Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

"Tam by sednul granát." Prvňáci teplické školy terčem kyberšikany

 

teplice skola big

richterovaKateřina Gamal Richterová
Autorka

Absolventka Blízkovýchodních studií a praktikující muslimka. Externí spolupracovnice HateFree Culture.

4
listopadu
2017

Vlnu nenávistných reakcí vyvolala fotka prvňáčků z teplické základní školy, kterou zveřejnil Teplický deník. Fotografie s vypsanými jmény žáků i učitelek se před pár dny objevila na jedné z nacionalistických stránek, odkud ji často s nenávistnými komentáři sdílely stovky lidí. Třída je totiž složena převážně z romských dětí a dětí arabského původu, což mnozí diskutující na sociální síti komentovali slovy: „Rovnou (symbol pistole)“, „třída plná teroristů“, "ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí.“ nebo „Tam by sednul granát jak prdel na prkýnko!“ Někteří uživatelé posílají také podobné zprávy emailem přímo do školy.  „Nenapadlo by mě, že se spustí taková obrovská vlna," komentuje situaci ředitelka školy Marcela Prokůpková. Podle výpovědí vyučujících i rodičů spolu však děti vycházejí dobře a nevnímají mezi sebou rozdíly. To potvrdil i Mohamed Ghaleb, člen školské rady, který má v této škole tři své děti. „Je smutné, kam až nenávist a strach může lidi dohnat. Je smutné, že obětí nenávisti a strachu jsou právě ti nejslabší z nás – děti. Myslím, že bychom se měli učit od těchto dětí, které překonaly své odlišnosti a dokázaly, že se i přes ně mohou spolu bavit, navázat přátelství a najít společnou cestu a řeč,“dodává.

teplice skola 6

Obličeje a jména žáků byla pro potřeby článku pro jejich ochranu zakryta. 

„Moje první školní tablo“ je nový seriál Deníku.cz, v rámci kterého zveřejňují regionální redakce první společné fotky prvňáčků českých základních škol. „Na nástup do školy se nezapomíná. Patří k nejvíce emotivním zážitkům v lidském životě, vzpomínat na něj budou žáčci i jejich rodiny. Deník tuto slavnostní chvíli zaznamenává v jedinečném seriálu, který během několika měsíců představí prvňáčky u každé školy v zemi,“ zní popis nového seriálu.

Fotka ze základní školy v Plynárenské ulici v severočeských Teplicích však vyvolala vlnu nevole. Třída prvňáčků je totiž složena především z romských dětí a dětí arabského původu. S negativními popisky a vulgárními komentáři se tato fotka šíří na sociálních sítích a komentují a sdílejí ji stovky lidí. „Rovnou (symbol pistole)“, „třída plná teroristů“, Ještě že jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí.“, „Tam by sednul granát jak prdel na prkýnko !!“ To jsou jen některé z komentářů k fotce letošních prvňáčků v Teplicích.

teplice skola 5

Nenávistné komentáře i emaily škole

„Nenapadlo by mě, že se spustí taková obrovská vlna. Takové reakce jsem v žádném případě neočekávala,“ uvedla pro HateFree Culture ke stovkám komentářů ředitelka školy Mgr. Marcela Prokůpková, která se o šíření fotografie prvňáků poprvé dověděla od své kolegyně. Do školy začaly docházet e-maily, které ředitelku Prokůpkovou upozorňovaly na šíření fotky prvňáků na internetu s vulgárními komentáři. Zároveň však přišly i útočné e-maily, například: „Pěkná první třída plných zasraných muslimů :) však počkejte jak tam jednou někomu podřežou krk“

V podobném duchu se nesou i komentáře na Facebooku, kde se hlavním zdrojem šíření fotografie stala stránka s nacionalistickým obsahem Neklan (stránka již není dostupná). Lidé se zde posměšně i vulgárně vyjadřovali ke složení třídy, hovořili o islamizaci i o „přičmoudlících“ a naráželi na to, že děti s arabskými jmény jsou imigranti či uprchlíci. Žáci arabského původu jsou však dětmi lékařů z místní nemocnice a složení třídy je dáno i tím, že se škola nachází v těsné blízkosti sídliště, kde žijí z velké části sociálně slabé rodiny.

„Na Facebooku lidi píšou, že jsme nejhorší škola na severu Čech, že u nás je odpad, že máme nejhorší učitele a tak dále. Já jsem na téhle škole tři roky, školou opravdu žiju a společně se všemi pedagogickými pracovníky a ostatními zaměstnanci školy děláme pro vzdělávání našich dětí opravdu maximum. Děti se hodně přizpůsobily a funguje vedle sebe v jedné třídě Vietnamec, Rus, Ukrajinec, Iráčan, a další,“ popisuje pro HFC ředitelka školy poměry ve smíšených třídách.

„Vazeni, Afghanistan byl budhisticky, Pakistan byl hinduisticky, Libanon byl krestansky a takhle bych mohl pokracovat i nadále. Mimochodem v Izraeli ve meste Betleme (rodisti Jesise Krista) bylo v roce 1948 84%krestanu. V roce 2015 uz jich tam zustalo 12%. Cim to asi je?“ píše jeden z uživatelů stránky Neklan a další se přidává: „Jde to všechno strašně rychle do prdele, naši předci se musejí v hrobě obracet jestli to vidí co jsme nechali udělat z naší vlastí, kterou ONI pro nás a naše děti vybojovali.“ Marcela Prokůpková však žádné vážné problémy s arabskými (muslimskými) dětmi a jejich rodiči neshledává, naopak si chválí vzájemné dobré vztahy. „Ti arabští rodiče, a nejen oni, jsou jedni z mála, kteří přijdou na nějakou školní akci, přijdou na den otevřených dveří, přijdou i na vánoční besídku,“ vypočítává zapojení rodičů dětí do školních aktivit.

teplice skola 1

Zaskočení rodiče

K celé situaci se vyjádřil také Mohamed Ghaleb, primář oddělení následné péče v teplické nemocnici a zároveň člen školské rady. Pro HateFree Culture uvedl, že má v této základní škole tři své děti, včetně první třídy, a nezaznamenal žádný problém. „Děti chodí do školy rády a těší se na své kamarády. A proto jsem byl překvapen tím, co koluje na internetu, protože ve skutečnosti žádný problém není, spíše je to problém některých lidí ve virtuálním světě, kteří nechápou, že se ve třídě sešly děti odlišných barev či národností,“ uvádí k reakcím na internetu a pokračuje: „Je smutné, kam až nenávist a strach může lidi dohnat. Je smutné, že obětí nenávisti a strachu jsou právě ti nejslabší z nás – děti. Myslím, že bychom se měli učit od těchto dětí, které překonaly své odlišnosti a dokázaly, že se i přes ně mohou spolu bavit, navázat přátelství a najít společnou cestu a řeč.“

Vášně nebudí jen děti tmavé barvy pleti, ale také dvě asistentky, které jsou s dětmi vyfocené. „To je jako 1 učitelka a 2 asistentky na 1 třídu ???“ nebo „V normálních podmínkách by stačil plat pro jednu učitelku. NESTAČÍ!Asistentka, tlumočnice a kdo ještě ?PROTO NESTAČÍ PENÍZE NA ŠKOLSTVÍ,“ zlobí se další facebookoví uživatelé, kteří fotku sdíleli. Ve třídě, jak pro HFC vysvětlila ředitelka školy Prokůpková, jsou dva žáci, kteří mají doporučení školských poradenských zařízení. Tlumočnice ale ve třídě není, není jí potřeba. Škola je totiž pověřena Ústeckým krajem, aby organizovala kurzy českého jazyka pro cizince a jejich děti a docházejí na ně i děti z jiných teplických škol. Účastní se jich například Vietnamci, Iráčané, Jemenci, Syřané nebo Číňané. Zájem o kurzy je podle Marcely Prokůpkové značný.

Toto vyjádření podpořil svými slovy na facebookové stránce města Teplice jeden z vyučujících na základní škole v Plynárenské ulici. Ten mimo jiné uvedl: „Ano, máme i žáky, kteří neumí česky, ale ti si náš jazyk poměrně rychle osvojují. Chodí na hodiny českého jazyka, které jsou pro ně pořádány na naší škole. A nejsou to jen muslimští žáci, ale i jiní cizinci. Mnoho z těch žáků má velice úspěšné a inteligentní rodiče.“ Svůj komentář uzavřel slovy: „Měl jsem jen potřebu zastat se dětí, které znám osobně. Vím, jak se ve škole snaží a jak pilně pracují. Přál bych si mít víc takových žáků.“

Vedle nenávisti také podpora

V diskuzích však kromě negativních komentářů zaznívají také příspěvky, které podporují vzdělávání dětí bez ohledu na jejich původ či etnicitu. „Pořád všichni křičí, že když tu jsou, musí se zapojit do společnosti. Kde jinde než ve škole. Malé děti lidské předsudky neřeší a tihle je pravděpodobně nebudou řešit ani v dospělosti. Budou posuzovat lidi podle toho, jestli jsou dobří nebo špatní a ne podle toho, jestli jsou zelení nebo fialoví,“ a také „Hej, lidi, tak co vlastně chcete? Kdyz nebudou chodit děcka do školy spolu s místními obyvateli, tak se ani nebudou moct integrovat a skončí vyloučení ze společnosti, což je nejčastější důvod teroristického útoku. Když budou chodit do školy spolu s Čechy a jinými etniky/národy, tak se do společnosti lépe začlení. Což je věc, o kterou bychom měli stát. Předejdeme tak mnoha problémům,“ píší uživatelé na Facebooku.

teplice skola 3

Ředitelka Prokůpková uvedla, že letos je to poprvé, co má škola pouze jednu první třídu. „Z důvodu nízkého počtu přihlášených dětí k zápisu škola letos mohla otevřít pouze jednu první třídu. Kdyby ty třídy byly dvě, tak děti více rozptýlíme,“ říká. Samotným dětem to prý ale nevadí. „Děti spolu vycházejí dobře. Vůbec si ty rozdíly neuvědomují,“ uzavírá.

Čtěte dále

„Češi se starají sami o sebe, zároveň nejsou ignoranti,” říká Ukrajinec žijící v Praze

Viktor Tverdochlibov pochází z Ukrajiny, v Česku žije pět let. Usadil se na pražském Žižkově. Patnáct let prožil na Slovensku, kde studoval žurnalistiku, dnes se věnuje hudbě. Na Ukrajinu, ze které odcházel, vzpomíná dramaticky. „Běžně se střílelo na ulicích. Problémy se totiž mnohdy řešily násilím. Policie v podstatě neexistovala, ona sama byla největší mafií,” říká. Dodává však, že mu při poslední návštěvě došlo, jak moc se změnila a že Charkov, ze kterého pochází, je moderní evropské město. A změnili se podle něj i lidé, zejména kvůli válce. Vnímá je jako semknutější. „Spojilo je to. Nyní jsou k sobě o dost tolerantnější - ať už z pohledu subkultur, tak různých sociálních prostředí. Všichni se snaží vycházet, snaží se být milí. Což byl pro mě nezvyk,” přiznává. Dnes za svůj domov považuje Prahu a zejména „špinavý Žižkov”, jak říká. „ Před pár měsíci jsem se v ...

Čelí výhrůžkám, byl pobodán nožem. Německý starosta nadále začleňuje uprchlíky. A má úspěchy

„Nemůžeme vyřešit všechny problémy milionů uprchlíků ve světě, ale můžeme udělat to nejlepší, co svedeme, pro to, aby se věci zlepšily. Myslím, že jsme to udělali a nesemlelo nás to,” říká Andreas Hollstein, 55letý starosta západoněmeckého městečka Altena, které je dáváno za příklad úspěšné integrace nově příchozích. Obec o 17 tisících obyvatelích totiž od roku 2013 dobrovolně přijala na 450 uprchlíků, které se snaží pomocí inovativních přístupů, a zejména respektu a principu aktivního sousedství, začlenit do společnosti. A má úspěch. Nyní se také obec spolu se starostou stali finalisty prestižní Nansenovy ceny, kterou každoročně uděluje UNHCR.


Lukáš Houdek 19. 9. 2018

„Dnes mi třískli hlavou o zeď.” Systém na odhalení šikany zachytil 2000 zpráv. Používá ho už 1000 škol

Přes dva tisíce nahlášení rizikového chování za poslední rok prošlo systémem Nenech to být. „Vím, že se chce zabít,” nebo „Mám o ni strach, hodně se pořezala,” jsou jen příklady ze stovek příběhů. Platforma vytvořená brněnskými teenagery funguje již na více než tisícovce škol po celé České republice. Ty se do ní mohou zdarma registrovat a aplikace jim pak pomáhá s odhalováním šikany či jejího rizika. Funguje jako online schránka důvěry na adrese www.nntb.cz. Nechává tak anonymně promluvit ohrožené děti, jejich spolužáky i rodiče. Po konci loňského školního roku se autoři platformy, která má záštitu MŠMT, rozhodli veškerá nahlášení analyzovat a ukázat, s jakými problémy se děti skrz službu Nenech to být svěřují.


HateFree Culture 18. 9. 2018

„Někteří násilí ze strachu z jinakosti ospravedlňují ochranou křesťanských hodnot. To si odporuje,” říká katolický kněz

Chebský farář Petr Hruška je spoluzakladatelem mobilního hospice, držitelem ocenění za péči o nemocné, běžcem, hráčem geocachingu a prototypem velmi otevřeného katolického kněze. Role církve v dnešní společnosti pro něj spočívá v předávání moudrosti, důrazu na pospolitost, nabízení možnosti někam patřit a ve službě chudým, trpícím a žijícím na okraji společnosti. Proč podle něj některá témata tak dramaticky rozdělují společnost, církve i samotné lidi v jedné církvi? „Jednou z hlubších příčin tohoto rozdělení je, dle mého, strach z jinakosti. Myslím, že tento strach často pramení z neznalosti vlastní identity či z nedostatečného zakořenění v ní,“ líčí farář Hruška. Podle něj je stálou výzvou náboženství vyrovnávat se s fundamentalismem a politickým zneužitím náboženských myšlenek.


Jiří Pasz 18. ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.