Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Výhrůžky nahradila solidarita. Lidé teplickým prvňákům posílají pohledy, peníze, nabízejí i zájezdy

Výhrůžky nahradila solidarita. Lidé teplickým prvňákům posílají pohledy, peníze, nabízejí i zájezdy

Množství nenávistných komentářů k fotce teplických prvňáčků, a následná celospolečenská diskuse, zaplavilo začátkem listopadu Česko a rezonuje dodnes. Výhrůžky a nenávist však vystřídala vlna solidarity, podpory a nabídek pomoci. Lidé posílají dětem i personálu školy pro radost pohledy a vzkazy, organizují finanční sbírky, navrhují doučování nebo dokonce nabízejí zážitkové pobyty zdarma. I to je Česko.


Kateřina Gamal Richterová 17. 11. 2017

Ve svých 13 ji střelil do obličeje. O 20 let později mu pomohla z vězení, dnes jsou přátelé

Ve svých 13 ji střelil do obličeje. O 20 let později mu pomohla z vězení, dnes jsou přátelé

V červenci 1990 byla Debbie Baigrie přepadena na parkovišti a střelena do obličeje. Když se později v novinách dočetla, že jejímu střelci bylo třináct let, nemohla tomu uvěřit. Ačkoliv byl odsouzen na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění, vzniklo mezi Debbie a Ianem neobyčejné přátelství, které vedlo Debbie k tomu, aby mu pomohla dostat se na svobodu.


Nina Djukanovićová 9. 11. 2017

"Tam by sednul granát." Prvňáci teplické školy terčem kyberšikany

"Tam by sednul granát." Prvňáci teplické školy terčem kyberšikany

Vlnu nenávistných reakcí vyvolala fotka prvňáčků z teplické základní školy, kterou zveřejnil Teplický deník. Fotografie s vypsanými jmény žáků i učitelek se před pár dny objevila na jedné z nacionalitiských stránek, odkud ji často s nenávistnými komentáři sdílely stovky lidí. Třída je totiž složena převážně z romských dětí a dětí arabského původu, což mnozí diskutující na sociální síti komentovali slovy: „Rovnou (symbol pistole)“, „třída plná teroristů“, "ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí.“ nebo „Tam by sednul granát jak prdel na prkýnko!“ Někteří uživatelé posílají také podobné zprávy emailem přímo do školy.  „Nenapadlo by mě, že se spustí taková obrovská vlna," komentuje situaci ředitelka školy Marcela Prokůpková. Podle výpovědí vyučujících i rodičů spolu však děti vycházejí dobře a nevnímají mezi sebou rozdíly. To potvrdil i Mohamed Ghaleb, člen školské rady, který má v této škole tři své děti. „Je smutné, kam až nenávist a strach může lidi dohnat. Je smutné, že obětí nenávisti a strachu jsou právě ti nejslabší z nás – děti. Myslím, že bychom se měli učit od těchto dětí, které překonaly své odlišnosti a dokázaly, že se i přes ně mohou spolu bavit, navázat přátelství a najít společnou cestu a řeč,“ dodává.


Kateřina Gamal Richterová 4. 11. 2017

Svůj život zasvětil boji za práva gayů. Slovensko objevuje zapomenutý příběh Imricha Matyáše

Svůj život zasvětil boji za práva gayů. Slovensko objevuje zapomenutý příběh Imricha Matyáše

Slovensko v posledních dnech objevuje zapomenutého gay aktivistu Imricha Matyáše, muže, který už ve 30. letech minulého století aktivně bojoval za práva lidí s menšinovou sexuální orientací, a to až do své dobrovolné smrti. Jeho zapomenutý celoživotní boj za dekriminalizaci homosexuality v Československu odhalil nedávno nalezený deník. Právě ten, spolu s korespondencí uchovanou na různých místech Evropy, přináší nejen hrdinský příběh o neúnavné snaze o společenskou změnu, ale také jedinečné svědectví o životě LGBT komunity na Slovensku za období druhé světové války i socialismu. „Čistou náhodou jsme objevili deníky Imricha Matyáše, který od 30. do 60. let intenzivně řešil dekriminalizaci homosexuality. Dopisoval si s odborníky, politiky, představiteli státu nebo ministerstvy. Byl dokonce v kontaktu se světovým hnutím,“ říká pro HFC Martin Macko, ředitel Iniciativy Inakosť. Ta také před pár dny představila unikátní online výstavu, která život Imricha Matyáše poprvé veřejnosti odhaluje.


Lukáš Houdek 16. 11. 2017

Brno dalo šanci 50 rodinám bez domova. Zatím hlásí 94% úspěšnost

Brno dalo šanci 50 rodinám bez domova. Zatím hlásí 94% úspěšnost

Paní Ludmila žila ještě před rokem se svou rodinou v nevyhovujících podmínkách na ubytovně v Brně, v jediné místnosti se sdíleným sociálním zařízením. V lednu však přišla životní změna. Její rodina náhle od města získala k pronájmu obecní byt v rámci revolučního projektu Rapid Re-Housing. „Byla jsem úplně šťastná. Do dneška mám i schovanou tu obálku, prostě všechno,“ neskrývá nadšení. Brno se totiž odhodlalo k unikátnímu řešení bezdomovectví ve městě. Z více než čtyř stovek rodin, které se nacházely v bytové nouzi, vylosovalo padesát, které pak dostaly k pronájmu klasické městské byty. Vycházelo z přesvědčení, že pokud lidé dostanou šanci a stabilní bydlení, dokáží se snáze zapojit do společnosti. „U těch padesáti rodin, které se odstěhovaly do obecních bytů, je najednou vidět hrozný posun,“ poznamenává sociální pracovnice Marika Ferencová z organizace IQ Roma Servis, která s rodinami intenzivně pracuje. A projekt už nyní hlásí úspěchy. Čtrnáct z patnácti rodin, kterým vypršela roční nájemní smlouva, se podařilo si bydlení udržet i nadále. Zástupci projektu také před několika dny převzali v Bruselu prestižní ocenění za efektivní práci v oblasti sociálního začleňování lidí bez domova. 


Lukáš Houdek 6. 11. 2017

Muslimové v Evropě: Němečtí Turci na dobré cestě k integraci

Muslimové v Evropě: Němečtí Turci na dobré cestě k integraci

I Německo teprve na konci 80. a na začátku 90. let objevilo své přistěhovalce, z velké části anatolské muslimy, a i tam trvalo, než se stát začal o jejich integraci zajímat a než se samotní přistěhovalci přihlásili o slovo. Článek nastíní, jak se mezi lety 1983 a 2004 Turci i Německo výrazně změnili.


Zora Hesová 3. 11. 2017

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.