Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Oslavy romství tématem letošního Mezinárodního dne Romů v Praze

 

mdr 2018 big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

4
dubna
2018

Na 8. dubna každý rok připadá Mezinárodní den Romů. Letos budou jeho oslavy probíhat už od 6. dubna, vyvrcholí pak v neděli od 20:00 galavečerem v pražském divadle Archa. Prahou budou jezdit historické tROMvaje s živou hudbou, k vidění bude mimo jiné představení Miri Fajta, divadelní sitcom z prostředí silné romské komunity v jenom (ne)obyčejném brněnském činžáku. Slavnostní večer v divadle Archa bude plný romských i neromských osobností a již tradičně zde bude také udělena Cena Mileny Hübschmannové za zvláštní přínos v oblasti Romského jazyka. Můžete se těšit na osobnosti jako je například Gejza Horváth, Antonín Gondolán, Gitana, Marta Balážová, Milan Kroka a mnoho dalších. Oslavy pořádá spolek Ara Art. HateFree Culture je partnerem akce.

Mezinárodní den Romů je dnem, kdy Romové po celém světě oslavují bohatství své kultury, připomínají si svou historii a také reflektují situace, kterým čelí jak v majoritních společnostech, tak i uvnitř vlastních komunit. Sdružení Ara Art se Mezinárodnímu dni Romů začalo věnovat v roce 2015 v reakci na prakticky neexistující tradici důstojných oslav tohoto významného dne v Čechách. Cílem bylo sdružit při této příležitosti pokud možno všechny romské a pro-romské organizace, oslovit jejich prostřednictvím nejen romskou společnost a připomenout, že Romové jsou národ, který i přes veškeré těžkosti, kterými v historii i v současnosti prošel a stále prochází, má být na co hrdý.

Jednotící téma každého ročníku oslav je voleno vždy tak, aby odráželo některou z aktuálních problematik. Romští studenti tak již vzdávali pocty svým vzorům, významným romským osobnostem (2015, Meet Factory), pocty se vzdávaly také tzv. neviditelným Romům, kteří svou prací nabourávají mýty a stereotypy panující v české společnosti (2016, LaFabrika) a poukazovalo se také na možnost bezproblémového soužití a spolupráce Romů a Neromů (2017, La Fabrika). Letošní ročník oslav zastřešuje téma Romipen, tedy romství. „Tímto termínem označujeme soubor kulturních tradic, hodnot a způsobů jednání, vystupování a chování nejen v rámci rodiny a komunity, ale také na veřejnosti. Jde o nepsané zákony předávané z generace na generaci, kterými se (mimo jiné) odlišuje romská společnost od majority.“ Vysvětluje David Tišer, ředitel pořádající společnosti a režisér hlavního večera. „Chceme se ptát, co vlastně znamená Romipen v současné době – jaké má podoby, jak se vyvíjí, zda nás kultivuje, nebo naopak brzdí. Odpovědi na tyto a další otázky jsou pro nás nesmírně důležité, protože abychom jako celek mohli dobře fungovat v majoritní společnosti, musíme především rozumět sobě samým. Jak jednou trefně popsal novinář Petr Uhl ,Romipen je základem kulturní emancipace Romů´. A já k tomu dodávám, že tato emancipace je bezpodmínečně nutná k tomu, aby Romové žili důstojně a v oboustranně přínosné symbióze s majoritou,“ dodává David Tišer.

MDR 2018 1

Pražské oslavy Mezinárodního dne Romů potrvají od pátku 6. dubna do neděle 8. dubna, kdy vrcholí Galavečerem v divadle Archa. Prahou budou jezdit historické tROMvaje s živou hudbou, k vidění bude mimo jiné představení Miri Fajta - divadelní sitcom v režii Robina Stiry z prostředí silné romské komunity v jenom (ne)obyčejném brněnském činžáku. Slavnostní večer v divadle Archa bude plný romských i neromských osobností a již tradičně zde bude také udělena Cena Mileny Hübschmannové za zvláštní přínos v oblasti romského jazyka, jejíž laureáty každoročně vybírá seminář Romistiky při FFUK v Praze. Těžištěm bude ale samozřejmě skvělý hudební program. Návštěvníci se mohou těšit na takové osobnosti, jako je například Gejza Horváth, Antonín Gondolán, Gitana, Marta Balážová, Milan Kroka a mnoho dalších.

Kompletní program a další informace najdete ZDE.

Čtěte dále

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec. „Vše je o vytrvalosti,” dodává

Herec František „Feri” Kudry se narodil před 28 lety jako nejstarší ze sedmi sourozenců do romské rodiny ze slovenského Hlohovce. Kvůli sociální situaci rodiny jej od dětství vychovávali prarodiče. Po nich zřejmě zdědil i nadání pro hudbu a herectví, ke kterým od mládí inklinoval. „Herecké i hudební nadání se projevovalo v naší rodině už celé generace. Babička měla od dětství talent, nikdy ale umění nestudovala. Než se provdala za mého dědečka, zpívala a tančila dlouhá léta ve folklorním souboru. Pak z tátovy strany byli hudebníci, strýc mého otce například učil soukromě hudbu a byl známým houslistou na Slovensku i v České republice,” vzpomíná pro HFC Feri. On sám pak od sedmi let navštěvoval lidovou uměleckou školu. V pozdějších letech jej však stále více lákalo herectví. Po základní škole nastoupil na konzervatoř do Bratislavy, kde se věnoval studiu herectví, muzikálu, ba ...

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.