Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Francie omezuje digitálně upravené fotografie modelek

 

modelky retus big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

6
října
2017

Podle nového zákona, jenž vešel v platnost se začátkem letošního října, budou muset francouzské reklamní agentury jasně označit ty fotografie modelek, jejichž postava byla digitálně upravená. Jakákoli takto komerční digitálně upravená fotka, která nebude jasně označená spojením “photographie retouchée” (upravená/retušovaná fotografie) může přinést zadavateli pokutu až ve výši 37 500 euro nebo 30 % z ceny reklamy. Francouzští politici věří, že takovéto opatření povede k snížení nerealistických obrazů těla, kterým jsou děti a mladí lidé vystavováni.

Ve Francii, kde zhruba 600 000 lidí trpí anorexií či jinou poruchou příjmu potravy, je digitální úprava fotografií modelek vnímána jako problém veřejného zdravotnictví. Hned po dopravních nehodách jsou poruchy příjmu potravy nejčastější příčinou smrti mladistvých ve věku 15 - 24 let.

V květnu, kdy bylo toto rozhodnutí oznámené, k tomu bývalá ministryně zdravotnictví Marisol Touraine, která návrh prosadila, řekla: “Vystavování mladých lidí normativním a nerealistickým obrazům těl vede k pocitu sebe-znevažování a nízkému sebevědomí, což může mít vliv na chování související se zdravím.”

Zatím se omezení týká jen digitálních úprav postavy, nikoliv vlasů či pokožky, nejedná se však o jedinou změnu týkající se vzhledu modelek ve Francii. Omezení digitálních úprav vchází v platnost jen pár měsíců po oznámení, že Francie zakáže najímání nezdravě hubených modelek a bude po nich požadovat potvrzení od lékaře, které budu dokazovat, že jejich váha je v normě dle principu BMI (Body Mass Index).

Společnost Getty Images, největší světový dodavatel fotografií, v přímé reakci na nový francouzský zákon oznámila, že již nebude přijímat žádné fotografie, které byly upravené tak, aby na nich modelky působily štíhleji, nebo naopak silněji.

Ilustrační foto: Vimeo

Čtěte dále

Muslimové v Evropě: Islám na Balkánu

Když Viktor Orbán v nedávném rozhovoru pro německý Focus řekl, že islám nikdy do Evropy nepatřil, popřel nejen staletí mnohonáboženského života ve středověké Andalusii (711-1492) a Sicílii (948-1091), ale i něco víc: existenci evropských muslimských společností na Balkáně. Asi třetina obyvatelstva tzv. západního Balkánu jsou muslimové. Nejenže má nám blízká Evropa vlastní autochtonní muslimské obyvatelstvo, jde navíc o společnosti, jež má zkušenosti dlouhodobého soužití křesťanů s muslimy a také první zkušenosti menšinových muslimských obcí s životem v sekulárních státech. V mnohém mohou tyto zkušenosti představovat ponaučení pro dnešek.


Zora Hesová 19. 10. 2017

Ve škole i v práci zažila šikanu, začala proto znovu v Británii. A daří se jí

Kamila Plachetková se narodila a vystudovala v Brně. Její otec je Rom, což do značné míry předznamenalo její další životní dráhu, aniž by to sama kdy předpokládala. Po klidném dětství nastal první šok po nástupu do první třídy, kde se stala kvůli svému původu terčem šikany. Tehdy si také poprvé uvědomila svou odlišnost. „Spolužáci mi začali nadávat do černých sviní a držek, a já jsem vůbec nechápala, co se děje,“ vzpomíná Kamila. V dospělosti se pak opakovaně setkala se šikanou ze strany zaměstnavatele a kolegů, rozhodla se proto před pěti lety Česko opustit a nyní žije se svým synem v Manchesteru. Živí se online marketingem a IT podporou pro několik britských společností. Přestože pro ni není jako pro samoživitelku výchova syna, kterému nedávno diagnostikovali autismus, snadná, do Česka se vrátit nechce, i když ho stále považuje za svůj domov. „Už si to vůbec nedokážu představit,“ říká.< ...

Výstava HateFree? v Brně reflektuje vztah společnosti k Romům

V Muzeu romské kultury v Brně byla 12. října zahájena mezinárodní výstava s názvem Bez nenávisti? HateFree?, která navazuje na stejnojmennou loňskou výstavu v pražském centru DOX. „Je zaměřena speciálně na Romy, na jednu z menšin, jejíž kvalita života je také mimo jiné důsledkem selhávání mechanismů státu, které by měly zajistit důstojné podmínky k životu,“ uvedla při jejím zahájení ředitelka muzea Jana Horváthová. „Výstava reaguje na nárůst nenávisti vůči menšinám jakýmkoliv, u nás jsou v tomto rozměru Romové menšinou výraznou,“ dodala. Část výstavy probíhá také ve veřejném prostoru – ve výloze Café in the Ghetto nedaleko od Muzea – a HateFree Culture je jejím partnerem. Potrvá do 25. února, následně se přesune na Slovensko, do Maďarska a Polska. K výstavě je také připraven bohatý doprovodný program.


HateFree Culture 16

Debata Liberec: Čas dluhů a exekucí

Žijeme v době dluhů a exekucí. Dluhy dnes často bývají chápány jako společenská norma, zatímco jejich nesplácení jako společenské selhání. Dluhy se týkají každého z nás, zároveň každý z nás známe někoho, koho dluhy přivedly do exekuce. Od exekuce nás může dělit krůček. Koho se týká? A jak z toho ven?


HateFree Culture 15. 10. 2017

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.