Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Emigroval kvůli neonacistům. V Anglii si splnil sen a stal se policistou

 

torak big

lukas houdekLukáš Houdek
Autor

Koordinátor projektu HateFree Culture. Vystudoval romistiku na FFUK v Praze. Věnuje se také vlastní umělecké tvorbě, ve které reflektuje téma identity, násilí z nenávisti a bezpráví.

18
září
2017

Britskou královnou oceněný policista Petr Torák je dnes idolem mladých Romů. Ne vždy však byl jeho život ideální. Jako 18letý byl v rodném Liberci napaden neonacisty. „Otec začal dostávat výhrůžky zabitím, vyvražděním celé rodiny,“ vzpomíná Petr. Rodina se proto rozhodla emigrovat do Velké Británie. Počáteční strach a nejistotu z nového prostředí vystřídalo Petrovo úsilí splnit si svůj sen a stát se policistou. V Peterborough se po službě věnuje také práci s českou, slovenskou i romskou komunitou a za své nasazení v této oblasti mu byl před dvěma lety udělen Řád britského impéria. Dnes inspiruje mladé Romy po celé Evropě. Velký důraz přitom klade na vzdělání. Nedávno se proto také stal ambasadorem programu stipendií pro romské studenty organizace ROMEA. „Pozitivní budoucnost Romů je právě ve vzdělání. Pokud na tomto zapracujeme všichni a budeme inspirovat ty mladé Romy a romské děti, máme pak napůl vyhráno,“ říká.

Šestatřicetiletý Petr Torák se narodil a vyrostl v Liberci, kde také vystudoval právní akademii. Odjakživa se toužil stát policistou. Po dokončení střední školy si podal dvě přihlášky na vysokou, současně také procházel výběrovým řízením k Policii ČR v Liberci. Výsledek už se nedozvěděl, protože spolu se svou rodinou ze strachu o život den ze dne – v roce 1999, dva měsíce po maturitě – emigroval do Velké Británie.

Torákův otec se politicky angažoval. Stál například za peticí za odstranění zdi v Matiční ulici, což se mnoha lidem nelíbilo. „Otec začal dostávat výhrůžky zabitím, vyvražděním celé rodiny,“ vzpomíná Petr a dodává, že poslední kapkou pak bylo jeho fyzické napadení. „Za bílého dne v centru města v nákupním středisku mě napadla skupina skinheadů. Dva dny potom napadli i mou matku a mého bratra,“ říká. Domnívá se, že tyto útoky měly co dočinění jak se zmíněnou peticí, tak i s faktem, že byli Romové.

torak 7

Petr Torák při přebírání maturitního vysvědčení

Strach z budoucnosti

Pro Petra byly coby pro 18letého teenagera začátky v prostředí cizí země velmi těžké. „Měl jsem strach z toho, co přijde. Člověk za sebou navíc nechal kamarády, rodinu, ale v mém případě i slibnou budoucnost. Chtěl jsem se něčím stát,“ popisuje první pocity. „Nevěděli jsme, jestli nás zavřou do nějakého detenčního centra, jestli nás deportují,“ dodává. Právě Petr se byl i přes značné mezery v angličtině schopen domluvit z celé rodiny nejlépe. Byl proto pod dalším tlakem, kdy musel vyřizovat a překládat záležitosti také ostatním rodinným členům. „Byl to obrovský nápor na psychiku,“ říká. „Byla tam ale také pozitiva. Například ten kulturní šok, když jsem se procházel po parku a najednou mě kolemjdoucí sami od sebe zdravili. Což se mi v Česku nikdy nestalo,“ usmívá se.

torak 8

Petr Torák s rodinou v Anglii

Petr vnímal jako nejdůležitější zapojit se co nejdříve do společnosti. Proto už zhruba měsíc po příjezdu začal pracovat jako dobrovolník v jedné advokátní kanceláři – aby získal praxi a zkušenosti. Stále totiž toužil po tom, že se stane policistou. „Do Británie jsem šel samozřejmě s tím, že budu pokračovat ve svém snu,“ popisuje.

Po dvou letech se Petr Torák odhodlal zeptat na policejní stanici v Peterborough, co potřebuje splnit, aby mohl její řady rozšířit. Tam mu byly podány chybné informace. „Řekli mi, že musím být Brit,“ vzpomíná. A protože zatím britské občanství nepřipadalo v úvahu, svůj plán dočasně odložil. Pustil se do politiky, a přestože v roce 2006 neúspěšně kandidoval, přineslo mu právě toto zviditelnění pobídku od jednoho policisty, aby se k nim přidal. A tak ještě v tom roce nastoupil k městské policii. O dva roky později pak přešel ke státní.

torak 2

Foto: Archiv Romea.cz

Detektiv i komunitní pracovník

Petr Torák dnes pracuje jako detektiv v oddělení závažné trestné činnosti. „Vyšetřuji vše od ublížení na zdraví po znásilnění nebo pokusy o vraždu. Mou specializací je ale vyšetřování trestných činů z nenávisti a trestných činů moderního otroctví,“ vypočítává.

S předsudky se ve svém vysněném zaměstnání ze strany kolegů setkal jen jednou. Hned zpočátku měla jedna britská policistka na něj a jeho pákistánskou kolegyni opakované narážky. Oni sami se to rozhodli přecházet, ale zaslechl je také jeden z kolegů a policistku nahlásil. Sbor se s ní okamžitě rozloučil. „Tyhle věci se berou v Anglii hodně vážně a od té doby jsem neměl žádný problém,“ říká Torák a dodává, že kolektiv, ve kterém pracuje, je co do původu i dalších specifik velmi různorodý. „Neřeší se tam něco jako rasa, náboženství nebo sexualita,“ vysvětluje.
Petr se díky svému původu a zkušenostem věnuje ve svém volném čase také práci s různorodými komunitami. V době, kdy pracoval u městské i státní policie, byla právě tato specializace jeho parketou. „Byl jsem v Anglii jediným Romem, který pracoval pro policii, takže jsem pomáhal navazovat kontakty, stmelovat vztahy mezi komunitou a policí,“ říká. Protože v současné době pracuje jako detektiv, je kontakt během pracovní doby s komunitou minimální, přichází proto na ni čas až po práci. „S komunitami pracuji buď o víkendu, nebo večer, když přijdu ze služby. Organizuji různé komunitní akce,“ říká.

Vše začalo v podstatě založením sdružení COMPAS, které funguje dodnes. Petr Torák v jeho rámci založil česko-slovenskou knihovnu a funguje také česká a slovenská sobotní škola. Sám Torák pak napsal brožuru pro Čechy a Slováky s radami, jak se úspěšně zapojit do britské společnosti. Chtěl tak předejít případným problémům nebo tomu, že by za tyto potřebné informace museli někomu platit. „Děláme řadu různorodých kulturních akcí, které jsou důležité pro lidi z jiných zemí,“ říká a jmenuje například oslavy Mezinárodního dne Romů, dětí nebo matek.

torak 3

Foto: Archiv Romea.cz

Řád od královny

Bylo to právě jeho nasazení v komunitní práci, které ho vyneslo až k jednomu z britských státních vyznamenání. Jeho práce si totiž všimli jak vysocí policejní důstojníci, tak obec i neziskové organizace a na ocenění ho společně navrhli. A tak mu byl v říjnu 2015 udělen Řád britského impéria. „Když jsem zjistil, že jde o vyznamenání, které uděluje samotná královna, byl to obrovský šok,“ zmiňuje své pocity v momentu, kdy otevřel obálku s dopisem, který ho o udělení vyznamenání informoval.

torak 1

Řád nakonec přímo z rukou královny nepřijal. Ten podle jeho slov mohou touto formou přijmout jen občané Velké Británie. Na jednu stranu ho to mrzelo, na stranu druhou si tak mohl na předání vzít všechny, na kterých mu záleží a kteří na něm mají, podle něj, obrovský podíl. „Ke královně bych si mohl vzít maximálně jednu osobu, takhle jsem mohl pozvat rodiče, sourozence, manželku s dětmi i kamarády. Bylo to pro mě velmi důležité,“ říká. „Já si uvědomuju, že tohle ocenění nepatří jen mně, ale i těm, kteří mě podporují už více jak deset let. A oni si to tak mohli užít spolu se mnou,“ doplňuje.

torak 4

Fenomén Torák

Petr Torák se stal pro mnohé Romy, ale i Neromy, idolem. Dnes krom svého působení ve Velké Británii jezdí také pravidelně do Česka, kde lektoruje semináře pro tuzemské policisty, snaží se ale také motivovat romské studenty. „Já jsem si od počátku, kdy jsem se jako jediný romský příslušník britské policie objevil, uvědomil, že mám velký vliv. A to nejen mezi Romy samotnými, ale i většinovou společností. A to jak v Británii, tak hlavně v České republice a na Slovensku,“ uznává.

Mladí Romové se ho stále častěji ptali, jak by sami mohli dosáhnout svého snu. A tak začal pracovat s romskou mládeží po celé Evropě. „Mnozí také změnili pohled na policii. Z historického hlediska ne všichni Romové policii věřili,“ vysvětluje. Jako pozitivní vzor ho začala vnímat také většinová společnost. On sám však říká, že inspirativních Romů z Česka a Slovenska je dnes v Británii více. „Takových mladých lidí, kteří do Anglie přišli, usadili se a něco dokázali, je dnes už celá řada. Byla jim dána příležitost,“ říká a dodává, že někteří Romové potřebují podat pomocnou ruku, projevit důvěru, a pak se jim začne dařit.

torak 6

Foto: Archiv Romea.cz

Ambasadorem stipendií

Petr Torák se rozhodl, že se v podpoře vzdělávání mladých Romů bude angažovat více. „Letos jsem se účastnil setkání středoškolských a vysokoškolských studentů a musím říct, že jsem byl opravdu nadšený. Bylo to úžasných pět dní ve společnosti inteligentních a inspirativních mladých lidí,“ říká. A právě to ho nadchlo k tomu, aby se stal ambasadorem romského stipendijního programu organizace ROMEA, který romské středoškolské a vysokoškolské studenty finančně i odborně podporuje. „Já si samozřejmě musím vybírat, kam investuju svůj čas, ale právě tento stipendijní program je, podle mého, to, kam se ten čas, energii i peníze investovat vyplatí,“ pokračuje. Aktuálně se ve Velké Británii snaží propagovat finanční sbírku, aby organizace mohla podporovat ještě více nadaných studentů. Do té se může zapojit každý jednotlivec a darovat libovolnou částku přes internet. „Pozitivní budoucnost Romů je právě ve vzdělání. Je to vidět i tady v Británii. Pokud na tomto zapracujeme všichni a budeme inspirovat ty mladé Romy a romské děti, máme napůl vyhráno,“ uzavírá.

Foto: Archiv Petra Toráka

Čtěte dále

„Exekuce se dotýkají téměř čtvrtiny Čechů,“ říká vládní dluhová expertka

Být dlužníkem je ve společnosti přetrvávající stigma. Přesto je ale podle listopadových čísel v exekuci téměř 900 tisíc Čechů. Ti mají nezřídka rodiny a jiné blízké. Podle Barbary Halířové, dluhové expertky Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády, se tak může tato problematika dotýkat až 3 milionů lidí. Problémem je rostoucí počet lidí žijící na nebo pod hranicí chudoby. Čím dál více Čechů si tak nemůže dovolit neočekávaný výdaj. Právě ty je pak často ženou do dluhové pasti a nejvíce ohroženými skupinami lidí jsou ti, kteří zůstali sami - tedy lidé po rozvodu, matky samoživitelky nebo senioři. Proč počet exekucí stále narůstá? V čem by měla přinést změnu chystaná novela zákona a je vůbec nějaká cesta ven?


Lukáš Houdek 18. 4. 2018

Týrání u nás sužuje pětinu seniorů. Postaví se mu běžci v červených šatech

Paní Věra po smrti manžela věnovala dům synovi, který slíbil, že se o ni postará. Syn ale o 68letou matku nijak nepečuje. Snacha jí navíc zakazuje pohyb po společné zahradě a zahrnuje ji výčitkami a sprostými nadávkami. S příběhem paní Věry se setkali pracovníci krizové telefonní linky Senior telefon, kteří ročně řeší až 15 tisíc případů seniorů v nouzi. „Nejčastějším problémem, se kterým lidé na Senior telefon volají, je samota. Výjimečné nejsou ani případy týrání a zanedbávání péče. Jen v minulém roce jsme řešili přes 150 telefonátů osob se sebevražednými tendencemi a 334 hovorů s problematikou domácího násilí nebo týrání,“ říká Jan Lorman z organizace Život 90, která krizovou linku provozuje a již 27 let se v České republice stará o seniory. Na problematiku stále rostoucího počtu týraných seniorů letos upozorní třetí ročník charitativního Red Dress Run nebol ...

HOAX: Selfie Angely Merkelové s Usámou bin Ládinem

V posledních dnech se na sociální síti Facebook šíří fotografie, na které se spolu fotí německá kancléřka Angela Merkel a zakladatel teroristické organizace al-Káida Usáma bin Ládin. Snímek se šíří s komentářem: “TOHLE JE ZAKAZANA FOTKA, FACEBOOK UZ JI NEKOLIKRAT SMAZAL, NESMI SE TO DOSTAT MEZI LIDI, SDILEJTE AT VSICHNI VIDI PRAVDU!!!! RYCHLE NEZ TO ZASE SMAZOU!!!!”. Fotografie má v současnosti přes 4 tisíce sdílení.


HateFree Culture 16. 4. 2018

Podnikat začal ve 12, dnes vyvíjí aplikace pro globální boj se šikanou

Osmnáctiletý Honza Sláma začal podnikat ve dvanácti. Rozbil tehdy prasátko a koupil první akcie. O dva roky později už spolu se spolužáky vyvinuli jednu z nejúspěšnějších studentských aplikací u nás – Taháky do kapsy. Protože se sám setkal se šikanou, rozhodl se těm, kteří ji zažívají i dnes, pomoci. A s přáteli vyvinuli online službu Nenech to být, skrz kterou mohou žáci anonymně nahlásit, že některého z jejich spolužáků něco trápí. Během ročního provozu eviduje více než 1000 nahlášení šikany ve školách. V sedmnácti Honza založil regulérní firmu o dvanácti lidech, kteří spolu s ním pracují na vyvinutí revoluční aplikace FaceUp, která se snaží globálně řešit problémy se šikanou, sexuálním obtěžováním nebo rizikem sebevražd v USA. Jak se mu daří kloubit náročnou práci se školou? Co říkají rodiče na jeho čím dál častější pracovní cesty do zámoří? A proč by rád odjel stavět ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.