Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Jsme Česko

 

jsme cesko big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

11
listopadu
2019

„Jsme Česko,” říká více než padesátka obyvatel České republiky rozličného původu, náboženského vyznání, orientace i sociálních skupin. A to ve společné kampani vládního projektu HateFree Culture a Multikulturního centra Praha. Činí tak u příležitosti 30. výročí demokracie v Česku a odkazují se ke státním symbolům, zejména pak k barvám české vlajky, tedy trikoloře. Stužka s trikolorou byla i jedním ze symbolů Sametové revoluce.

1

„V posledních letech bývají české státní symboly, zejména pak vlajka a její barvy, zneužívány některými zájmovými skupinami. Cílem bývá vyčlenit některé skupiny lidí pro jejich domnělou nečeskost a společné negativní rysy. Symboly se objevují například na demonstracích, které rozdmýchávají předsudečné nebo nenávistné smýšlení,” vysvětluje motivaci ke vzniku kampaně koordinátor HateFree Culture Lukáš Houdek. „Česko a jeho obyvatele však tvoří různorodé společenství lidí rozličných původů nebo náboženských vyznání, kteří se cítí součástí Česka, případně českého národa. Státní symboly proto reprezentují i je samotné a mnozí z nich se k nim sami vztahují. Chceme jim proto dát možnost to ukázat,” dodává. Kampaň tak představuje ty, kteří se v Česku narodili, i ty, kterým například Česká republika udělila mezinárodní ochranu nebo občanství později.

2

Lidé, kteří se v kampani Jsme Česko objevují, ve svých krátkých stanoviscích vysvětlují, jak Českou republiku a její reálie vnímají. Jsou mezi nimi některé známé osobnosti jako zpěváci Ben Cristovao, Jan Bendig nebo Pavel Vítek s partnerem Janisem Sidovským, herečky Bára Hrzánová, Martha Issová a Milena Steinmasslová nebo herci Lukáš Hejlík, Jan Cina a Petr Vančura. Nejčastěji zmiňují malebnost této středoevropské země a její památky, otevřenost a tvůrčí potenciál jejích obyvatel, možnost svobodné volby nebo důležitost demokracie. Ti, kteří pak našli v Česku útočiště a pocit bezpečí, pak často vyjadřují vděk.

3

Letenkářka vietnamského původu Mai Nguyenová, které je kvůli jejím lidskoprávním aktivitám zamezen vstup do vlasti a v Praze žije od začátku 90. let, například výmluvně uvádí: „Česko mi dalo možnost být sama sebou. Svobodu, nezávislost a důstojnou budoucnost mých dětí.” Podobně svůj aktuální domov vnímá pákistánský podnikatel Muhammad Zahid Khan, který v Česku se svou rodinou získal azyl. „Česká republika mi dala vše, co úžasná demokratická země může svým obyvatelům nabídnout: svobodu, respekt, rovnost, možnosti, prostě vše.”

4

Někteří vyzdvihují různé kvality, kterými Česko disponuje, současně jsou částečně kritičtí k aktuální společenské situaci. „Několikrát jsem na vlastní kůži zažil, že mi bylo řečeno, ať táhnu do nějakého cigánského státu. Ale já jsem se narodil tady a i přes barvu své kůže se považuji za Čecha. Česko je můj domov, který miluji,” svěřuje se například romský zpěvák Jan Bendig. „Česko mi dalo krásu, hloubku a ducha. Zároveň jsem se odmala setkávala s českou předposraností, malostí a závistí. Dalo mi nahlédnout temnotu. Nic na světě není jen dobré, či špatné. Stejně jako má vlast,” popsala svůj pohled herečka se syrskými kořeny Martha Issová. Přímo ke státním symbolům se pak váže poznámka paralympijského plavce a českého reprezentanta Jana Povýšila: „Dostal jsem nabídku reprezentovat i jiné země, ale nikdy bych toho dvouocasého lva nevyměnil. Reprezentovat vlastní zemi je snad úplně nejvíc.”

5

„Když nám účastníci kampaně začali zasílat své citace o tom, co pro ně Česko znamená, uvědomila jsem si, jak moc naši zemi milují. A bylo mi líto, že jsou někteří tito lidé zároveň nepřímo obviňováni, že jí škodí. Přitom málokdo z nás má v sobě tak srovnané, co pro něj jeho vlast znamená a čeho si na ní váží, jako oni,“ uzavírá spoluautorka koncepce kampaně, ředitelka Multikulturního centra Praha Zuzana Schreiberová.

6

Vybrané fotografie budou ve spolupráci se spolkem Ara Art prezentovány také v ulicích Prahy. Od konce listopadu bude dvacítka z nich k vidění na stejnojmenné výstavě v Havelské ulici na Praze 1.

7

HateFree Culture je vládní kampaň fungující v rámci Agentury pro sociální začleňování. Od roku 2013 reaguje na nenávistné projevy ve společnosti. V posledních letech se zaměřuje zejména na přinášení příběhů lidí z různých sociálních skupin a šíření dobré praxe v oblasti vzájemného soužití.
Multikulturní centrum Praha si od svého založení v roce 1999 klade za cíl překonávat dělící linie ve společnosti, usnadňovat komunikaci mezi odlišnými kulturami a vysvětlovat a překonávat vzájemné rozdíly. V současné době se ve svých projektech zabývá především aktivním občanstvím, demokratickou výchovou, hledáním příčin sociálního vyloučení a multikulturní historií českých zemí.

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

Koncept: HateFree Culture a MKC Praha
Design: Petr Vaškovic
Foto: Lukáš Houdek

Čtěte dále

„Neměla jsem sílu žít, nikdo nic netušil,” říká česká moderátorka. Čelila posttraumatu a depresím

Lucie Vopálenská patří mezi přední české moderátorky. Začínala ve slovenské redakci Českého rozhlasu, pokračovala v Rádiu Svobodná Evropa. V České televizi osm let připravovala populární diskusní pořad Na hraně, za nějž v roce 1998 získala Cenu Ferdinanda Peroutky. Dnes působí v Českém rozhlasu Plus. Od dětství se potýká s úzkostí, později se přidaly i deprese. Po traumatickém zážitku z nočního vloupání do bytu, kde spala, se při-dala také posttraumatická stresová porucha, která Lucii paralyzovala, omezovala ji jak v osobním životě, tak v práci. „Moderovala jsem pořad a měla jsem problém rozumět tomu, o čem ti lidé mluví. Moderátorka by se k něčemu takovému vůbec neměla přiznávat. Já jsem ale opravdu měla dojem, že vůbec nevím, co se děje. Byla jsem v hrozném stresu, abych to měla pod kontrolou, což jsem pak ale vůbec neměla,” vzpomíná. Vyhledala proto lékařskou pomoc a psychiatrům se ji poda ...

V 18 se rozhodla pro změnu pohlaví. Sáhla si na dno, rovnováhu našla v meditaci

Jmenuji se Romana Ezrová a je mi 29 let. V osmnácti letech jsem se rozhodla pro změnu pohlaví, abych mohla být ženou, tedy sama sebou. Řadu let jsem hledala sama sebe, sáhla jsem si až na dno. Svou cestu jsem nakonec našla díky meditační technice OMChanting. Dnes pomáhám LGBT lidem projít obtížnými situacemi.

Romana Ezrová 23. 1. 2020

„Jako malá jsem vídala matku v minisukni. Dnešní Afghánistán se velmi liší,” říká tamní aktivistka

Nebezpečné povolání? Horia Mosadiq je novinářka a bojovnice za lidská práva v Afghánistánu. „Připadám si jako ten malý komár, bzučím u ucha těm, kdo porušují lidská práva a snažím se jim znepříjemňovat život. Řešila jsem například případ, kde byla žena se svými třemi dcerami gangem místního velitele a jeho muži znásilněna. Ten velitel byl spojen s velice mocnými lidmi, ministry afghánského kabinetu,“ vysvětluje. Po celé zemi mapuje zločiny Tálibánu a dalších ozbrojených skupin, mapuje ale také zločiny spojenců. „Afghánistán, který vidíme dneska, se velmi liší od toho, ve kterém jsem vyrostla. Každý den například dochází k sebevražedným útokům, při kterých jsou zabíjeny a zraňovány desítky lidí,“ popisuje realitu běžného života a dodává: „Vyrostla jsem v liberálním a moderním státě. Víte, v té době byla v Afghánistánu docela otevřená a tolerantní společnost. Chodili jsme do ki ...

„Lidi často strčí Romy do jednoho pytle a tečka,“ říká režisér Marhoul

Z vůbec nejdiskutovanějšího filmu české kinematografie diváci hromadně neodcházejí, jak hlásaly první senzacechtivé titulky. Naopak – jen do kin jich už přišlo bezmála sto tisíc. A to scénárista a režisér vůbec nečekal. „Narovinu říkám, nezlobte se, promiňte, já to nějak špatně odhadl,“ vzkazuje zdejším divákům Václav Marhoul.


Rena Horváthová 23. 1. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.