Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Analýza mediálního pokrytí uprchlické krize

 

analyza media big

muniMasarykova univerzita v Brně
Autor

Analýza výzkumného týmu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (podzim 20015). Mgr. et Mgr. Michal Tkaczyk, Mgr. Pavel Pospěch, PhD. a Mgr. Jakub Macek, PhD. 

 

14
září
2015

Aktuální výzkumy1 potvrzují, že celostátní televize zůstávají pro Čechy jednoznačně hlavním zdrojem zpráv – a to ve všech věkových skupinách. Z tohoto hlediska lze předpokládat, že celostátní televize patří mezi média s nejvýraznějším vlivem na názorové klima v ČR. Analýza se zaměřila na dvě nejsledovanější zpravodajské relace: Události České televize a Televizní noviny TV Nova v období hlavního průběhu tématu mezi 4.3. a 30.9.2015. Celkem bylo analyzováno 5072 příspěvků (307 Události; 200 Televizní noviny). 

graf1

Hlavní témata příspěvků

Z hlediska regionálního zaměření byla v obou zpravodajských relacích nejvyšší pozornost věnována dopadům uprchlické krize v ČR (ČT 39,5% příspěvků; Nova 36,5%), o něco menší podíl se zaměřil na dopady krize v jednotlivých zemích (ČT 29,7%; Nova 26%) a krize jako záležitosti celé EU (ČT 27,8%; Nova 34,5%)3.

Vedle regionálního aspektu bylo u každého příspěvku identifikováno jeho hlavní téma. Nejčastějším hlavním tématem byly uprchlické kvóty (ČT 10,7%; Nova 9%). Mezi hlavními tématy lze dále rozeznat tři velké skupiny. První se týkala aktuálního dění v různých evropských lokalitách (v Maďarsku, Rakousku, Calais aj. – ČT 26,5%; Nova 18,5%), druhá zahrnovala politická jednání o krizi včetně návrhů kvót (ČT 18,5%; Nova 24%). Třetí velkou skupinou byla „policejní témata“: policejní kontroly, zadržení uprchlíků a zabezpečení detenčních zařízení (ČT 15,7%; Nova 13,5%).

Žádný z příspěvků se jako hlavnímu tématu nevěnoval příčinám krize v zemích původu uprchlíků. Absence tohoto pohledu tak v divácích mohla vyvolat dojem, že příčinou krize jsou uprchlíci samotní. Pouze okrajově se zpravodajství zaměřovalo na pomoc uprchlíkům (ČT 4,6%; Nova 3%) a na život a charakteristiky lidí na útěku (méně než 2% u obou stanic).

Hlavní témata příspěvků, které se týkaly dopadů krize v ČR, shrnuje Graf 2.

graf2

Mezi příspěvky věnovanými dopadům krize v ČR bylo nejfrekventovanějším tématem zabezpečení detenčních zařízení (ČT 21,5%; Nova 20,5%). Výrazně převažovala témata „policejní“ – vedle zmíněného zabezpečení detenčních zařízení šlo o zadržení uprchlíků, policejní kontroly a možnost nasazení armády (ČT 43%; Nova 37%). Pomoc uprchlíkům jako hlavní téma byla v souvislosti se situací v ČR zmiňována pouze okrajově (ČT 4,1%; Nova 5,5%).

Kdo měl možnost se k migrační krizi vyjádřit?

Přítomnost konkrétních mluvčích na televizní obrazovce je důležitým ukazatelem, neboť vystoupení v hlavní zpravodajské relaci celostátní televize obdařuje mluvčího legitimitou a jeho definice událostí se tak promítne do výsledného mediálního obrazu krize. Absolutní vytížení jednotlivých mluvčích ukazuje Graf 3.

graf3

Mezi mluvčími zaujímal na obou stanicích dominantní pozici ministr vnitra Chovanec, následován premiérem Sobotkou. Celkově se k migrační krizi ve zpravodajství vyjadřovali zejména politici a představitelé bezpečnostních složek (policie, cizinecké policie aj.). Mezi politiky však existovaly významné rozdíly: zatímco ministr vnitra se k tématu vyjadřoval nejvíce ze všech, ministr pro lidská práva se v součtu obou stanic k tématu vyjádřil pouze 4x a ministryně práce a sociálních věcí ani jednou. To odráží zaměření celé diskuse směrem k otázkám bezpečnostního a administrativního charakteru.

Rozdělíme-li mluvčí podle skupin, zjistíme, že zdaleka nejvíce se k tématu vyjadřovali tuzemští a zahraniční politici (ČT 42%; Nova 53%). Druhou početně zastoupenou skupinou byli zástupci bezpečnostních složek (ČT 10%; Nova 13%). Naopak velice nízké bylo zastoupení expertů na témata migrace a integrace (na obou stanicích cca 1%). Častěji než tito experti se k tématu v obou relacích vyjadřovali mimo jiné i zástupci církve. Z hlediska absolutního počtu promluv se dostalo poměrně velkého prostoru i mluvčím z řad uprchlíků samotných (ČT 15%; Nova 11%). Počet jejich promluv ovšem neodpovídá kvalitě obsahu: v drtivé většině šlo o kusé výroky či výkřiky, které často nebyly přeloženy do češtiny. Mezi mluvčími-uprchlíky dominovali muži (ČT 85%; Nova 90%).

Jak jsou prezentovány příčiny krize?

Jak bylo uvedeno výše, žádný z příspěvků ve sledovaném období se nezabýval příčinami uprchlické krize jako svým hlavním tématem. V rámci cesty uprchlíků ze zemí původu do cílových zemí EU byly otázky situace v zemích původu výrazně upozaděny.

Příčiny uprchlické krize se tedy ve zpravodajství o ní objevovaly pouze jako zcela vedlejší aspekt. Z celkového počtu 155 analyzovaných příspěvků v Událostech ČT a 97 příspěvků v Televizních novinách na Nově4 byly příčiny krize zmíněny pouze ve 20,6% příspěvků (ČT) a 28,9% (Nova). Celkové množství zmínek o příčinách krize je shrnuto v Grafu 4, včetně rozdělení těchto příčin na (a) útěk před ohrožením na životě a (b) ekonomicky motivovanou migraci.

graf4

Jaké padají návrhy řešení?

Prezentovaná možná řešení uprchlické krize byla pro účely analýzy seskupena do několika kategorií podle své povahy. Tyto kategorie jsou shrnuty v Grafu 5.

graf5

Nejčastěji prezentovaným řešením bylo posílení ochrany hranic, dále přerozdělení uprchlíků a zabezpečení v detenčních zařízeních. Mezi návrhy jednoznačně převládala řešení akutní, zaměřená na okamžité zastavení či omezení aktuálního proudu uprchlíků. Dlouhodobá řešení (stabilizace na Blízkém východě či integrace) byla zmiňována výrazně méně. Povaha prezentovaných řešení odpovídá struktuře mluvčích a celkovému zarámování problému jako bezpečnostně-administrativního: převládajícími návrhy jsou ostraha, kontrola a přerozdělení.

Jak jsou prezentování samotní uprchlíci?

Prezentace uprchlíků samotných úzce souvisí s jejich rolí ve zpravodajství: čím jsou uprchlíci významní natolik, že jim byl věnován prostor v hlavní zpravodajské relaci? Souhrn odpovědí na tuto otázku nabízí Graf 6.

graf6

Jak vyplývá z grafu, uprchlíci byli nejčastěji prezentováni jako administrativní problém (ČT 51%; Nova 60,1%)5 a jako objekt policejní činnosti (ČT 31,6%; Nova 29,9%). Přibližně ve stejné míře byli uprchlíci představeni jako bezpečnostní hrozba (ČT 18,7%; Nova 22,7%) a jako příjemci pomoci či lidé, kteří pomoc potřebují (ČT 18,7%; Nova 23,7%). Zpravodajské příspěvky na téma pomoci uprchlíkům se přitom týkaly zejména práce dobrovolníků a humanitárních organizací. V relativně malé míře byli uprchlíci prezentováni jako oběti tragických událostí.

Jazyk reportáží

Jazyk zpravodajství je jedním z klíčových nástrojů prezentace tématu veřejnosti. Podrobná analýza jazyka reportáží v hlavních zpravodajských relacích však nebyla v časových možnostech výzkumu. Zaznamenány proto byly jenom některé výrazně se opakující motivy. V první řadě jde o metafory, které jsou v souvislosti s uprchlickou krizí a s uprchlíky používány. Na první místě šlo o metaforu povodně, která využívá termínů jako vlna, postupující masa, příliv, proudit, tsunami atd. Tato metafora byla ve výpovědích redaktorů přítomna přibližně ve čtvrtině příspěvků Událostí ČT (24%) a více než ve třetině příspěvků v Televizních novinách TV Nova (37%).

Dalšími často využívanými metaforami byly metafora honu, využívající termíny jako záchyt, ostraha, dopadení atd. a metafora invaze, která uprchlickou krizi prezentuje ve vojenské terminologii (obležení, výpady, proniknutí atd.). Nápadným jevem bylo také užívání odosobňujícího, zpředmětňujícího jazyka. Uprchlíci zpravidla vystupovali v trpném rodě či jako předmět věty, pouze zřídka jako podmět. Byli-li prezentováni jako podmět, tedy jako původci děje, potom měla jejich činnost zpravidla kolektivní, hromadný a předmětný charakter (vlna, masa, dav atd.). Uprchlíci byli také často prezentováni v odosobňujícím jazyce, jako předměty, které jsou namačkány, nacpány a musí být zachyceny, dopadeny či někde umístěny.

Závěry

Tzv. uprchlická krize byla ve sledovaném období mimořádně silným tématem, které představovalo podstatnou část zpravodajství celostátních televizí. Zde prezentované výsledky se týkají pouze hlavních zpravodajských relací Události (ČT) a Televizní noviny (TV Nova) v období od 4.3. do 30.9.2015. Ačkoliv je Česká televize veřejnoprávním subjektem, tematické zarámování uprchlické krize se v jejím zpravodajství výrazně neliší od zpráv soukromé TV Nova. Obě televize kladly velký důraz především na bezpečnostní a administrativní stránku krize. Obecně lze také konstatovat, že mediální agenda byla silně závislá na vyjádřeních konkrétních politických představitelů.

Obě televize poskytly rozsáhlý prostor převážně krátkodobým dopadům krize v ČR, v zahraničí a v celé EU. Příspěvky mapující průběh krize v ČR se vztahovaly především k tzv. policejním tématům – kontrolám, ostraze hranic a zabezpečení detenčních zařízení. Naopak jako hlavní téma se v reportážích neobjevily příčiny krize v zemích původu, což mohlo vyvolat dojem, že hlavní příčinou krize jsou lidé na útěku samotní. Pouze okrajově se reportáže zabývaly pomocí uprchlíkům a jejich životem na útěku. Humanitární aspekt uprchlické krize byl ve zpravodajství upozaděn.

Bezpečnostně-administrativní zarámování tématu souvisí s výběrem mluvčích: nejvytíženějším mluvčím byl ministr vnitra, naopak ministr pro lidská práva a ministryně práce a sociálních věcí dostali pouze zanedbatelný prostor. Vedle politiků mezi mluvčími převažovali zástupci bezpečnostních složek. Experti na problematiku migrace se k tématu vyjadřovali jen zcela okrajově.

Příčiny uprchlické krize byly v příspěvcích zmiňovány pouze v malé míře a jako vedlejší téma. Situace v zemích původu nebyla uváděna do souvislosti s dlouhodobým děním v regionu (jako bylo tzv. arabské jaro či politika západních zemí ve vztahu k zemím původu). Mezi navrhovanými řešeními převažovala řešení krátkodobá a silová. Lidé na útěku byli v první řadě prezentováni jako administrativní problém a jako objekt policejní činnosti. Toto vyznění bylo podtrženo využitím odosobňujícího, zpředmětňujícího jazyka a specifických metafor, například metafory povodně.

Obecně lze říci, že pokrytí uprchlické krize v hlavních zpravodajských relacích obou televizí nebylo vyvážené a jednostranně zdůrazňovalo bezpečnostní a administrativní rizika spojená s imigrací. Takto prezentované zpravodajství v divácích mohlo vyvolat pocit ohrožení a zvýšenou poptávku po krátkodobých a silových řešeních problému. Potlačení humanitárního hlediska a nedostatečná pozornost věnovaná kritické situace v zemích původu mohly divákům odebrat či výrazně omezit možnost soucitu s lidmi na útěku.

Úvodní fotografie: Syrští uprchlíci podlézají plot na maďarsko-srbské hranici 25. srpna 2015 (Wikipedia)  

Poznámky pod čarou

1: Macek, J., Macková, A., Škařupová, K. & Waschková Císařová, L. 2015. Stará a nová média v každodennosti českých publik (výzkumná zpráva). Brno: Masarykova univerzita.

2: 507 příspěvků představuje úplné pokrytí tématu. V pozdějších fázích analýza z časových důvodů pracuje s polovičním vzorkem (viz dále).

3: Dopočty do 100% procent zde, tak jako na jiných místech zprávy, tvoří kategorie „ostatní/neidentifikováno“.

4: Vzhledem k časové náročnosti výzkumu byl v tomto kroku analýzy zpracovávaný vzorek omezen na 50% celkového rozsahu dat (stejný postup byl uplatněn i v analýze návrhů řešení a zobrazení uprchlíků samotných). Omezení formou nahodilého výběru bylo provedeno pomocí statistického programu SPSS.

5: V rámci jednoho příspěvku je možné uprchlíky prezentovat několika různými způsoby. Procentuální podíly prezentované v tomto oddíly analýzy proto nedávají dohromady součet 100%.

Čtěte dále

„Rasismus tě degraduje na prvoka,” říká česko-romský hudebník Holubec

Jindra Holubec, frontman kapely Amigoos, se narodil do romsko-české rodiny, spojuje tak oba světy tělem i duší. „To, že jsem půlka, jsem si začal uvědomovat až kolem osmnáctého roku života, jinak mi to nějak nedocházelo. Jasně, na fotbale mi říkali cigi, ale protože jsem vyrůstal na vesnici, kde žádní Romové nežili, tak jsem se tak necítil,“ odpovídá na otázku, jak se jeho kořeny projevují v reálném životě. „Nikdy jsem se nestyděl za to, že mám romské kořeny,“ pokračuje Jindra „Spíše jsem na to hrdý a postupem času jsem to cítil jako plus. A díky tomuhle uvědomění jsem se taky snažil chovat ke každému stejně. Nikdy mě u toho nenapadaly myšlenky na to, že jsem snad jiný nebo tak něco.“ Jindra vyrůstal na Jesenicku a pracoval taky jako sociální pracovník. I proto o některých svých písních mluví jako o sociálních baladách a vyjadřuje se k tématům, jako jsou drogy, sociální dávky nebo nenávist. P ...

„Muslimové by se měli vůči urážkám politiků ozvat. Chybí dialog,“ říká 19letý Čech se syrskými kořeny

Mít exotické jméno nemusí být na škodu. „Je to dobrý způsob, jak začít rozhovor,“ říká devatenáctiletý Sufian Massalema. Problémy kvůli svému původu nikdy neměl, podle něj je česká společnost obecně tolerantní a nálady vyvolávají jen konkrétní jedinci, které je nejvíc slyšet. Co mu vadí, je chybějící dialog mezi Čechy a muslimy. „Každý se baví jen sám se sebou v uzavřené bublině, a to není dobře, přitom naše kultury toho mají tolik společného,“ vysvětluje student, který zdědil jméno a arabské kořeny po dědečkovi ze Sýrie.


OPU 7. 12. 2018

6 z 10 lidí žije v zemích, kde nemohou svobodně vyznávat víru

65letá židovská lékařka Sarah Halimi byla v dubnu 2017 napadena a vyhozena z okna svého bytu, který se nacházel ve třetím patře domu v Paříži. Její muslimští sousedé uvedli, že slyšeli pachatele během útoku křičet náboženská hesla a části Koránu v arabštině. Soud po dlouhou dobu nekvalifikoval případ jako zločin z nenávisti, což vyvolalo řadu demonstrací. Po deseti měsících byl útočník původem z Mali odsouzen za vraždu motivovanou antisemitismem, což bylo vyhodnoceno jako přitěžující faktor. Francie je domovem největší židovské populace v západní Evropě a mnoho z nich se v posledních letech stalo obětí vzrůstajícího počtu zločinů z nenávisti. Došlo také k prudkému nárůstu emigrace Židů, kteří odcházejí především do Izraele. Podle Zprávy o náboženské svobodě ve světě organizace Církev v nouzi 6 z 10 lidí žije v současnosti v zemích, kde náboženská svobod ...

Domovem české živnostnice prošly desítky lidí na útěku. Nyní přijme do rodiny 15letého Afghánce

Magdalena Pospíchalová je živnostnice na volné noze z Čelákovic. Už déle než tři roky aktivně pomáhá lidem na útěku. Vše začalo na podzim roku 2015, ve dnech, kdy bylo uprchlíkům zablokovaným u nádraží Keleti v Budapešti umožněno vydat se vlaky do Německa. Na Hlavním nádraží v Praze se tehdy sešla malá skupinka lidí s jídlem, aby jim cestu zpříjemnili. Krátce nato se spontánně zformovala skupina dobrovolníků, kteří po více než rok v pravidelných směnách obcházeli vlaky a uprchlíky aktivně vyhledávali, aby jim poskytli základní potřeby, poradenství a pomoc. Tehdy se také utvořila skupina lidí, kteří ubytovávali ve svých domovech uprchlíky přes noc, aby si odpočinuli před další cestou. „Domů si je brávali studenti, rodiny i matky samoživitelky. Museli to být ale také lidé, kteří mají tak trochu odvahu. Nebát se například reakcí sousedů. 


L ...