Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Debata v Praze: Superhrdinové z ghetta? Co je a není komunitní rozvoj

 

debata amman ghetto big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

13
února
2017

Ve čtvrtek 16. února proběhne od 19:00 v pražském Goethe Institutu debata s názvem Superhrdinové z ghetta? Co je a není komunitní rozvoj. Na toto téma bude diskutovat dvojice odborníků z Česka a Jordánska. Diskuse se koná v rámci projektu Carte Blanche Middle East, jehož je HateFree Culture partnerem.

Palestinské uprchlické tábory svépomocí zbudované na okraji Ammánu obrostly městem a jako prstenec dnes svírají jeho historické centrum. Tyto hustě obydlené čtvrti na jednu stranu působí jako místa sužovaná segregací a marginalizací. Na druhou však každodenní pohyb a ekonomická aktivita jejich obyvatel různé hranice smazává. Jak pochopení souvislostí mezi prostorem a lidmi, kteří v něm žijí, pomáhá architektům a urbanistům v hledání nových řešení pro Jabal Al Natheef? 

I Praha má svůj “prstenec” obytné struktury – panelová sídliště. Zde stavěl stát, stavěl ve velkém a jeho cílem bylo formovat kolektivní vědomí nového socialistického člověka. Sametovou reorientací hodnot a majetkových vztahů jsme život na sídlišti úspěšně stigmatizovali. I zde však dochází k „pohybu“ na mnoha úrovních. Jaké nástrahy řeší sociální vědci při rozvoji komunitního života na sídlišti Černý Most?

O zkušenosti s mapováním a komunitním rozvojem, vnímáním a tvorbou veřejného prostoru, se ve svých prezentacích podělí urbanista Mohammad Aljabi (Arini) a sociální antropolog Michal Lehečka (Anthropictures). Diskuzi moderuje Pavel Borecký. Anglicky se simultánním tlumočením do češtiny. Vstup zdarma.

Pozvěte na diskusi také své přátele na Facebooku!

Čtěte dále

Meda se narodila se vzácným syndromem. „Problém jsem měla já, ne ona. Je těžké si to přiznat,” říká její matka

Meda Slezáková se narodila se vzácným syndromem oculo dento digitální dysplázie (ODDD). „Podle statistiky postihuje jednoho člověka z deseti milionů a na světě je popsáno jen několik stovek případů. S naší diagnózou jsme si připadali ztracení. Většina lékařů ji také slyšela poprvé,“ říká maminka Medy Petra a dodává že mezi symptomy mohou patřit potíže se zrakem, srostlé prsty na rukou, zuby bez zubní skloviny a neurologické potíže. „Když jsem měla před sebou ten bezbranný flekatý uzlíček, bála jsem se, že se bude trápit. Na vzhled je pořád kladen velký důraz. Jenže je tu také osobnost a vím, že to říká každý rodič, ale Meda je prostě bourák, má charisma a veselou povahu,“ vypráví. Jak si Meda a její rodina vedou v jejích dvou a půl letech a po sedmi hospitalizacích? 

Jiří Pasz 28. 5. 2020

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat. Naštěstí jich nebylo mnoho. 

Adéla Gálová 27. 5. 2020

„Debaty by neměly probíhat o nás bez nás,“ říká šestnáctiletá autistka

„My autisté jsme úplně normální lidé s normálními potřebami. Ale ano, je pár věcí, které mě od většiny lidí trochu odlišují. Co se každodenního života týče, tak se můj Asperger projevuje hlavně něčím, čemu se říká speciální zájem. Speciální zájmy jsou zájmy, do kterých je člověk úplně zažraný a ví o nich téměř vše,“ popisuje šestnáctiletá Kateřina Doudová, která si říká Dodo. Mezi její speciální zájmy patří především kyborgismus, věnuje se také kresbě. „Přidruženou komplikací k mé citlivé autistické duši jsou však panické ataky a nadměrné, až chorobné přemýšlení o různých problematikách. 

Marie Škardová 26. 5. 2020

„Práci máme rádi. Lidé ji neoceňují, berou to jako samozřejmost,“ říká popelář

Roman Hájek je popelářem už 26 let. „Ani já, ani kolegové se nestydíme říkat, že jsme popeláři, my tu práci máme rádi,“ říká a dodává, že se ale zároveň nesetkává ani s oceněním své práce: „Lidi naši práci berou jako samozřejmost. Moc si neumí představit, jak by to vypadalo, kdyby se neodvážely odpadky.“ Podle Hájka to popeláři nejvíce schytávají od nervózních řidičů. „Někdy to jsou nervy i pro nás, samozřejmě. Hlavně když na nás auta troubí nebo i někdy řidiči vylezou ven a jsou sprostí: ,vypadněte už tady odtuď a tak,“ popisuje denní střety se spěchajícími řidiči. 

Jiří Pasz 21. 5. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.