Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Antisemitismus: Lze definovat nenávist a může definice pomoci?

 

definice antisemitismus big

sternova Veronika Šternová
Autor

Analytička Federace židovských obcí. Během studia judaistiky a teologie se začala věnovat dějinám antijudaismu a antisemitismu.

3
ledna
2017

Vláda Velké Británie se nedávno rozhodla jako jedna z prvních zemí přijmout pracovní definici antisemitismu. Tuto definici letos vydaly členské státy organizace IHRA, jejíž součástí je i Česká republika.

Konečné znění definice IHRA vydala na svém zasedání 26. května 2016 v Bukurešti a v českém překladu zní takto: „Antisemitismus je takové vnímaní Židů, které se dá vyjádřit jako nenávist vůči nim. Slovní a fyzické útoky antisemitismu mohou být zaměřeny proti židovským i nežidovským osobám a/nebo jejich majetku, proti institucím židovské komunity a náboženským zařízením.“

V textu IHRA se dále uvádí různé příklady projevů nenávisti s antisemitskou motivací. Tyto příklady počítají s tradičními formami antisemitismu, jak je známe z historie. Jedná se zejména o démonizaci Židů či judaismu, stereotypizace, kolektivní vina či popírání holocaustu. Nově se však implementují i současné trendy, které se v projevech nenávisti vůči Židům začaly objevovat. Tím jsou myšleny hlavně projevy takzvaného nového antisemitismu, jehož tematickou náplní jsou nenávistné postoje ve vztahu ke Státu Izrael. Tento druh nenávistných projevů je shrnut do takzvaného 3D testu. Test shrnuje tři akty, které začínají písmenem D: delegitimizace, démonizace a používaní dvojích standardů. Text však také zdůrazňuje, že konstruktivní kritika běžná ve vztahu ke všem dalším zemím samozřejmě nemůže být vnímána jako antisemitismus.
V neposlední řadě je zde definováno, kdy se projev antisemitismu stává kriminálním činem, kdy se naopak kriminální akt stává také antisemitským činem, nebo jak vypadá diskriminace ve vztahu k Židům.

Není tedy překvapením, že právě Velká Británie je jedna z prvních zemí, která se rozhodla definici využívat v praxi. Podle zprávy britské CST došlo v prvních šest měsících roku 2016 k meziročními nárůstu incidentů o 11 %. Nejčastějším typem incidentu byly veřejné slovní útoky na osoby jasně identifikovatelné jako Židé (například v tradičním oděvu s kipou/jarmulkou na hlavě, ve školní uniformě židovské školy, či se šperky s židovskou symbolikou). Výsledné číslo v měsíci červnu bylo dokonce nejvyšší za celou dobu, kdy se CST monitoringu incidentů věnuje.

Zpráva dále zmiňuje, že nebyla nalezena konkrétní příčina, která by mohla být důvodem takto rapidního nárůstu. Autoři zprávy při hledání konkrétních příčin totiž vycházejí z předešlých let, kdy byl jasně zaznamenán nárůst antisemitských výpadů v době trvajících izraelských vojenských operací v Pásmu Gaza. Tyto spouštěče vlny nenávisti nazývají „trigger events“. Podobnou zkušenost ve svých číslech statisticky zachycuje i zpráva Židovské obce v Praze za rok 2014. I toto IHRA ve svém textu podchycuje a uvádí jako příklad prosazování kolektivní viny, kdy jsou všichni Židé na světě osočováni za politické či vojenské kroky Izraele, aniž by byli jeho občany.

Text IHRA je velmi komplexní, jelikož staví na současném stavu a výstupech jednotlivých zemí, které mapují projevy antisemitismu. Na základě sebraných dat bylo možné nechat vzniknout definici, která by měla fungovat jako nástroj boje proti antisemitismu. Text není jen slovníkovým heslem, ale vlastně zhodnocením současné situace, který by měl pomoci vládám, úřadům či bezpečnostním složkám států efektivněji rozeznávat a potírat tyto projevy.

Sebelepší definice jakéhokoli druhu nenávisti jistě není samospásná, ale může být prvním krokem na cestě boje proti nenávisti. Je to nástroj, který umožňuje orientaci v daném problému, pomáhá hledat situace, které mohou nenávistné reakce vyvolávat a tím v dalším kroku pomoci předcházení kolizi, jejich prevenci. Neměla by být vnímána jako represe, co se ještě smí a co už ne, ale jako nástroj, jehož účelem a cílem je napomoci kvalitnějšímu soužití odlišných skupin obyvatelstva.

Foto: Wikipedia

Čtěte dále

HOAX: Afričané se replikují jako vačice, napsal vyznamenaný botanik

V posledních měsících se šíří na českém internetu text zabývající se populační explozí v Africe a na Blízkém východě a stavící se proti programu Strany zelených a dalších ekologických stran, které dle autora „svůj boj za trvale udržitelný stav světa nemyslí vážně. Kdyby ano, museli by ho především cílit na ty, kteří se replikují jako vačice.” Text je připisován českému botanikovi a spisovateli Václavu Větvičkovi. Dnes 81letý Čech za celoživotní přínos v oblasti botaniky a popularizace vědy. V některých facebookových skupinách se text šíří i s jeho fotografií. Je ale známý český botanik opravdu autorem textu?


HateFree Culture 21. 2. 2019

Novinářka se infiltrovala mezi bojovníky proti islámu. „Chtějí nás zachránit, cítí se opomíjení,” říká

„Nové migrantofobní hnutí stojí na podpoře lidí, kteří se do té doby často o politiku nezajímali, nechodili ani moc k volbám. Tahle domněnka ohrožení je najednou zmobilizovala,” říká novinářka Petra Dvořáková, která se před rokem rozhodla pod falešnou identitou infiltrovat mezi antiislámské aktivisty a scénu zmapovat. Až na některé vůdčí osobnosti, které podle ní motivuje zejména osobní prospěch, svým postojům a konání věří. „Vzpomínám si na moment, kdy jsem byla na debatě Kláry Samkové. O slovo se přihlásila sympatická žena ve středním věku, která začala vyprávět o tom, jak její synovci a mladší příbuzní jsou sluníčkáři, kteří si o ní myslí, že je extremistka. A ona že přitom není žádná extremistka, že není skin. Ale až její dcera doroste a zeptá se jí, co udělala pro boj s islámem, chce mít čisté svědomí, chce moct říct, že něco udělala. A rozbrečela se u toho.” 

...

HFFest: Praha od čtvrtka pohostí přehlídku arabských filmů

V pražském kině Lucerna proběhne od 21. do 24. února přehlídka Arabské noci, která představí premiéry tří pozoruhodných filmů s blízkovýchodní tématikou: strhující, aktuálně na Oscara nominovaný libanonský Kafarnaum, egyptský Yomeddine a francouzské drama Bojovnice slunce. Hosty přehlídky budou tvůrci egyptského filmu Yomeddine – režisér A. B. Shawky a producentka Dina Emam. Všechny tři filmy Arabských nocí měly úspěšnou premiéru na festivalu v Cannes 2018, kde byly nominovány na Zlatou palmu a Kafarnaum si kromě vynikajících ohlasů odnesl i Cenu poroty. Kafarnaum byl také čerstvě nominován na Oscara v kategorii Zahraniční film. Festival se hlásí k označení HateFree Fest.


HateFree Culture 19. 2. 2019

„Deprese není výmysl nebo lenost, ale bolestná beznaděj. Nedá se z ní vyspat,” říká Kamil Fila

Úspěšný filmový kritik Kamil Fila ví, že život není jen peříčko, protože zažívá stavy deprese a mánie. Co přesně člověk prožívá, je ale podle něj velmi těžké sdělit okolí. „Nedá se to vysvětlit ničím. Dokud jsem to nezažil, vůbec jsem lidem s depresí nerozuměl, co by jim mělo být.“ Fila předpokládá, že větší porozumění mají lidé, kteří podobný stav sami zažili či mají někoho ve svém okolí. „Člověk, který to nezná, to bude nejspíš považovat za něco bizarního, co jde pochopit jen na povrchně rozumové úrovni, ale nedokáže se do toho empaticky ponořit. A ani bych to nikomu nepřál,“ přibližuje. Sám vyhledal pomoc díky dvěma faktorům – podpořila ho tehdejší partnerka a sám lidi s duševními obtížemi nestigmatizuje. Obtíže se u něj objevily pravděpodobně kombinací velkého pracovního vytížení a krachu vztahu. „Najednou se zasekla motivace jít dál. Přišlo mi, že už se to nik ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.