Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

HFFest: Křepčete a diskutujte už tento pátek na lodi Tajemství pro skateboarding v Barmě

 

skejty barma hffest big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

11
června
2018

Barma byla donedávna jednou z nejtvrdších diktatur na světě. Teď se rychle mění a dokáže překvapit. Novinkou je v Barmě i skateboarding a Češi ho pomáhají rozvíjet. Už třetím rokem lidi darují starší i nové desky, boty, brusle, i drobné a dobrovolníci vše v krosnách vozí do Barmy. Žádná administrativa, žádné náklady, čistá radost. Lidé v Barmě si užívají svobodu teprve pár let. O to víc je těší, že mohou dělat věci, které dřív byly nemyslitelné. Právě tyto snahy podpoří už v pátek 15. června na Lodi Tajemství komponovaný večer Tajemství skateboardingu v Barmě, kde se mohou návštěvníci těšit jak na koncerty, tak na film, barmské jídlo nebo výstavy fotografií. Cílem je také vybrat co nejvíce vybavení pro skateboarding, které následně dobrovolníci do Barmy v batozích odvozí. Akce, kterou pořádá iniciativa Czech on Board with Myanmar, přijala označení HateFree Fest a vy si na ní tak můžete zdarma vyzvednout naše placky, nálepky nebo pohlednice. Začínáme v 18:30 a vstupné činí 180 Kč, které půjde právě na podporu skateboardingu v Barmě.

„Skateboarding je v Barmě poměrně nové slovo a my se snažíme, aby si ho místní zamilovali. I v Barmě jsou rodiče vděční, když děti nesedí u počítačů nebo mobilů. Na akci bychom rádi představili, jak naše iniciativa Czech on Board with Myanmar pomáhá s výstavbou nových skateparků, darováním bot, skateboardů a rozvojem skateboardingu obecně,“ říká za organizátory Jiří Pasz.

skejty barma hffest 1

Jedním z hlavních bodů programu je film Vladimíra Turnera s názvem O skejtech v Barmě, který autenticky zachycuje atmosféru místní skatové scény a ukazuje pozoruhodně odvedenou práci ze strany českých nadšenců. Dále se představí instrumentální kytarový projekt Jakuba Šimanského, který razí ojedinělý styl „americké primitivní kytary“. Magické ponoření do kovově cinkavého vybrnkávaného zvuku, malování bezeslovných příběhů prostřednictvím spletitě výbušných kompozic. Vedle kytarového koncertu vystoupí české PAPRIKY - streetfunková skupina Amigoos. Jejich texty jsou plné česky rapovaných skladeb, nadsázky a humoru.

Svou podporu akci vyjádřila i pražská umělecká scéna poskytnutím děl k benefičnímu prodeji. Návštěvníci akce tak budou moci podpořit barmské skejťáky i koupí uměleckého díla. „Snažili jsme se vybrat umělce, kteří mají ke skejtové komunitě blízko a jsme rádi, že celou akci podporuje Vladimir 518 nebo výtvarník Michal Škapa, stojící za grafikou nyní již zaniklého skatového časopisu Free Magazine. Veronika Děrdová je dvorní ilustrátorkou Evy Samkové a do prodeje poskytuje originály obrázků právě pro Evu,“ přibližuje Klára Khine, která bude celý prodej moderovat. Mezi dalšími zní jména jako výtvarníci Jan Kaláb a Jakub Uksa, fotograf Jiří Švorc a výjimečným zážitkem bude nabídka tetování od writera s přezdívkou Pleb.

Celou akci doprovodí výstava fotek Radostná nejistota fotografa Jiřího Pasze, která vznikla pro Amnesty International a dokumentuje rychlé změny v zemi, která se teprve nedávno otevřela světu a snaží se zavést demokracii. Na Lodi Tajemství bratří Formanů bude také k ochutnání exotická tradiční barmská kuchyně. Kromě toho návštěvníci mohou přispět darováním výše zmíněných potřebných věcí, jako jsou skateboardy, boty či brusle.

Co je potřeba?

  •  dětské skate-boty od nejmenších velikostí, max. do 42.5 (=UK 8/US9)
  •  ložiska, kolečka a trucky obstojné kvality
  •  skate desky - ideálně dětské - šířka kolem 7.5 palce - čím užší, tím lepší - nenaštípnuté
  •  drobné doplňky - gripy, skate nářadí, fingerboardy!, klíčenky apod.

Program akce

  • 19:00 Koncert Jakuba Šimanského
  • 20:00 Film Vladimíra Turnera o skatech v Barmě (30 minut)
  • 20:30 Koncert kapely Amigoos

Po celou dobu bude podávána barmská kuchyně. Akci doprovodí výstava fotek Radostná nejistota, která vznikla pro Amnesty International a dokumentuje rychlé změny v zemi, která se teprve nedávno otevřela světu a snaží se zavést demokracii.

Kdo je kdo?

Jakub Šimanský

Instrumentální kytarový projekt z Přerova, aka „hanáckého Detroitu". Jakub Šimanský razí v našich kotlinách i celosvětově ojedinělý styl „americké primitivní kytary". Magické ponoření do kovově cinkavého vybrnkávaného zvuku, malování bezeslovných příběhů prostřednictvím spletitě výbušných kompozic. Jeho album Face to Face Against American Primitivism in Eastern Europe Vol. 1 bylo štamgastem v mnoha žebříčcích nejlepších desek roku 2016.

Amigoos

Je natřískaný streetfunk, prostě žádná depka. Je to fakt pořádná porce funku!!! Texty tvoří česky rapované skladby plné nadsázky a humoru. Amigoos, neboli české PAPRIKY, jak je tato kapela označována svými fanoušky, tvoří energetické trio. Leader a showman Jindra Holubec, basový terminátor Michal Holubec a otřískaný bubeník Pavel Magnusek. Proud síly a energie vás dostane do trenek.

Akce je součástí doprovodného programu festivalu Arena. Pozvěte na ni také své přátele na Facebooku, kde mimo jiné můžete sledovat také aktuality.

Čtěte dále

Zažil šikanu učitelů i útoky neonacistů. Dnes je úspěšným moderátorem. Rodina ho zavrhla kvůli orientaci

„Dělám si ze sebe srandu, že kdyby žil Hitler, byl bych první v plynu,” směje se Gerhard Hadi. „Jako Rom, žid a gay to myslím stačí,” vysvětluje. Pětatřicetiletý rodák z Košic se totiž narodil do židovsko-romské vzdělané rodiny. Vyrůstal v době, kdy v regionu vzkvétala neonacistická hnutí, a to se promítlo i do života jeho rodiny. Sám Gerhard byl jako školák opakovaně napaden neonacisty. Rodina proto ze strachu odjela do Německa, kde požádala o azyl. Stesk po domově a příbuzných ji však o pár let později přivedl zpět. Na základní škole na Slovensku pak pro svůj romský původ čelil šikaně. Ne však jen ze strany spolužáků, ale zejména učitelů. Nejhorší to podle něj bylo na němčině, kde učitelka směrem k němu při jedné hře opakovaně říkávala: Ich bin schmutzig (Jsem špinavý). „Nechápal jsem to. Chodil jsem domů s pláčem,” popisuje. 


...

V Amsterdamu vznikl pop-up hotel s restaurací provozovaný uprchlíky. Pomáhá jim s novými začátky

Získat po příchodu do nové země potřebné zkušenosti, pracovní trénink, jazykové dovednosti i velmi cenné sociální vazby. To jsou cíle unikátního projektu v nizozemské metropoli, kde vloni vznikl pop-up hotel s restaurací provozovaný uprchlíky ve spolupráci s místními sociálními pracovníky. Hotel s restaurací dočasně otevřel vloni, a to v poměrně nezvyklém místě - v bývalé věznici na jihu Amsterdamu. A provozovatelé právě na této skutečnosti postavili propagaci. „Nechte se pohodlně zamknout v Amsterdamu,” zní jeden ze sloganů. Hotel nesl název Movement Hotel. Pozornější čtenář si všimne minulého času - hotel totiž před pár týdny zavřel. Brzy dojde k demolici vězeňských věží, aby uvolnily cestu výstavbě nových bytů. Restaurace v bývalé vězeňské prádelně však zatím funguje dál a podobně jako i dříve hotel nemá problém s nedostatkem zákazníků. „Hosté hotel milovali, protože byl jiný,” vy ...

„Není tu bezpečno a chybí školy. Se změnou pomáhá český slabikář,” říká středoafrická učitelka

Irène Célestine Ngono je koordinátorka vesnických škol v regionu Baoro ve Středoafrické republice (SAR), která je v současnosti považována za druhou nejméně rozvinutou zemi světa. Jak vypadá život v takzvaném zhrouceném státě? „V běžném životě se zhroucený stát projevuje například špatným stavem silnic. Nyní, v období dešťů, je naprosto žalostný a jakékoliv cestování je velice nebezpečné,“ říká Irène a dodává, že prioritou by měla být hlavně bezpečnost. „V zemi není bezpečno. Jeden den dojde ke krveprolití tady, druhý den tamhle a tak pořád dokola. Obyvatelstvo je vystavené naprosté nejistotě.“ Zvlášť velkou výzvou je v SAR i vzdělávání, se kterým pomáhají i Češi z organizace SIRIRI. I dnes tu jsou některé školy prosté chýše z bambusu nebo slámy, některé učitele trápí hlad. „Učitelé jsou špatně placení,“ tvrdí Irène a vysvětluje, proč je to problém: „Učitel o sebe musí d ...

„Neposmívejte se nám,” apeluje 14letá nedoslýchavá dívka. Chce se stát psycholožkou

Čtrnáctiletá Anička Poláková se narodila jako nedoslýchavá. Lékařům se na to podařilo přijít až později a Anička dostala naslouchadlo, když jí byly čtyři roky. Do školy, kde si našla řadu kamarádů, se nemohla dočkat. Některé děti se jí ale kvůli jejímu hendikepu posmívaly. S posměšky a nepochopením se setkává i dnes. „Je to pro nás těžký a fakt se snažíme. Neposmívejte se nám, protože za to nemůžeme a můžeme být kvůli tomu hodně smutní,” říká. „Neslyšící se nemají za co stydět, protože jsme stejně chytří a šikovní jako ostatní,” dodává. Hodně se věnuje gymnastice a atletice, ráda by se věnovala cheerleadingu. V dospělosti by se ráda stala psycholožkou, která by pomáhala dětem s postižením.


Bára Schneiderová 10. 10. 2018

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.