Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Promítejte časosběrný film Máma z basy také ve vašem městě!

 

mama z basy projekce big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

2
října
2017

Dokumentární film Veroniky Jonášové  Máma z basy pojednává o třech ženách, které jsou ve výkonu trestu spolu se svými dětmi v unikátní věznici pro matky s dětmi ve Světlé nad Sázavou. Časosběrný film se tak zamýšlí nad efektivitou trestu a mateřským poutem jako největší motivací k návratu do běžného života. Současně se dotýká také stigmat, se kterými se lidé po výkonu trestu setkávají. Ty jim návrat do života ztěžují a mohou být také jedním z důvodů jejich recidivy. HateFree Culture je distribučním partnerem filmu. Provozujete zajímavý prostor a rádi byste v něm uspořádali projekci tohoto jedinečného filmu?

Andy, Petra a Bára. Tři osudy, které se spojily ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Právě tady funguje oddělení, kde si matky mohou odpykávat trest společně se svými dětmi. Mateřské pouto totiž může být tou nejsilnější motivací k lepšímu a zodpovědnějšímu životu. Mezi přemítáním o prohřešcích a péčí o dítě se každé z nich honí hlavou stejná věc – dostat se na vytouženou svobodu, a to co nejdřív. Zlom přichází ve chvíli, kdy jsou jí všechny ženy na dosah. Každá za jiných podmínek, každá s jiným zázemím, všechny ale pojí mateřská láska. Bude stačit k tomu, aby se nevrátily do vězení? Rutinní situace z běžného života věznice střídá realita všedního dne. Jistotu světa za mřížemi nahrazuje nedostatek práce, starost o děti i snaha zapadnout do společnosti. Každá z trojice žen zatoužila po svobodě, ale naučí se s ní vůbec žít? (Synopse)

mama z basy 4

Film bude promítán ve vybraných místech ze sítě HateFree Zone i dalších spřízněných prostorách nebo festivalech. Pokud byste měli zájem film promítnout také ve svém městě nebo podniku, napište na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Za symbolický poplatek za práva k filmu (pro producenta) vám film zašleme ke stažení a následné projekci. Po skončení vás pak požádáme o informaci o počtu diváků. Poplatek za projekci pro producenta se odvíjí od předpokládaného počtu návštěvníků. Do 30 osob činí 200 Kč, nad 30 osob pak 500 Kč.

mama z basy 5

Producentem filmu je nutprodukce, koproducentem pak Česká televize.

námět, scénář, režie: Veronika Jonášová
kamera, záznam zvuku, režijní spolupráce: Jarmila Štuková
střih: Jakub Hejna
režijní supervize: Helena Třeštíková
hudba: Darek Král
producent: Pavla Janoušková Kubečková
koproducent: Česká televize, ČR, 2017

Přístupnost: nevhodné pro děti do 12 let
Znění: česká verze, možné anglické titulky
Žánr: dokumentární film
Stopáž: 79 min
Kopie: DCP, mp4/mov

mama z basy 3

Veronika Jonášová vystudovala žurnalistiku a mediální studia na Karlově univerzitě v Praze a absolvovala roční stáž na Institutu politologických studií Sciences Po v Paříži. Od roku 2002 pracovala jako reportérka Lidových novin, v roce 2007 začala pracovat v České televizi, kde působila několik let ve zpravodajství jako reportérka a moderátorka. Je autorkou krátkého filmu S mámou v base (2014) a celovečerního dokumentu Máma z basy (2017). Knižně vydala sloupky z Lidových novin Deník matky, napsala knihy Berlíňanka a Příběh Berlín (vyjde 2017).

mama z basy 9

Foto: nutprodukce

Čtěte dále

Australský gay imám plánuje otevřít inkluzivní mešitu. Bude útočištěm LGBT lidí

Ještě před pár lety patřil k uznávaným imámům, jelikož provázel při obřadech v Melbourne v jedné z největších mešit v Austrálii. Respekt si vysloužil také za to, že byl háfizem, tedy člověkem, který se naučil korán zpaměti. To vše přišlo téměř vniveč v roce 2010, kdy se přihlásil ke své sexuální orientaci. Byl vyloučen  z náboženské obce a v mešitách už kázat nesmí. Naopak čelí výhrůžkám smrti, jelikož se z něj stal hlasitý bojovník za práva LGBT muslimů. Těm poskytuje duchovní podporu, občas i útočiště ve svém jednopokojovém bytě. Nyní si vyhlédl v centru města dům, který by za pomoci filantropů rád proměnil  v první LGBT friendly mešitu v zemi spojenou s azylovým domem pro ty, kteří po svém coming outu prchají od svých rodin.


Lukáš Houdek 19. 1. 2018

V Ostravě otevřela ordinace pro chudé a lidi bez domova

Pro lidi bez domova může být z nejrůznějších důvodů složité získat zdravotní pomoc. Jejich zdravotní stav je přitom často vzhledem k životní situaci horší než ve většinové populaci. Stále častěji se také stávají oběťmi psychického a fyzického násilí a sexuálních útoků. „Zejména při terénní práci vidíme fakt, že bezdomovectví je problém sociálně-zdravotní. Většina bezdomovců na ulici má zdravotní problémy. Buď se stali bezdomovci kvůli zdravotnímu handicapu, nebo vlivem života na ulici došlo k nevratnému poškození zdraví,” říká Andrea Pekárková, lékařka Armády spásy. V prvním týdnu letošního roku proto otevřela Armáda spásy ordinaci praktického lékaře pro chudé v Ostravě. Jejím cílem je efektivně řešit problematiku bezdomovectví v rámci komplexního přístupu.


Marie Škardová 18. ...

Český bankéř chtěl poznat realitu, Vánoce strávil mezi uprchlíky v Řecku. „Jsou jako my,“ říká

Třiačtyřicetiletý Martin Bonhard je relativně vysoce postavený bankéř žijící v Praze. Vyrostl v Rakousku a Německu jako dítě emigrantů, kteří odešli z Československa v roce 1968. Protože ho znepokojovala podoba zdejší společenské diskuse o tématu migrace a uprchlíků, a chtěl sám zjistit, jak je to ve skutečnosti, odhodlal se k netradičnímu kroku. Rozhodl se Vánoce a přelom roku strávit v jednom z uprchlických táborů v Řecku. K čemu došel? Jak práce dobrovolníka probíhá? A jaký příběh ho zasáhl nejvíce?


Lukáš Houdek 17. 1. 2018

Zaměstnávání cizinců v Česku: Porušování zákona a vykořisťování

Sedmašedesátiletý pan Tstvetan dojížděl do České republiky za prací od devadesátých let. Během let pracoval v různých agenturách. V dubnu 2017 utrpěl zlomeninu nohy. Od té doby je v pracovní neschopnosti. Agentura, u které byl zaměstnán, s ním poté přerušila kontakt a neplnila dorovnání náhrady ze ztráty na výdělku po celou dobu pracovní neschopnosti. Bydlel na ubytovně a po úraze žil pouze z nemocenských dávek. Po vleklých komplikacích, kdy se vlastními silami i prostřednictvím právníka snažil vymáhat ušlé peníze od agentury, mu došly úspory a skončil na ulici. Poté se ho ujali terénní pracovníci Diakonie ČCE. Jeho případ, který ukazuje na problematiku cizinců na českém trhu práce, není dodnes dořešený. S jakými formami znevýhodňování se zahraniční pracovníci setkávají a jaká řešení navrhují organizace, které řeší problematiku v praxi?