Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Jsme v tom společně.

 

spolecne big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

23
listopadu
2015

Téměř dva a půl milionu nenávistných komentářů na adresu menšin nebo některých sociálních skupin se během posledního roku objevilo na českém internetu. Více než čtyřicet osobností v aktuální kampani s názvem Jsme v tom společně upozorňuje na to, že nenávistné komentáře, takzvané hejty, se netýkají jen příslušníků menšin. Základ kampaně, která navazuje na stejnojmenný televizní i rádiové spoty, tvoří série portrétů těchto osobností.

„Postřílet!!!“ napsal Vlastimír N. pod fotografii muslimky Ireny s jejími dětmi před několika měsíci v rámci kampaně Ne mým jménem. Ta je také jednou z tváří televizního spotu, který právě začíná vysílat několik českých televizních stanic. Jiří S. napsal na adresu spisovatelky Kateřiny Tučkové: „Tučková a jí podobní jsou lůza a hanba našeho národa. Chce se jen zviditelnit.“ Herečka Sandra Nováková byla ve spojitosti s článkem v médiích o svém těhotenství častována od uživatele asijo slovy: „Kamarádka má kočku, která čeká koťata, je hezčí než tato opice a přesto se tím v Blesku nechlubí.“ Uživatel ejet na adresu dokumentaristky Apoleny Rychlíkové napsal: „Těším se, až budou soudružce Apoleně ti chudáčci obřezávat přirození. Samozřejmě za živa. To bude sranda!!!!!" Zpěvák Jan Bendig zveřejňuje zprávu od Marka D.: „Nejraději bych tě ty cigánku utopil a vymlátil celou tvojí rodinu.“ Terčem urážlivých nebo nenávistných komentářů se stala také v souvislosti se svou tvorbou spisovatelka Irena Obermannová: „Ty pravdoláskařská plesnivá špinDÍRO sama seš nechutná,“ píše diskutér, který si říká wojtylak.

Cílem videa i fotografií je poukázat na fakt, že s hejty v online prostoru se může setkávat každý z nás, a zdaleka ne jen pro svou příslušnost k nějaké náboženské, sexuální nebo etnické skupině. Často se totiž terčem urážlivých komentářů stávají také lidé kvůli svému vzhledu, názorům, životním zkušenostem, profesi a řadě dalšího. Je proto v zájmu nás všech, abychom se snažili online prostor kultivovat a především sami přemýšeli, než něco podobného napíšeme. Nikdy totiž nevíme, kdy se můžeme stát terčem nenávisti nebo urážek online my sami, nebo někdo z našeho okolí. Jsme v tom všichni společně.

Do kampaně se zapojilo přes čtyřicet osobností napříč různými oblastmi kulturního nebo společenského života, které se nechaly vyfotografovat ve svém každodenním životě při běžných činnostech. Jejich portréty doprovází nenávistné a urážlivé komentáře, které jim přišly e-mailem, objevily se jako komentáře pod příspěvky na Facebooku nebo v diskusních fórech. Vedle výše zmíněných to jsou například Pavel Vítek s partnerem Janisem Sidovským, zpěváci Ben Cristovao a David Kraus, zpěvačka Tonya Graves, herečka Berenika Kohoutová, herci Lukáš Hejlík nebo Jakub Žáček, vloggeři Martin ATI Malý a Martin Rota nebo Dominika Myslivcová. Mezi fotografovanými jsou i muslimové, Vietnamci, Romové, senioři, lidé s odlišnou sexuální orientací, lidé s onemocněním HIV/AIDS, bývalí uživatelé drog apod.

1
 

V reálném životě však lidé často reagují jinak než v online prostředí. Ukázal to nedávný sociální experiment inicativy HateFree Culture, kdy do několika českých obcí dorazila rodina domnělých syrských uprchlíků. Navzdory silně negativní povaze diskusí na internetu se k nim většina obyvatel chovala empaticky a solidárně.

Čtěte dále

„Neměla jsem sílu žít, nikdo nic netušil,” říká česká moderátorka. Čelila posttraumatu a depresím

Lucie Vopálenská patří mezi přední české moderátorky. Začínala ve slovenské redakci Českého rozhlasu, pokračovala v Rádiu Svobodná Evropa. V České televizi osm let připravovala populární diskusní pořad Na hraně, za nějž v roce 1998 získala Cenu Ferdinanda Peroutky. Dnes působí v Českém rozhlasu Plus. Od dětství se potýká s úzkostí, později se přidaly i deprese. Po traumatickém zážitku z nočního vloupání do bytu, kde spala, se při-dala také posttraumatická stresová porucha, která Lucii paralyzovala, omezovala ji jak v osobním životě, tak v práci. „Moderovala jsem pořad a měla jsem problém rozumět tomu, o čem ti lidé mluví. Moderátorka by se k něčemu takovému vůbec neměla přiznávat. Já jsem ale opravdu měla dojem, že vůbec nevím, co se děje. Byla jsem v hrozném stresu, abych to měla pod kontrolou, což jsem pak ale vůbec neměla,” vzpomíná. Vyhledala proto lékařskou pomoc a psychiatrům se ji poda ...

V 18 se rozhodla pro změnu pohlaví. Sáhla si na dno, rovnováhu našla v meditaci

Jmenuji se Romana Ezrová a je mi 29 let. V osmnácti letech jsem se rozhodla pro změnu pohlaví, abych mohla být ženou, tedy sama sebou. Řadu let jsem hledala sama sebe, sáhla jsem si až na dno. Svou cestu jsem nakonec našla díky meditační technice OMChanting. Dnes pomáhám LGBT lidem projít obtížnými situacemi.

Romana Ezrová 23. 1. 2020

„Jako malá jsem vídala matku v minisukni. Dnešní Afghánistán se velmi liší,” říká tamní aktivistka

Nebezpečné povolání? Horia Mosadiq je novinářka a bojovnice za lidská práva v Afghánistánu. „Připadám si jako ten malý komár, bzučím u ucha těm, kdo porušují lidská práva a snažím se jim znepříjemňovat život. Řešila jsem například případ, kde byla žena se svými třemi dcerami gangem místního velitele a jeho muži znásilněna. Ten velitel byl spojen s velice mocnými lidmi, ministry afghánského kabinetu,“ vysvětluje. Po celé zemi mapuje zločiny Tálibánu a dalších ozbrojených skupin, mapuje ale také zločiny spojenců. „Afghánistán, který vidíme dneska, se velmi liší od toho, ve kterém jsem vyrostla. Každý den například dochází k sebevražedným útokům, při kterých jsou zabíjeny a zraňovány desítky lidí,“ popisuje realitu běžného života a dodává: „Vyrostla jsem v liberálním a moderním státě. Víte, v té době byla v Afghánistánu docela otevřená a tolerantní společnost. Chodili jsme do ki ...

„Lidi často strčí Romy do jednoho pytle a tečka,“ říká režisér Marhoul

Z vůbec nejdiskutovanějšího filmu české kinematografie diváci hromadně neodcházejí, jak hlásaly první senzacechtivé titulky. Naopak – jen do kin jich už přišlo bezmála sto tisíc. A to scénárista a režisér vůbec nečekal. „Narovinu říkám, nezlobte se, promiňte, já to nějak špatně odhadl,“ vzkazuje zdejším divákům Václav Marhoul.


Rena Horváthová 23. 1. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.