Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Tisíce syrských dětí se díky manželům Clooneyovým vrátí do školy

 

clooney big

richterovaKateřina Gamal Richterová
Autorka

Absolventka Blízkovýchodních studií a praktikující muslimka. Externí spolupracovnice HateFree Culture.

9
července
2017

„Nechceme ztratit celou generaci jenom proto, že měly tu smůlu a narodily se na špatném místě ve špatnou dobu,“ prohlásili o dětech ze Sýrie Amal a George Clooneyovi. Tisícům syrských dětí, které uprchly ze Sýrie do sousedního Libanonu, chtějí pomoci vrátit se do školních lavic. Spojí proto síly se společnostmi Google a HP Inc. a otevřou pro ně v Libanonu několik veřejných škol. Dětem tak zajistí bezplatnou školní docházku. Podle OSN žije v Libanonu až 200 tisíc dětí, kterým se nedostává vzdělání.

To se rozhodl změnit George Clooney se svou manželkou Amal a chtějí třem tisícům syrských dětí, které uprchly do Libanonu, pomoci vrátit se do školních lavic.

Manželé Clooneyovi založili minulý rok nadaci The Clooney Foundation for Justice, v rámci níž chtějí zajistit spravedlnost nejen v soudních síních, ale také ve školních třídách po celém světě. „Věříme, že spravedlnost znamená bojovat za práva jedinců, kteří se neprávem stali terčem represivních vlád. Spravedlnost je víc než to, o co jde při soudních jednáních. Prosazování spravedlnosti znamená také prosazovat spravedlnost pro oběti války, spravedlnost pro zranitelné děti, které byly zbaveny možnosti studovat, a spravedlnost pro uprchlíky, kteří chtějí znovu vybudovat svůj život v zahraničí,“ uvádějí Amal a George na stránkách své nadace.

Na cestě k zajištění školní docházky syrským dětem v Libanonu chtějí spojit síly se společnostmi Google a HP Inc. a pomoci tak libanonskému ministerstvu školství ve spolupráci s organizací UNICEF otevřít sedm veřejných škol pro děti syrských uprchlíků. Společně chtějí přispět více než třemi miliony dolarů na zajištění přepravy, školních pomůcek, počítačů a kurzů pro učitele. „Tisícům mladých syrských uprchlíků hrozí, že se nikdy nestanou produktivní součástí společnosti. Oficiální výuka to může změnit,“ věří Clooneyovi.

Libanonský ministr školství Marwan Hamade iniciativu George a Amal Clooneyových vítá s nadšením: „Libanonská vláda je nesmírně vděčná za práci George a Amal Clooneyových a jejich nadace. Jsme nesmírně potěšeni, že se nadace rozhodla podpořit naše snahy otevřít více veřejných škol a zajistit tak každému dítěti, které v současnosti žije v Libanonu, bezplatnou školní docházku. Každé dítě, kterému bude umožněn přístup ke vzdělání a novým metodám učení, představuje změnu k lepšímu. Grant nadace Clooneyových proto představuje zcela zásadní investici do budoucích generací v Libanonu.“

„Syrská uprchlická krize je dosud nejhorší humanitární krizí od konce druhé světové války. Libanon, který má ve své společnosti nejvyšší podíl uprchlíků, byl přílivem více než jednoho milionu syrských uprchlíků zasažen nejvíce. Tento nárůst zpomalil místní zdroje, což ovlivňuje nejen děti uprchlíků, ale také libanonské studenty,“ uvádí na svých stránkách UNICEF.

„Je naší nadějí, že děti uprchlíků, které již brzy díky této iniciativě začnou chodit do školy, budou mít možnost podílet se na vybudování lepšího a spravedlivějšího světa. Doufáme také, že ti, kteří jsou zodpovědní za tyto zločiny, budou hnáni ke spravedlnosti,“ prohlásil David Pressman, ambasador nadace manželů Clooneyových.

Foto: Wikipedia

Čtěte dále

Australský gay imám plánuje otevřít inkluzivní mešitu. Bude útočištěm LGBT lidí

Ještě před pár lety patřil k uznávaným imámům, jelikož provázel při obřadech v Melbourne v jedné z největších mešit v Austrálii. Respekt si vysloužil také za to, že byl háfizem, tedy člověkem, který se naučil korán zpaměti. To vše přišlo téměř vniveč v roce 2010, kdy se přihlásil ke své sexuální orientaci. Byl vyloučen  z náboženské obce a v mešitách už kázat nesmí. Naopak čelí výhrůžkám smrti, jelikož se z něj stal hlasitý bojovník za práva LGBT muslimů. Těm poskytuje duchovní podporu, občas i útočiště ve svém jednopokojovém bytě. Nyní si vyhlédl v centru města dům, který by za pomoci filantropů rád proměnil  v první LGBT friendly mešitu v zemi spojenou s azylovým domem pro ty, kteří po svém coming outu prchají od svých rodin.


Lukáš Houdek 19. 1. 2018

V Ostravě otevřela ordinace pro chudé a lidi bez domova

Pro lidi bez domova může být z nejrůznějších důvodů složité získat zdravotní pomoc. Jejich zdravotní stav je přitom často vzhledem k životní situaci horší než ve většinové populaci. Stále častěji se také stávají oběťmi psychického a fyzického násilí a sexuálních útoků. „Zejména při terénní práci vidíme fakt, že bezdomovectví je problém sociálně-zdravotní. Většina bezdomovců na ulici má zdravotní problémy. Buď se stali bezdomovci kvůli zdravotnímu handicapu, nebo vlivem života na ulici došlo k nevratnému poškození zdraví,” říká Andrea Pekárková, lékařka Armády spásy. V prvním týdnu letošního roku proto otevřela Armáda spásy ordinaci praktického lékaře pro chudé v Ostravě. Jejím cílem je efektivně řešit problematiku bezdomovectví v rámci komplexního přístupu.


Marie Škardová 18. ...

Český bankéř chtěl poznat realitu, Vánoce strávil mezi uprchlíky v Řecku. „Jsou jako my,“ říká

Třiačtyřicetiletý Martin Bonhard je relativně vysoce postavený bankéř žijící v Praze. Vyrostl v Rakousku a Německu jako dítě emigrantů, kteří odešli z Československa v roce 1968. Protože ho znepokojovala podoba zdejší společenské diskuse o tématu migrace a uprchlíků, a chtěl sám zjistit, jak je to ve skutečnosti, odhodlal se k netradičnímu kroku. Rozhodl se Vánoce a přelom roku strávit v jednom z uprchlických táborů v Řecku. K čemu došel? Jak práce dobrovolníka probíhá? A jaký příběh ho zasáhl nejvíce?


Lukáš Houdek 17. 1. 2018

Zaměstnávání cizinců v Česku: Porušování zákona a vykořisťování

Sedmašedesátiletý pan Tstvetan dojížděl do České republiky za prací od devadesátých let. Během let pracoval v různých agenturách. V dubnu 2017 utrpěl zlomeninu nohy. Od té doby je v pracovní neschopnosti. Agentura, u které byl zaměstnán, s ním poté přerušila kontakt a neplnila dorovnání náhrady ze ztráty na výdělku po celou dobu pracovní neschopnosti. Bydlel na ubytovně a po úraze žil pouze z nemocenských dávek. Po vleklých komplikacích, kdy se vlastními silami i prostřednictvím právníka snažil vymáhat ušlé peníze od agentury, mu došly úspory a skončil na ulici. Poté se ho ujali terénní pracovníci Diakonie ČCE. Jeho případ, který ukazuje na problematiku cizinců na českém trhu práce, není dodnes dořešený. S jakými formami znevýhodňování se zahraniční pracovníci setkávají a jaká řešení navrhují organizace, které řeší problematiku v praxi?