Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Dokument Bohu žel vstupuje do HateFree distribuce. Promítejte i vy!

 

bohuzel big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

9
září
2018

Dokumentární film Saši Dlouhého Bohu žel, s podtitulem Tahle země není vaše, vstupuje do HateFree distribuce! Snímek po nějakou dobu sleduje šest uprchlických příběhů odehrávajících se v České republice. V zemi, která se podle různých průzkumů veřejného mínění vůči uprchlíkům staví velmi negativně, zatímco s nimi často nemá přímou zkušenost. „Kde hledat příčinu? V nenávisti, neznalosti nebo strachu? Nebo od všeho trochu?” ptají se jeho autoři. Film přináší spletité životní osudy Rusa Vladimíra, Nigerijce Olalekana, Iráčanů Ahmeda a Ayat, Syřanů George a Hadiho nebo Gruzínce Zuraba. Provozujete zajímavý prostor a rádi byste v něm zcela zdarma uspořádali projekci filmu?

Jaký je rozdíl, když za imigračním úředníkem přijde Nigerijec, Syřan nebo Rus? Režisér a kameraman Saša Dlouhý sledoval po dobu několika let šest uprchlických příběhů, které se v určitém momentě protnuly právě v České republice. Jeho film Bohu žel tak na osudech konkrétních lidí mapuje český přístup k migrační krizi. „I když se mě to téma dotýká jako někdejšího občana Československa, odkud taky lidé utíkali, snažil jsem se zobrazit různorodé příběhy, nevyhledával jsem si lidi podle nějaké předem připravené šablony.“, říká režisér a kameraman Saša Dlouhý a dodává: „Dokument jsem zamýšlel jako sondu do života cizinců v současném Česku. Ačkoliv jsem se v něm snažil vyhnout všem politikům, film přesto nakonec částečně politický rozměr má.“

„Syna jsem neviděl 4 roky, vnučku ještě vůbec. Mluvíme spolu přes Skype,“ líčí Gruzínec Zurab, který v Praze už 20 let čeká na vyjádření o udělení azylu. Vladimír z Ruska, který je ve své vlasti pronásledován za to, že se veřejně omluvil za invazi sovětských vojsk do ČSSR, měl větší štěstí. Azyl dostal i s celou rodinou. Syřan Hadi o něj nestojí – necítí se v Česku vítán. Příběhy šesti lidí, kteří unikli před válkou či pronásledováním, jsou si podobné. Spojuje je touha po novém začátku. Zástupci organizací pomáhajících uprchlíkům se ve filmu zamýšlejí nad tím, kam se poděl solidární přístup české společnosti z počátku 90. let, kdy jsme nabídli pomocnou ruku tisícům Bosňanů prchajícím z Jugoslávie. Také se ptají, komu vlastně slouží nenávist převlečená za vlastenectví.

Film bude promítán ve vybraných místech ze sítě HateFree Zone i dalších spřízněných prostorách nebo festivalech. Pokud byste měli zájem film promítnout také ve svém městě nebo podniku, napište na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Uspořádat projekci můžete zcela zdarma. Po proběhlé projekci vás jen požádáme o informaci o počtu diváků.

bohuzel 2

Premiéra: 17. 5. 2018 od 20.30, Bio Oko
Režie, kamera: Saša Dlouhý
Dramaturgie: Jana Hádková
Kreativní producentka: Martina Šantavá

Aktéři filmu

Vladimír

Uprchlík z Ruska, který odmítal bezmyšlenkovité schvalování současné ruské politiky. Za to čelil perzekucím ze strany zaměstnavatele i úřadů. S manželkou i dcerou požádal o azyl v České republice.

bohuzel Vladimir

Olalekan

Uprchlík z Nigérie, který se podle svých slov nechtěně zapletl s teroristickou organizací Boko Haram. Rodinu ukryl v Jihoafrické republice, a on sám požádal o azyl v České republice.

bohuzel Olalekan

Ahmed a Ayat

Uprchlíci z Iráku. On uznávaný režisér a spolupracovník OSN, ona učitelka s vysokoškolským vzděláním. Díky svým aktivitám a postojům museli opustit Bagdád a požádali o azyl v České republice.

bohuzel Ahmed a Ayat

George

Uprchlík ze Sýrie. Stavební inženýr asyrské národnosti ze Sýrie z města Rakká, které se na dlouho dobu stalo centrem Islámského státu. Aby zachránil sebe i rodinu, musel opustit svoji vlast a požádal o azyl v České republice.

bohuzel George

Zurab

Uprchlík z Gruzie. Fyzik s akademickým titulem, který se po rozpadu Sovětského svazu pustil do budování nové Gruzie. Byl obviněn z vraždy a pokusů o vraždu. 22 let žádá Českou republiku o ochranu před nespravedlivým procesem probíhajícím v jeho vlasti.

bohuzel Zurab

Hadi

Uprchlík ze Sýrie, který kvůli válečnému konfliktu přerušil studium práv v Damašku a dokončil vzdělání v Praze. Kvůli protiuprchlickým a xenofobním náladám nechce žádat o azyl v České republice.

bohuzel Hadi

Foto: Bohu žel

Čtěte dále

„Vietnamský dril vztahům nepomáhá.” Navzdory rodičům skončil u filmu. Je nominován na Lva

Český herec vietnamského původu Lukáš Tran se narodil v Mostě. Většinu života pak prožil v Opavě, kam se rodiče odstěhovali za obchodem. Přestože je jeho oficiální jméno Duy Anh Tran, používá dnes včetně komunikace s rodinou českou přezdívku Lukáš, kterou mu matka s otcem po poradě s českou chůvou dali. Lukáš vystudoval bakalářský program marketingové komunikace na Fakultě multimediálních studií na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, pracovat začal jako produkční u filmu. Před časem zareagoval na inzerát herce a režiséra Jiřího Mádla, který do svého nového filmu Na střeše hledal Vietnamce. A přestože Lukáš nikdy před kamerou nestál, konkurz vyhrál. Nyní je za svůj výkon nominován na Českého lva a herectví je nyní jeho hlavní pracovní náplní i vášní.

Lukáš Houdek 19. 2. 2020

Tragédiemi opředená syrská samoživitelka finišuje studium práv. Brzy začne odznovu v Británii

Jako jednadvacetiletá uprchla ze Sýrie opředená řadou tragických zážitků a ztrát. Ty pokračovaly i po nalezení útočiště v sousedním Jordánsku. Po řadě kopanců a existenčních problémech se díky své cílevědomosti a talentu ocitla na univerzitě. A brzy spolu s rodinou začne nový život ve Velké Británii. Ta jí ve spolupráci s UNHCR, která její příběh přinesla, dala šanci.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

„Společnost se námi ráda dojímá, zároveň sama vytváří bariéry,“ říká aktivistka lobbující za práva lidí s postižením

„Princip inspiračního porna je takový, že je postižení považováno za cosi strašného, co má tedy fungovat jako motivace pro tzv. normální lidi. To by ale samo o sobě nemělo znamenat, že dojímat se je nemístné. Společnost je obecně hodně nastavená na to, že postižení je strašná věc, zároveň ale zůstává pasivní vůči odstraňování bariér. Chybí předpoklad, že postižení je obtížné právě kvůli překážkám, které by se ale daly odstranit,” říká Jitka Rudolfová. Od narození má dětskou mozkovou obrnu, je na vozíku. Vystudovala Karlovu univerzitu a pracuje pro festival Jeden svět. 

Adéla Gálová 20. 2. 2020

Jako student byl znásilněn. Dnes pomáhá dalším mužům s podobnou zkušeností

Alex Feis-Bryce je ředitelem britské organizace SurvivorsUK, která se zaměřuje na pomoc obětem znásilnění z řad mužů. Tou se stal ve studentském věku i on sám. „Věřím, že mi něco hodil do pití. Nevím to na sto procent, ale po tom, co jsem se napil, jsem najednou začal být malátný. Pak jsem usnul a on mě odnesl nahoru do ložnice. Nedlouho po tom mě znásilnil,” vzpomíná. Podle něj muži často takové zážitky před okolím tají. Bojí se posměchu, cítí současně vinu. O poradenství a skupinové terapie v rámci činnosti organizace je však enormní zájem. „Máme dlouhý waiting list,” říká. On sám se se svou zkušeností podle svých slov vyrovnal bez pomoci odborníků. Lékem mu bylo sdílení a v posledních letech zejména jeho práce.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.