Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Debata v Praze: Superhrdinové z ghetta? Co je a není komunitní rozvoj

 

debata amman ghetto big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

13
února
2017

Ve čtvrtek 16. února proběhne od 19:00 v pražském Goethe Institutu debata s názvem Superhrdinové z ghetta? Co je a není komunitní rozvoj. Na toto téma bude diskutovat dvojice odborníků z Česka a Jordánska. Diskuse se koná v rámci projektu Carte Blanche Middle East, jehož je HateFree Culture partnerem.

Palestinské uprchlické tábory svépomocí zbudované na okraji Ammánu obrostly městem a jako prstenec dnes svírají jeho historické centrum. Tyto hustě obydlené čtvrti na jednu stranu působí jako místa sužovaná segregací a marginalizací. Na druhou však každodenní pohyb a ekonomická aktivita jejich obyvatel různé hranice smazává. Jak pochopení souvislostí mezi prostorem a lidmi, kteří v něm žijí, pomáhá architektům a urbanistům v hledání nových řešení pro Jabal Al Natheef? 

I Praha má svůj “prstenec” obytné struktury – panelová sídliště. Zde stavěl stát, stavěl ve velkém a jeho cílem bylo formovat kolektivní vědomí nového socialistického člověka. Sametovou reorientací hodnot a majetkových vztahů jsme život na sídlišti úspěšně stigmatizovali. I zde však dochází k „pohybu“ na mnoha úrovních. Jaké nástrahy řeší sociální vědci při rozvoji komunitního života na sídlišti Černý Most?

O zkušenosti s mapováním a komunitním rozvojem, vnímáním a tvorbou veřejného prostoru, se ve svých prezentacích podělí urbanista Mohammad Aljabi (Arini) a sociální antropolog Michal Lehečka (Anthropictures). Diskuzi moderuje Pavel Borecký. Anglicky se simultánním tlumočením do češtiny. Vstup zdarma.

Pozvěte na diskusi také své přátele na Facebooku!

Čtěte dále

„Měl by shořet v pekle. Pořád je pro mě ale i tím hodným dědečkem,” říká výtvarnice Toy Box

„Celý život se potýkám s psychickými problémy. Plynou z toho, že jsem byla ve čtyřech letech zneužita nevlastním dědečkem a nebylo to zpracované,” říká známá česká výtvarnice Toy Box. Ve své tvorbě se i proto věnuje těm, jejichž hlas není slyšet. Stejně jako nebyl slyšet ten její, když byla malá. „Traumatický je celý tvůj život. Já jsem jako malá měla deprese odjakživa. Pamatuju si, jak jsem koukala na ségru a přemýšlela, proč je ona dobrá, když já jsem takhle zlá,” popisuje následky zneužití. „Když jsem dospívala, měla jsem hrozné deprese, sebevražedné stavy a doteď, když je mi špatně, mám co dělat, abych si nemyslela, že jsem zlá. A že všechny problémy zmizí, když se zabiju.” Kvůli svým psychickým problémům, které vyústily v hospitalizaci v psychiatrické léčebně, čelí řadě předsudků. Dodnes také řeší trauma v rámci rodiny a snaží se najít smíření se svou matkou. „Pro ...

Český středoškolák vozí seniory na místa, kam se vždy toužili podívat. Pomocí brýlí

Devatenáctiletý Adam Skokan je studentem maturitního ročníku Smíchovské střední průmyslové školy. Kromě studia zvládá řadu aktivit. Díky svým znalostem virtuální reality například pomáhá seniorům. „Pomocí virtuální reality dokážu velmi jednoduše dostat kohokoliv kamkoliv. Konkrétně seniory vozíme po celém světě a ukazujeme jim taková místa, kam se chtěli podívat celý život,” přibližuje pro HFC. Tato mezigenerační setkávání přinášejí mnohé zkušenosti i jemu samotnému. „Co mi přijde obzvláště důležité, je, že jsem se naučil rozpoznat, jak jednat se staršími lidmi. Někdy je třeba se bavit více technicky, někdy lidsky a někdy je i potřeba poznat, že je dobré mlčet,” říká Adam, který je také členem mezinárodních týmů a projektů. Věnuje se tak prosazování práv studentů učňovských oborů na mezinárodní úrovni i organizaci festivalů. Za svoji aktivitu a přínos ...

Její reportáže aktivizují diváky, posílají miliony. „Primární je pro mě dobrá novinařina,” říká Lea Surovcová

Lea Surovcová patří k nejvýraznějším reportérkám České televize, kde se věnuje především sociálním tématům. Vystudovala pedagogiku, učit však vydržela jen krátce. Zaujala ji novinařina a po zpravodajství v televizi Nova se usadila ve veřejnoprávní televizi. Její reportáže často hýbají veřejným děním. Rozpohybovávají jak veřejnost, která se pak mnohdy snaží protagonistům pomoci, tak mívají také za následek nastartování systémových změn. V posledních měsících organizovala po dotočení tematické reportáže sbírku aktovek pro matky samoživitelky žijící v chudobě. Zapadá taková činnost do práce novinářky? Má redaktor zodpovědnost za své respondenty a kde je v pokrývání lidských příběhů hranice hyenismu?

 


 

Lukáš Houdek 16. 10. 2019

„Postoje k uprchlíkům v Evropě jsou stále lepší. Díky zkušenostem,” říká česká vědkyně

„Lidé migranty v porovnání s dobou před deseti lety vnímají více pozitivně a tento trend sledujeme po téměř celé západní Evropě,” říká Lenka Dražanová, vědecká pracovnice Centra pro migrační politiku na Evropském univerzitním institutu v Itálii, kde se zabývá výzkumy politického chování a postoji Evropanů k migraci. Dodává, že oproti době před deseti lety jsou nálady lepší o 5 až 10 %. Za zlepšením jsou podle ní zkušenosti s uprchlíky a migranty, které lidé v západoevropských zemích běžně potkávají. „Sociologické výzkumy z poslední doby ukazují, že když se společnost stává více rozmanitou, hodnotí to lidé na začátku spíše negativně. Ale třeba za deset nebo patnáct let už to vidí mnohem pozitivněji,” vysvětluje důvody změny.


 

Lukáš Houdek 14. 10. 2019

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.