Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Dokument Bohu žel vstupuje do HateFree distribuce. Promítejte i vy!

 

bohuzel big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

9
září
2018

Dokumentární film Saši Dlouhého Bohu žel, s podtitulem Tahle země není vaše, vstupuje do HateFree distribuce! Snímek po nějakou dobu sleduje šest uprchlických příběhů odehrávajících se v České republice. V zemi, která se podle různých průzkumů veřejného mínění vůči uprchlíkům staví velmi negativně, zatímco s nimi často nemá přímou zkušenost. „Kde hledat příčinu? V nenávisti, neznalosti nebo strachu? Nebo od všeho trochu?” ptají se jeho autoři. Film přináší spletité životní osudy Rusa Vladimíra, Nigerijce Olalekana, Iráčanů Ahmeda a Ayat, Syřanů George a Hadiho nebo Gruzínce Zuraba. Provozujete zajímavý prostor a rádi byste v něm zcela zdarma uspořádali projekci filmu?

Jaký je rozdíl, když za imigračním úředníkem přijde Nigerijec, Syřan nebo Rus? Režisér a kameraman Saša Dlouhý sledoval po dobu několika let šest uprchlických příběhů, které se v určitém momentě protnuly právě v České republice. Jeho film Bohu žel tak na osudech konkrétních lidí mapuje český přístup k migrační krizi. „I když se mě to téma dotýká jako někdejšího občana Československa, odkud taky lidé utíkali, snažil jsem se zobrazit různorodé příběhy, nevyhledával jsem si lidi podle nějaké předem připravené šablony.“, říká režisér a kameraman Saša Dlouhý a dodává: „Dokument jsem zamýšlel jako sondu do života cizinců v současném Česku. Ačkoliv jsem se v něm snažil vyhnout všem politikům, film přesto nakonec částečně politický rozměr má.“

„Syna jsem neviděl 4 roky, vnučku ještě vůbec. Mluvíme spolu přes Skype,“ líčí Gruzínec Zurab, který v Praze už 20 let čeká na vyjádření o udělení azylu. Vladimír z Ruska, který je ve své vlasti pronásledován za to, že se veřejně omluvil za invazi sovětských vojsk do ČSSR, měl větší štěstí. Azyl dostal i s celou rodinou. Syřan Hadi o něj nestojí – necítí se v Česku vítán. Příběhy šesti lidí, kteří unikli před válkou či pronásledováním, jsou si podobné. Spojuje je touha po novém začátku. Zástupci organizací pomáhajících uprchlíkům se ve filmu zamýšlejí nad tím, kam se poděl solidární přístup české společnosti z počátku 90. let, kdy jsme nabídli pomocnou ruku tisícům Bosňanů prchajícím z Jugoslávie. Také se ptají, komu vlastně slouží nenávist převlečená za vlastenectví.

Film bude promítán ve vybraných místech ze sítě HateFree Zone i dalších spřízněných prostorách nebo festivalech. Pokud byste měli zájem film promítnout také ve svém městě nebo podniku, napište na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Uspořádat projekci můžete zcela zdarma. Po proběhlé projekci vás jen požádáme o informaci o počtu diváků.

bohuzel 2

Premiéra: 17. 5. 2018 od 20.30, Bio Oko
Režie, kamera: Saša Dlouhý
Dramaturgie: Jana Hádková
Kreativní producentka: Martina Šantavá

Aktéři filmu

Vladimír

Uprchlík z Ruska, který odmítal bezmyšlenkovité schvalování současné ruské politiky. Za to čelil perzekucím ze strany zaměstnavatele i úřadů. S manželkou i dcerou požádal o azyl v České republice.

bohuzel Vladimir

Olalekan

Uprchlík z Nigérie, který se podle svých slov nechtěně zapletl s teroristickou organizací Boko Haram. Rodinu ukryl v Jihoafrické republice, a on sám požádal o azyl v České republice.

bohuzel Olalekan

Ahmed a Ayat

Uprchlíci z Iráku. On uznávaný režisér a spolupracovník OSN, ona učitelka s vysokoškolským vzděláním. Díky svým aktivitám a postojům museli opustit Bagdád a požádali o azyl v České republice.

bohuzel Ahmed a Ayat

George

Uprchlík ze Sýrie. Stavební inženýr asyrské národnosti ze Sýrie z města Rakká, které se na dlouho dobu stalo centrem Islámského státu. Aby zachránil sebe i rodinu, musel opustit svoji vlast a požádal o azyl v České republice.

bohuzel George

Zurab

Uprchlík z Gruzie. Fyzik s akademickým titulem, který se po rozpadu Sovětského svazu pustil do budování nové Gruzie. Byl obviněn z vraždy a pokusů o vraždu. 22 let žádá Českou republiku o ochranu před nespravedlivým procesem probíhajícím v jeho vlasti.

bohuzel Zurab

Hadi

Uprchlík ze Sýrie, který kvůli válečnému konfliktu přerušil studium práv v Damašku a dokončil vzdělání v Praze. Kvůli protiuprchlickým a xenofobním náladám nechce žádat o azyl v České republice.

bohuzel Hadi

Foto: Bohu žel

Čtěte dále

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

HFFest: Pražský Anděl na několik dní rozvibruje latinskoamerický festival Sabor Latino

Už v úterý 17. září začne již tradiční HateFree Fest latinskoamerické kultury Sabor Latino Praha. Potrvá do čtvrtka a letos provoní Pěší zónu Anděl. Festival zahrnuje hudební koncerty a taneční vystoupení s workshopy mnoha žánrů a zemí Latinské Ameriky. Kromě hudby a tance představí návštěvníkům tamější gastronomii a tradiční řemeslné výrobky včetně oblečení, šperků, talismanů nebo folkorních hudebních nástrojů. Vstup na něj je zdarma!


HateFree Culture 15. 9. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.