Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Desítky lidí v Národní galerii o víkendu napekly cukroví pro potřebné

 

peceni fotoreport big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

12
prosince
2017

Druhou adventní neděli společně ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze desítky lidí napekly tisíce kousků vánočního cukroví pro potřebné, a to přímo v expozici, pod rozměrným člunem od světoznámého umělce Aj Wej-weje. Napečené cukroví návštěvníci v závěru naskládali do více než 300 krabiček opatřených osobními vzkazy a přáními. Ty byly předány Armádě spásy a Inbázi, které je rozdají mezi lidi bez domova v Praze a žadatele o azyl v zařízení v Kostelci. 

Už od desáté hodiny ranní se postupně trousili do Veletržního paláce Národní galerie v Praze lidé, kteří se rozhodli strávit druhou adventní neděli pečením vánočního cukroví pro ty, kteří si ho sami napéci nemohou. Přinášeli podomácku vyrobená těsta, ze kterých pak společně s ostatními vykrajovali a pekli cukroví různých typů a tvarů. Někteří si přinesli už doma připravené perníčky, které s ostatními zdobili. „Včera se napeklo asi sto perníčků, předpékaly se. Udělali jsme těsto, takže jsme udělali s kolegyní zhruba tři sta perníčků,“ popisuje Nikola Kotlárová z Jídelny Kuchařek bez domova.

1

Zapojili se i mnozí návštěvníci galerie, kteří si přišli prohlédnout aktuální výstavy a ve Velké dvoraně na pečící stanoviště čirou náhodou narazili. Rozhodli se své plány přehodnotit a přidat se aspoň na chvíli k ostatním.

2

Na pečení dorazili i ti, kteří Vánoce neslaví, jejich důležitost pro mnohé ostatní si však uvědomují. „Napéct pro někoho, kdo si cukroví nemůže obstarat a bude například na svátky sám, mi přišlo jako úžasný nápad, bez ohledu na vyznání. Prostě jsme se tady sešli, abychom někomu udělali radost,“ říká Kateřina Gamal Richterová, jedna z desítek pečících.

3

„Právě období Vánoc, může být pro řadu lidí, kteří jsou na ulici, nebo jsou sami, dost stresující, proto jsme se rozhodli dát společně některým z nich najevo, že na ně někdo myslí a poslat jim ručně vyrobený malý dárek,“ uvádí koordinátor HFC Lukáš Houdek. „Uprchlické tábory jsou v uvozovkách takové vězení a většinou, když se slaví nějaké svátky, tak ty děti dostávají něco sladkého. A to pro nás bylo takové velké štěstí. Že jsme byli nějakým způsobem považování za součást té společnosti, která slaví ten svátek,“ říká Sagar Rakin, jedna z návštěvnic pečení, která sama v uprchlickém táboře žila.

4

Společné pečení vánočního cukroví pro potřebné iniciovala Národní Galerie v Praze spolu s HateFree Culture. Partnery byli Inbáze, SladkéUmění.cz, Jídelna kuchařek bez domova, Multikulturní centrum Praha a Centrum Alfirdaus.

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

Čtěte dále

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec. „Vše je o vytrvalosti,” dodává

Herec František „Feri” Kudry se narodil před 28 lety jako nejstarší ze sedmi sourozenců do romské rodiny ze slovenského Hlohovce. Kvůli sociální situaci rodiny jej od dětství vychovávali prarodiče. Po nich zřejmě zdědil i nadání pro hudbu a herectví, ke kterým od mládí inklinoval. „Herecké i hudební nadání se projevovalo v naší rodině už celé generace. Babička měla od dětství talent, nikdy ale umění nestudovala. Než se provdala za mého dědečka, zpívala a tančila dlouhá léta ve folklorním souboru. Pak z tátovy strany byli hudebníci, strýc mého otce například učil soukromě hudbu a byl známým houslistou na Slovensku i v České republice,” vzpomíná pro HFC Feri. On sám pak od sedmi let navštěvoval lidovou uměleckou školu. V pozdějších letech jej však stále více lákalo herectví. Po základní škole nastoupil na konzervatoř do Bratislavy, kde se věnoval studiu herectví, muzikálu, ba ...

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

 

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.