Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Dokument Bohu žel vstupuje do HateFree distribuce. Promítejte i vy!

 

bohuzel big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

9
září
2018

Dokumentární film Saši Dlouhého Bohu žel, s podtitulem Tahle země není vaše, vstupuje do HateFree distribuce! Snímek po nějakou dobu sleduje šest uprchlických příběhů odehrávajících se v České republice. V zemi, která se podle různých průzkumů veřejného mínění vůči uprchlíkům staví velmi negativně, zatímco s nimi často nemá přímou zkušenost. „Kde hledat příčinu? V nenávisti, neznalosti nebo strachu? Nebo od všeho trochu?” ptají se jeho autoři. Film přináší spletité životní osudy Rusa Vladimíra, Nigerijce Olalekana, Iráčanů Ahmeda a Ayat, Syřanů George a Hadiho nebo Gruzínce Zuraba. Provozujete zajímavý prostor a rádi byste v něm zcela zdarma uspořádali projekci filmu?

Jaký je rozdíl, když za imigračním úředníkem přijde Nigerijec, Syřan nebo Rus? Režisér a kameraman Saša Dlouhý sledoval po dobu několika let šest uprchlických příběhů, které se v určitém momentě protnuly právě v České republice. Jeho film Bohu žel tak na osudech konkrétních lidí mapuje český přístup k migrační krizi. „I když se mě to téma dotýká jako někdejšího občana Československa, odkud taky lidé utíkali, snažil jsem se zobrazit různorodé příběhy, nevyhledával jsem si lidi podle nějaké předem připravené šablony.“, říká režisér a kameraman Saša Dlouhý a dodává: „Dokument jsem zamýšlel jako sondu do života cizinců v současném Česku. Ačkoliv jsem se v něm snažil vyhnout všem politikům, film přesto nakonec částečně politický rozměr má.“

„Syna jsem neviděl 4 roky, vnučku ještě vůbec. Mluvíme spolu přes Skype,“ líčí Gruzínec Zurab, který v Praze už 20 let čeká na vyjádření o udělení azylu. Vladimír z Ruska, který je ve své vlasti pronásledován za to, že se veřejně omluvil za invazi sovětských vojsk do ČSSR, měl větší štěstí. Azyl dostal i s celou rodinou. Syřan Hadi o něj nestojí – necítí se v Česku vítán. Příběhy šesti lidí, kteří unikli před válkou či pronásledováním, jsou si podobné. Spojuje je touha po novém začátku. Zástupci organizací pomáhajících uprchlíkům se ve filmu zamýšlejí nad tím, kam se poděl solidární přístup české společnosti z počátku 90. let, kdy jsme nabídli pomocnou ruku tisícům Bosňanů prchajícím z Jugoslávie. Také se ptají, komu vlastně slouží nenávist převlečená za vlastenectví.

Film bude promítán ve vybraných místech ze sítě HateFree Zone i dalších spřízněných prostorách nebo festivalech. Pokud byste měli zájem film promítnout také ve svém městě nebo podniku, napište na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Uspořádat projekci můžete zcela zdarma. Po proběhlé projekci vás jen požádáme o informaci o počtu diváků.

bohuzel 2

Premiéra: 17. 5. 2018 od 20.30, Bio Oko
Režie, kamera: Saša Dlouhý
Dramaturgie: Jana Hádková
Kreativní producentka: Martina Šantavá

Aktéři filmu

Vladimír

Uprchlík z Ruska, který odmítal bezmyšlenkovité schvalování současné ruské politiky. Za to čelil perzekucím ze strany zaměstnavatele i úřadů. S manželkou i dcerou požádal o azyl v České republice.

bohuzel Vladimir

Olalekan

Uprchlík z Nigérie, který se podle svých slov nechtěně zapletl s teroristickou organizací Boko Haram. Rodinu ukryl v Jihoafrické republice, a on sám požádal o azyl v České republice.

bohuzel Olalekan

Ahmed a Ayat

Uprchlíci z Iráku. On uznávaný režisér a spolupracovník OSN, ona učitelka s vysokoškolským vzděláním. Díky svým aktivitám a postojům museli opustit Bagdád a požádali o azyl v České republice.

bohuzel Ahmed a Ayat

George

Uprchlík ze Sýrie. Stavební inženýr asyrské národnosti ze Sýrie z města Rakká, které se na dlouho dobu stalo centrem Islámského státu. Aby zachránil sebe i rodinu, musel opustit svoji vlast a požádal o azyl v České republice.

bohuzel George

Zurab

Uprchlík z Gruzie. Fyzik s akademickým titulem, který se po rozpadu Sovětského svazu pustil do budování nové Gruzie. Byl obviněn z vraždy a pokusů o vraždu. 22 let žádá Českou republiku o ochranu před nespravedlivým procesem probíhajícím v jeho vlasti.

bohuzel Zurab

Hadi

Uprchlík ze Sýrie, který kvůli válečnému konfliktu přerušil studium práv v Damašku a dokončil vzdělání v Praze. Kvůli protiuprchlickým a xenofobním náladám nechce žádat o azyl v České republice.

bohuzel Hadi

Foto: Bohu žel

Čtěte dále

„Cestu k nenávisti otevírá lhostejnost a sobectví,” říká místostarosta brněnského Sokola

Česká republika má letos za sebou šestnáctý všesokolský slet, který připomněl 100 let od vzniku Československa, a účastnilo se jej 15 tisíc cvičenců. Michal Doležel je jedním z nich. Sokol podle něj nehraje jen roli sportovní a tělovýchovnou, ale i společenskou při budování demokracie a ochrany svobody. „Sokol je jedním z těch spolků, který pro svobodu, demokracii a vůbec vytvoření české samostatnosti sehrál klíčovou roli,“ tvrdí Doležel. Proč se podle něj Sokolové stavěli totalitám i za cenu nejvyšších obětí? „Filozofie Sokola byla takto od počátku koncipována, mělo se z něj stát celonárodní hnutí s cílem demokratizovat českou společnost, nemělo jít jen o aktivní trávení volného času nebo dokonalé tělo,“ vypráví Doležel. „Mnozí Sokolové tu filozofii vnímali jako životní program a byli ochotni položit svůj život v době, kdy se jejich země ocitla v kontrastu s nějakou totalitní ideologií ...

Albínský chlapec zemřel v bolestech a v opuštění. Pojmenují po něm cenu

Samuel Njogma pocházel z rodiny zemědělců z vesničky na severu Ghany. Skalní fanoušek fotbalového klubu Chelsea vystudoval obchodní střední školu a toužil pomáhat druhým. Chtěl se stát zdravotním bratrem. Před čtyřmi lety se však u něj projevila rakovina kůže. Od narození žil s albinismem, kvůli velké stigmatizaci a neinformovanosti nevěděl, jak se chránit. A tak odmalička pomáhal rodičům na ostrém slunci na poli, následky se později dostavily. Albínský sociální pracovník Kwame Andrews Daklo ho objevil před rokem, kdy byl už ve velmi vážném stavu. „Na hlavě se mu rozvinula rakovina, na čele měl velký nádor a tváře samou ránu. Bolest, kterou zažíval, byla nesnesitelná,” vzpomíná. Samuelovi podle jeho slov následkem rakoviny chyběla větší část hlavy a rána byla otevřená. „Rozhodl jsem se, že udělám vše pro to, abych mu pomohl.” 


Lukáš Houd ...

„Maminko, raději se posaďte.” Ivana o umírání své 12leté dcery Martinky. Doma, v kruhu rodinném

Martina Školudíková by letos v půlce září oslavila 25. narozeniny. Ve 12 letech se u ní však projevil kostní nádor - osteosarkom. Martinka s nemocí bojovala několik let, nakonec však její síly nestačily. Díky neutuchající snaze své matky, která dceru do poslední chvíle podporovala, zemřela bez bolestí v kruhu rodiny. Jak se cítí rodič, kterému umírá dítě? A jak rodině pomohla služba mobilního hospice Nadačního fondu Klíček (www.klicek.org)? To ve svém autentickém textu popsala matka Ivana Školudíková.


Ivana Školudíková 15. 11. 2018

„Bude nejčistší to tam vystřílet.” Přelomové rozhodnutí soudu: První odsouzený v ČR za výhrůžky neziskovce

„Asi bude nejčistší to tam vystřílet, asi si pustím nějaké lahodné video s panem Breivikem. - Je to ta smradlavá kunda Kalibová. - Snad začne válka a ty svině budeme beztrestně mrzačit. - Zde pak zveřejním jeho jméno a fotku a nakonec ho zastřelím, přejedu autem a hodím to do septiku.” To jsou některé z výhrůžek a urážek, kterým čelily zaměstnankyně organizace In IUSTITIA, která pomáhá obětem činů z nenávisti. Ta včera uspěla poměrně přelomovým, zatím nepravomocným, rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 6. Byl jím za výhrůžky smrtí a napadení zatím nepravomocně odsouzen muž, který organizaci a jejím zaměstnankyním opakovaně vyhrožoval od srpna loňského roku. Rozhodnutí je v českém kontextu mimořádné. Poprvé je v ČR odsouzen někdo za útoky na ochránce lidských práv coby trestný čin z nenávisti. Pachatel byl odsouzen k peněžitému trestu ve výši 30 000 Kč. Obžalovaný, státní zástupkyně i ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.