Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

HFFest: Oslavme dubnový Mezinárodní den Romů. Můžeme spolu

 

mdr2017 big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

3
dubna
2017

V duchu vzájemné spolupráce Romů a Neromů se nesou letošní oslavy Mezinárodního dne Romů, který již potřetí pořádá organizace Ara Art. Motto Mezinárodního dne Romů 2017 zní Můžem spolu a připomíná, že cesta k porozumění mezi majoritou a minoritou vede skrze poznávání se, dialog a spolupráci. Program oslav trvá od 5. do 8. dubna a koná se na více místech v Praze. Akce se zařadila mezi HFFesty, držitelé HFObčanek mají slevu na vstupenku na závěrečný galavečer.

 

Doprovodný program, který začíná ve středu 5. dubna v 17 hodin, je zdarma. V Americkém centru proběhne debata se členy Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Ve čtvrtek 6. dubna na návštěvníky čeká od 20 hodin vernisáž výstavy ‚Můžem Spolu‘ v Galerii Phundrado Vudar, v pátek se mohou projet tROMvají, historickou tramvají s živou romskou hudbou, která mezi 17 a 19 hodinou bude brázdit centrum Prahy.

V pátek od 22 hodin pak proběhne happening NECH VZKAZ k Mezinárodnímu dni Romů na Nové Scéně – Piazzettě Národního divadla. Oslavy vyvrcholí sobotním galavečerem v divadle LaFabrika, v rámci večera vystoupí například Eliška Mrázková alias Elis, Jan Bendig, David Koller, Madalena João či Richard Tesařík. Během galavečera také budete mít možnost vyfotit se v našem HateFree fotostánku s oblíbenými bublinami.

V rámci oslav probíhá na Instagramu soutěž o lístky na sobotní galavečer. Ty stojí 150 Kč. Držitelé HateFree Občanek (tu si zdarma můžete vytvořit ZDE) je získají za 100 Kč. Pozvěte na událost také své přátele na Facebooku!

Úvodní foto: repro Ara Art

Čtěte dále

Český středoškolák vozí seniory na místa, kam se vždy toužili podívat. Pomocí brýlí

Devatenáctiletý Adam Skokan je studentem maturitního ročníku Smíchovské střední průmyslové školy. Kromě studia zvládá řadu aktivit. Díky svým znalostem virtuální reality například pomáhá seniorům. „Pomocí virtuální reality dokážu velmi jednoduše dostat kohokoliv kamkoliv. Konkrétně seniory vozíme po celém světě a ukazujeme jim taková místa, kam se chtěli podívat celý život,” přibližuje pro HFC. Tato mezigenerační setkávání přinášejí mnohé zkušenosti i jemu samotnému. „Co mi přijde obzvláště důležité, je, že jsem se naučil rozpoznat, jak jednat se staršími lidmi. Někdy je třeba se bavit více technicky, někdy lidsky a někdy je i potřeba poznat, že je dobré mlčet,” říká Adam, který je také členem mezinárodních týmů a projektů. Věnuje se tak prosazování práv studentů učňovských oborů na mezinárodní úrovni i organizaci festivalů. Za svoji aktivitu a přínos ...

Její reportáže aktivizují diváky, posílají miliony. „Primární je pro mě dobrá novinařina,” říká Lea Surovcová

Lea Surovcová patří k nejvýraznějším reportérkám České televize, kde se věnuje především sociálním tématům. Vystudovala pedagogiku, učit však vydržela jen krátce. Zaujala ji novinařina a po zpravodajství v televizi Nova se usadila ve veřejnoprávní televizi. Její reportáže často hýbají veřejným děním. Rozpohybovávají jak veřejnost, která se pak mnohdy snaží protagonistům pomoci, tak mívají také za následek nastartování systémových změn. V posledních měsících organizovala po dotočení tematické reportáže sbírku aktovek pro matky samoživitelky žijící v chudobě. Zapadá taková činnost do práce novinářky? Má redaktor zodpovědnost za své respondenty a kde je v pokrývání lidských příběhů hranice hyenismu?

 


 

Lukáš Houdek 16. 10. 2019

„Postoje k uprchlíkům v Evropě jsou stále lepší. Díky zkušenostem,” říká česká vědkyně

„Lidé migranty v porovnání s dobou před deseti lety vnímají více pozitivně a tento trend sledujeme po téměř celé západní Evropě,” říká Lenka Dražanová, vědecká pracovnice Centra pro migrační politiku na Evropském univerzitním institutu v Itálii, kde se zabývá výzkumy politického chování a postoji Evropanů k migraci. Dodává, že oproti době před deseti lety jsou nálady lepší o 5 až 10 %. Za zlepšením jsou podle ní zkušenosti s uprchlíky a migranty, které lidé v západoevropských zemích běžně potkávají. „Sociologické výzkumy z poslední doby ukazují, že když se společnost stává více rozmanitou, hodnotí to lidé na začátku spíše negativně. Ale třeba za deset nebo patnáct let už to vidí mnohem pozitivněji,” vysvětluje důvody změny.


 

Lukáš Houdek 14. 10. 2019

„Ve škole se mi posmívali. Cesta k sebepřijetí je dlouhá,” říká zdravotní sestra s TC syndromem

Jaký je v Česku život s postižením obličeje? O tom ví mnohé zdravotní sestra Petra Dunajová, která se narodila se vzácným Treacher Collinsovým syndromem. Ten může způsobit nevyvinutí lícních kostí, problémy se zrakem a sluchem, rozštěpy pater či postižení dýchacích cest. „Mnozí lidé si myslí, že je při TCS postižen intelekt, ale to je veliký omyl. Lidé s TCS jsou normálně inteligentní,“ popisuje Dunajová nejčastější mýtus pojící se s jejím hendikepem. Svou odlišnost si začala uvědomovat na základní škole. „Tam se mi posmívali nebo měli nemístné poznámky spolužáci. Na slovní útoky jsem nereagovala, dělala jsem, že je neslyším,“ popisuje první těžké okamžiky a dodává: „Protože v okamžiku, kdy jsem se začala obhajovat, tak útoky zesílily. Někdy mě to strašně mrzelo, snažila jsem se nevšímat si toho, přejít to.“ Dnes se s negativními reakcemi setkává minimálně.