Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Film Na tělo o Jindřichu Štreitovi vstupuje do HF distribuce

 

na telo big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

6
června
2018

Dokumentární film Libuše Rudinské s názvem Na tělo vstupuje do HateFree distribuce! Je intimním portrétem známého dokumentárního fotografa Jindřicha Štreita, který se proslavil zejména dokumetováním života v neutěšeném prostředí moravského pohraničí za dob socialismu. „Žádný člověk pro něj není míň než on. Má dar s lidmi zacházet tak, že necítí nějakou jeho intelektuální převahu,“ zmiňuje režisérka Rudinská. Dnes mimo jiné fotografuje život marginalizovaných skupin lidí. „Nevadí mu napít se z hrnečku od bezdomovců, sníst tam prošlou čokoládu. Bez pokrytectví hoduje, co uvaří, ničím nepohrdne. A v tom je ta síla. Ty fotky jsou proto uvěřitelné,“ dodává. Film Štreita představuje také jako člověka, který se vždy snažil udělat něco pro své okolí. I proto v rámci svého zaměstnání v JZD po tom, co mu bylo zakázáno vyučovat, organizoval zájezdy svých kolegů z oblasti zemědělství za kulturou. Vytvořil tak přirozeně platformu, kde se setkávali lidé z různých sociálních skupin a mohli tak najít společnou řeč. Snímek Na tělo však také hledá odpovědi na základní životní otázky. Výmluvně dává divákovi nahlédnout do intimního životního dramatu, které se v průběhu natáčení začalo odehrávat. U manželky Ágnes propukla Alzheimerova choroba a Štreit se s nastalou situací musí vyrovnat. „Řekl si, že jediné, co může udělat, je vrátit jí to, co mu ona dávala těch 50 let. Tu péči,“ popisuje Rudinská. Film se také těší pozitivním reakcím u diváků. Na serveru ČSFD mu v tuto chvíli dávají 75 %. Uspořádejte projekci filmu i vy!

Celovečerní snímek Na tělo odhaluje osobní nastavení a životní filozofii fotografa Jindřicha Štreita. Původně byl zamýšlen jako pocta k jeho sedmdesátinám v roce 2016 a jeho hlavním tématem mělo být sepjetí fotografa s krajinou Sudet a jejími lidmi, kde Štreit celý život žije. Téma ale přerostlo autorku, která se díky dlouhému času stráveného přípravou a komunikací s fotografem rozhodla pro intimnější sondu do jeho života. Štreit, se kterým autorku (dříve jeho studentku fotografie na FAMU) pojí už 25leté přátelství, na tuto linku váhavě přistoupil a autorce pomalu dovolil dostat se mu pod kůži, ba přímo na tělo.

na telo 1

Ve filmu proto budeme, vedle Štreitovy hvězdné fotografické kariéry, především vnímat jeho životní nastavení, ponoříme se do tajemství jeho vztahů s nejbližšími, s jeho okolím a budeme svědky událostí jeho života a některých dramatických momentů dokonce i v přímém přenosu. Na pozadí těchto událostí budeme moci pocítit myšlení, jednání a vnitřní rozpoložení tohoto dokumentaristy. Na dokumentu, který vznikal tři roky, bude patrné plynutí času, který bude hrát zásadní roli ve vnímání příběhu, ze kterého čiší místy až krutá beznaděj nad neúprosností onoho plynutí, jež bohužel nelze zastavit. Zub času poznáme nejvíce na svých blízkých, na proměně, kterou jim čas neúprosně uštědřuje. I my zde pocítíme onu nemilosrdnou pravdu o pomíjivosti a limitu našich životů, a proto se film celou dobu zabývá smyslem života, tím, co po sobě chceme zanechat a pro co má smysl žít. Nejde zde ale o těžký ani nijak náročný příběh, který by diváka usazoval hluboko do sedadla. Už ze samé podstaty člověka, o kterém dokument pojednává, to ani není možné. Film je protknutý humorem a radostí ze života a právě na pozadí vážnosti nabízí příjemný intimní, místy až dech beroucí zážitek.

na telo 2

Film bude promítán ve vybraných místech ze sítě HateFree Zone i dalších spřízněných prostorách nebo festivalech. Pokud byste měli zájem film promítnout také ve svém městě nebo podniku, napište na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..">Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Za poplatek za práva k filmu vám film zašleme ke stažení a následné projekci. Poplatek za projekci se odvíjí od předpokládaného počtu návštěvníků. Do 30 osob činí 600 Kč, nad 30 osob pak 1000 Kč.

na telo 3

Přečtěte si také rozhovor o filmu a Jindřichu Štreitovi s režisérkou Libuší Rudinskou ZDE.

Stopáž 78 min
Nosiče DCP, Blu ray, DVD, elektronická verze
Zvuk 5 +1
Formát 16:9
Premiéra 27. 2. 2018 kino Metropol Olomouc

Výběr z fotografií Jindřicha Štreita 

 

rudinska 2

rudinska 3

rudinska 1

rudinska 5

rudinska 6

rudinska 7

rudinska 8

rudinska 9

rudinska 11

rudinska 12

rudinska 14

rudinska 15

Čtěte dále

Užívali drogy, demolovali město, dnes skáčí. Parkourista dává dětem ulice alternativu

Před 12 lety začal dnes 26letý Václav (Venca) Kumprecht s partou kamarádů trénovat parkour, sport, který využívá skoků, salt i předmětů k pohybu ve městě. Postupně se k nim přidávali další kluci i holky a tak začali parkour i učit. Během posledních let prošlo novoměstským týmem NERCO dvě stě dětí. Mnohé z nich Venca a jeho tým vytáhli přímo z ulice, kde je špatná parta strhávala k alkoholu, drogám a násilí. Společným úsilím pak ve městě vybudovali speciální hřiště, které je otevřené všem. Co jej motivuje k práci s dětmi, které se dostaly do problémů? Jaké jsou cíle NERCO týmu?


Marie Škardová 23. 1. 2019

Zavraždili mu otce, za války pomáhal ukrytým uprchlíkům. Dnes díky Čechům studuje

Pětadvacetiletý student Luther Yapelendi ze Středoafrické republiky má za sebou nelehkou cestu životem. Když byl dítě, zabili mu lupiči otce a stal se sirotkem. „Mně bylo devět let. Vůbec jsem nemohl uvěřit tomu, co se stalo,“ říká Luther a dodává: „Po smrti táty jsem musel na tři roky přestat chodit do školy, protože jsme zůstali bez peněz.“ Později mu do života zasáhl vleklý konflikt, během války se pomáhal starat o uprchlíky. „Velkou výzvou bylo také to, že na misii uprchlo i hodně těhotných žen, které tam pak rodily. Já sám jsem pak po porodech chodil omývat miminka. Z nemocí se objevovala hlavně malárie. Choleru jsme tam naštěstí neměli.“ Situace v zemi je i nadále velmi vážná a nový konflikt se může znovu rozhořet. Podle Luthera by ale lidé v zemi mohli rozpory překonat a smířit se. „Já jsem musel odpustit vrahům svého otce. Nechtěl jsem žít s pomstou. Pomsta je vždycky problém,“ říká L ...

Kvůli rakovině přišla o část tváře, u pojišťovny narazila. Na rekonstrukci obličeje se jí složili Češi

Mirka přišla v důsledku rakoviny v dětství o část tváře. Přes změnu vzhledu se dokázala přenést díky přátelům, zejména z LGBT komunity. Později vystudovala vysokou a dnes pracuje jako novinářka. Před pár lety se jí však obličej začal měnit, pod okem jí z tkáně stále více vystupuje titanová mřížka, která jí současně dále deformuje obličej. Mirka akutně potřebuje náročnou operaci v zahraničí, u pojišťovny však narazila. Požádala proto o pomoc veřejnost a nestačí se divit. Po několika týdnech se Češi na sérii potřebných operací v řádu asi pěti milionů složili. Přispěly jich tisíce.


Lukáš Houdek 21. 1. 2019

Přišli o domov, žili v chudobě. Díky Čechům teď v Afghánistánu podnikají

Lailuma pochází z Herátu v Afghánistánu. Dříve pracovala především v domácnosti, pečovala o děti, prala a uklízela. Pomocí organizace Člověk v tísni se zapojila do svépomocné skupiny a absolvovala kosmetický kurz. „Když jsem se naučila kosmetiku, využila jsem příležitosti a otevřela jsem si doma kosmetický salon. Od té doby jsem měla mnoho zákazníků - sousedů i příbuzných,” vypráví Lailuma, která nyní může pravidelně přispívat do rodinného rozpočtu. „Teď, když mám práci, jsem mnohem šťastnější než dřív,” podotýká.


Marie Škardová 20. 1. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.