Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Debata: Geografie nerovnosti - Praha a Ammán jako hřiště transformace

 

amman nerovnost big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

21
ledna
2017

Ve středu 25. ledna proběhne od 19:00 v Goethe Institutu v Praze další ze série debat v rámci projektu Carte Blanche Middle East, jehož je HFC partnerem. Diskuse se bude věnovat podobě Ammánu a Prahy a jejich proměn také v souvislosti s jejich obyvateli.

Ammán před sto lety prakticky neexistoval. Dnes je extrémně zahuštěným městem, které přijalo stovky tisíc lidí ze sousedních zemí. Jeho podobu globálně významného hubu ovšem přetvářejí i investice z Perského zálivu. “Elita čistí město. Jsme svědky vytlačování chudých lidí z centra na okraj,” tvrdí sociální geografka Myriam Ababsa, spolupracovnice The World Bank. 

Praha je na špičce turistických destinací světa. Je také prostorem, kde jedni hledají štěstí v příměstských satelitech a jiní v původně dělnických čtvrtích, které však gentrifikují. Odborná veřejnost proto souhlasí, že je třeba energii lépe směřovat změnou přístupů v plánování. Ideová východiska se ovšem různí. Vzniká bitevní pole o společnou budoucnost.

Kdo jsou „řidiči“ a kdo „pasažéři“ těchto transformací? Jaké typy nerovností lze vyčíst z tváře obou metropolí? Jak chápat městský rozvoj jako nástroj hledání sociální spravedlnosti? Diskutují odborníci na sociální geografii z Ammánu a Prahy Myriam Ababsa a Luděk Sýkora. Moderuje Pavel Borecký. Debata je v angličtině se simultánním tlumočením do češtiny. 

Pozvěte na diskusi taky své přátele na Facebooku!

Foto: Pavel Borecký

Čtěte dále

Meda se narodila se vzácným syndromem. „Problém jsem měla já, ne ona. Je těžké si to přiznat,” říká její matka

Meda Slezáková se narodila se vzácným syndromem oculo dento digitální dysplázie (ODDD). „Podle statistiky postihuje jednoho člověka z deseti milionů a na světě je popsáno jen několik stovek případů. S naší diagnózou jsme si připadali ztracení. Většina lékařů ji také slyšela poprvé,“ říká maminka Medy Petra a dodává že mezi symptomy mohou patřit potíže se zrakem, srostlé prsty na rukou, zuby bez zubní skloviny a neurologické potíže. „Když jsem měla před sebou ten bezbranný flekatý uzlíček, bála jsem se, že se bude trápit. Na vzhled je pořád kladen velký důraz. Jenže je tu také osobnost a vím, že to říká každý rodič, ale Meda je prostě bourák, má charisma a veselou povahu,“ vypráví. Jak si Meda a její rodina vedou v jejích dvou a půl letech a po sedmi hospitalizacích? 

Jiří Pasz 28. 5. 2020

„U maturity jsem selhal. Se školou jsem chtěl skončit. Nakonec jsem našel motivaci,” říká romský stipendista

„Jednou se ve třídě někomu něco ztratilo, nevím už, jestli šlo o peněženku, telefon nebo o jinou cennost. Učitelka řekla, že se všem žákům prohledají tašky. Jedno z dětí ukázalo na mě: „To určitě ukradl ten cigán“. Otevřel jsem tašku – a peněženka tam byla! Někdo mi ji tam podstrčil. Byla to hrozná situace, jak tohle máte vysvětlit?“ vypráví dvacetiletý Michal Gábor, mladý romský student druhého ročníku Fyzické geografie a geoekologie na Ostravské univerzitě, s jakými překážkami se musel na počátku své cesty za vzděláním potýkat. Naštěstí jich nebylo mnoho. 

Adéla Gálová 27. 5. 2020

„Debaty by neměly probíhat o nás bez nás,“ říká šestnáctiletá autistka

„My autisté jsme úplně normální lidé s normálními potřebami. Ale ano, je pár věcí, které mě od většiny lidí trochu odlišují. Co se každodenního života týče, tak se můj Asperger projevuje hlavně něčím, čemu se říká speciální zájem. Speciální zájmy jsou zájmy, do kterých je člověk úplně zažraný a ví o nich téměř vše,“ popisuje šestnáctiletá Kateřina Doudová, která si říká Dodo. Mezi její speciální zájmy patří především kyborgismus, věnuje se také kresbě. „Přidruženou komplikací k mé citlivé autistické duši jsou však panické ataky a nadměrné, až chorobné přemýšlení o různých problematikách. 

Marie Škardová 26. 5. 2020

„Práci máme rádi. Lidé ji neoceňují, berou to jako samozřejmost,“ říká popelář

Roman Hájek je popelářem už 26 let. „Ani já, ani kolegové se nestydíme říkat, že jsme popeláři, my tu práci máme rádi,“ říká a dodává, že se ale zároveň nesetkává ani s oceněním své práce: „Lidi naši práci berou jako samozřejmost. Moc si neumí představit, jak by to vypadalo, kdyby se neodvážely odpadky.“ Podle Hájka to popeláři nejvíce schytávají od nervózních řidičů. „Někdy to jsou nervy i pro nás, samozřejmě. Hlavně když na nás auta troubí nebo i někdy řidiči vylezou ven a jsou sprostí: ,vypadněte už tady odtuď a tak,“ popisuje denní střety se spěchajícími řidiči. 

Jiří Pasz 21. 5. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.