Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Děti trávící kvalitní čas s prarodiči jsou méně náchylné k ageismu, ukázala studie

 

zbraslav big

djukanovicNina Djukanovićová
Autorka

Nina Djukanovićová (*1997) je stážistka v HFC. Studuje v Londýně obor Arts and Sciences na University College London. Zajímá se především o mezinárodní rozvoj, lidská práva a téma národnosti a občanství.

20

února
2018

Výzkumníci z Univerzity v Liege zjistili, že nejdůležitějším faktorem v otázce toho, nakolik jsou děti náchylné k ageismu, je kvalita času stráveného s prarodiči - velmi dobrý a dobrý kontakt znamenal pozitivnější pocity vůči starším lidem obecně.

„Naše západní společnost, která uctívá soutěživé a dynamické vize, převážně vnímá stárnutí jako negativní fenomén,” touto větou začíná  studie nazvaná „Vliv kontaktu s prarodiči na pohled na stáří u dětí a dospívajících”, která byla zpracovaná na belgické Univerzitě v Liege. „Toto vnímání vzrůstalo lineárně v průběhu posledních 200 let.”

Ageismus, neboli stereotypy, předsudky a diskriminace vůči starším lidem, se formuje od velice útlého věku a patří k těm nejrozšířenějším předpojatostem. Celoevropský průzkum  z roku 2015 zjistil, že 42 % dotazovaných považuje ageismus za široce rozšířený. Pro porovnání, za široce rozšířenou považuje 50 % dotazovaných diskriminaci na základě náboženství, stejné množství na základě postižení a 39 % dotazovaných, tedy podobně jako u ageismu, diskriminaci na základě pohlaví.

julie4

Výzkumníci analyzovali  pohled na ageismus u 1 151 belgických dětí a dospívajících ve věku od sedmi do šestnácti let a na základě toho definovali čtyři hlavní faktory, které ageismus ovlivňují. Zaprvé to bylo pohlaví - dívky měly celkově o trochu pozitivnější pohled na starší lidi než chlapci. Druhým faktorem byl věk - výzkumníci zjistili, že ačkoliv se ageismus může vyskytovat už v útlém věku, negativní pohledy na starší lidi byly nejnižší u dětí mezi 10 a 12 lety. Dalším faktorem bylo zdraví prarodičů - děti, které měly pocit, že jejich prarodiče mají zhoršený zdravotní stav, a to především v případě duševního zdraví, měly větší sklony k ageismu. 

Posledním, a podle výzkumníků nejdůležitějším faktorem, byla kvalita kontaktu s prarodiči. „Nejdůležitějším faktorem souvisejícím s ageistickými stereotypy byla špatná kvalita kontaktu s prarodiči,” říká  pro HuffPost vedoucí výzkumnice Allison Flamion v tiskové zprávě. „Když šlo o ageistické názory, zjistili jsme, že mnohem důležitější než četnost kontaktu byla jeho kvalita.” Dotazované děti samy ohodnotily svůj kontakt s prarodiči a čím pozitivněji jej ohodnotily, tím méně ageismu vykazovaly.

julie5

Problém ageismu, stejně jako jakékoli jiné diskriminace, může být dalekosáhlý. Starší lidé, kteří se stali jeho oběťmi, mohou trpět sníženou sebedůvěrou, zhoršeným pocitem duševní pohody, zhoršenou pamětí a vyšším rizikem kardiovaskulárních problémů.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) mohou  dokonce starší lidé s negativními pocity o stárnutí žít o 7,5 let méně než ti s pozitivním přístupem. Tato studie dokazuje, že i tak málo, jako kvalitně strávený čas s prarodiči, může mít velice pozitivní vliv na obě generace.

Foto: Mezigenerační centrum Julie v Praze (Lukáš Houdek)

Čtěte dále

"Lidé tu na nás někdy reagují s averzí. Bojujeme s nálepkou levné práce," říká Běloruska žijící v Praze

„Historie České republiky a Běloruska je provázaná více, než si uvědomujeme. Málokdo třeba ví, že jeden z posledních dopisů prezident Havel poslal běloruskému politickému vězni,” říká Kryścina (32), která už 10 let v Čechách pracuje jako lektorka češtiny a tlumočnice. Přála by si, aby spolu lidé více mluvili a nestyděli se poznávat odlišné kultury. Snaží se tomu pomoci skrze facebookovou stránku BLRČR, kterou přesně za tímto účelem spolu s dalšími aktivistkami založila.


OPU 22. 3. 2019

„Nejprve panika a nejistota, dnes z ní máme radost,” říká otec dcery s Downovým syndromem

Tomáš Hečko je otcem tří dcer. U jedné z nich se spolu s manželkou týden po jejím narození dozvěděli, že má Downův syndrom (pozn. dále jen DS). „ Můj první dojem byl takový, že mi najednou skončil život, který znám. Že už to nikdy nebude jako dřív. Je to celkem slušná panika,” vzpomíná. Dodává, že se s tou skutečností ale velmi rychle srovnali právě díky empatické lékařce, která rodiče poučeně uklidnila. Anežce je nyní 7 let a chodí do první třídy klasické základní školy. Rok před tím nastoupila do školy na přípravku, aby si zvykla. „Všechno, co děláme, děláme proto, aby ona v dospělosti mohla žít co nejsamostatnější život. Což už dnes víme, že u ní půjde relativně velmi dobře. Běžný život ale znamenají také nějaké sociální vazby,” vysvětluje důvody, proč dceru nepřihlásili na speciální školu, ale běžnou základku, kde má u sobe asistentku pedagoga. Podle Tomáše je zásad ...

„Vegan se musí neustále morálně obhajovat,” říká popularizátorka vědy a veganka Selinger

V České republice žije odhadem asi sto tisíc veganů. Co vlastně dnes veganství znamená? Eliška Selinger, popularizátorka vědy a veganka, tvrdí: „Je to snaha vyhnout se zneužívání zvířat, jak nejvíce je to možné.“ To zahrnuje především nekonzumaci živočišných produktů, nekupování oblečení ze zvířat a kosmetiky testované na nich. Eliška se jako veganka nejčastěji setkává s nepochopením právě svých etických principů. „Lidé to velmi často vidí jen jako zdravotní volbu, navíc samozřejmě špatnou (smích) a z toho podle mě pramení velká řada dalších nedorozumění,” přibližuje budoucí lékařka a výzkumnice. Podle Elišky se vegani necítí morálně nadřazení, ač je jim to často vyčítáno. „Pokud někdo dává najevo, že je nadčlověk, tak to není veganstvím nebo jakoukoliv jeho jinou etickou volbou, ale tím, že je to prostě blbec. A blbce bohužel najdeme v každé lidské skupině, tomu lze jen velmi ...

Rakovina kůže sužuje albíny v Ghaně. Čeští vědci našli řešení. Vyvinuli pro ně levný ochranný krém

Lidé s albinismem se v Africe potýkají s předsudky, diskriminací i násilím a také s řadou zdravotních problémů. Nejvíce je ohrožená jejich světlá kůže. „Kůži chybí melanin, a to je ochrana před UV zářením. Pokud melanin nemáš a vystavíš se sluníčku, budeš mít popáleniny. A ty mohou vést k rakovině kůže. Slunci se u nás ale vyhneš jen těžko,” vysvětluje albínský sociální pracovník Kwame Andrews Daklo. „Opalovací krémy se v Ghaně dají sehnat, ale pouze ve velmi drahých nákupních centrech v hlavním městě. Mnozí si je nemohou dovolit,” upřesňuje. Spousta lidí tak na rakovinu předčasně zemře. S možným řešením nyní přicházejí Češi pod vedením Lukáše Houdka z HateFree Culture, který se situaci albínů věnuje. Brněnský chemik Vojta Kundrát mu nabídl svou pomoc při hledání udržitelného řešení a s kolegy z FCH VUT - Ústavu chemie potravin a biotechnologie tak z lokál ...

  

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.