Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

"Tam by sednul granát." Prvňáci teplické školy terčem kyberšikany

 

teplice skola big

richterovaKateřina Gamal Richterová
Autorka

Absolventka Blízkovýchodních studií a praktikující muslimka. Externí spolupracovnice HateFree Culture.

4
listopadu
2017

Vlnu nenávistných reakcí vyvolala fotka prvňáčků z teplické základní školy, kterou zveřejnil Teplický deník. Fotografie s vypsanými jmény žáků i učitelek se před pár dny objevila na jedné z nacionalistických stránek, odkud ji často s nenávistnými komentáři sdílely stovky lidí. Třída je totiž složena převážně z romských dětí a dětí arabského původu, což mnozí diskutující na sociální síti komentovali slovy: „Rovnou (symbol pistole)“, „třída plná teroristů“, "ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí.“ nebo „Tam by sednul granát jak prdel na prkýnko!“ Někteří uživatelé posílají také podobné zprávy emailem přímo do školy.  „Nenapadlo by mě, že se spustí taková obrovská vlna," komentuje situaci ředitelka školy Marcela Prokůpková. Podle výpovědí vyučujících i rodičů spolu však děti vycházejí dobře a nevnímají mezi sebou rozdíly. To potvrdil i Mohamed Ghaleb, člen školské rady, který má v této škole tři své děti. „Je smutné, kam až nenávist a strach může lidi dohnat. Je smutné, že obětí nenávisti a strachu jsou právě ti nejslabší z nás – děti. Myslím, že bychom se měli učit od těchto dětí, které překonaly své odlišnosti a dokázaly, že se i přes ně mohou spolu bavit, navázat přátelství a najít společnou cestu a řeč,“dodává.

teplice skola 6

Obličeje a jména žáků byla pro potřeby článku pro jejich ochranu zakryta. 

„Moje první školní tablo“ je nový seriál Deníku.cz, v rámci kterého zveřejňují regionální redakce první společné fotky prvňáčků českých základních škol. „Na nástup do školy se nezapomíná. Patří k nejvíce emotivním zážitkům v lidském životě, vzpomínat na něj budou žáčci i jejich rodiny. Deník tuto slavnostní chvíli zaznamenává v jedinečném seriálu, který během několika měsíců představí prvňáčky u každé školy v zemi,“ zní popis nového seriálu.

Fotka ze základní školy v Plynárenské ulici v severočeských Teplicích však vyvolala vlnu nevole. Třída prvňáčků je totiž složena především z romských dětí a dětí arabského původu. S negativními popisky a vulgárními komentáři se tato fotka šíří na sociálních sítích a komentují a sdílejí ji stovky lidí. „Rovnou (symbol pistole)“, „třída plná teroristů“, Ještě že jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí.“, „Tam by sednul granát jak prdel na prkýnko !!“ To jsou jen některé z komentářů k fotce letošních prvňáčků v Teplicích.

teplice skola 5

Nenávistné komentáře i emaily škole

„Nenapadlo by mě, že se spustí taková obrovská vlna. Takové reakce jsem v žádném případě neočekávala,“ uvedla pro HateFree Culture ke stovkám komentářů ředitelka školy Mgr. Marcela Prokůpková, která se o šíření fotografie prvňáků poprvé dověděla od své kolegyně. Do školy začaly docházet e-maily, které ředitelku Prokůpkovou upozorňovaly na šíření fotky prvňáků na internetu s vulgárními komentáři. Zároveň však přišly i útočné e-maily, například: „Pěkná první třída plných zasraných muslimů :) však počkejte jak tam jednou někomu podřežou krk“

V podobném duchu se nesou i komentáře na Facebooku, kde se hlavním zdrojem šíření fotografie stala stránka s nacionalistickým obsahem Neklan (stránka již není dostupná). Lidé se zde posměšně i vulgárně vyjadřovali ke složení třídy, hovořili o islamizaci i o „přičmoudlících“ a naráželi na to, že děti s arabskými jmény jsou imigranti či uprchlíci. Žáci arabského původu jsou však dětmi lékařů z místní nemocnice a složení třídy je dáno i tím, že se škola nachází v těsné blízkosti sídliště, kde žijí z velké části sociálně slabé rodiny.

„Na Facebooku lidi píšou, že jsme nejhorší škola na severu Čech, že u nás je odpad, že máme nejhorší učitele a tak dále. Já jsem na téhle škole tři roky, školou opravdu žiju a společně se všemi pedagogickými pracovníky a ostatními zaměstnanci školy děláme pro vzdělávání našich dětí opravdu maximum. Děti se hodně přizpůsobily a funguje vedle sebe v jedné třídě Vietnamec, Rus, Ukrajinec, Iráčan, a další,“ popisuje pro HFC ředitelka školy poměry ve smíšených třídách.

„Vazeni, Afghanistan byl budhisticky, Pakistan byl hinduisticky, Libanon byl krestansky a takhle bych mohl pokracovat i nadále. Mimochodem v Izraeli ve meste Betleme (rodisti Jesise Krista) bylo v roce 1948 84%krestanu. V roce 2015 uz jich tam zustalo 12%. Cim to asi je?“ píše jeden z uživatelů stránky Neklan a další se přidává: „Jde to všechno strašně rychle do prdele, naši předci se musejí v hrobě obracet jestli to vidí co jsme nechali udělat z naší vlastí, kterou ONI pro nás a naše děti vybojovali.“ Marcela Prokůpková však žádné vážné problémy s arabskými (muslimskými) dětmi a jejich rodiči neshledává, naopak si chválí vzájemné dobré vztahy. „Ti arabští rodiče, a nejen oni, jsou jedni z mála, kteří přijdou na nějakou školní akci, přijdou na den otevřených dveří, přijdou i na vánoční besídku,“ vypočítává zapojení rodičů dětí do školních aktivit.

teplice skola 1

Zaskočení rodiče

K celé situaci se vyjádřil také Mohamed Ghaleb, primář oddělení následné péče v teplické nemocnici a zároveň člen školské rady. Pro HateFree Culture uvedl, že má v této základní škole tři své děti, včetně první třídy, a nezaznamenal žádný problém. „Děti chodí do školy rády a těší se na své kamarády. A proto jsem byl překvapen tím, co koluje na internetu, protože ve skutečnosti žádný problém není, spíše je to problém některých lidí ve virtuálním světě, kteří nechápou, že se ve třídě sešly děti odlišných barev či národností,“ uvádí k reakcím na internetu a pokračuje: „Je smutné, kam až nenávist a strach může lidi dohnat. Je smutné, že obětí nenávisti a strachu jsou právě ti nejslabší z nás – děti. Myslím, že bychom se měli učit od těchto dětí, které překonaly své odlišnosti a dokázaly, že se i přes ně mohou spolu bavit, navázat přátelství a najít společnou cestu a řeč.“

Vášně nebudí jen děti tmavé barvy pleti, ale také dvě asistentky, které jsou s dětmi vyfocené. „To je jako 1 učitelka a 2 asistentky na 1 třídu ???“ nebo „V normálních podmínkách by stačil plat pro jednu učitelku. NESTAČÍ!Asistentka, tlumočnice a kdo ještě ?PROTO NESTAČÍ PENÍZE NA ŠKOLSTVÍ,“ zlobí se další facebookoví uživatelé, kteří fotku sdíleli. Ve třídě, jak pro HFC vysvětlila ředitelka školy Prokůpková, jsou dva žáci, kteří mají doporučení školských poradenských zařízení. Tlumočnice ale ve třídě není, není jí potřeba. Škola je totiž pověřena Ústeckým krajem, aby organizovala kurzy českého jazyka pro cizince a jejich děti a docházejí na ně i děti z jiných teplických škol. Účastní se jich například Vietnamci, Iráčané, Jemenci, Syřané nebo Číňané. Zájem o kurzy je podle Marcely Prokůpkové značný.

Toto vyjádření podpořil svými slovy na facebookové stránce města Teplice jeden z vyučujících na základní škole v Plynárenské ulici. Ten mimo jiné uvedl: „Ano, máme i žáky, kteří neumí česky, ale ti si náš jazyk poměrně rychle osvojují. Chodí na hodiny českého jazyka, které jsou pro ně pořádány na naší škole. A nejsou to jen muslimští žáci, ale i jiní cizinci. Mnoho z těch žáků má velice úspěšné a inteligentní rodiče.“ Svůj komentář uzavřel slovy: „Měl jsem jen potřebu zastat se dětí, které znám osobně. Vím, jak se ve škole snaží a jak pilně pracují. Přál bych si mít víc takových žáků.“

Vedle nenávisti také podpora

V diskuzích však kromě negativních komentářů zaznívají také příspěvky, které podporují vzdělávání dětí bez ohledu na jejich původ či etnicitu. „Pořád všichni křičí, že když tu jsou, musí se zapojit do společnosti. Kde jinde než ve škole. Malé děti lidské předsudky neřeší a tihle je pravděpodobně nebudou řešit ani v dospělosti. Budou posuzovat lidi podle toho, jestli jsou dobří nebo špatní a ne podle toho, jestli jsou zelení nebo fialoví,“ a také „Hej, lidi, tak co vlastně chcete? Kdyz nebudou chodit děcka do školy spolu s místními obyvateli, tak se ani nebudou moct integrovat a skončí vyloučení ze společnosti, což je nejčastější důvod teroristického útoku. Když budou chodit do školy spolu s Čechy a jinými etniky/národy, tak se do společnosti lépe začlení. Což je věc, o kterou bychom měli stát. Předejdeme tak mnoha problémům,“ píší uživatelé na Facebooku.

teplice skola 3

Ředitelka Prokůpková uvedla, že letos je to poprvé, co má škola pouze jednu první třídu. „Z důvodu nízkého počtu přihlášených dětí k zápisu škola letos mohla otevřít pouze jednu první třídu. Kdyby ty třídy byly dvě, tak děti více rozptýlíme,“ říká. Samotným dětem to prý ale nevadí. „Děti spolu vycházejí dobře. Vůbec si ty rozdíly neuvědomují,“ uzavírá.

Čtěte dále

Průlom v pravoslavné církvi. Její přední biskup vyzval k diskusi o stejnopohlavních vztazích

Britský biskup Kallistos Ware (* 1934) je zkušený pravoslavný kněz a známý autor knih o pravoslaví, z nichž některé vyšly i v českém překladu (největší popularitě se těšila asi práce Cestou orthodoxie, česky 1996). Třiaosmdesátiletý duchovní nyní rozpoutal bouři, která na nějaký čas opanovala západní pravoslavná média a servery. V aktuálním čísle pravoslavného sborníku The Wheel Journal (13/14, jaro–léto 2018) se pustil do tématu, které má explosivní sílu nejen v rámci ortodoxního křesťanství.


Jan Sušer 18. 6. 2018

„Neziskovky nejsou pašeráci ani vítači uprchlíků,” říká ředitelka Multikulturního centra

Hoaxy se nevyhýbají ani neziskovým organizacím. Nedávno se například šířil řetězový e-mail s předmětem: „Okamura má pravdu. Rozesílejte! Dost lidí, hlavně v Praze, nemorálně PARAZITUJE s neziskovými organizacemi a má vystaráno.“ E-mail dorazil i na kontaktní adresu Multikulturního centra Praha. „Skvělé bylo, že pisatelka napsala, že dříve, než e-mail rozpošle, chtěla by si ověřit informace v něm uvedené,“ uvádí jeho ředitelka Zuzana Schreiberová, která se rozhodla na dezinformaci reagovat veřejně pomocí videa. „E-mail operoval s částkami přidělenými ze státního rozpočtu neziskovkám zabývajícím se migrační tématikou, ale vůbec neuváděl, zda je to za rok, nebo za delší období. Pokud bychom přistoupili na jejich hru a domnívali se, že se jedná o částku za rok, lišilo se v našem případě číslo o patnáct miliónů, a to nejenom ze státních dotací, ale z celého obratu naš ...

„Propadávání žáků je zrůdnost,” říká expertka na inkluzi

„Cílem inkluzivního vzdělávání je, aby každé dítě mělo rovné šance na naplnění svého vzdělávacího potenciálu a mohlo se učit dle svých individuálních talentů a potřeb,” vysvětluje Klára Laurenčíková, speciální pedagožka, expertka v oblasti inkluzivního vzdělávání a někdejší náměstkyně ministra školství. Dříve tomu tak podle ní nebylo a děti s různými obtížemi byly odkládány mimo hlavní vzdělávací proud, do tehdejších zvláštních škol. „V tomto segmentu končilo mnoho dětí třeba jen proto, že potřebovaly pomalejší tempo, individuálnější přístup či nějakou formu podpory navíc. Mnohdy se vůbec nejednalo o děti s mentálním hendikepem, který by jim znemožňoval výuku v běžné škole. Ocitaly se zde děti s duševním onemocněním, chronickými zdravotními potížemi či, a to velmi masivně, děti romského etnika. Zvláštní školy vzdělávaly častokrát děti, které by při jen trochu ...

V Sýrii inženýr, ve Francii myč aut. Dnes otevírá restauraci

Spolu se ženou a dvěma dětmi uprchli před válkou z Damašku. Rodina se rozdělila v Libanonu, aby se po roce a strastiplné cestě otce, dvaačtyřicetiletého Nabila Attara, opět setkala ve francouzském Orléansu, kam dříve rodina ráda jezdila na dovolenou. Nabil, původem softwarový inženýr, však musel v nové zemi začít od začátku, a tak rodinu rok živil mytím aut. Právě jídlo mu pomáhalo v integraci do společnosti už od počátku, protože tamní jazyk neovládal. „Neuměl jsem francouzsky, tak jsem pozval své sousedy, mého lékaře a pár dalších lidí a uvařil jsem pro ně,” vzpomíná. Záhy se mu naskytla příležitost zúčastnit se uprchlického kulinářského festivalu v Paříži, kde mu po svém velkém úspěchu a značné mediální pozornosti došlo, že to je dráha, na kterou by se chtěl vydat. Už v Damašku totiž ve sklepě vyráběl vlastní sýry. A tentokrát se rozhodl za svým snem jít. A daří se mu. Nedávno získal ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.