Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Malala apeluje na barmskou vůdkyni Su Ťij, aby odsoudila brutální jednání s Rohingya muslimy

 

malala big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

6
září
2017

Nejmladší nositelka Nobelovy ceny za mír Malala Yousafzai apelovala v neděli na nositelku stejné ceny z roku 1991 a současnou vůdkyni Myanmaru (dříve známého jako Barma) Aun Schan Su Ťij přes svůj účet na Twitteru. Ve svém vyjádření volá po ukončení násilí vůči Rohingyům, argumentuje pro udělení občanství této skupině obyvatel Myanmaru a vyzývá ostatní země, aby přijaly rodiny utíkající před násilím. “V průběhu několika uplynulých let jsem opakovaně odsuzovala toto tragické a hanebné jednání. Stále čekám kdy má spolulaureátku Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij, udělá totéž,” píše Malala. 

malala status barma

Rohingyové jsou etnickou muslimskou minoritou ve většinově budhistickém Myanmaru (dříve známém jako Barma) a mnohými humanitárními organizacemi jsou považováni za nejvíce persekuovanou skupinu na světě. V roce 1982 byl schválen diskriminující myanmarský Národností zákon, který odmítl legálně uznat Rohingya muslimy jako občany Myanmaru, v důsledku čehož jsou až do dnešního dne bez jakékoliv státní příslušnosti. Jejich lidská práva jsou podle organizací porušována, jejich svoboda pohybu omezena, stejně jako přístup k potravinám, zdravotnictví a vzdělání. Vojáci Myanmaru vypalují celé vesnice v oblasti Rakhine, kde je Rohingya muslimů nejvíce. Diskriminace, náboženská intolerance a antimuslimské nálady zesilují, jak popisuje Amnesty International ve své zprávě Myanmar 2016/2017.

UNHCR, Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, oznámil, že již přes 123 000 uprchlíků uprchlo ze západního Myanmaru od 25. srpna, především do sousední Bangladéše. Neznámé množství uprchlíků je také stále zablokováno mezi hranicemi na území nikoho. Myanmarské autority navíc zastavili veškerou humanitární pomoc OSN namířenou Rohingya civilistům, což by mohlo vést k humanitární katastrofě.

Vůdkyně Myanmaru Su Ťij, která byla 15 let v domácím vězení za svůj boj za demokracii ve vojensky ovládaném Myanmaru, se stala mezinárodním symbolem mírumilovného odboje, podobně jako Martin Luther King nebo Mahatma Gandhi, a v roce 1991 ji byla udělena Nobelova cena za mír.

Nyní však její ohlušující mlčení vůči porušování lidských práv myanmarské muslimské menšiny překvapuje celý svět. Ve svém rozhovoru pro BBC v dubnu letošního roku dokonce popřela, že jakékoliv etnické čistky Rohingyů probíhají, navzdory rozsáhlým zprávám dokazujícím opak. V reakci na její mlčení již přes 300 000 lidí podepsalo petici usilující o odebrání Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij. Malala, která přežila postřelení do hlavy pákistánským Talibánem v roce 2012, napsala: “Svět čeká a Rohingya muslimové čekají.”

Foto: Wikipedia

Čtěte dále

„Češi bývali nejmilejší národ v Evropě. Dnes je ovlivňuje populismus,“ říká Egypťan žijící v Praze

Abdalla Gamal je šestatřicetiletý Egypťan žijící kousek za Prahou. Narodil se do vzdělané rodiny ve městě Zagazig na severu země. Jeho otec působí jako veterinář v Rijádu v Saúdské Arábii, bratr pracuje pro tamní magistrát v IT oblasti a jeho sestra je lékařkou. Maminka je v domácnosti. Abdalla prožil v Saúdské Arábii s rodinou šest let, chodil tam na střední gymnázium. Později vystudoval češtinu na prestižní káhirské fakultě Al Alsun. V rámci studií se dostal na rok do Prahy, která ho okamžitě uchvátila. O pár let později se tu rozhodl oženit a založit rodinu. Jak vnímá silné protimuslimské nálady v české společnosti a jak se dotýkají jeho rodiny? Proč studoval právě češtinu a jaká místa má v Praze nejraději?


Lukáš Houdek 22. 5. 2018

„Češi si často lebedí v roli oběti,“ říká cestovatel Petr Horký

Petr Horký je jedním z nejvýznamnějších českých cestovatelů současnosti. Nejprve se prosadil v televizi moderováním pořadů Hip Hap Hop, Pyramida nebo Studio 6. Jako cestovatel, dokumentarista a spisovatel pak navštívil desítky zemí. K rozhodnutí cestovat mu pomohlo mládí prožité za komunistického režimu. „Navenek všichni vypadali stejně, ale uvnitř byla podezřívavost, ublížení, strach… jako mladý jsem přesně věděl, co mi nejvíc chybí: svoboda a cestování,“ popisuje svou motivaci. Na začátku bojoval s vlastními předsudky. „Můj stereotyp byl úplně stejný, jako má většina lidí, než poprvé někam odjedou, a sice připadal jsem si chytře a přemýšlel jsem, proč ti kolem jsou tak blbí, že žijí jinak.“


Jiří Pasz 22. 5. 2018

Otec egyptské lesby prošel nečekanou přeměnou. Od homofobie k toleranci

Gayové a lesby z Blízkého východu a severní Afriky často čelí velké diskriminaci jak na společenské, tak i na státní úrovni. Příběh Dalie, lesby z Egypta, a dalších LGBT aktivistů ale ukazuje, že je jejich okolí přesto mnohdy pochopilo a podpořilo. Nová kampaň od Human Rights Watch a Arab Foundation for Freedoms and Equality vyzdvihuje kreativní snahy těchto aktivistů v regionu a dodává naději do budoucna v otázce práv LGBT osob.


Nina Djukanovićová 20. 5. 2018

Zdravotní sestra změnila po misích v Jordánsku a Iráku názory. „Jsou to lidé jako my,“ říká

Zdravotnický humanitární program MEDEVAC začal během války v Jugoslávii evakuacemi raněných civilistů do českých nemocnic. Postupně se rozrostl a nyní především jezdí čeští lékaři do zahraničí, kde ročně provedou více než 800 operací. Některé z nich zachraňují životy lidem v různých oblastech zasažených krizí. „Jsou to humanitární krize, přírodní katastrofy, ozbrojené konflikty, pomáháme lidem v místech, kde není dostupná zdravotnická péče,“ říká Lukáš Němec, jeden z koordinátorů programu. Komu přesně čeští lékaři pomáhají? „Představte si maminku, mladou ženu, jakou můžete běžně potkat na ulici, na zastávce, cestou do práce… akorát žije na Ukrajině, v Iráku, v Jordánsku. V noci na její barák spadne bomba. Pomáháme obyčejným lidem, kteří si ne vlastní vinou nemohou dovolit životně důležitou lékařskou péči,“ popisuje Němec. Pacienti do programu jsou pečlivě vybíráni za ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.