Výzkum: Mladí neměří Romům stejným metrem

 

vyzkum hoaxy big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Analýza redakce HateFree Culture.

11
února
2015

V reprezentativním výzkumu, který pro HateFree zpracovala agentura Median na konci roku 2014 na reprezentativním vzorku 1000 lidí ve věku 15-25 let, mladí lidé například hodnotili pravdivost 7 tvrzení o Romech. Pět z nich byly populární smyšlenky a zkreslené informace vycházející z hoaxů šířených mezi veřejností.

 

Tomu, že romské rodiny mají nárok na vyšší dávky než neromské, věří podle výzkumu 44 procent mladých (za nepravdivé jej označilo 34 procent, 22 procent neví). Podobný počet respondentů (43 procent) souhlasilo, že většinu českých nezaměstnaných tvoří Romové. Menší část odpovídajících již označila za pravdivý výrok, že Romové dostávají léky zdarma a mohou jezdit zadarmo MHD. Za nepravdivé však tyto informace označila jen zhruba třetina respondentů, většina uvedla, že neví.

Nzn6

V zeleném rámečku jsou výroky založené na pravdě, v červeném pak kolující hoaxy.

Osobní zkušenost versus hoax

Třicet procent mladých uvádí, že má s příslušníkem nějaké minority osobní negativní zkušenost. Ti, kteří tuto zkušenost nemají a zároveň důvěřují informacím z hoaxů, hodnotí soužití s menšinami výrazně negativněji než jejich vrstevníci. Zároveň je zajímavé, že ti mladí, kteří vice důvěřují tzv. hoaxům, si mnohem častěji myslí, že mají o daném tématu dostatek informací.

NzN2

Výzkum také potvrzuje, že mladí, kteří nějakého Roma znají blíže (je členem jejich rodiny, jejich kamarádem, známým či spolužákem) hodnotí soužití většinové společnosti s Romy významně pozitivněji.

Informace o soužití s různými skupinami obyvatel přijímají mladí nejvíce z elektronických médií a sociálních sítí.

Přísnější metr pro Romy

Mladí lidé měří Romům přísnějším metrem. V rámci výzkumu respondenti mimo jiné hodnotili situace, přičemž náhodně vybraná polovina respondentů měla v otázce přímo či nepřímo zmíněnu romskou etnicitu aktérů. Kromě toho byla otázka zcela totožná. Výsledek?

Hlučné chování mladíků v autobuse vadí 64 % respondentů – s uvedením romské etnicity číslo stoupá na 77 %. Chudá matka s trojčaty si zaslouží státní příspěvek podle 71 % respondentů – pokud jde o Romku, tak jen podle 40 %. Nezletilý chlapec si za vykradení trafiky zaslouží nepodmíněné odnětí svobody podle 35 % respondentů – když bylo v otázce zmíněno, že je Rom, přiklánělo se k tomu 47 %. Pokud by respondenti pronajímali byt a zavolala by jim Anna Veselá, pronajali by jí byt v 69 % případů, i pokud by měla větší rodinu – volající Erika Demeterová by měla podobné štěstí jen v 31 % případů.

NzN5

NzN4

Respondenti také v případě Romů a Romek trochu přísněji hodnotí, zda se odpočívající dělník fláká; či má pauzu, a zda je dívka na ulici fackovaná starším mužem napadená, nebo se muž jen brání.

Bezradnost online

Analýza také potvrdila zjištění z předchozích výzkumů - že ti, kteří mají s Romy osobní, nezprostředkovanou zkušenost, hodnotí situace méně stereotypně, než ti, kteří ji nemají.

Analýza také ukazuje, že šíření nenávistných a zavádějících informací sociálními sítěmi umožňuje mimo jiné i jistá pasivita uživatelů. Ti sice řadu z nich považují za urážlivé, ale často směrem k nim nejsou nijak aktivní. Mladí tyto zprávy nejčastěji ignorují, protože nepovažují za smysluplné reagovat (55 %), či se bojí, že by šli proti většinovému názoru (35 %). Další nejčastější názor – Okomentoval(a) bych to, pokud bych znal(a) správný argument – potvrzuje, že mladým lidem často chybí potřebné argumenty.

NzN3

Kdo páchá násilí z nenávisti?

Hodnocení rasismu ze strany majority a ze strany Romů souvisí mimo jiné s tím, co přesně chápeme rasově motivovanými útoky a násilím z nenávisti. Respondenti, kteří za násilí z nenávisti považují i finančně motivovaný trestný čin páchaný Romy (konkrétně okradení taxikáře), častěji uvádějí, že rasismus existuje zejména ze strany Romů. Lidé, kteří finančně motivovaný trestný čin umí od násilí z nenávisti odlišit, viní z projevů rasismu v průměru rovnocenně majoritní společnost i Romy.

Svoboda slova

Zajímavé srovnání přinášejí výsledky výzkumu také ve světle pozdějšího pařížského útoku na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo a diskuzi o svobodě projevu, kterou tento útok vyvolal. Osm z deseti mladých lidí například souhlasí s tvrzením, že jedinec má právo být chráněn před nenávistnými projevy (např. na internetu) i za cenu omezení svobody projevu.

Během výzkumu bylo respondentům předloženo také několik anekdot o různých skupinách (Romové, homosexuálové,…). Jejich úkolem bylo hodnotit, jak na ně dané vtipy působí. Až 8 z 10 dotazovaných je označilo jako urážlivé a rasistické, současně však v nadpoloviční většině uváděli i to, že jsou odvážné a „vystihující podstatu věci“.

 

Kompletní první část výzkumné zprávy si můžete stáhnout zde. Druhou část zde.

 

Čtěte dále

Salim Murad: Největšími fanoušky imigrace jsou firmy

Doktor Salim Murad se věnuje výzkumu a výuce politologie, společenských věd a migrace na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Vedle budoucích českých učitelů vyučuje americké studenty na New York University Prague a v rámci mezinárodního magisterského programu EMMIR (European Master in Migration and Intercultural Relations, který sdružuje síť univerzit z Německa, Norska, Česka, Ugandy, Súdánu, jižní Afriky a Slovinska).


Jan Schroth 24. 3. 2017

Grandhotel Cosmopolis přijíždí do Prahy!

Od pondělí 27. března do středy se ve foyer pražské Národní technické knihovny zabydlí kolektiv známého augsburgského Grandhotelu Cosmopolis. Přijďte společně vařit, obědvat, diskutovat, poslouchat hudbu nebo se nechat zkrášlit ve speciálním salónu krásy. V pondělí 27. března od 18:00 pak proběhne ve Veletržním paláci diskuse s názvem Má umění společenskou odpovědnost? Vstup zdarma.


HateFree Culture 24. 3. 2017

Tábor v Letech: Svědectví, o kterých se nemluví

Minulý týden jsme si připomněli smutné výročí zřízení Protektorátu Čechy a Morava z roku 1939 nacistickým Německem. Jeho představitelé po celé období trvání Protektorátu porušovali ustanovení dosavadní československé ústavy týkající se lidských práv a kromě závažných diskriminačních předpisů směřujících proti Židům se tehdejší vláda v čele s Rudolfem Beranem v područí Německa snažila vypořádat také s osobami žijícími na okraji společnosti. Pro tyto účely vznikl v roce 1940 v Letech u Písku tábor, zpočátku definovaný jako pracovní, později sběrný. 


Renata Berkyová 21. 3. 2017

Michal Ďorď: Klienti dětských domovů často končí na ulici

Osmadvacetiletý Michal Ďorď prožil své dětství v dětském domově ve Frýdlantu v Čechách. Následně vystudoval mezinárodní vztahy, později pracoval na Úřadě vlády ČR a v Otevřené společnosti. Dnes je členem vládního Výboru pro práva dítěte a s dalšími kolegy, kteří mají za sebou zkušenosti z dětského domova, založil před pěti lety organizaci Vteřina poté, která se snaží poměry dětí v ústavní péči zlepšit.


Lukáš Houdek 21. 3. 2017

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.