něj znamenaly téměř vše. „Všechny mé úly byly zničeny, některé z nich spáleny,“ říká posmutněle. Útočiště našel v severní Anglii. Tam se mu vlastní pílí a s pomocí místních podařilo postavit znovu na vlastní nohy. I proto, že mu lidé z tamní komunity včely i pozemek pro jejich chování darovali. Začíná tak od začátku. V současnosti má 17 úlů a pořádá kurzy jak pro uprchlíky, které se snaží rekvalifikovat, tak pro britské včelaře. „Pomohl nám naše úly rozšířit. Měli jsme med, ale nevěděli jsme, co s ním. A on nás celým tím p ...

Od filmu k servírce a zase zpátky. Režisérka Viola Tokárová

Viola Tokárová pochází z Českého Krumlova z česko-romské rodiny. Už na střední škole propadla filmu, který také později vystudovala v oboru režie. Jelikož se jí po škole nedařilo filmovou tvorbou živit, prošla několika různými profesemi - od servírky po sociální pracovnici. „Chodila jsem většinou po romských rodinách v Krumlově a snažila se s nimi řešit jejich byrokratické a finanční problémy,“ popisuje svou dřívější profesi. Práce terénní pracovnice jí poskytla potřebný vhled do tématu problematického vzájemného soužití v jihočeské obci Větřní, o které nedávno natočila svůj vůbec první rozhlasový dokument. Dnes se živí drobnými filmovými zakázkami, ve volném čase se pak věnuje vlastním minimalistickým uměleckým projektům. Ve svém volném čase se společně s přáteli pokouší o oživení zavřeného českokrumlovského letního kina. Nepřestává však doufat v to, že se k filmové tvorbě v ...

Desítky lidí v Národní galerii o víkendu napekly cukroví pro potřebné

Druhou adventní neděli společně ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze desítky lidí napekly tisíce kousků vánočního cukroví pro potřebné, a to přímo v expozici, pod rozměrným člunem od světoznámého umělce Aj Wej-weje. Napečené cukroví návštěvníci v závěru naskládali do více než 300 krabiček opatřených osobními vzkazy a přáními. Ty byly předány Armádě spásy a Inbázi, které je rozdají mezi lidi bez domova v Praze a žadatele o azyl v zařízení v Kostelci.


HateFree Culture 12. 12. 2017

Škola, kde inkluze nevzbuzuje negativní emoce. Jak je to možné?

Na první pohled obyčejná škola. Za dveřmi základní a mateřské školy ve Svitavách – Lačnově však reálně probíhá jev, o kterém se diskutuje a který vzbuzuje spoustu emocí. Inkluze. Svitavská škola vzdělává děti z rozmanitých prostředí a s odlišnými potřebami. „Museli jsme na svou stranu získat především rodiče. Vyžaduje to mnohdy komunikovat empaticky. Znamená to někdy i zajít k rodičům domů, vypít s nimi kafe a probrat jejich problémy,“ říká ředitelka školy Radoslava Renzová.  Jak škola s rodiči spolupracuje a jaké vzdělávací metody používají učitelé ve výuce?


Petr Vrchota 8. 12. 2017

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.