Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Výstava HateFree? v Brně reflektuje vztah společnosti k Romům

 

hfvystava brno big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

16
října
2017

V Muzeu romské kultury v Brně byla 12. října zahájena mezinárodní výstava s názvem Bez nenávisti? HateFree?, která navazuje na stejnojmennou loňskou výstavu v pražském centru DOX. „Je zaměřena speciálně na Romy, na jednu z menšin, jejíž kvalita života je také mimo jiné důsledkem selhávání mechanismů státu, které by měly zajistit důstojné podmínky k životu,“ uvedla při jejím zahájení ředitelka muzea Jana Horváthová. „Výstava reaguje na nárůst nenávisti vůči menšinám jakýmkoliv, u nás jsou v tomto rozměru Romové menšinou výraznou,“ dodala. Část výstavy probíhá také ve veřejném prostoru – ve výloze Café in the Ghetto nedaleko od Muzea – a HateFree Culture je jejím partnerem. Potrvá do 25. února, následně se přesune na Slovensko, do Maďarska a Polska. K výstavě je také připraven bohatý doprovodný program.

hfvystava brno 4

Ivana Čonková ve svém díle Daleko na Lunik IX dokumentuje případ policejní brutality, jejíž obětí byla šestice romských chlapců. Výsledkem spolupráce autorky s rodinou jednoho z mučených chlapců byla dočasná kresba na stěnách bytu, v němž rodina žije, odrážející kolektivní traumatickou zkušenost. Dílo prezentované v rámci výstavy vyzývá návštěvníky k zakoupení plakátu s motivy kreseb. Získané peníze budou použity na podporu postižené rodiny.

hfvystava brno 2

Výstava přináší také malby maďarského umělce Csaby Nemese zachycující domy obětí masakrů romských rodin v severním Maďarsku z let 2008 a 2009. Michaela Pospíšilová Králová zase přenáší na zdi galerie své dílo věnované méně známému koncentračnímu táboru pro Romy v Hodoníně u Kunštátu, spolu se seznamem těch, kteří nelidské podmínky nepřežili. „Doufám, že po převzetí místa koncentračního tábora Muzeem romské kultury dojde k přiznání české viny na tom, co se tam stalo. Protože tam pracovali jen čeští pracovníci,“ řekla umělkyně v průběhu vernisáže.

hfvystava brno 5

Lukáš Houdek pro výstavu vytvořil sérii portrétů romských mužů a žen v českých a moravských krojích, kterými reaguje na jejich časté vyčleňování z české společnosti, zatímco se většina z nich v Česku narodila, a podobně jako většinová společnost jej považují za svůj domov. Romská umělecká skupina Romane Kale Panthera zase přináší video zachycující její performance v Duchcově, kde se snažila poukázat na nesmyslnost tamní vyhlášky zakazující zejména v ulicích obývaných Romy sedět a grilovat. V jiném z vystavených děl pak reaguje na přítomnost vepřína na místě romského koncentračního tábora v Letech u Písku.

„Výstava se snaží tvořit jednotný celek, aniž by striktně oddělovala ty, kdo jsou umělci a ty, kteří takzvaně umělci nejsou. Jsou tu tedy například hlasy dvou malých romských dívek, které se rozhodly adresovat své poselství gádžům. Je to spontánní a dětsky autentická obžaloba, tedy popis toho, co ty děti cítí, když jsou majoritní společností nahlíženy jakožto obyvatelé druhé kategorie,“ popsala koncept kurátorka výstavy Zuzana Štefková.

hfvystava brno 7

Ta v podobném duchu do expozice přizvala také skupinu romských žen vystupujících pod jménem Moje Ralsko. Ty představují fotografie oblasti, ve které žijí, kde se cítí doma a která podobu jejich života předurčuje. Fotografie jsou propojeny s autentickými výpověďmi těch, kteří v této do určité míry neutěšené oblasti žijí. „Přístupy nás žen byly různé. Starší Romky chtěly například vyjádřit pocit domova tím, že fotily třeba ty rodinné vztahy a zachycovaly rodinnou pospolitost. Jiní se zaměřili na dokumentování zbytků objektů okupační sovětské armády, kterých je tam přehršel,“ vysvětlila jedna ze zapojených žen Daniela Cincibusová.

hfvystava brno 1

„Umělkyně a umělci vystavující v rámci projektu Bez nenávisti? se staví na stranu těch, kdo jsou stigmatizováni kvůli své jinakosti. Analyzují mechanismy definující určitou skupinu jako podřadnou nebo sociálně vyloučenou a ukazují nebezpečí eskalace nenávisti ve společnosti. Zároveň demonstrují víru v symbolickou sílu solidárního uměleckého gesta a jeho konkrétní účinek mimo úzce vymezený svět umění,“ píše v úvodním textu k výstavě její kurátorka Zuzana Štefková.

hfvystava brno 8

Vystavující umělci a umělkyně: Ivanka M. Čonková, Kundy Crew (SK), Magda Fabiańczyk (PL), Lukáš Houdek, Milan Kohout, Michaela Pospíšilová Králová, Tamara Moyzes, Csaba Nemes (HU), Romane Kale Panthera, Tomáš Rafa (SK), Moje Ralsko, Franceska a Sára, Richard Wiesner.

hfvystava brno 3

hfvystava brno 6

hfvystava brno 9

Úvodní foto: Kundy Crew

Čtěte dále

„Rom musí dvakrát více dokazovat svůj talent,” myslí si začínající herec. „Vše je o vytrvalosti,” dodává

Herec František „Feri” Kudry se narodil před 28 lety jako nejstarší ze sedmi sourozenců do romské rodiny ze slovenského Hlohovce. Kvůli sociální situaci rodiny jej od dětství vychovávali prarodiče. Po nich zřejmě zdědil i nadání pro hudbu a herectví, ke kterým od mládí inklinoval. „Herecké i hudební nadání se projevovalo v naší rodině už celé generace. Babička měla od dětství talent, nikdy ale umění nestudovala. Než se provdala za mého dědečka, zpívala a tančila dlouhá léta ve folklorním souboru. Pak z tátovy strany byli hudebníci, strýc mého otce například učil soukromě hudbu a byl známým houslistou na Slovensku i v České republice,” vzpomíná pro HFC Feri. On sám pak od sedmi let navštěvoval lidovou uměleckou školu. V pozdějších letech jej však stále více lákalo herectví. Po základní škole nastoupil na konzervatoř do Bratislavy, kde se věnoval studiu herectví, muzikálu, ba ...

„Muslimové v Barmě jsou mučeni, znásilňováni i zabíjeni. Dění splňuje znaky genocidy,” říká Kynclová

„Musí žádat o povolení k uzavření manželství, mají kvóty na děti - mohou mít maximálně dvě nebo tři děti. Musí mít také mezi jednotlivými dětmi 36 měsíců pauzu, žena tedy nemůže porodit dřív. Pokud žena ovdoví, nesmí se vdát znovu dřív jak za 36 měsíců. Navíc jsou rohingské ženy nuceny užívat antikoncepci. Takže vláda se takto snaží očividně ovlivňovat jejich reprodukci,” popisuje situaci muslimské menšiny Rohingů na Barmě Lenka Kynclová, která se přístupem vládnoucích struktur k nim zabývala ve své diplomové práci při studiu mezinárodní bezpečnosti a práva na University of Southern Denmark. „Jsou jinak ale také omezeni ve volnosti pohybu, práce, studiu nebo vlastnictví. Žijí pod neustálým nátlakem, nemají volnost jako ostatní lidé,” dodává. Na základě mezinárodních úmluv a závěrů tribunálů se zabývala zejména tím, zda násilí vůči Rohingům vykazuje znaky genocidy. Na základ ...

„Jsem pro lidi hromosvod,” říká umělkyně Šedá. Její tvorba propojuje. Sama čelí urážkám

Kateřina Šedá je jednou z nejúspěšnějších českých umělkyň současnosti. Její projekty jsou zaměřené na pochopení vztahů mezi lidmi a jejich propojování. „Můj přístup dává lidem možnost se setkávat netradičně. Snažím se spojit lidi, kteří by se za normálních okolností třeba nepotkali. Hledám překážky, které zároveň mají v sobě potenciál se proměnit ve spojovací prvek,“ popisuje svou práci a dodává: „Rozdělenost není jen české specifikum. Je to problém současnosti.“ Přes svou celosvětovou úspěšnost a ocenění je Kateřina v Česku často terčem nenávisti. Co je podle ní příčinou hejtů? „Jsem překvapena, jak lidi jsou nespokojeni se svým životem. Mě hrozně zajímá, co jsou ty důvody nespokojenosti a především, jak se projevují navenek. Do jaké míry škodíš ostatním tou svojí nespokojeností,“ tvrdí a dodává, že jí ta situace často přijde neuvěřitelná. „Já si fakt připadám ...

Luštění křížovek i klábosení. Opuštění senioři z Prahy nacházejí přátele mezi mladými

Je pondělí odpoledne a v jednom z bytů v Kobylisích se podobně jako každý týden setkává mladá dobrovolnice Tereza s šestasedmdesátiletou paní Jiřinou. Pomáhá jí zejména s prací na počítači, neméně důležité je také společné klábosení nad šálkem kávy. Občas se spolu také vydají ven do přírody nebo do společnosti. Setkávají se spolu už víc jak rok a jsou jedním z 25 párů, které fungují pod křídly organizace Krása pomoci. Ta se zaměřuje na pomoc opuštěným seniorům.


 

Lukáš Houdek 9. 9. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.