Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Dokument Bohu žel vstupuje do HateFree distribuce. Promítejte i vy!

 

bohuzel big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

9
září
2018

Dokumentární film Saši Dlouhého Bohu žel, s podtitulem Tahle země není vaše, vstupuje do HateFree distribuce! Snímek po nějakou dobu sleduje šest uprchlických příběhů odehrávajících se v České republice. V zemi, která se podle různých průzkumů veřejného mínění vůči uprchlíkům staví velmi negativně, zatímco s nimi často nemá přímou zkušenost. „Kde hledat příčinu? V nenávisti, neznalosti nebo strachu? Nebo od všeho trochu?” ptají se jeho autoři. Film přináší spletité životní osudy Rusa Vladimíra, Nigerijce Olalekana, Iráčanů Ahmeda a Ayat, Syřanů George a Hadiho nebo Gruzínce Zuraba. Provozujete zajímavý prostor a rádi byste v něm zcela zdarma uspořádali projekci filmu?

Jaký je rozdíl, když za imigračním úředníkem přijde Nigerijec, Syřan nebo Rus? Režisér a kameraman Saša Dlouhý sledoval po dobu několika let šest uprchlických příběhů, které se v určitém momentě protnuly právě v České republice. Jeho film Bohu žel tak na osudech konkrétních lidí mapuje český přístup k migrační krizi. „I když se mě to téma dotýká jako někdejšího občana Československa, odkud taky lidé utíkali, snažil jsem se zobrazit různorodé příběhy, nevyhledával jsem si lidi podle nějaké předem připravené šablony.“, říká režisér a kameraman Saša Dlouhý a dodává: „Dokument jsem zamýšlel jako sondu do života cizinců v současném Česku. Ačkoliv jsem se v něm snažil vyhnout všem politikům, film přesto nakonec částečně politický rozměr má.“

„Syna jsem neviděl 4 roky, vnučku ještě vůbec. Mluvíme spolu přes Skype,“ líčí Gruzínec Zurab, který v Praze už 20 let čeká na vyjádření o udělení azylu. Vladimír z Ruska, který je ve své vlasti pronásledován za to, že se veřejně omluvil za invazi sovětských vojsk do ČSSR, měl větší štěstí. Azyl dostal i s celou rodinou. Syřan Hadi o něj nestojí – necítí se v Česku vítán. Příběhy šesti lidí, kteří unikli před válkou či pronásledováním, jsou si podobné. Spojuje je touha po novém začátku. Zástupci organizací pomáhajících uprchlíkům se ve filmu zamýšlejí nad tím, kam se poděl solidární přístup české společnosti z počátku 90. let, kdy jsme nabídli pomocnou ruku tisícům Bosňanů prchajícím z Jugoslávie. Také se ptají, komu vlastně slouží nenávist převlečená za vlastenectví.

Film bude promítán ve vybraných místech ze sítě HateFree Zone i dalších spřízněných prostorách nebo festivalech. Pokud byste měli zájem film promítnout také ve svém městě nebo podniku, napište na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Uspořádat projekci můžete zcela zdarma. Po proběhlé projekci vás jen požádáme o informaci o počtu diváků.

bohuzel 2

Premiéra: 17. 5. 2018 od 20.30, Bio Oko
Režie, kamera: Saša Dlouhý
Dramaturgie: Jana Hádková
Kreativní producentka: Martina Šantavá

Aktéři filmu

Vladimír

Uprchlík z Ruska, který odmítal bezmyšlenkovité schvalování současné ruské politiky. Za to čelil perzekucím ze strany zaměstnavatele i úřadů. S manželkou i dcerou požádal o azyl v České republice.

bohuzel Vladimir

Olalekan

Uprchlík z Nigérie, který se podle svých slov nechtěně zapletl s teroristickou organizací Boko Haram. Rodinu ukryl v Jihoafrické republice, a on sám požádal o azyl v České republice.

bohuzel Olalekan

Ahmed a Ayat

Uprchlíci z Iráku. On uznávaný režisér a spolupracovník OSN, ona učitelka s vysokoškolským vzděláním. Díky svým aktivitám a postojům museli opustit Bagdád a požádali o azyl v České republice.

bohuzel Ahmed a Ayat

George

Uprchlík ze Sýrie. Stavební inženýr asyrské národnosti ze Sýrie z města Rakká, které se na dlouho dobu stalo centrem Islámského státu. Aby zachránil sebe i rodinu, musel opustit svoji vlast a požádal o azyl v České republice.

bohuzel George

Zurab

Uprchlík z Gruzie. Fyzik s akademickým titulem, který se po rozpadu Sovětského svazu pustil do budování nové Gruzie. Byl obviněn z vraždy a pokusů o vraždu. 22 let žádá Českou republiku o ochranu před nespravedlivým procesem probíhajícím v jeho vlasti.

bohuzel Zurab

Hadi

Uprchlík ze Sýrie, který kvůli válečnému konfliktu přerušil studium práv v Damašku a dokončil vzdělání v Praze. Kvůli protiuprchlickým a xenofobním náladám nechce žádat o azyl v České republice.

bohuzel Hadi

Foto: Bohu žel

Čtěte dále

Užívali drogy, demolovali město, dnes skáčí. Parkourista dává dětem ulice alternativu

Před 12 lety začal dnes 26letý Václav (Venca) Kumprecht s partou kamarádů trénovat parkour, sport, který využívá skoků, salt i předmětů k pohybu ve městě. Postupně se k nim přidávali další kluci i holky a tak začali parkour i učit. Během posledních let prošlo novoměstským týmem NERCO dvě stě dětí. Mnohé z nich Venca a jeho tým vytáhli přímo z ulice, kde je špatná parta strhávala k alkoholu, drogám a násilí. Společným úsilím pak ve městě vybudovali speciální hřiště, které je otevřené všem. Co jej motivuje k práci s dětmi, které se dostaly do problémů? Jaké jsou cíle NERCO týmu?


Marie Škardová 23. 1. 2019

Zavraždili mu otce, za války pomáhal ukrytým uprchlíkům. Dnes díky Čechům studuje

Pětadvacetiletý student Luther Yapelendi ze Středoafrické republiky má za sebou nelehkou cestu životem. Když byl dítě, zabili mu lupiči otce a stal se sirotkem. „Mně bylo devět let. Vůbec jsem nemohl uvěřit tomu, co se stalo,“ říká Luther a dodává: „Po smrti táty jsem musel na tři roky přestat chodit do školy, protože jsme zůstali bez peněz.“ Později mu do života zasáhl vleklý konflikt, během války se pomáhal starat o uprchlíky. „Velkou výzvou bylo také to, že na misii uprchlo i hodně těhotných žen, které tam pak rodily. Já sám jsem pak po porodech chodil omývat miminka. Z nemocí se objevovala hlavně malárie. Choleru jsme tam naštěstí neměli.“ Situace v zemi je i nadále velmi vážná a nový konflikt se může znovu rozhořet. Podle Luthera by ale lidé v zemi mohli rozpory překonat a smířit se. „Já jsem musel odpustit vrahům svého otce. Nechtěl jsem žít s pomstou. Pomsta je vždycky problém,“ říká L ...

Kvůli rakovině přišla o část tváře, u pojišťovny narazila. Na rekonstrukci obličeje se jí složili Češi

Mirka přišla v důsledku rakoviny v dětství o část tváře. Přes změnu vzhledu se dokázala přenést díky přátelům, zejména z LGBT komunity. Později vystudovala vysokou a dnes pracuje jako novinářka. Před pár lety se jí však obličej začal měnit, pod okem jí z tkáně stále více vystupuje titanová mřížka, která jí současně dále deformuje obličej. Mirka akutně potřebuje náročnou operaci v zahraničí, u pojišťovny však narazila. Požádala proto o pomoc veřejnost a nestačí se divit. Po několika týdnech se Češi na sérii potřebných operací v řádu asi pěti milionů složili. Přispěly jich tisíce.


Lukáš Houdek 21. 1. 2019

Přišli o domov, žili v chudobě. Díky Čechům teď v Afghánistánu podnikají

Lailuma pochází z Herátu v Afghánistánu. Dříve pracovala především v domácnosti, pečovala o děti, prala a uklízela. Pomocí organizace Člověk v tísni se zapojila do svépomocné skupiny a absolvovala kosmetický kurz. „Když jsem se naučila kosmetiku, využila jsem příležitosti a otevřela jsem si doma kosmetický salon. Od té doby jsem měla mnoho zákazníků - sousedů i příbuzných,” vypráví Lailuma, která nyní může pravidelně přispívat do rodinného rozpočtu. „Teď, když mám práci, jsem mnohem šťastnější než dřív,” podotýká.


Marie Škardová 20. 1. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.