Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Informační minimum: Česko a migrace

 

info vnitro big

mvcrMinisterstvo vnitra ČR
Autor

Informace byly poskytnuty Ministerstvem vnitra ČR. 

13
října
2015

Kolem migrace a uprchlíků panuje celá řada mýtů. Ty se týkají také přístupu České republiky k migrantům a plánů na jejich integraci do české společnost. Požádali jsme proto Ministerstvo vnitra ČR o vysvětlení některých frekventovaných pojmů a stručný výčet hlavních bodů nedávno představené Strategie migrační politiky ČR.

Mezinárodní ochrana

Status mezinárodní ochrany představuje právo osob, které jsou pronásledovány ve své zemi původu, zažádat v České republice o ochranu. Ochrana je udělena buď formou azylu, či ve formě doplňkové ochrany. Doplňková ochrana je – na rozdíl od azylu – udělována pouze na dobu určitou po dobu trvání důvodů jejího udělení s možností prodloužení. O mezinárodní ochranu může požádat každý cizinec bez výjimky.

Žadatel o mezinárodní ochranu (azyl či doplňkovou ochranu)

Cizinec, který v České republice podal žádost o mezinárodní ochranu na základě zákona o azylu. Žadatelem je po dobu, během níž je rozhodnuto, zda bude uznán azylantem/poživatelem doplňkové ochrany, či bude jeho žádost zamítnuta.

Azylant/poživatel doplňkové ochrany

Cizinec s přiznanou mezinárodní ochranou ve formě azylu nebo doplňkové ochrany.

Uprchlík podle Konvence

Osoba, která je uznána jako uprchlík podle kritérií Ženevské konvence z roku 1951. Jde o osobu, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů. Právní řád ČR s tímto pojmem ovšem nepracuje. Pojem je možné vykládat šířeji a bez přímého vztahu k právnímu postavení, tedy jako osobu, která opouští zemi svého původu z důvodů uvedených v Ženevské konvenci. Často bývá nesprávně zaměňován s pojmem migranta obecně.

Přesídlení

Institucionalizované přemístění osoby v postavení uprchlíka, která se nachází mimo území EU (např. Syřan v Jordánsku). ČR nemá právní povinnost tyto osoby přijímat. Zákon o azylu však takový postup v případě potřeby umožňuje.

Relokace

Jedná se o transfer osob, které zažádali o mezinárodní ochranu v členském státě Evropské unie, který je zodpovědný za vyřízení žádosti, do jiného členského státu Evropské unie, který se žádostí bude zabývat. Případně jde také o proces, při němž dojde k transferu osob z jednoho členského státu Evropské unie, který těmto uprchlíkům udělil mezinárodní ochranu, do jiného státu Evropské unie, který jim zajistí ochranu podobného druhu.

Nelegální migrace

Obecně se jedná o migraci, která probíhá bez kontroly a řízení ze strany cílových zemí. Cizinci vstupují do cílových zemí, či v nich pobývají, bez řádného oprávnění (vízum, pobytové oprávnění). Z podstaty souvisí s kategorií uprchlictví. Řada osob, kterým je později přiznána mezinárodní ochrana, vstupuje na území hostitelského státu taktéž nelegálně. Podáním žádosti o mezinárodní ochranu (azyl) je jejich právní status „legalizován“. Ne všichni nelegální migranti, kteří zažádají o mezinárodní ochranu, se však pro ni kvalifikují. V případě nelegální migrace tak často hovoříme o tzv. smíšených migračních tocích. Nelegální migrace je zpravidla organizována sítěmi převaděčů, a může v sobě proto nést aspekt organizovaného zločinu ve formě obchodu s lidmi.

Nelegální migrant

Cizinec, který vstupuje na území ČR bez platného oprávnění, nebo v ČR bez platného oprávnění pobývá. Důvody jeho vstupu na území mohou být rozdílné. Zahrnuje v sobě potenciálně jak kategorii ekonomického migranta, tak uprchlíka.

Návraty

Proces, kdy se cizinec navrací z hostitelské země do země původu, země své národnosti či případně do státu, kde má tento cizinec obvyklé sídlo. Návraty mají několik podob. Mohou být například nucené, dobrovolné, asistované či spontánní.

Legální migrace

Proces řízeného, státem kontrolovaného přistěhovalectví. ČR může imigraci regulovat prostřednictvím vízové praxe a prostřednictvím pobytových oprávnění. Obecně souvisí s pracovní migrací, v rámci které ČR prostřednictvím regulovaného přijímání cizinců uspokojuje potřeby domácího pracovního trhu. ČR může kontrolovat, v mezích evropského práva, pracovní migraci na svém území, včetně stanovení národních kvót. Dalšími typy legální migrace může být např. migrace za účelem studia nebo sloučení rodiny.

Ekonomický migrant

Cizinec, který svou zemi opustil dobrovolně s cílem zlepšení svého ekonomického postavení. Ekonomický migrant se může na území ČR vyskytovat jak v legálním, tak v nelegálním postavení, v závislosti na oprávnění, kterým disponuje. Ekonomické důvody však nejsou důvodem pro udělení mezinárodní ochrany. 

Hlavní body Strategie migrační politiky ČR

Integrace

ČR dostojí povinnosti zajistit občanům v rámci své migrační politiky klidné soužití s cizinci a díky účinné integraci zabrání vzniku negativních sociálních jevů.

Jak?

Podporou integrace cizinců a uprchlíků podle nové Koncepce integrace cizinců a Státního integračního programu; důsledným monitoringem; podporou projektů včetně rozvoje regionálních Center na podporu integrace cizinců a integračních programů samospráv; zajištěním informovanosti cizinců i veřejnosti o otázkách migrace, uprchlictví a integrace cizinců. 

Nelegální migrace a návratová politika 

ČR zajistí bezpečnost svých občanů a efektivní vynucování práva v oblasti nelegální migrace, návratové politiky a organizovaného zločinu spojeného s převaděčstvím a obchodováním s lidmi.

Jak?

Rozšířením pobytových kontrol; posílením opatření pro výkon správního rozhodnutí a asistence s dobrovolným návratem; posílením mezinárodní spolupráce s důrazem na obchodování s lidmi a převaděčství; dalším zefektivňováním činnosti v oblasti kontroly nelegální práce a prevencí zaměřenou na podporu legální migrace.

Azyl

ČR dostojí svým závazkům v oblasti azylu a zajistí flexibilní kapacity svého systému.

Jak?

Efektivním a kvalitním azylovým systémem, který bude připraven reagovat na případné výkyvy v počtu žadatelů o azyl; průběžným zvyšováním kvality azylového řízení; důsledným dodržováním mezinárodních i unijních závazků v oblasti mezinárodní ochrany a realizací přesídlovacích programů.

Vnější dimenze migrační politiky

ČR posílí aktivity s cílem pomoci uprchlíkům v zahraničí a s tím související prevenci dalších migračních toků, včetně podpory rozvoje zemí při zvládání migračních krizí.

Jak?

Posílením humanitární a rozvojové pomoci v třetích zemích realizací Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů; pokračováním programu zdravotních evakuací MEDEVAC a aktivním zapojením do programů a spolupráce v této oblasti na unijní úrovni.

Volný pohyb osob v EU a schengenská spolupráce

ČR bude prosazovat udržení výhod volného pohybu osob v rámci Evropské unie a v schengenském prostoru.

Jak?

Aktivním přístupem k závazkům v oblasti volného pohybu osob a schengenské spolupráce. Vysoký standard plnění závazků v této oblasti zajistí ČR jak důsledným dodržováním stávajících pravidel, tak jejich případnou novelizací. Cílem je zachovat stávající úroveň volného pohybu osob v EU za současné podpory opatření proti jeho zneužívání.

Legální migrace

ČR podpoří legální migraci, která je pro stát a jeho občany přínosná tak, aby Česká republika mohla pružně reagovat na potřeby svého pracovního trhu i reflektovat dlouhodobé potřeby státu.

Jak?

Tvorbou programů a projektů legální migrace pro vybrané cílové skupiny cizinců, na jejichž vstupu a pobytu má ČR zájem; regulací objemu legální migrace v souladu s absorpčními kapacitami a integračními opatřeními; vhodnými úpravami migrační politiky a podmínek vstupu a pobytu cizinců na základě důkladného sledování migračních trendů a průběžné strategické debaty o potřebách českého státu v oblasti migrace.

Mezinárodní a evropské závazky ČR v oblasti migrace

ČR dostojí mezinárodním a evropským závazkům v oblasti migrace a aktivně se zapojí do celoevropských debat a hledání společných řešení.

Jak?

Aktivním vystupováním a zastupováním České republiky na unijní úrovni; vyjádřením solidarity s ostatními státy EU, podmíněnou důsledným plněním dohodnutých pravidel všemi partnery; podporou a zapojováním se do praktické spolupráce v jednotlivých oblastech migrace na mezinárodní a unijní úrovni.

Foto: Russell Watkins/Department for International Development (Děti syrských uprchlíků v táboře Ramtha)

Čtěte dále

„Uprchl jsem před radikály. Zde mě považují za jednoho z nich,“ říká jezídský umělec

Pětadvacetiletý umělec Dachil Sado pochází ze severního Iráku z pronásledované komunity Jezídů. Po sérii útoků a poprav ve svém okolí se rozhodl vlast opustit. Do Berlína přišel v lednu 2015 a Německo mu udělilo azyl. Po příjezdu do Evropy ho však překvapily postoje části veřejnosti: „Z Iráku jsem utekl kvůli radikálním islamistickým skupinám a pak přijdu sem, kde se na mě lidé dívají, jako bych byl jedním z těch radikálů.“ Dachil se v Německu začal věnovat umění a v říjnu nastupuje na prestižní uměleckou školu Weissensee. Aktuálně má do 21. září výstavu v brněnské Galerii Klubovna. Jak se žije Jezídům v Iráku a proč jsou napříč historií pronásledovaní? Jaké byly Dachilovy začátky v novém domově? Proč se začal věnovat umění a z jakého důvodu mu vadí označení „uprchlík“? I o tom je následující rozhovor.


Lukáš Houdek 2 ...

Vyrůstala s afroamerickými bratry. “Nežila jsem s barvami,” říká

Elenini rodiče, kteří byli běloši, v roce 1969 adoptovali dva čtyřměsíční chlapce afroamerického původu. Elena Kennedy se narodila o rok později. Rodina tak vznikla jen dva roky poté, kdy byly zrušeny zákony zakazující mezirasová manželství, a pouhých pět let od přijetí zákona o občanských právech, který zakázal diskriminaci na základě rasy a rasovou diskriminaci ve školách. „Mnoho lidí se mě za ta léta ptalo, jaké to bylo vyrůstat s afroamerickými bratry. Nudná pravda je, že moje rodina byla úplně normální. Jenom já jsem bílá. Moji adoptovaní bratři jsou černí,“ říká Elena. Přiznává ale, že ačkoliv jsou sourozenci, nedívá se na ně společnost stejně a stále se objevuje řada situací, kde je na její bratry pohlíženo odlišně.


Marie Škardová 20. 9. 2017

"Škola by neměla být izolovaným ostrovem," říká expert Hruda

„Je stále důležitější, aby škola odpovídala reálnému životu a reálným potřebám. Dovednosti získáváme jednoduše tím, že jsme jejich přijímání vystaveni. Větší variabilita dává i příležitost poznat rozdílné názory, postoje a role,“ říká k inkluzivnímu vzdělávání Tomáš Hruda. Je absolventem ekonomie a mezinárodních vztahů na FSV UK. Mimo jiné působil také jako náměstek ministra školství pro výzkum a vysoké školství. Je spoluzakladatelem projektu Education Republic, který si klade za cíl podporovat pravidelné vzdělávání jako nedílnou součást života. Ve škole by se podle něj mělo více pracovat se vstupní motivací, která má obrovský vliv na výsledek učení. „Do školy nechodíme, abychom dokazovali, co všechno umíme. Chodíme tam, abychom se naučili něco nového,“ dodává.


Klára Malá 19. 9. 2017

...

HateFree Zone: Síť míst bez násilí a nenávisti!

HateFree Culture představuje vznikající síť zón bez násilí a nenávisti. Ty vznikají po celé České republice pod značkou HateFree Zone.


HateFree Culture 11. 2. 2015

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.