Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Před 70 lety nastoupil v Československu k moci komunistický režim

 

caslavska big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

25
února
2018

Dnes si připomínáme výročí 70 let od nástupu komunismu k moci v Československu. 25. únor byl vyvrcholením snah Komunistické strany o upevnění svého vlivu v zemi a v tento den tehdejší prezident Edvard Beneš po nátlaku komunistů přijal demisi dvanácti nekomunistických ministrů, na jejichž místo jmenoval navržené komunistické. Předseda komunistů Klement Gottwald následně oznámil „porážku reakce a vítězství pracujícího lidu“ a další vývoj v Československu směřoval k nastolení diktatury. Tato etapa pak dostala název Vítězný únor. Komunistický režim v příštích letech omezoval práva mnohých občanů a současně má na svědomí řadu obětí. Podívejte se u příležitosti dnešního výročí na výpovědi některých pamětníků rozličných událostí z jedinečné kolekce vzpomínek Paměti národa.

Jiří Rádl

Byl odsouzen k 15 létům žaláře za protikomunistický odboj, do něhož se zapojil záhy po nastolení komunistického režimu. V rámci své činnosti zajišťoval spolu s dalšími strategické informace pro americkou výzvědnou službu. V roce 1955 se při své internaci v jáchymovském lágru Vojna zúčastnil protestní hladovky, která přešla následně ve stávku. Zemřel v roce 2014. Celý příběh Jiřího Rádla si můžete přečíst ZDE.

Věra Nováková

Výtvarníci Věra Nováková a Pavel Brázda si po osmačtyřicátém roce zvolili společný osud uměleckých outsiderů, vyřazených ze studia i z profese. Nováková byla s dalšími studenty v roce 1949 z politických důvodů vyloučena z Akademie výtvarných umění v Praze a dostala zákaz studovat na jakékoliv jiné vysoké škole. Podařilo se jí pokračovat za pomoci známého vyučujícího, který zatajil její kádrový posudek, na VŠUP, které o dva roky později absolvovala maturitou. Až do roku 1989 měli s manželem jen jedinou výstavu. Dnes oba patří k našim nejvýznamnějším výtvarníkům. Pavel Brázda zemřel v loňském roce. Celý příběh Věry Novákové si přečtěte ZDE.

Jakub Schwarz Trojan

Jakub Schwarz Trojan je knězem, který provázel na poslední cestu Jana Palacha, studenta, který se na protest proti potlačování svobod a pasivitě veřejnosti 16. ledna 1969 polil hořlavinou ve vrchní části Václavského náměstí a zapálil. Zemřel 19. ledna a za účasti desítek tisíc lidí veřejnosti se 25. ledna konal smuteční pochod a Palach byl uložen na Olšanských hřbitovech. Celý příběh Jakuba Schwarze Trojana si přečtěte ZDE.

Věra Čáslavská

Gymnastka Věra Čáslavská se stala českou ikonou a symbolem vzdoru proti komunistickému režimu. Byla několikanásobnou olympijskou vítězkou, celosvětově se pak proslavila také svým politickým gestem na olympiádě v Mexiku v roce 1968 – jako reakcí na okupaci Československa sovětskými vojsky. Když totiž stála spolu s ruskou sportovkyní na stejném stupni vítězů, odvrátila při tónech sovětské hymny tvář. A protože později opakovaně po svém podpisu odmítla odvolat podporu protirežimního dokumentu 2000 slov, byla režimem perzekuována. Po roce 1989 se stala jednou z poradkyní prezidenta Václava Havla. Vloni podlehla rakovině slinivky břišní. Přečtěte si její celý příběh ZDE.

Jiří Vrdlovec

Vrcholový kanoista Jiří Vrdlovec byl dlouhodobě pod nátlakem tehdejšího režimu, aby vstoupil do Komunistické strany. Výhrůžkám a strachu z perzekuce vlastní osoby i své rodiny podlehl a vstoupil. Celý jeho příběh si můžete přečíst ZDE.

Václav Malý

Václav Malý byl mluvčím Charty 77 v letech 1981 – 1982. Ve svých vzpomínkách pro Paměť národa popisuje věčný strach z toho, co by mu agenti mohli pro jeho činnost udělat. „Vyhrožovali mi, že mě shodí z Nuselského mostu,“ vzpomíná. Celý jeho příběh si můžete přečíst ZDE.

David Kabzan

Hudebník, který se od svého mládí pohyboval v disidentském hnutí. Byl sledován Státní bezpečností a byl také terčem mnohých výslechů, jejichž cílem bylo mimo jiné získat informace na Václava Havla. Ty z něj po fyzickém trýznění roku 1989 agent StB Petr Beran dostal. V roce 2015 byl za to agent odsouzen. Celý příběh Davida Kabzana si přečtěte ZDE.

František Čuňas Stárek

„František Čuňas Stárek o sobě říká, že uměl takzvaně ‚sedět‘. Věděl, jak si získat respekt spoluvězňů i bachařů a jak najít skuliny ve vězeňském režimu. Komunisté ho zatkli v roce 1989 a odsoudili na dva a půl roku za publikování samizdatového časopisu Vokno, které s přáteli vydával v undergroundové komunitě na Nové vísce. Ve vězení nebyl poprvé - už v roce 1976 strávil po procesu s The Plastic People of the Universe půl roku ve vazbě. Tentokrát si trest odpykával v Horním Slavkově. Vánoce si se spoluvězni zpestřovali vařením pudingu z pašovaného mléka, zpěvem koled a hraním na kytaru, kterou si vyrobili z dřevotřísky, násady na lopatu a drátů vypletených z ocelového lana. Na svobodu byl propuštěn na konci roku 1989,“ uvádí k jeho videu Paměť národa.

 

Čtěte dále

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

HFFest: Pražský Anděl na několik dní rozvibruje latinskoamerický festival Sabor Latino

Už v úterý 17. září začne již tradiční HateFree Fest latinskoamerické kultury Sabor Latino Praha. Potrvá do čtvrtka a letos provoní Pěší zónu Anděl. Festival zahrnuje hudební koncerty a taneční vystoupení s workshopy mnoha žánrů a zemí Latinské Ameriky. Kromě hudby a tance představí návštěvníkům tamější gastronomii a tradiční řemeslné výrobky včetně oblečení, šperků, talismanů nebo folkorních hudebních nástrojů. Vstup na něj je zdarma!


HateFree Culture 15. 9. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.