Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Děti trávící kvalitní čas s prarodiči jsou méně náchylné k ageismu, ukázala studie

 

zbraslav big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

20

února
2018

Výzkumníci z Univerzity v Liege zjistili, že nejdůležitějším faktorem v otázce toho, nakolik jsou děti náchylné k ageismu, je kvalita času stráveného s prarodiči - velmi dobrý a dobrý kontakt znamenal pozitivnější pocity vůči starším lidem obecně.

„Naše západní společnost, která uctívá soutěživé a dynamické vize, převážně vnímá stárnutí jako negativní fenomén,” touto větou začíná  studie nazvaná „Vliv kontaktu s prarodiči na pohled na stáří u dětí a dospívajících”, která byla zpracovaná na belgické Univerzitě v Liege. „Toto vnímání vzrůstalo lineárně v průběhu posledních 200 let.”

Ageismus, neboli stereotypy, předsudky a diskriminace vůči starším lidem, se formuje od velice útlého věku a patří k těm nejrozšířenějším předpojatostem. Celoevropský průzkum  z roku 2015 zjistil, že 42 % dotazovaných považuje ageismus za široce rozšířený. Pro porovnání, za široce rozšířenou považuje 50 % dotazovaných diskriminaci na základě náboženství, stejné množství na základě postižení a 39 % dotazovaných, tedy podobně jako u ageismu, diskriminaci na základě pohlaví.

julie4

Výzkumníci analyzovali  pohled na ageismus u 1 151 belgických dětí a dospívajících ve věku od sedmi do šestnácti let a na základě toho definovali čtyři hlavní faktory, které ageismus ovlivňují. Zaprvé to bylo pohlaví - dívky měly celkově o trochu pozitivnější pohled na starší lidi než chlapci. Druhým faktorem byl věk - výzkumníci zjistili, že ačkoliv se ageismus může vyskytovat už v útlém věku, negativní pohledy na starší lidi byly nejnižší u dětí mezi 10 a 12 lety. Dalším faktorem bylo zdraví prarodičů - děti, které měly pocit, že jejich prarodiče mají zhoršený zdravotní stav, a to především v případě duševního zdraví, měly větší sklony k ageismu. 

Posledním, a podle výzkumníků nejdůležitějším faktorem, byla kvalita kontaktu s prarodiči. „Nejdůležitějším faktorem souvisejícím s ageistickými stereotypy byla špatná kvalita kontaktu s prarodiči,” říká  pro HuffPost vedoucí výzkumnice Allison Flamion v tiskové zprávě. „Když šlo o ageistické názory, zjistili jsme, že mnohem důležitější než četnost kontaktu byla jeho kvalita.” Dotazované děti samy ohodnotily svůj kontakt s prarodiči a čím pozitivněji jej ohodnotily, tím méně ageismu vykazovaly.

julie5

Problém ageismu, stejně jako jakékoli jiné diskriminace, může být dalekosáhlý. Starší lidé, kteří se stali jeho oběťmi, mohou trpět sníženou sebedůvěrou, zhoršeným pocitem duševní pohody, zhoršenou pamětí a vyšším rizikem kardiovaskulárních problémů.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) mohou  dokonce starší lidé s negativními pocity o stárnutí žít o 7,5 let méně než ti s pozitivním přístupem. Tato studie dokazuje, že i tak málo, jako kvalitně strávený čas s prarodiči, může mít velice pozitivní vliv na obě generace.

Foto: Mezigenerační centrum Julie v Praze (Lukáš Houdek)

Čtěte dále

Užívali drogy, demolovali město, dnes skáčí. Parkourista dává dětem ulice alternativu

Před 12 lety začal dnes 26letý Václav (Venca) Kumprecht s partou kamarádů trénovat parkour, sport, který využívá skoků, salt i předmětů k pohybu ve městě. Postupně se k nim přidávali další kluci i holky a tak začali parkour i učit. Během posledních let prošlo novoměstským týmem NERCO dvě stě dětí. Mnohé z nich Venca a jeho tým vytáhli přímo z ulice, kde je špatná parta strhávala k alkoholu, drogám a násilí. Společným úsilím pak ve městě vybudovali speciální hřiště, které je otevřené všem. Co jej motivuje k práci s dětmi, které se dostaly do problémů? Jaké jsou cíle NERCO týmu?


Marie Škardová 23. 1. 2019

Zavraždili mu otce, za války pomáhal ukrytým uprchlíkům. Dnes díky Čechům studuje

Pětadvacetiletý student Luther Yapelendi ze Středoafrické republiky má za sebou nelehkou cestu životem. Když byl dítě, zabili mu lupiči otce a stal se sirotkem. „Mně bylo devět let. Vůbec jsem nemohl uvěřit tomu, co se stalo,“ říká Luther a dodává: „Po smrti táty jsem musel na tři roky přestat chodit do školy, protože jsme zůstali bez peněz.“ Později mu do života zasáhl vleklý konflikt, během války se pomáhal starat o uprchlíky. „Velkou výzvou bylo také to, že na misii uprchlo i hodně těhotných žen, které tam pak rodily. Já sám jsem pak po porodech chodil omývat miminka. Z nemocí se objevovala hlavně malárie. Choleru jsme tam naštěstí neměli.“ Situace v zemi je i nadále velmi vážná a nový konflikt se může znovu rozhořet. Podle Luthera by ale lidé v zemi mohli rozpory překonat a smířit se. „Já jsem musel odpustit vrahům svého otce. Nechtěl jsem žít s pomstou. Pomsta je vždycky problém,“ říká L ...

Kvůli rakovině přišla o část tváře, u pojišťovny narazila. Na rekonstrukci obličeje se jí složili Češi

Mirka přišla v důsledku rakoviny v dětství o část tváře. Přes změnu vzhledu se dokázala přenést díky přátelům, zejména z LGBT komunity. Později vystudovala vysokou a dnes pracuje jako novinářka. Před pár lety se jí však obličej začal měnit, pod okem jí z tkáně stále více vystupuje titanová mřížka, která jí současně dále deformuje obličej. Mirka akutně potřebuje náročnou operaci v zahraničí, u pojišťovny však narazila. Požádala proto o pomoc veřejnost a nestačí se divit. Po několika týdnech se Češi na sérii potřebných operací v řádu asi pěti milionů složili. Přispěly jich tisíce.


Lukáš Houdek 21. 1. 2019

Přišli o domov, žili v chudobě. Díky Čechům teď v Afghánistánu podnikají

Lailuma pochází z Herátu v Afghánistánu. Dříve pracovala především v domácnosti, pečovala o děti, prala a uklízela. Pomocí organizace Člověk v tísni se zapojila do svépomocné skupiny a absolvovala kosmetický kurz. „Když jsem se naučila kosmetiku, využila jsem příležitosti a otevřela jsem si doma kosmetický salon. Od té doby jsem měla mnoho zákazníků - sousedů i příbuzných,” vypráví Lailuma, která nyní může pravidelně přispívat do rodinného rozpočtu. „Teď, když mám práci, jsem mnohem šťastnější než dřív,” podotýká.


Marie Škardová 20. 1. 2019

  

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.