Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Film Na tělo o Jindřichu Štreitovi vstupuje do HF distribuce

 

na telo big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

6
června
2018

Dokumentární film Libuše Rudinské s názvem Na tělo vstupuje do HateFree distribuce! Je intimním portrétem známého dokumentárního fotografa Jindřicha Štreita, který se proslavil zejména dokumetováním života v neutěšeném prostředí moravského pohraničí za dob socialismu. Dnes mimo jiné fotografuje život lidí na okraji společnosti, jako jsou lidé bez domova nebo s postižením. „Žádný člověk pro něj není míň než on. Má dar s lidmi zacházet tak, že necítí nějakou jeho intelektuální převahu,“ zmiňuje režisérka Rudinská. „Nevadí mu napít se z hrnečku od bezdomovců, sníst tam prošlou čokoládu. Bez pokrytectví hoduje, co uvaří, ničím nepohrdne. A v tom je ta síla. Ty fotky jsou proto uvěřitelné,“ dodává. Film Štreita představuje také jako člověka, který se vždy snažil udělat něco pro své okolí. I proto v rámci svého zaměstnání v JZD po tom, co mu bylo zakázáno vyučovat, organizoval zájezdy svých kolegů z oblasti zemědělství za kulturou. Vytvořil tak přirozeně platformu, kde se setkávali lidé z různých sociálních skupin a mohli tak najít společnou řeč. Snímek Na tělo však také hledá odpovědi na základní životní otázky. Výmluvně dává divákovi nahlédnout do intimního životního dramatu, které se v průběhu natáčení začalo odehrávat. U manželky Ágnes propukla Alzheimerova choroba a Štreit se s nastalou situací musí vyrovnat. „Řekl si, že jediné, co může udělat, je vrátit jí to, co mu ona dávala těch 50 let. Tu péči,“ popisuje Rudinská. Film se také těší pozitivním reakcím u diváků. Na serveru ČSFD mu v tuto chvíli dávají 75 %. Uspořádejte projekci filmu i vy!

Celovečerní snímek Na tělo odhaluje osobní nastavení a životní filozofii fotografa Jindřicha Štreita. Původně byl zamýšlen jako pocta k jeho sedmdesátinám v roce 2016 a jeho hlavním tématem mělo být sepjetí fotografa s krajinou Sudet a jejími lidmi, kde Štreit celý život žije. Téma ale přerostlo autorku, která se díky dlouhému času stráveného přípravou a komunikací s fotografem rozhodla pro intimnější sondu do jeho života. Štreit, se kterým autorku (dříve jeho studentku fotografie na FAMU) pojí už 25leté přátelství, na tuto linku váhavě přistoupil a autorce pomalu dovolil dostat se mu pod kůži, ba přímo na tělo.

na telo 1

Ve filmu proto budeme, vedle Štreitovy hvězdné fotografické kariéry, především vnímat jeho životní nastavení, ponoříme se do tajemství jeho vztahů s nejbližšími, s jeho okolím a budeme svědky událostí jeho života a některých dramatických momentů dokonce i v přímém přenosu. Na pozadí těchto událostí budeme moci pocítit myšlení, jednání a vnitřní rozpoložení tohoto dokumentaristy. Na dokumentu, který vznikal tři roky, bude patrné plynutí času, který bude hrát zásadní roli ve vnímání příběhu, ze kterého čiší místy až krutá beznaděj nad neúprosností onoho plynutí, jež bohužel nelze zastavit. Zub času poznáme nejvíce na svých blízkých, na proměně, kterou jim čas neúprosně uštědřuje. I my zde pocítíme onu nemilosrdnou pravdu o pomíjivosti a limitu našich životů, a proto se film celou dobu zabývá smyslem života, tím, co po sobě chceme zanechat a pro co má smysl žít. Nejde zde ale o těžký ani nijak náročný příběh, který by diváka usazoval hluboko do sedadla. Už ze samé podstaty člověka, o kterém dokument pojednává, to ani není možné. Film je protknutý humorem a radostí ze života a právě na pozadí vážnosti nabízí příjemný intimní, místy až dech beroucí zážitek.

na telo 2

Film bude promítán ve vybraných místech ze sítě HateFree Zone i dalších spřízněných prostorách nebo festivalech. Pokud byste měli zájem film promítnout také ve svém městě nebo podniku, napište na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..">Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Za poplatek za práva k filmu vám film zašleme ke stažení a následné projekci. Poplatek za projekci se odvíjí od předpokládaného počtu návštěvníků. Do 30 osob činí 600 Kč, nad 30 osob pak 1000 Kč.

na telo 3

Přečtěte si také rozhovor o filmu a Jindřichu Štreitovi s režisérkou Libuší Rudinskou ZDE.

Stopáž 78 min
Nosiče DCP, Blu ray, DVD, elektronická verze
Zvuk 5 +1
Formát 16:9
Premiéra 27. 2. 2018 kino Metropol Olomouc

Výběr z fotografií Jindřicha Štreita 

 

rudinska 2

rudinska 3

rudinska 1

rudinska 5

rudinska 6

rudinska 7

rudinska 8

rudinska 9

rudinska 11

rudinska 12

rudinska 14

rudinska 15

Čtěte dále

Sní o novém životě, v táboře je drží nad vodou sport a aktivity. Pomáhají i Češi

Shan pochází z Kábulu. Hlavní město Afghánistánu je bombardováno, dochází zde k vraždám, únosům a dalším násilnostem. Shanova rodina proto na takovém místě již nevidí svoji budoucnost. Nejprve odešel starší bratr a později i Shan začal hledat své místo ve světě. Nyní žije v uzavřených prostorách rozlehlého utečeneckého tábora v Srbsku. Mluví plynně anglicky a učí se srbsky. Jeho snem je vystudovat ekonomii, v Afghánistánu však školy bombardovali a studenty unášeli z přednášek. Poté by si chtěl otevřít kancelář a pomáhat mladým migrantům, jako je on. O svých snech mluví s úsměvem a věří, že se mu splní.


Marie Škardová 22. 6. 2018

HFFest: Family Fest v Malých Karpatech na Slovensku. Nocování v chatkách i kvalitní hudba

Family fest je eko-geek open air festival při Smolencích v lesním prostředí Malých Karpat v rekreačním středisku Záruby – Jahodník. 22. a 23. června se uskuteční už čtvrtý ročník a očekává účast 500-600 lidí. Rodinná atmosféra, kvalitní domácí i zahraniční hudba, přednášky a množství doprovodného programu - to vše k němu už neodmyslitelně patří. Letos se festival hlásí k označení HateFree Fest. 


HateFree Culture 20. 6. 2018

Mučení a tresty smrti. Aktivita tisíců lidí ročně osvobodí stovky nespravedlivě vězněných

Egyptský student Mahmoud Hussein byl v roce 2014 uvězněný za nošení trička s nápisem „Nation Without Torture" (Národ bez mučení). Bez soudu nakonec strávil za mřížemi více než dva roky. Byl propuštěn díky intervenci organizace Amnesty International, která se celosvětově staví za práva nespravedlivě odsouzených a mučených osob a utlačovaných skupin. V roce 2016 se organizaci za pomoci lidí z celého světa povedlo osvobodit více než 650 nespravedlivě a často i násilně vězněných lidí. „Zlepšit jejich situaci nebo dosáhnout úplného osvobození se nám dlouhodobě daří ve 30-40 % případů!” uvádějí na svých stránkách. „Jsem tak vděčný vám, příznivcům Amnesty, kteří jste zahájili kampaň na mou podporu. Naplnilo mě to velkou nadějí a cítil jsem skutečnou podporu, protože i když jsem byl zavřen bez jakéhokoli kontaktu, na hřbitově života, byl jsem stále živý v myšlenkách j ...

„Cítil jsem jen prázdnotu, která bolela,“ říká filmař Janíček

Jeroným Janíček bojuje s úzkostmi. První úzkost v osmnácti letech pro něj byla nečekaným zážitkem. „Myslím, že jsem seděl večer doma v obýváku a povídal si s mámou. Žádné velké emoce v tom nebyly. Najednou jsem ucítil chlad v nohách a rukách, rozbušilo se mi srdce, přidal se tlak na hrudi, motání hlavy a pocení, máma tehdy zavolala záchranku,“ líčí první manifestaci svých obtíží. Než mu ale byla diagnostikována panická porucha, trvalo to ještě řadu let. Dnes umí s nemocí lépe pracovat. „Už se nebojím, že zešílím, nesnažím se nikam utéct, protože není kam, a když přijde strach ze smrti, vím, že je iracionální. Ale hrůza a nepopsatelný děs z udušení, ztráty vědomí a smrti zůstaly.“ Jeroným Janíček si během léčby své nemoci zažil od lékařů trpělivost, profesionalitu, rovný přístup a lidskost, ale výjimečně i antipatie.


Jiří Pa ...