Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Téměř čtvrtina mužů považuje očekávání sexu od zaměstnanců za přijatelné, tvrdí mezinárodní průzkum

 

obtezovani zamestnani big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

30

března
2018

Nový mezinárodní průzkum veřejného mínění ukázal, že v průměru 23 % mužů v osmi zemích napříč světem považuje alespoň v některých případech za přijatelné, aby zaměstnavatel požadoval nebo očekával od svého zaměstnance sex. V téměř třetině zemí světa současně není sexuální obtěžování na pracovišti nelegální.

Mezinárodní humanitární organizace CARE, která se mimo jiné soustředí na pomoc ženám a dívkám po celém světě, zadala společnosti Harris Poll mezinárodní průzkum veřejného mínění, který měl za cíl zjistit, jak lidé vnímají sexuální obtěžování na pracovišti. CARE tento průzkum zadala, aby lépe pochopila často nepsaná pravidla a vnímání celosvětové epidemie sexuálního obtěžování na pracovišti. „Když se od vás očekává, že budete mít sex se svým zaměstnavatelem, nejde o popis práce, ale o sexuální zneužívání,” řekla Michelle Nunn, prezidentka CARE. „A svědčí to o globální epidemii sexuálního obtěžování a zneužívání na našich pracovištích.”

Výsledky online průzkumu, který se dotazoval 9 400 dospělých lidí v Austrálii, Ekvádoru, Egyptě, Indii, Jižní Africe, Spojených státech, Spojeném království a Vietnamu, byly zveřejněny symbolicky na Mezinárodní den žen.

obtezovani zamestnani 1

Průzkum zjistil, že v průměru 23 % mužů napříč osmi zeměmi světa si myslí, že je občas nebo vždy přijatelné, aby se zaměstnavatel zeptal nebo očekával od zaměstnance intimní styk, jako například sex. Podíl mužů byl nejvyšší v Egyptě, kde takto odpovědělo 62 % dotazovaných.

Dále 32 % žen a 21 % mužů uvedlo, že sexuální obtěžování nebo napadení ve spojitosti s jejich zaměstnáním zažili. V Indii si třetina dotazovaných myslela, že je občas nebo vždy v pořádku hvízdat nebo pokřikovat se sexuálním podtextem (tzv. cat-call) na kolegu či kolegyni. Ve Spojeném království zase 35 % lidí ve věku od 25 do 35 let věřilo, že je občas nebo vždy přijatelné z legrace štípnout kolegu nebo kolegyni do pozadí.

Průzkum také našel velké rozdíly mezi tím, co ženám a mužům připadalo na pracovišti nepřijatelné. Například v USA 44 % mužů ve věku od 18 do 34 let uvedlo, že je přijatelné říct sexuální vtip kolegovi nebo kolegyni na pracovišti, ale pouze 22 % žen ve stejné věkové skupině si myslelo totéž. Zatímco v Indii si více než polovina mužů (52 %) myslí, že je alespoň občas přijatelné hodnotit kolegy či kolegyně na základě jejich vzhledu, jen 35 % žen je stejného názoru.

obtezovani zamestnani 2

Rozdíly ve vnímání sexuálního obtěžování na pracovišti mezi muži a ženami byly největší v nižších věkových skupinách. V USA 13% mužů ve věku od 18 do 34 let uvedlo, že je přijatelné, aby se zaměstnavatel zeptal nebo očekával za určitých okolností od zaměstnance intimní styk, ale pouhé procento žen ve stejné věkové skupině si myslelo totéž. Také byly zjištěny celkově velké věkové rozdíly v otázce vnímání sexuálního obtěžování na pracovišti. V Ekvádoru si 21 % osob ve věku 18 až 24 let si myslí, že je přijatelné políbit kolegu nebo kolegyni na pracovním večírku bez svolení, ale totéž si myslí pouze 6 % osob ve věku 45 až 54 let.

Ne všechny výsledky však byly negativní. Mezi všemi dotazovanými dospělými lidmi, kteří jsou zaměstnaní, jich 77 % uvedlo, že jejich zaměstnavatel bere obtěžování na pracovišti vážně a pouze 23 % tvrdilo opak. Navíc zhruba 65 % dotazovaných žen uvedlo, že věří, že hnutí #MeToo bude mít pozitivní dopad v jejich zemích, což dodává CARE naději v boji proti sexuálním obtěžování.

obtezovani zamestnani 3
V reakci na výsledky průzkumu veřejného mínění CARE vytvořilo petici, která požaduje po Mezinárodní organizaci práce (International Labour Organization) vytvoření nových globálních regulací ohledně „svobody od násilí na pracovišti.” CARE také spustila online kampaň s názvem #ThisIsNotWorking (Tohle nefunguje), aby zvýšila povědomí o sexuálním harašení na pracovišti a podnítila globální diskuzi na toto téma.

Shrnutí veškerých výsledků a popis metody průzkumu naleznete ZDE.

Ilustrační foto: PXHere

Čtěte dále

Jsme Česko

„Jsme Česko,” říká více než padesátka obyvatel České republiky rozličného původu, náboženského vyznání, orientace i sociálních skupin. A to ve společné kampani vládního projektu HateFree Culture a Multikulturního centra Praha. Činí tak u příležitosti 30. výročí demokracie v Česku a odkazují se ke státním symbolům, zejména pak k barvám české vlajky, tedy trikoloře. Stužka s trikolorou byla i jedním ze symbolů Sametové revoluce.


HateFree Culture 11. 11. 2019

Otevřená snídaně už v neděli 24. listopadu v Praze!

V neděli 24. listopadu od 9:30 proběhne v pražském Studiu Alta další Otevřená snídaně. Přijďte se seznámit, potkat staré přátele a začít den příjemným posezením nad čajem a kávou s lidmi nejrůznějšího původu i náboženského vyznání. Připravte své oblíbené jídlo a ochutnejte delikatesy ostatních.


HateFree Culture 11. 11. 2019

„Před lety jsem vás vozila autem, dnes vozíte vy mne.” Desítky seniorů napsaly dopis vnoučeti

Téměř šedesátka seniorů starších šedesáti let napříč Českem napsala svým vnoučatům. Cílem bylo zjistit, jaký vzkaz by senioři rádi předali nové generaci. Aktivita probíhala pod patronací seniorské organizace SenSen zastřešující 40 tisíc členů v seniorských klubech napříč ČR. Nejmladšímu ze seniorů bylo šedesát let, nejstaršímu šestadevadesát. Většinu z nich tvořily ženy a jen pět účastníků a účastnic nemělo vlastní rodinu a dopisy tak psali obecně mladé generaci. „Pracujeme se starými lidmi. A důvodem, proč jsme s dopisy začali, je z psychologického hlediska jejich potřeba udělat na konci života nějaké resumé. Esence jeho existence se pak objevuje v tom dopise,” uvedla iniciátorka projektu Urszula Tokarska z Polska.


 

Lukáš Houdek 6. 11. 2019

Vyměnila novinařinu za řešení problémů na Luníku IX. „Romská chudoba je stejná jako každá jiná.“

Jarmila Vaňová, novinářka, která vyměnila žurnalistiku a tvorbu televizního národnostního pořadu za terénní sociální práci na nechvalně známém slovenském sídlišti Luník IX, svého rozhodnutí zpětně nelituje. Sama říká, že nešlo nedělat sociální žurnalistiku, když se každodenně setkávala s lidmi, kteří se nacházeli v zoufalé situaci a sami nevěřili, že se dá v jejich životě cokoliv změnit.


Rena Horváthová 4. 11. 2019

  

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.