Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

HFFest: V Plzni a začíná festival arabské kultury Arabfest

 

arabfest big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

20
března
2017

Festival arabské kultury, tzv. Arabfest, se v Plzni představí už poosmé. Tento ročník s podtitulem #online se uskuteční ve dnech 22. března až 1. dubna v Plzni s doprovodným programem od 1. března do 30. dubna v Plzni a v Praze. Hlavním tématem letošního ročníku je vliv a vývoj sociálních sítí na Blízkém východě. Festival přijal označení HateFree Fest.

„Program festivalu volně navazuje na loňské téma, kterým byla důležitost osobní zkušenosti a setkání. Nyní se přesuneme do virtuálního světa, a zažijeme tak mnohá e-setkání. Zaměříme se mimo jiné na témata nenávisti, sebeprezentace a svobody projevu na sociálních sítích. A to všechno ve spojitosti s arabským světem,” říká o dramaturgii festivalu hlavní organizátorka Tereza Svášková. Jako každý rok i letos nabídne festival bohatý program v podobě přednášek českých a zahraničních odborníků, debat, filmových projekcí, výstav, uměleckých workshopů i ochutnávek arabských pokrmů. Novinkou je vědomostní kvíz o arabském světě, kurz vaření egyptské kuchyně či mezinárodní soutěž pro spisovatele.

AyshaEl-Shamayleh nebo Tariq Ramadan

„Společně s jordánskou básnířkou a zakladatelkou projektu Writers‘ Cell Ayshou El-Shamayleh a dalšími partnery jsme vyhlásili soutěž pro české a arabské básníky, jehož cílem bylo vzájemné přiblížení obou literárních komunit,” uvádí Tereza Svášková. Aysha El-Shamayleh povede dvě přednášky: v Plzni bude hovořit o vlivu globalizace na umělecká hnutí v arabském světě, později v Goethe-Institutu v Praze návštěvníkům prozradí, jak sociální média ovlivnila kreativní práci spisovatelů a filmařů.

Dalším významným hostem je Tariq Ramadan. Profesor Oxford University pohovoří o vlivu sociálních sítí na dynamiku společenského vývoje blízkovýchodních zemí prostřednictvím svého účtu na Facebooku. 

Svoboda projevu

Návštěvníci se mohou těšit také na debatu o nenávisti na sociálních sítích, které se účastní Zbyněk Tarant z katedry blízkovýchodních studií Fakulty filozofické ZČU a Lukáš Houdek z projektu HateFree Culture. Problematice svobody projevu a lidským právům se bude věnovat jak online přednáška kuvajtského politologa Ghanima Al-Najjara z Kuvajtské univerzity, tak i putovní výstava Linie svobody: Současná arabská karikatura. S jedním z vystavujících umělců, světoznámým súdánským karikaturistou Khaledem Albaihem, se navíc návštěvníci výstavy seznámí přes Skype. Kreativní jedinci by si neměli nechat ujít workshop tuniského umělce Inkmana, který se ve své tvorbě věnuje tzv. calligraffiti, tedy spojení street artu a arabské kaligrafie.

Bohatá filmografie i online návštěva arabských metropolí

V rámci dílčího projektu ArabFILMfest nabídne festival promítání mezinárodně oceňovaných snímků, mezi nimi i film Clash z roku 2016, který bude v České republice uveden poprvé. Stejně tak zažijí svoji českou premiéru Tareq Jund a Nasser Salameh z Jordánska. Jejich koncert klasické arabské hudby bude vrcholem celého festivalu.

Velký sobotní program se uskuteční 1. dubna v prostorách kulturního centra Moving Station souběžně na devíti různých scénách. „Virtuálně, ale v reálném čase navštívíme vybrané arabské země, průvodci nám budou tamější obyvatelé. Zavítáme tak mimo jiné do Egypta, Maroka či Ománu. Nově uspořádáme soutěž o nejlepší arabskou polévku, které se účastní jak kuchaři arabských ambasád, tak i kuchaři amatérští,” popisuje sobotní program Svášková. Chybět nebudou orientální trhy, kurzy arabštiny, kaligrafie, gastronomie, animační dílna pro děti a mnoho dalšího. Tato akce se koná pod záštitou Velvyslanectví Státu Kuvajt.

Podívejte se na podrobný program festivalu a pozvěte na FB událost také své přátele!

Čtěte dále

Český středoškolák vozí seniory na místa, kam se vždy toužili podívat. Pomocí brýlí

Devatenáctiletý Adam Skokan je studentem maturitního ročníku Smíchovské střední průmyslové školy. Kromě studia zvládá řadu aktivit. Díky svým znalostem virtuální reality například pomáhá seniorům. „Pomocí virtuální reality dokážu velmi jednoduše dostat kohokoliv kamkoliv. Konkrétně seniory vozíme po celém světě a ukazujeme jim taková místa, kam se chtěli podívat celý život,” přibližuje pro HFC. Tato mezigenerační setkávání přinášejí mnohé zkušenosti i jemu samotnému. „Co mi přijde obzvláště důležité, je, že jsem se naučil rozpoznat, jak jednat se staršími lidmi. Někdy je třeba se bavit více technicky, někdy lidsky a někdy je i potřeba poznat, že je dobré mlčet,” říká Adam, který je také členem mezinárodních týmů a projektů. Věnuje se tak prosazování práv studentů učňovských oborů na mezinárodní úrovni i organizaci festivalů. Za svoji aktivitu a přínos ...

Její reportáže aktivizují diváky, posílají miliony. „Primární je pro mě dobrá novinařina,” říká Lea Surovcová

Lea Surovcová patří k nejvýraznějším reportérkám České televize, kde se věnuje především sociálním tématům. Vystudovala pedagogiku, učit však vydržela jen krátce. Zaujala ji novinařina a po zpravodajství v televizi Nova se usadila ve veřejnoprávní televizi. Její reportáže často hýbají veřejným děním. Rozpohybovávají jak veřejnost, která se pak mnohdy snaží protagonistům pomoci, tak mívají také za následek nastartování systémových změn. V posledních měsících organizovala po dotočení tematické reportáže sbírku aktovek pro matky samoživitelky žijící v chudobě. Zapadá taková činnost do práce novinářky? Má redaktor zodpovědnost za své respondenty a kde je v pokrývání lidských příběhů hranice hyenismu?

 


 

Lukáš Houdek 16. 10. 2019

„Postoje k uprchlíkům v Evropě jsou stále lepší. Díky zkušenostem,” říká česká vědkyně

„Lidé migranty v porovnání s dobou před deseti lety vnímají více pozitivně a tento trend sledujeme po téměř celé západní Evropě,” říká Lenka Dražanová, vědecká pracovnice Centra pro migrační politiku na Evropském univerzitním institutu v Itálii, kde se zabývá výzkumy politického chování a postoji Evropanů k migraci. Dodává, že oproti době před deseti lety jsou nálady lepší o 5 až 10 %. Za zlepšením jsou podle ní zkušenosti s uprchlíky a migranty, které lidé v západoevropských zemích běžně potkávají. „Sociologické výzkumy z poslední doby ukazují, že když se společnost stává více rozmanitou, hodnotí to lidé na začátku spíše negativně. Ale třeba za deset nebo patnáct let už to vidí mnohem pozitivněji,” vysvětluje důvody změny.


 

Lukáš Houdek 14. 10. 2019

„Ve škole se mi posmívali. Cesta k sebepřijetí je dlouhá,” říká zdravotní sestra s TC syndromem

Jaký je v Česku život s postižením obličeje? O tom ví mnohé zdravotní sestra Petra Dunajová, která se narodila se vzácným Treacher Collinsovým syndromem. Ten může způsobit nevyvinutí lícních kostí, problémy se zrakem a sluchem, rozštěpy pater či postižení dýchacích cest. „Mnozí lidé si myslí, že je při TCS postižen intelekt, ale to je veliký omyl. Lidé s TCS jsou normálně inteligentní,“ popisuje Dunajová nejčastější mýtus pojící se s jejím hendikepem. Svou odlišnost si začala uvědomovat na základní škole. „Tam se mi posmívali nebo měli nemístné poznámky spolužáci. Na slovní útoky jsem nereagovala, dělala jsem, že je neslyším,“ popisuje první těžké okamžiky a dodává: „Protože v okamžiku, kdy jsem se začala obhajovat, tak útoky zesílily. Někdy mě to strašně mrzelo, snažila jsem se nevšímat si toho, přejít to.“ Dnes se s negativními reakcemi setkává minimálně.