Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

HFFest: Přijeďte si zakřepčit na Funny Fest do Žďáru nad Sázavou

 

funnyfest 2018 big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

3
září
2018

Už v pátek 7. září se v parku na Farských humnech ve Ždáře nad Sázavou bude konat už čtvrtý ročník multižánrového festivalu Funny Fest, který se letos hlásí k označení HateFree Fest. Představí tvorbu řady kapel i doprovodný program v podobě her, soutěží i rozmanitých workshopů. Na festivalu, který pořádá nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Ponorka, si můžete vyzvednout také naše placky a nálepky. Vstup na akci je zdarma.

funnyfest 2018 2

V rámci letošního ročníku Funny Festu se představí kapely Vzhůru a níž, Eirik, Revock, AmaTer, Babylon či bubeníci ze ZŠ Komenského 6. Návštěvníci se také mohou těšit na bohatý doprovodný program. Připraveny budou hry a soutěže, malování na obličej, tvorba legálního graffiti umění, fotokoutek, balónkování, slackline, turnaj ve stolním fotbálku, tvořivé a kreativní dílničky, obří bublifuk a mnoho dalšího. Vzhledem ke stému výročí vzniku republiky bude připravena ke zhlédnutí výstava koláží od návštěvníků Ponorky NZDM, které budou připomínat významná data a události naší země.

funnyfest 2018 1

Bohatým programem si pracovníci Ponorky – NZDM i celá řada dobrovolníků kladou za cíl poukázat na možnosti, jak se lze zabavit a aktivně trávit volný čas. Neméně důležité je také představovat fungování nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a minimalizovat tak předsudky vůči nim. „Ponorka je vlastně takové útočiště pro děti a mladé lidi, kteří jsou ztraceni v moři problémů, potřebují pomoci najít vlastní kompas, aby se lépe vyznali ve svém životě,” popisuje vedoucí klubu Veronika Brychtová. „Snažíme se, aby se díky nám nepotopili úplně na dno a mohli dýchat i pod hladinou všech průšvihů. Pomáháme našim uživatelům k tomu, aby se konečně odrazili od břehu a společně s nimi překonáváme všechna vlnobití, která v tomto složitém období dospívání prožívají,“ dodává.

Chcete být v obraze? Sledujte aktuality a kompletní program ve FB události festivalu.

Čtěte dále

„Rozmazluji se radostí ostatních.” Češka měsíčně rozváží potřebným tunu jídla a propojuje generace

Zuzana Vránová není v pomáhání nováček, už tři roky dobrovolně z vlastní iniciativy rozváží měsíčně kolem tuny potraviny lidem v nouzi – teď v krizi tuny dokonce čtyři. Věnuje se zejména pomoci seniorům. Na nenadálou současnou situaci zareagovala okamžitě: „Já sama toho moc neumím, ale umím organizovat lidi, co něco umí,“ vysvětluje energicky a dodává, že okamžitě rozšířila své aktivity o šití roušek, šíření informací či roznos léků. Jak to vše před třemi roky začalo? „Mám ráda staré lidi, to už od dětství, tak jsem jim tuhle službu zkusila nabídnout. Zákazníky jsem našla brzy, i když pro staré lidi je typické, že sami sebe jako potřebné nevidí a odkazují na to, abych pomohla někomu jinému.

Jiří Pasz 6. 4. 2020

Kvůli posměškům se bál tělocviku, žil v odloučení. Cestu ke svému tělu našel díky partnerovi

Čtyřiatřicetiletý Jaroslav Vávra z Mariánských Lázní od dětství hledá vztah k vlastnímu tělu, kvůli kterému od základní školy čelí posměškům a poznámkám okolí. Nejhorší byla pro něj situace v šatně před hodinami tělocviku. „Obdobím bulimie a anorexie jsem naštěstí neprošel, ale na druhém stupni jsem problém s tělocvikem řešil tak, že jsem se po domluvě s učitelem převlékal v jeho kabinetu. Nebylo to vyloženě pohodlné, ale na druhou stranu jsem se aspoň na čas vyhnul posmívání a zesměšňování,” vysvětluje. Kamarády téměř neměl, zaměřil se proto na školu. 

Lukáš Houdek 2. 4. 2020

Solidarita, ale i ponižování. Pandemické časy tvrdě dopadají i na lidi bez domova

Nepředvídaná, těžko přehledná pandemická situace s sebou přinesla mimo jiné karanténní podmínky, které uzavřely valnou většinu obyvatel ČR mezi úzké stěny domácího prostředí. Jak se ale s touto situací vypořádávají ti, jejichž domovem je ulice, respektive nejrůznější ubytovací provizoria? Jsou české sociální služby akceschopné a koordinované dostatečně na to, aby dokázaly jejich situaci ad hoc čelit a chránit tak nejen ty, jichž se to adresně týká, ale také zbytek společnosti? 

Adéla Gálová 1. 4. 2020

„S likvidací Romů za války došlo i k zapomenutí příběhů o jejich úspěšné integraci,“ říká Jana Horváthová

V pěti letech začaly Marii Mocovou trápit velké bolesti nohou, následně prodělala také epileptický záchvat. Diagnostikována jí byla revmatoidní artritida, která v Česku zasáhne kolem 85 tisíc lidí. Přestože se příznaky nejčastěji projevují mezi třicátým a padesátým rokem, nevyhýbá se ani dětem. „Jelikož mám artritidu od pěti let a je mi osmatřicet, postižení jsou už v tuhle chvíli rozsáhlá. Mám deformity na prstech obou rukou, totální endoprotézu obou kyčlí, deformity na prstech nohou, postižení kolen, kotníků, ramen, loktů,” popisuje pro HFC Marie, jejíž stav je dnes díky biologické léčbě stabilizovaný. Nemoc s sebou nese řadu omezení v běžném i pracovním životě. Protože však není na první pohled vidět, potýkají se někteří nemocní s nepochopením okolí i diskriminací. Málokdo také tuší, že revma je třetím nejčastějším onemocněním u dětí a mládeže.

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.