Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Malala apeluje na barmskou vůdkyni Su Ťij, aby odsoudila brutální jednání s Rohingya muslimy

 

malala big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

6
září
2017

Nejmladší nositelka Nobelovy ceny za mír Malala Yousafzai apelovala v neděli na nositelku stejné ceny z roku 1991 a současnou vůdkyni Myanmaru (dříve známého jako Barma) Aun Schan Su Ťij přes svůj účet na Twitteru. Ve svém vyjádření volá po ukončení násilí vůči Rohingyům, argumentuje pro udělení občanství této skupině obyvatel Myanmaru a vyzývá ostatní země, aby přijaly rodiny utíkající před násilím. “V průběhu několika uplynulých let jsem opakovaně odsuzovala toto tragické a hanebné jednání. Stále čekám kdy má spolulaureátku Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij, udělá totéž,” píše Malala. 

malala status barma

Rohingyové jsou etnickou muslimskou minoritou ve většinově budhistickém Myanmaru (dříve známém jako Barma) a mnohými humanitárními organizacemi jsou považováni za nejvíce persekuovanou skupinu na světě. V roce 1982 byl schválen diskriminující myanmarský Národností zákon, který odmítl legálně uznat Rohingya muslimy jako občany Myanmaru, v důsledku čehož jsou až do dnešního dne bez jakékoliv státní příslušnosti. Jejich lidská práva jsou podle organizací porušována, jejich svoboda pohybu omezena, stejně jako přístup k potravinám, zdravotnictví a vzdělání. Vojáci Myanmaru vypalují celé vesnice v oblasti Rakhine, kde je Rohingya muslimů nejvíce. Diskriminace, náboženská intolerance a antimuslimské nálady zesilují, jak popisuje Amnesty International ve své zprávě Myanmar 2016/2017.

UNHCR, Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, oznámil, že již přes 123 000 uprchlíků uprchlo ze západního Myanmaru od 25. srpna, především do sousední Bangladéše. Neznámé množství uprchlíků je také stále zablokováno mezi hranicemi na území nikoho. Myanmarské autority navíc zastavili veškerou humanitární pomoc OSN namířenou Rohingya civilistům, což by mohlo vést k humanitární katastrofě.

Vůdkyně Myanmaru Su Ťij, která byla 15 let v domácím vězení za svůj boj za demokracii ve vojensky ovládaném Myanmaru, se stala mezinárodním symbolem mírumilovného odboje, podobně jako Martin Luther King nebo Mahatma Gandhi, a v roce 1991 ji byla udělena Nobelova cena za mír.

Nyní však její ohlušující mlčení vůči porušování lidských práv myanmarské muslimské menšiny překvapuje celý svět. Ve svém rozhovoru pro BBC v dubnu letošního roku dokonce popřela, že jakékoliv etnické čistky Rohingyů probíhají, navzdory rozsáhlým zprávám dokazujícím opak. V reakci na její mlčení již přes 300 000 lidí podepsalo petici usilující o odebrání Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij. Malala, která přežila postřelení do hlavy pákistánským Talibánem v roce 2012, napsala: “Svět čeká a Rohingya muslimové čekají.”

Foto: Wikipedia

Čtěte dále

Australský gay imám plánuje otevřít inkluzivní mešitu. Bude útočištěm LGBT lidí

Ještě před pár lety patřil k uznávaným imámům, jelikož provázel při obřadech v Melbourne v jedné z největších mešit v Austrálii. Respekt si vysloužil také za to, že byl háfizem, tedy člověkem, který se naučil korán zpaměti. To vše přišlo téměř vniveč v roce 2010, kdy se přihlásil ke své sexuální orientaci. Byl vyloučen  z náboženské obce a v mešitách už kázat nesmí. Naopak čelí výhrůžkám smrti, jelikož se z něj stal hlasitý bojovník za práva LGBT muslimů. Těm poskytuje duchovní podporu, občas i útočiště ve svém jednopokojovém bytě. Nyní si vyhlédl v centru města dům, který by za pomoci filantropů rád proměnil  v první LGBT friendly mešitu v zemi spojenou s azylovým domem pro ty, kteří po svém coming outu prchají od svých rodin.


Lukáš Houdek 19. 1. 2018

V Ostravě otevřela ordinace pro chudé a lidi bez domova

Pro lidi bez domova může být z nejrůznějších důvodů složité získat zdravotní pomoc. Jejich zdravotní stav je přitom často vzhledem k životní situaci horší než ve většinové populaci. Stále častěji se také stávají oběťmi psychického a fyzického násilí a sexuálních útoků. „Zejména při terénní práci vidíme fakt, že bezdomovectví je problém sociálně-zdravotní. Většina bezdomovců na ulici má zdravotní problémy. Buď se stali bezdomovci kvůli zdravotnímu handicapu, nebo vlivem života na ulici došlo k nevratnému poškození zdraví,” říká Andrea Pekárková, lékařka Armády spásy. V prvním týdnu letošního roku proto otevřela Armáda spásy ordinaci praktického lékaře pro chudé v Ostravě. Jejím cílem je efektivně řešit problematiku bezdomovectví v rámci komplexního přístupu.


Marie Škardová 18. ...

Český bankéř chtěl poznat realitu, Vánoce strávil mezi uprchlíky v Řecku. „Jsou jako my,“ říká

Třiačtyřicetiletý Martin Bonhard je relativně vysoce postavený bankéř žijící v Praze. Vyrostl v Rakousku a Německu jako dítě emigrantů, kteří odešli z Československa v roce 1968. Protože ho znepokojovala podoba zdejší společenské diskuse o tématu migrace a uprchlíků, a chtěl sám zjistit, jak je to ve skutečnosti, odhodlal se k netradičnímu kroku. Rozhodl se Vánoce a přelom roku strávit v jednom z uprchlických táborů v Řecku. K čemu došel? Jak práce dobrovolníka probíhá? A jaký příběh ho zasáhl nejvíce?


Lukáš Houdek 17. 1. 2018

Zaměstnávání cizinců v Česku: Porušování zákona a vykořisťování

Sedmašedesátiletý pan Tstvetan dojížděl do České republiky za prací od devadesátých let. Během let pracoval v různých agenturách. V dubnu 2017 utrpěl zlomeninu nohy. Od té doby je v pracovní neschopnosti. Agentura, u které byl zaměstnán, s ním poté přerušila kontakt a neplnila dorovnání náhrady ze ztráty na výdělku po celou dobu pracovní neschopnosti. Bydlel na ubytovně a po úraze žil pouze z nemocenských dávek. Po vleklých komplikacích, kdy se vlastními silami i prostřednictvím právníka snažil vymáhat ušlé peníze od agentury, mu došly úspory a skončil na ulici. Poté se ho ujali terénní pracovníci Diakonie ČCE. Jeho případ, který ukazuje na problematiku cizinců na českém trhu práce, není dodnes dořešený. S jakými formami znevýhodňování se zahraniční pracovníci setkávají a jaká řešení navrhují organizace, které řeší problematiku v praxi?