Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Před 70 lety nastoupil v Československu k moci komunistický režim

 

caslavska big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

25
února
2018

Dnes si připomínáme výročí 70 let od nástupu komunismu k moci v Československu. 25. únor byl vyvrcholením snah Komunistické strany o upevnění svého vlivu v zemi a v tento den tehdejší prezident Edvard Beneš po nátlaku komunistů přijal demisi dvanácti nekomunistických ministrů, na jejichž místo jmenoval navržené komunistické. Předseda komunistů Klement Gottwald následně oznámil „porážku reakce a vítězství pracujícího lidu“ a další vývoj v Československu směřoval k nastolení diktatury. Tato etapa pak dostala název Vítězný únor. Komunistický režim v příštích letech omezoval práva mnohých občanů a současně má na svědomí řadu obětí. Podívejte se u příležitosti dnešního výročí na výpovědi některých pamětníků rozličných událostí z jedinečné kolekce vzpomínek Paměti národa.

Jiří Rádl

Byl odsouzen k 15 létům žaláře za protikomunistický odboj, do něhož se zapojil záhy po nastolení komunistického režimu. V rámci své činnosti zajišťoval spolu s dalšími strategické informace pro americkou výzvědnou službu. V roce 1955 se při své internaci v jáchymovském lágru Vojna zúčastnil protestní hladovky, která přešla následně ve stávku. Zemřel v roce 2014. Celý příběh Jiřího Rádla si můžete přečíst ZDE.

Věra Nováková

Výtvarníci Věra Nováková a Pavel Brázda si po osmačtyřicátém roce zvolili společný osud uměleckých outsiderů, vyřazených ze studia i z profese. Nováková byla s dalšími studenty v roce 1949 z politických důvodů vyloučena z Akademie výtvarných umění v Praze a dostala zákaz studovat na jakékoliv jiné vysoké škole. Podařilo se jí pokračovat za pomoci známého vyučujícího, který zatajil její kádrový posudek, na VŠUP, které o dva roky později absolvovala maturitou. Až do roku 1989 měli s manželem jen jedinou výstavu. Dnes oba patří k našim nejvýznamnějším výtvarníkům. Pavel Brázda zemřel v loňském roce. Celý příběh Věry Novákové si přečtěte ZDE.

Jakub Schwarz Trojan

Jakub Schwarz Trojan je knězem, který provázel na poslední cestu Jana Palacha, studenta, který se na protest proti potlačování svobod a pasivitě veřejnosti 16. ledna 1969 polil hořlavinou ve vrchní části Václavského náměstí a zapálil. Zemřel 19. ledna a za účasti desítek tisíc lidí veřejnosti se 25. ledna konal smuteční pochod a Palach byl uložen na Olšanských hřbitovech. Celý příběh Jakuba Schwarze Trojana si přečtěte ZDE.

Věra Čáslavská

Gymnastka Věra Čáslavská se stala českou ikonou a symbolem vzdoru proti komunistickému režimu. Byla několikanásobnou olympijskou vítězkou, celosvětově se pak proslavila také svým politickým gestem na olympiádě v Mexiku v roce 1968 – jako reakcí na okupaci Československa sovětskými vojsky. Když totiž stála spolu s ruskou sportovkyní na stejném stupni vítězů, odvrátila při tónech sovětské hymny tvář. A protože později opakovaně po svém podpisu odmítla odvolat podporu protirežimního dokumentu 2000 slov, byla režimem perzekuována. Po roce 1989 se stala jednou z poradkyní prezidenta Václava Havla. Vloni podlehla rakovině slinivky břišní. Přečtěte si její celý příběh ZDE.

Jiří Vrdlovec

Vrcholový kanoista Jiří Vrdlovec byl dlouhodobě pod nátlakem tehdejšího režimu, aby vstoupil do Komunistické strany. Výhrůžkám a strachu z perzekuce vlastní osoby i své rodiny podlehl a vstoupil. Celý jeho příběh si můžete přečíst ZDE.

Václav Malý

Václav Malý byl mluvčím Charty 77 v letech 1981 – 1982. Ve svých vzpomínkách pro Paměť národa popisuje věčný strach z toho, co by mu agenti mohli pro jeho činnost udělat. „Vyhrožovali mi, že mě shodí z Nuselského mostu,“ vzpomíná. Celý jeho příběh si můžete přečíst ZDE.

David Kabzan

Hudebník, který se od svého mládí pohyboval v disidentském hnutí. Byl sledován Státní bezpečností a byl také terčem mnohých výslechů, jejichž cílem bylo mimo jiné získat informace na Václava Havla. Ty z něj po fyzickém trýznění roku 1989 agent StB Petr Beran dostal. V roce 2015 byl za to agent odsouzen. Celý příběh Davida Kabzana si přečtěte ZDE.

František Čuňas Stárek

„František Čuňas Stárek o sobě říká, že uměl takzvaně ‚sedět‘. Věděl, jak si získat respekt spoluvězňů i bachařů a jak najít skuliny ve vězeňském režimu. Komunisté ho zatkli v roce 1989 a odsoudili na dva a půl roku za publikování samizdatového časopisu Vokno, které s přáteli vydával v undergroundové komunitě na Nové vísce. Ve vězení nebyl poprvé - už v roce 1976 strávil po procesu s The Plastic People of the Universe půl roku ve vazbě. Tentokrát si trest odpykával v Horním Slavkově. Vánoce si se spoluvězni zpestřovali vařením pudingu z pašovaného mléka, zpěvem koled a hraním na kytaru, kterou si vyrobili z dřevotřísky, násady na lopatu a drátů vypletených z ocelového lana. Na svobodu byl propuštěn na konci roku 1989,“ uvádí k jeho videu Paměť národa.

 

Čtěte dále

„Vietnamský dril vztahům nepomáhá.” Navzdory rodičům skončil u filmu. Je nominován na Lva

Český herec vietnamského původu Lukáš Tran se narodil v Mostě. Většinu života pak prožil v Opavě, kam se rodiče odstěhovali za obchodem. Přestože je jeho oficiální jméno Duy Anh Tran, používá dnes včetně komunikace s rodinou českou přezdívku Lukáš, kterou mu matka s otcem po poradě s českou chůvou dali. Lukáš vystudoval bakalářský program marketingové komunikace na Fakultě multimediálních studií na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, pracovat začal jako produkční u filmu. Před časem zareagoval na inzerát herce a režiséra Jiřího Mádla, který do svého nového filmu Na střeše hledal Vietnamce. A přestože Lukáš nikdy před kamerou nestál, konkurz vyhrál. Nyní je za svůj výkon nominován na Českého lva a herectví je nyní jeho hlavní pracovní náplní i vášní.

Lukáš Houdek 19. 2. 2020

Tragédiemi opředená syrská samoživitelka finišuje studium práv. Brzy začne odznovu v Británii

Jako jednadvacetiletá uprchla ze Sýrie opředená řadou tragických zážitků a ztrát. Ty pokračovaly i po nalezení útočiště v sousedním Jordánsku. Po řadě kopanců a existenčních problémech se díky své cílevědomosti a talentu ocitla na univerzitě. A brzy spolu s rodinou začne nový život ve Velké Británii. Ta jí ve spolupráci s UNHCR, která její příběh přinesla, dala šanci.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

„Společnost se námi ráda dojímá, zároveň sama vytváří bariéry,“ říká aktivistka lobbující za práva lidí s postižením

„Princip inspiračního porna je takový, že je postižení považováno za cosi strašného, co má tedy fungovat jako motivace pro tzv. normální lidi. To by ale samo o sobě nemělo znamenat, že dojímat se je nemístné. Společnost je obecně hodně nastavená na to, že postižení je strašná věc, zároveň ale zůstává pasivní vůči odstraňování bariér. Chybí předpoklad, že postižení je obtížné právě kvůli překážkám, které by se ale daly odstranit,” říká Jitka Rudolfová. Od narození má dětskou mozkovou obrnu, je na vozíku. Vystudovala Karlovu univerzitu a pracuje pro festival Jeden svět. 

Adéla Gálová 20. 2. 2020

Jako student byl znásilněn. Dnes pomáhá dalším mužům s podobnou zkušeností

Alex Feis-Bryce je ředitelem britské organizace SurvivorsUK, která se zaměřuje na pomoc obětem znásilnění z řad mužů. Tou se stal ve studentském věku i on sám. „Věřím, že mi něco hodil do pití. Nevím to na sto procent, ale po tom, co jsem se napil, jsem najednou začal být malátný. Pak jsem usnul a on mě odnesl nahoru do ložnice. Nedlouho po tom mě znásilnil,” vzpomíná. Podle něj muži často takové zážitky před okolím tají. Bojí se posměchu, cítí současně vinu. O poradenství a skupinové terapie v rámci činnosti organizace je však enormní zájem. „Máme dlouhý waiting list,” říká. On sám se se svou zkušeností podle svých slov vyrovnal bez pomoci odborníků. Lékem mu bylo sdílení a v posledních letech zejména jeho práce.

Lukáš Houdek 20. 2. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.