Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Film Na tělo o Jindřichu Štreitovi vstupuje do HF distribuce

 

na telo big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

6
června
2018

Dokumentární film Libuše Rudinské s názvem Na tělo vstupuje do HateFree distribuce! Je intimním portrétem známého dokumentárního fotografa Jindřicha Štreita, který se proslavil zejména dokumetováním života v neutěšeném prostředí moravského pohraničí za dob socialismu. „Žádný člověk pro něj není míň než on. Má dar s lidmi zacházet tak, že necítí nějakou jeho intelektuální převahu,“ zmiňuje režisérka Rudinská. Dnes mimo jiné fotografuje život marginalizovaných skupin lidí. „Nevadí mu napít se z hrnečku od bezdomovců, sníst tam prošlou čokoládu. Bez pokrytectví hoduje, co uvaří, ničím nepohrdne. A v tom je ta síla. Ty fotky jsou proto uvěřitelné,“ dodává. Film Štreita představuje také jako člověka, který se vždy snažil udělat něco pro své okolí. I proto v rámci svého zaměstnání v JZD po tom, co mu bylo zakázáno vyučovat, organizoval zájezdy svých kolegů z oblasti zemědělství za kulturou. Vytvořil tak přirozeně platformu, kde se setkávali lidé z různých sociálních skupin a mohli tak najít společnou řeč. Snímek Na tělo však také hledá odpovědi na základní životní otázky. Výmluvně dává divákovi nahlédnout do intimního životního dramatu, které se v průběhu natáčení začalo odehrávat. U manželky Ágnes propukla Alzheimerova choroba a Štreit se s nastalou situací musí vyrovnat. „Řekl si, že jediné, co může udělat, je vrátit jí to, co mu ona dávala těch 50 let. Tu péči,“ popisuje Rudinská. Film se také těší pozitivním reakcím u diváků. Na serveru ČSFD mu v tuto chvíli dávají 75 %. Uspořádejte projekci filmu i vy!

Celovečerní snímek Na tělo odhaluje osobní nastavení a životní filozofii fotografa Jindřicha Štreita. Původně byl zamýšlen jako pocta k jeho sedmdesátinám v roce 2016 a jeho hlavním tématem mělo být sepjetí fotografa s krajinou Sudet a jejími lidmi, kde Štreit celý život žije. Téma ale přerostlo autorku, která se díky dlouhému času stráveného přípravou a komunikací s fotografem rozhodla pro intimnější sondu do jeho života. Štreit, se kterým autorku (dříve jeho studentku fotografie na FAMU) pojí už 25leté přátelství, na tuto linku váhavě přistoupil a autorce pomalu dovolil dostat se mu pod kůži, ba přímo na tělo.

na telo 1

Ve filmu proto budeme, vedle Štreitovy hvězdné fotografické kariéry, především vnímat jeho životní nastavení, ponoříme se do tajemství jeho vztahů s nejbližšími, s jeho okolím a budeme svědky událostí jeho života a některých dramatických momentů dokonce i v přímém přenosu. Na pozadí těchto událostí budeme moci pocítit myšlení, jednání a vnitřní rozpoložení tohoto dokumentaristy. Na dokumentu, který vznikal tři roky, bude patrné plynutí času, který bude hrát zásadní roli ve vnímání příběhu, ze kterého čiší místy až krutá beznaděj nad neúprosností onoho plynutí, jež bohužel nelze zastavit. Zub času poznáme nejvíce na svých blízkých, na proměně, kterou jim čas neúprosně uštědřuje. I my zde pocítíme onu nemilosrdnou pravdu o pomíjivosti a limitu našich životů, a proto se film celou dobu zabývá smyslem života, tím, co po sobě chceme zanechat a pro co má smysl žít. Nejde zde ale o těžký ani nijak náročný příběh, který by diváka usazoval hluboko do sedadla. Už ze samé podstaty člověka, o kterém dokument pojednává, to ani není možné. Film je protknutý humorem a radostí ze života a právě na pozadí vážnosti nabízí příjemný intimní, místy až dech beroucí zážitek.

na telo 2

Film bude promítán ve vybraných místech ze sítě HateFree Zone i dalších spřízněných prostorách nebo festivalech. Pokud byste měli zájem film promítnout také ve svém městě nebo podniku, napište na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..">Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Za poplatek za práva k filmu vám film zašleme ke stažení a následné projekci. Poplatek za projekci se odvíjí od předpokládaného počtu návštěvníků. Do 30 osob činí 600 Kč, nad 30 osob pak 1000 Kč.

na telo 3

Přečtěte si také rozhovor o filmu a Jindřichu Štreitovi s režisérkou Libuší Rudinskou ZDE.

Stopáž 78 min
Nosiče DCP, Blu ray, DVD, elektronická verze
Zvuk 5 +1
Formát 16:9
Premiéra 27. 2. 2018 kino Metropol Olomouc

Výběr z fotografií Jindřicha Štreita 

 

rudinska 2

rudinska 3

rudinska 1

rudinska 5

rudinska 6

rudinska 7

rudinska 8

rudinska 9

rudinska 11

rudinska 12

rudinska 14

rudinska 15

Čtěte dále

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec. „Vše je o vytrvalosti,” dodává

Herec František „Feri” Kudry se narodil před 28 lety jako nejstarší ze sedmi sourozenců do romské rodiny ze slovenského Hlohovce. Kvůli sociální situaci rodiny jej od dětství vychovávali prarodiče. Po nich zřejmě zdědil i nadání pro hudbu a herectví, ke kterým od mládí inklinoval. „Herecké i hudební nadání se projevovalo v naší rodině už celé generace. Babička měla od dětství talent, nikdy ale umění nestudovala. Než se provdala za mého dědečka, zpívala a tančila dlouhá léta ve folklorním souboru. Pak z tátovy strany byli hudebníci, strýc mého otce například učil soukromě hudbu a byl známým houslistou na Slovensku i v České republice,” vzpomíná pro HFC Feri. On sám pak od sedmi let navštěvoval lidovou uměleckou školu. V pozdějších letech jej však stále více lákalo herectví. Po základní škole nastoupil na konzervatoř do Bratislavy, kde se věnoval studiu herectví, muzikálu, ba ...

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.