Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Týrání u nás sužuje pětinu seniorů. Postaví se mu běžci v červených šatech

Týrání u nás sužuje pětinu seniorů. Postaví se mu běžci v červených šatech

Paní Věra po smrti manžela věnovala dům synovi, který slíbil, že se o ni postará. Syn ale o 68letou matku nijak nepečuje. Snacha jí navíc zakazuje pohyb po společné zahradě a zahrnuje ji výčitkami a sprostými nadávkami. S příběhem paní Věry se setkali pracovníci krizové telefonní linky Senior telefon, kteří ročně řeší až 15 tisíc případů seniorů v nouzi. „Nejčastějším problémem, se kterým lidé na Senior telefon volají, je samota. Výjimečné nejsou ani případy týrání a zanedbávání péče. Jen v minulém roce jsme řešili přes 150 telefonátů osob se sebevražednými tendencemi a 334 hovorů s problematikou domácího násilí nebo týrání,“ říká Jan Lorman z organizace Život 90, která krizovou linku provozuje a již 27 let se v České republice stará o seniory. Na problematiku stále rostoucího počtu týraných seniorů letos upozorní třetí ročník charitativního Red Dress Run neboli Běhu v červených šatech.


Marie Škardová 17. 4. 2018

V české škole se setkávaly s ústrky, v Anglii plánují vysokou

V české škole se setkávaly s ústrky, v Anglii plánují vysokou

Edita Stejskalová se do první třídy těšila. Ve školce žádnou odlišnost nevnímala, ve škole však poprvé tvrdě narazila. „Zajímavé na tom bylo, že na mně nebylo na první pohled poznat, že jsem Romka, a změna nastala ve chvíli, kdy mě do školy doprovodil můj otec. Chování učitelky se začalo velmi prudce měnit. Byla jsem šikanovaná, posadila mě dozadu a vybírala mi jako spolusedící problémové děti. Stávalo se, že mě paní učitelka v hodinách bila,” vypráví aktivistka za romská práva Edita v dokumentu Evropa: Na kterých dětech záleží?, jehož cílem je zdokumentovat zkušenosti romských dětí z České republiky a Slovenska, z nichž některé emigrovaly do Velké Británie a zapojily se do tamního vzdělávacího systému.


Marie Škardová 9. 4. 2018

„Druhý trest začíná, když vyjdete ven,” shodují se bývalí vězni

„Druhý trest začíná, když vyjdete ven,” shodují se bývalí vězni

V osmnácti začal krást auta a je dvanáctkrát soudně trestaný. „Byl to pro mě adrenalin. V 36 letech mi došlo, že jsem strávil celkem 8 a půl roku ve vězení. Tolik času jsem utratil v kriminále! Asi jsem dospěl a řekl jsem si, že je na čase se na to vykašlat,” popisuje Václav, jeden z klientů RUBIKON centra. RUBIKON podporuje lidi po výkonu trestu na jejich cestě zpátky do společnosti – v získání a udržení práce, v řešení dluhů a v odpovědnosti vůči sobě i okolí. Dnes je Václav už víc než dva roky zaměstnaný ve firmě Arriva a šéf si ho chválí. „Když vás propustí z vězení, práce vás podrží nad vodou. Kdo ví, jestli bych zas neseděl, kdybych neměl pořádné zaměstnání,” popisuje Václav. Na problematiku ztížených podmínek na pracovním trhu v důsledku záznamu v Rejstříku trestů upozorní i letos pražský Yellow Ribbon Run aneb Běh se žlutou stužkou. Díky akci se v minulém roce podařilo vytvořit 290 pracovních míst pro vězně a 93 pracovních míst pro bývalé vězně. Přečtěte si příběhy některých z nich a podpořte projekt i vy.


Marie Škardová 5. 4. 2018

Odmítla opustit bělošské místo v kině. Nyní bude první ženou tmavé pleti na kanadské bankovce

Odmítla opustit bělošské místo v kině. Nyní bude první ženou tmavé pleti na kanadské bankovce

Viola Desmond, o které se často mluví jako o kanadské Rose Parks, se stala první osobou černé pleti, jež bude zdobit kanadskou bankovku. Tato podnikatelka a kosmetička z Halifaxu se zapsala do historie roku 1946, kdy odmítla opustit místo určené bělošským divákům kina. Byla z něj odvlečena a odvezena do vězení. Později jí byla uložena pokuta. Přestože neuspěla ani s odvoláním u Nejvyššího soudu, stala se inspirací pro řadu dalších aktivistů. Banka Kanady odhalila podobu nové desetidolarové bankovky s Desmondiným portrétem začátkem března, u příležitosti Mezinárodního dne žen.


Nina Djukanovićová 10. 4. 2018

Do lavice zasedla až v 11 letech. Splnila si sen a stala se učitelkou. Inspiruje děti uprchlíků

Do lavice zasedla až v 11 letech. Splnila si sen a stala se učitelkou. Inspiruje děti uprchlíků

Alinesa, přislušnice muslimské menšiny Rohingů, která je v Barmě dlouhodobě terčem perzekuce, byla nucena s rodinou svou vlast opustit ještě jako dítě, tedy před 26 lety. Nový domov našla v jihovýchodním Bangladéši. Do školní lavice poprvé zasedla v 11 letech, v uprchlické osadě Kutupalong, kde také vyrostla. Svou pílí a odhodláním vše rychle dohnala a dnes je ve svých dvaatřiceti letech učitelkou. A je také jednou z těch, které se dobrovolně přihlásily doučovat ve večerních směnách nově příchozí uprchlíky z Barmy. „Byla jsem nadšená, že je můžu učit,“ zmiňuje. Jednou z nich je také 12letá Rosina, která chodí do školy vůbec poprvé. Od chvíle, kdy do lavice zasedla, nevynechala jedinou hodinu. A po vzoru Alinesy se nyní chce stát učitelkou, aby pomohla zlepšit složitou situaci vlastní komunity. Její příběh nedávno přinesla UNHCR.


Lukáš Houdek 6. 4. 2018

„A stojí vám to s touhle diagnózou za to?“ HIV pozitivních čelí u lékaře ponížení i diskriminaci

„A stojí vám to s touhle diagnózou za to?“ HIV pozitivních čelí u lékaře ponížení i diskriminaci

„Když jsem byl s bývalým partnerem na zubní pohotovosti a on podle zákona řekl, že je pozitivní, sestřička zareagovala: ‚To si snad děláte srandu!‘,“ vypráví své zkušenosti Michael Jettmar. „Když mě kdysi lékařka odmítla s tím, že na lidi, jako jsem já, nejsou zařízení, bylo to hodně ponižující,“ doplňuje. S diskriminací nebo odmítnutím lékaře kvůli své diagnóze, kterou musí ze zákona v ordinaci hlásit, se v Česku setkaly zhruba dvě třetiny HIV pozitivních pacientů. Jakub Tomšej z České společnosti AIDS pomoc zdůrazňuje, že situace je nejpalčivější mezi stomatology. Sehnat zubaře je složité pro většinu pacientů, v případě těch HIV pozitivních je to téměř nemožné. 


Lukáš Houdek 4. 4. 2018

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.