Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

HFFest: AUTISMUSIC Fest v Chomutově propojuje téma autismu s hudbou

 

autismusic2017 big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

8
srpna
2017

V sobotu 12. srpna se v Letním Kině v Chomutově koná druhý ročních benefičního rockfestu ATISMUSIC Fest, který se i letos hlásí ke značce HateFree Fest. Jeho cílem je zvyšovat povědomí o autismu u běžné společnosti pomocí alternativních uměleckých metod. Na místě si můžete vyzvednout naše placky, nálepky a další materiály. Výtěžek ze vstupného (170 Kč / děti do 120 cm a ZTP zdarma) jde na pomoc autistům.

Nápad na organizaci takového festivalu vychází od jeho hlavní organizátorky Moni Beránkové, která má autistické sourozence. Vystudovala popularizaci hudby a zajímá se o propojení osvěty autismu s muzikou. Na ATISMUSIC Festu vystoupí celá řada interpretů, mezi nimi kapely The.Switch nebo Houpací koně, FROM, emozpěv nebo Pepek & Námořník. Hudebníci a kapely svým vystoupením na festivalu vyjadřují svou podporu lidem s poruchami autistického spektra.

V areálu festivalu se návštěvníci mohou dozvědět informace o jeho stěžejním tématu – například formou rozměrných infotabulí mapujících jednotlivé oblasti života autistů (vztahy, práce, zájmy, jídlo, oblékání, smysly a podobně). Festival také nabídne výstavy obrazů a analogových fotografií zobrazující typická fyzická gesta a pohyby autistů, organizátoři připravili také speciální festivalový komiks s hlavním hrdinou Hugem, což je panáček symbolizující "obyčejného smrtelníka", který v každodenních situacích naráží na lidi s autismem apod.

autismusic2017 1

Kompletní program a další informace najdete ve FB události.

Čtěte dále

Sní o novém životě, v táboře je drží nad vodou sport a aktivity. Pomáhají i Češi

Shan pochází z Kábulu. Hlavní město Afghánistánu je bombardováno, dochází zde k vraždám, únosům a dalším násilnostem. Shanova rodina proto na takovém místě již nevidí svoji budoucnost. Nejprve odešel starší bratr a později i Shan začal hledat své místo ve světě. Nyní žije v uzavřených prostorách rozlehlého utečeneckého tábora v Srbsku. Mluví plynně anglicky a učí se srbsky. Jeho snem je vystudovat ekonomii, v Afghánistánu však školy bombardovali a studenty unášeli z přednášek. Poté by si chtěl otevřít kancelář a pomáhat mladým migrantům, jako je on. O svých snech mluví s úsměvem a věří, že se mu splní.


Marie Škardová 22. 6. 2018

HFFest: Family Fest v Malých Karpatech na Slovensku. Nocování v chatkách i kvalitní hudba

Family fest je eko-geek open air festival při Smolencích v lesním prostředí Malých Karpat v rekreačním středisku Záruby – Jahodník. 22. a 23. června se uskuteční už čtvrtý ročník a očekává účast 500-600 lidí. Rodinná atmosféra, kvalitní domácí i zahraniční hudba, přednášky a množství doprovodného programu - to vše k němu už neodmyslitelně patří. Letos se festival hlásí k označení HateFree Fest. 


HateFree Culture 20. 6. 2018

Mučení a tresty smrti. Aktivita tisíců lidí ročně osvobodí stovky nespravedlivě vězněných

Egyptský student Mahmoud Hussein byl v roce 2014 uvězněný za nošení trička s nápisem „Nation Without Torture" (Národ bez mučení). Bez soudu nakonec strávil za mřížemi více než dva roky. Byl propuštěn díky intervenci organizace Amnesty International, která se celosvětově staví za práva nespravedlivě odsouzených a mučených osob a utlačovaných skupin. V roce 2016 se organizaci za pomoci lidí z celého světa povedlo osvobodit více než 650 nespravedlivě a často i násilně vězněných lidí. „Zlepšit jejich situaci nebo dosáhnout úplného osvobození se nám dlouhodobě daří ve 30-40 % případů!” uvádějí na svých stránkách. „Jsem tak vděčný vám, příznivcům Amnesty, kteří jste zahájili kampaň na mou podporu. Naplnilo mě to velkou nadějí a cítil jsem skutečnou podporu, protože i když jsem byl zavřen bez jakéhokoli kontaktu, na hřbitově života, byl jsem stále živý v myšlenkách j ...

„Cítil jsem jen prázdnotu, která bolela,“ říká filmař Janíček

Jeroným Janíček bojuje s úzkostmi. První úzkost v osmnácti letech pro něj byla nečekaným zážitkem. „Myslím, že jsem seděl večer doma v obýváku a povídal si s mámou. Žádné velké emoce v tom nebyly. Najednou jsem ucítil chlad v nohách a rukách, rozbušilo se mi srdce, přidal se tlak na hrudi, motání hlavy a pocení, máma tehdy zavolala záchranku,“ líčí první manifestaci svých obtíží. Než mu ale byla diagnostikována panická porucha, trvalo to ještě řadu let. Dnes umí s nemocí lépe pracovat. „Už se nebojím, že zešílím, nesnažím se nikam utéct, protože není kam, a když přijde strach ze smrti, vím, že je iracionální. Ale hrůza a nepopsatelný děs z udušení, ztráty vědomí a smrti zůstaly.“ Jeroným Janíček si během léčby své nemoci zažil od lékařů trpělivost, profesionalitu, rovný přístup a lidskost, ale výjimečně i antipatie.


Jiří Pa ...